čtvrtek, 19 září 2019 15:43

Komorní Collegium 1704 nabídlo mistry baroka

3

„Panují dohady, že Bach napsal své nejslavnější moteto jako cvičení pro studenty. Pokud je to pravda, musel mít velice nadané studenty.“

„Vpletení Zelenkových responsorií do Bachových motet přineslo opětovně zklidnění.“

„Rád bych vyzdvihl důslednou práci s textem, některá slova byla ve faktuře krásně vypointovaná a do nebezpečných sykavek se pěvci nebáli „obout“. Namísto jednoho dlouhého hadího syčení se v jejich případě dostavila exaktní deklamace.“

Další koncert z komorní řady Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704, čítajícího v tomto případě tři hráče, proběhl v prostorách Pražské křižovatky, v odsvěceném kostele sv. Anny na Starém městě patřící Nadaci Vize 97, která kostel využívá jako kulturní centrum. Intimní atmosféra unikátního prostoru má velmi daleko od vydatných produkcí v Rudolfinu, kde se na pódiu setkává velké těleso sestávající z desítek interpretů. Pro posluchače se tak otevírá možnost užšího napojení na jednotlivé pěvce a hráče, může se pozorně ponořit do jedné linky prolínající se hudební strukturou, stejně jako se zaposlouchat do vrstevnatého a nádherného zvuku, který je tvořen celým soustředěným kolektivem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
hb

Dalších deset koncertů nabízí v tomto týdnu Svatováclavský hudební festival po těch dnešních v kopřivnickém kostele sv. Bartoloměje a v Husově sboru Ostrava – Slezská Ostrava, o kterých jsme psali zde. Dramaturgie připravila například ryze anglický barokní program, výběr z odkazu Voskovce, Wericha a Ježka, kantáty polského skladatele Stanisława Moniuszka, klavírní recitál, renesanční duchovní hudbu i repertoár vrcholného baroka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Vivaldiho Arsilda zazní v Praze koncertně, v Bratislavě pak bude opět scénicky na podzim 2020.“

„Nahrávka Mesiáše, který zazní na Vánoce, je nominována na Preis der Deutschen Schallplattenkritik 2019.“

„I letos bude paralelně s pražskou sezónou probíhat i sezóna drážďanská.“

Barokní orchestr a sbor Collegium 1704 zahájí 24. října ve Dvořákově síni Rudolfina svou pražskou sezónu, v níž si také připomene patnácté výročí vzniku. První koncert bude patřit oratoriu La Resurrezione (Vzkříšení) od Georga Friedricha Händela, na jehož uvedení se má mezi sólisty podílet mezinárodně proslavená sopranistka Julia Lezhneva. V dalších měsících v Praze zazní mimo jiné Händelovo oratorium Mesiáš nebo oratorium San Giovanni Battista (Jan Křtitel) od Alessandra Stradelly a v koncertní podobě rovněž Vivaldiho opera Arsilda, regina di Ponto.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
collegium1704verejnazkouska392019annajiraskova10

„Barokní, krásně archaické, a přece i nám emocionálně srozumitelné… jedním slovem výsostně muzikální.“

„Hudba pochází všechna z období pouhých dvou let a Václav Luks z ní vytvořil novou celistvou partituru - Missu 1724.“

„Luksovi muzikanti přesně cítí, co má na mysli. A dovedou to, vesměs ihned, maximálně napodruhé, bezezbytku splnit.“

„Tak já pomalu zavolám muzikanty…,“ uzavírá Václav Luks hovor s publikem, když už nejsou žádné otázky. Veřejnosti přístupná zkouška souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 začala před více než půlhodinou jeho výkladem. Dnes se docela protáhl. Aby ne, Jan Dismas Zelenka je zajímavý autor – a tentokrát se zkouší na středeční koncert dokonce novodobá světová premiéra další mešní kompozice z jeho pera. Zazní v Ostravě na Svatováclavském hudebním festivalu. V Praze pak až příští rok na jaře. 

