neděle, 18 srpen 2019 14:14

Polední zvony, půlnoční zvony

1

„Některé posluchače vykolejí chybějící programová informace o vysílání nedělních zvonů.“

„Jiní diskutují o například o vztahu pojmů hudební moderna a soudobá hudba.“

„Rezolutností se naopak vyznačují posluchači katastrofisté.“

Zdrojem hudby, kultury a informací je bezesporu stále rozhlas. Někteří sice vidí jeho pomyslný blížící se zenit a rádiím prorokují neodvratný konec, jiní ale berou vysílání za nedílnou součást svého každodenního života a dokonce ho pečlivě řeší. Své o tom ví a s našimi čtenáři se o své zkušenosti a postřehy dělí ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný, jedna z našich OsobnostíPlus.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
6

„Skladba vedle klasické hry hledá také nové zvukové možnosti - bisbiglianda, frulata, různé netypické artikulace, glissanda a i velmi vysoké tóny nad rozsahy.“

„Soutěžící nesmí konzultovat kompozici se skladatelem. Mají všechno napsané v partituře a je na nich, jak přistoupí k interpretaci.“

„Snažím se vyhmátnout danost nástroje a hledám vždy nějaký mimohudební nápad, kterým by skladba ožila.“

Sobota byla pro mladé hobojisty měřící síly v mezinárodní soutěži Pražské jaro zásadní. Šlo o postup do finále. Repertoár druhého kola plně prověřil schopnosti: soutěžící se museli vypořádat s technikou barokní hry v Koncertu Francoise Couperina, kde jejich výkony doprovázelo cembalo a viola da gamba. Museli ale zvládnout i repertoár 20. století - Suitu pro hoboj a klavír Klementa Slavického. Za největší výzvu je asi možné považovat nutnost naučit se úplně novou kompozici, přímo zkomponovanou pro tuto příležitost. Skladba soudobého českého autora zaznívá v soutěži každoročně od roku 1994. V letošním ročníku šlo o kompozici Martina Hyblera s názvem Sound-Telescope pro hoboj sólo. Jednou ze zajímavostí povinné soutěžní skladby je část Sound Observatory – Cadenza, ve které Hybler dává možnost hráči podílet se na kompozici. Podle slov skladatele tato kadence představuje určitou zvukovou laboratoř – prostor k volnému hudebnímu, respektive zvukovému vyjádření. Úkolem hráče je v ní zpracovat nabídnutý obrázek. Další zajímavosti mi už Martin Hybler poskytl v rozhovoru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 22 duben 2019 11:23

Jaroslav Krček slaví osmdesátku

e

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
IMG5438-c-Jan-Trojan

„Někdy bude dominovat zvuk z olomouckého Horního náměstí, jindy zase z nádvoří Hudební fakulty AMU nebo z Novoměstské radnice v Praze.“

„Živý zážitek na místě s živou sirénou a vším okolo je samozřejmě nejsilnější.“

„Nápad spojit sirénu s hudbou má přitom historickou návaznost. Siréna totiž byla původně vynalezena jako hudební nástroj.“

3 paralelní koncerty se za hodinu, v pravé poledne spojí do jednoho v živém vysílání Českého rozhlasu Vltava. Po březnové premiéře už podruhé zazní HUDBA K SIRÉNĚ – Společný projekt Orchestru BERG, Českého rozhlasu Vltava a řady dalších partnerů. Jde o velmi krátké koncerty, které se záměrně konají současně s pravidelnou zkouškou sirén. Tentokrát budou probíhat dokonce tři paralelně, a to v Praze a Olomouci, a skladatel a autor konceptu Jan Trojan je propojí do jednoho v živém rozhlasovém vysílání. Květnové a červnové hudby k siréně napíšou Ian Mikyska a Martin Klusák.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
 

JC-foto-08df1dc158112ac5e52130dcb9960f5bb1

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

 
Zveřejněno v MladíPlus
DSC8608

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra. Uvažované projekty zveřejnil Jan Simon, od loňského podzimu nový intendant Akademie klasické hudby. Všechny nějakým způsobem ponesou Dvořákovo jméno. A orchestr povede Tomáš Netopil.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
45523875102135266731835867053007719384481792n

 „Na znalost staré hudby nabaluji vše, co je možné z hudby pozdější a v čem se cítím dobře.“

„Přesvědčil mě hned prvním motivem, který se jako kleště zakousne do mozku a vyvolá ve vás smršť emocí.“

„Klasická hudba si na své publikum umí počkat, nesmí snižovat svoje standardy ve prospěch lepší prodejnosti.“

Výhradním zájmem Českého rozhlasu D-dur a portálu KlasikaPlus.cz je klasická hudba. Chtějí, a to i společně, pracovat v její prospěch, aby se dostávala k těm, které potěší. Komorní koncert Markéty Cukrové v rozhlasovém Studiu 1 v NEDĚLI 25. LISTOPADU večer je toho příkladem. Mezzosopranistka bude protagonistkou večera, který obě média spolupořádají. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

Národní rozhlasová soutěž mladých orchestrů a souborů Concerto Bohemia vyvrcholí v sobotu 17. 11. koncertem letošních laureátů ve Velkém sále Paláce Žofín v Praze. Představí se dechovka Plzeňské konzervatoře 12° Plzeň, Brass Banda Kyjov, Kytarový soubor Non Mesure působící při ZUŠ V. Ambrose v Prostějově, Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře, Manýra ansámbl – soubor Základní umělecké školy Brno Smetanova - a Komorní orchestr I. Fr. Máry z Havlíčkova Brodu, ale také vystoupí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Na programu jsou skladby Marc-Antoina Charpentiera, Ottorina Respighiho, Boba Chilcotta, Pierra Attaignanta, Heinricha Ignaze Franze Bibera, Jeana-Baptisty Lullyho, Jolany Saidlové, Miloše Štědroně, Jaroslava Ježka a dalších autorů. Uzávěrka dalšího ročníku soutěže je 15. prosince. Porota složená z předních českých hudebníků a dirigentů posuzuje soutěžní nahrávky v délce 10 až 20 minut. Soutěžní repertoár souborů je volitelný, vždy však musí být zařazena nejméně jedna skladba českého autora. Nahrávky musí být pořízeny v období mezi 1. lednem a 15. prosincem 2018, ve studiu či během veřejného vystoupení, a to jako live záznam bez následné editace. 

Zveřejněno v AktuálněPlus
čtvrtek, 16 srpen 2018 21:30

Má mediální ombudsman psát o kultuře?

MilanPokorn„Mám kulturu takříkajíc v popisu práce už skoro třicet let!“

„Neměl by mediální ombudsman psát do jiných periodik?“

„Český rozhlas je pro většinu Čechů měřítkem kultury mluveného slova.“

„Kultura je systém hodnot, zvyklostí a návodů na chování.“

„Dobré je, že kritikům Českém rozhlasu záleží na tom, aby se kultura neodkazovala jen do sálů k tomu určených.“

Zveřejněno v OsobnostPlus