1

„K čemu jsou životopisy a recenze? To nejpodstatnější je, co dokážou umělci přednést v daný okamžik na pódiu.“

„Šlo o osobní výběr sopranistky, kdy se střídala díla z celého Schubertova tvůrčího období. A byl to výběr znamenitý, propojený v krásný celek.“

„Horowitz říkal: abych vyjádřil vše, co skladatel zamýšlel, je třeba mít v sobě jak anděla, tak ďábla.“

Asi tak po čtrnácti dnech, kdy jsem navštívil koncert Magdaleny Kožené a Yefima Bronfmana, jsem dostal chuť zajít na další berlínský koncert. Jak jsem již zmiňoval v článku Za Magdalenou Koženou a Yefimem Bronfmanem do Berlína, Pierre Boulez Saal jsem si velice oblíbil, a tak jsem se podíval do programu, jaké ještě zbývají koncerty v závěru sezóny. Nabídka toho nejlepšího byla velice lákavá a nebyl problém navštívit minimálně pět akcí, nehledě na to, že kousek vedle, v sále Filharmonie, slavil Daniel Barenboim padesát let od prvního koncertu, který tam měl jako dirigent 14. června 1969.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
010

„Berlín je velmi vzdušný, jakoby otevřený, kultura je všudypřítomná a naprosto samozřejmá.“

„Pierre Boulez Saal nemá téměř žádný dozvuk a bylo by slyšet spadnout špendlík, ale akustika není suchá, je naprosto ideální.“

„Kožená s Bronfmanem souzní jako jeden, všechno je podřízené hudbě, žádná gesta zbytečná, tedy nic než hudba.“

Michal Mašek je klavírista a manažer a jeho hudební postřehy a dojmy, i jeho podíl na organizování hudebního života, mají jeden cíl a touhu: aby se hudba dostávala mezi lidi a aby lidé byli schopni vnímat její krásu, její smysl, její poselství. Tentokrát Michal Mašek podává svědectví o umění pěvkyně Magdaleny Kožené a pianisty Yefima Bronfmana, kteří byli před několika dny protagonisty písňového recitálu v berlínské koncertní síni Pierre Boulez Saal. I o ní a o berlínské kulturní atmosféře autor svědčí. Jak píše, bylo by moc pěkné, kdyby se podbné koncerty, jako byl tento, častěji konaly – a byly vnímány jako naprosto samozřejmá součást života - i u nás.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pondělí, 24 září 2018 20:27

Tristan a Isolda po pětadvaceti letech

5749300dpi

„Dojem z jednoduché scény a minimálního pohybu postav zůstává čistý a působivý.“

„Heiner Müller se ve čtyřiašedesáti poprvé a naposledy dotkl oboru operní režie.“

„Brucknerův orchestr hrál Wagnerovu podmanivou hudbu s úžasnou dynamickou kázní.“

Nejnovější inscenací lineckého divadla Musiktheater je Wagnerův Tristan a Isolda. Hraje se od poloviny září, a to v koprodukci s Opéra de Lyon jako remake podoby z Bayreuthského festivalu z léta 1993. Do konce kalendářního roku je v plánu ještě pět představení, v lednu a v únoru pak tři.

 
Zveřejněno v ReflexePlus