 
Zveřejněno v ReportážPlus
20

Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 se sólisty a uměleckým vedoucím Václavem Luksem za sebou mají úspěšný a zcela vyprodaný koncert ve věhlasné Elbphilharmonie v Harmburku. V rámci Šlesvicko-holštýnského hudebního festivalu tam 6. srpna zahráli Bachovu Mši h moll. Teď dílo zazní v jejich podání ještě jednou, a to v burgundském Vézelay, kde půjde o závěrečný koncert 20. ročníku festivalu Rencontres Musicales de Vézelay. Na programu je koncert v Basilique Sainte Marie-Madeleine v neděli v 16:00 hodin. Sólisty budou sopranistky Hana Blažíková a Tehila Nini Goldstein, kontratenorista Alex Potter, tenorista Václav Čížek a basisté Tomáš Král a Felix Schwandtke. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
film

Hlavní roli v historickém filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, českém skladateli z osmnáctého století, bude hrát populární český zpěvák a herec Vojtěch Dyk. Původně ohlášený ruský herec Egor Koreshkov se po změně některých plánovaných dat s tvůrci už termínově nesešel. První natáčecí den se uskutečnil 29. července v divadle Teatro Sociale di Como. Filmaři, herci a hudebníci jsou v okolí italského jezera Lago di Como i v dalších dnech.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Václav Luks má dokonalou představu o frázi, jejíž nejdrobnější nuance vykresluje pohybem svých rukou.“

„V případě dnešního koncertu by však téměř stačilo, kdybychom mohli orchestr jen pozorovat, a už bychom odcházeli s nádherným zážitkem.“

„Když zazněla jako přídavek árie Lascia ch’io pianga, vkrádaly se slzy do očí.“

Velké finále XXIV. ročníku festivalu Concentus Moraviae představilo Magdalenu Koženou v doprovodu Collegia 1704 pod vedením Václava Lukse ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu. Už po první půli koncertu umělce potlesk třikrát vyvolal na pódium a na závěr koncertu si publikum vyžádalo dva přídavky, které ocenilo trojitým standing-ovation.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
REN1004

„Spojení Kožená + Luks bychom si rozhodně přáli slyšet znovu a znovu. Snad se archivy ještě nevyčerpaly…!“

„Připomínat, že Collegium 1704 hraje stejně dokonale, jako Kožená zpívá, je nošením dříví do lesa.“

„Po dvou přídavcích, úžasně zdobených a procítěných Händelových áriích, všichni do jednoho v publiku stáli…“

Magdalena Kožená potřetí a Václav Luks poprvé - tři ku jednomu, taková je po úterním koncertě bilance účinkování obou umělců na festivalu Smetanova Litomyšl. Společné vystoupení dvou českých špiček ve svém oboru - hvězdné mezzosopranistky a mezinárodně uznávaného uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - bylo mimořádným svátečním programem. Koncert s vokální hudbou italského původu z počátku 18. století přiřadil Litomyšl k hudebním metropolím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Večer tentokrát Monteverdiho madrigalům věnován nebyl. Václav Luks se soustředil na postrenesanční vývoj této hudební formy.“

„Způsob, jakým Václav Luks při hře na cembalo pracuje s časem, by mohl být zaznamenán do učebnic.“

„Za ztížených podmínek ve velkém horku, kdy teklo z posluchačů i ze zpěváků, předvedli obdivuhodný výkon.“

Příznivě uspořádané řady na šířku sálu a uprostřed, kde na návštěvníky shlížejí sochy Olbrama Zoubka, prostor pro cembalo, zpěváky a hráče na theorbu. Takové bylo přivítání v úterý 11. června v kostele sv. Anny – Pražská křižovatka na druhém koncertu nového cyklu souboru Collegium Vocale, v rámci něhož se představí členové tohoto souboru i hráči Collegia 1704. Jak říká vedoucí obou ansámblů Václav Luks, „zastesklo se nám po intimitě komorních koncertů“. Posluchači dostali díky tomuto kroku nedocenitelný dárek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Prvním koncertem začal včera v kostele sv. Petra a Pavla v Lysicích 24. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Řadu koncertů situovaných na různá místa jihomoravského regionu zahájilo rakouské smyčcové kvarteto Quatuor Mosaïques, které se tak na festival vrátilo po jedenácti letech. Jeho hostem byla britská sopranistka Ruby Hughes, kterou soubor doprovodil v Haydnově kantátě Ariadna na Naxu a v závěrečné skladbě Il Tramonto Ottorina Respighiho. Festival zakončí „Koncert národů“ 25. června v Musikverein ve Vídni, kde vystoupí patronka projektu Magdalena Kožená spolu s Collegiem 1704 pod taktovkou Václava Lukse.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
logo2

Víc než dvacet smyčcových kvartet z tuzemska i ze zahraničí soustředí na jižní Moravu od 1. do 25. června festival Concentus Moraviae. Začíná sobotním koncertem rakouského souboru Quatuor Mosaïques na zámku v Lysicích severně od Brna, kde jsou na programu Joseph Haydn, Giacomo Puccini a Ottorino Respighi. Připraveny jsou více než tři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 22 květen 2019 18:30

Baroko na dotek

190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
5957364810156880378851900410529947862433792o

„První kontakt s Myslivečkem mi zprostředkovala deska Magdaleny Kožené.“

„Zpívám už dvacet let. Přijal jsem účast na filmu, protože rozhodně nemám v úmyslu dělat stále stejné věci.“

„Zpívat Myslivečka je potěšením.“

Tři dny byl v Praze kontratenorista Philippe Jaroussky. Podílel se na natáčení hudby k chystanému velkofilmu Petra Václava nazvanému Il Boemo, který má zachytit život skladatele Josefa Myslivečka. Čecha úspěšného v Itálii v operním oboru, Mozartova předchůdce a staršího přítele. V prostoru Pražské křižovatky, v tichém ústraní bývalého kostela uprostřed Starého Města, nahrával Myslivečkovu hudbu Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. Byly tam vedle Jarousského zrovna sopranistky Simona Šaturová a Emőke Baráth a s nimi kontratenorista Benno Schachtner. KlasikaPlus už z toho odpoledne přinesla reportážní rozhovor s Petrem Václavem. Na deset minut ve stejnou chvíli získala k mikrofonu také slavného pěvce. Philippe Jaroussky stačil s neskrývaným nadšením přiznat, že se rád zúčastní něčeho nového, zauvažovat o Myslivečkově hudbě a jejím významu a pochválit Václava Lukse. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
a

„Každý film je interpretace a každý ho dělá podle svého, podle toho, co ho zajímá.“

„Hudba je samozřejmě vybraná podle období, o kterém vyprávíme. Něco ale slyším poprvé, protože jsme noty vzali z archivu a od dob Myslivečka nebyly nikdy nahrané.“

„Úvahy, komu je ten film určen, jsou věcí producentů. A myslím si, že autor se tím vůbec nemá zaobírat, protože by začal kalkulovat.“

Poslední den se dnes v Praze natáčí hudba k chystanému velkofilmu o Josefu Myslivečkovi – Il Boemo. Režisér Petr Václav si vybral Václava Lukse a jeho Collegium 1704 a špičkové sólisty. Pozvání přijali třeba kontratenoristé Philippe Jaroussky (náš rozhovor s ním je ZDE) a Benno Schachtner, sopranistky Simona Šaturová, Emőke Baráth a Giulia Semenzato, mezzosopranistka Sophie Harmsen nebo tenorista Krystian Adam. První klapka má padnout v červenci a natáčet se bude na různých místech v Itálii a také v Praze. Film má přijít do kin na konci roku 2020, už na sklonku toho letošního ale vyjde samostatné CD s hudbou – z podstatné části dosud neznámou, která ležela hluboko v italských archivech. KlasikaPlus.cz zastihla Petra Václava přímo v kostele sv. Anny v centru Prahy během jednoho z natáčecích odpolední. Práci s hudebníky si nejen velmi pochvaloval, ale také na ni pečlivě dohlížel.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
středa, 13 březen 2019 20:39

Exodus podle Händela

190312HandelIzrael18cPetraHajska

„Sbor i orchestr měl vynikající spoluhráče – vokální sólisty.“

„Deset ran egyptských zachycuje Händel kupodivu především pomocí žalmových textů.“

„Václav Luks očividně nenechává žádný detail náhodě, jde každým gestem a celým tělem neustále s hudbou.“

Václav Luks opět potěšil, v této sezóně poněkolikáté, objevným uvedením hudby, kterou běžně neslýcháme. Respektive vlastně vůbec nikdy. Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, které v úterý zaznělo v pražské Dvořákově síni, je moc pěkným příkladem stylu, do kterého se skladateli vešla jak světská hudba s duchovními náměty, tak duchovní hudba psaná pro světské účely. Královský dvůr, církev, šlechta, platící publikum – ti všichni byli posluchači velkolepých hudebních architektur, mnohem méně niterných než Bachovy, ale přesto také krásných, čistých, zdařilých a působivých.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bystrouka-rkp

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert - invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2