555

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Lisa-4

„Jedna z nejlepších houslistek současnosti, od které bychom rádi slyšeli i zásadnější skladby.“

„Umělecky ještě o něco víc šlo v druhé polovině večera.“

„Jak dlouho se ještě bude hrát do zdi?“

Třetí koncert cyklu Jarní hvězdy, aktuální série příspěvků České filharmonie do náhradního hudebního života, přinesl na televizní obrazovky Dvořákovu a Brahmsovu hudbu a spolu s uměním houslistky Lisy Batiashvili také hudbu Camilla Saint-Saënse. Před orchestrem stál Jakub Hrůša a zejména Brahms s Dvořákem rámovali sváteční hudební chvíle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus

316 Za dlouholetou propagaci české hudby doma i v zahraničí získali Cenu Antonína Dvořáka za roky 2019 a 2020 sopranistka Gabriela Beňačková a dirigent Jakub Hrůša. Převezmou ji v přímém přenosu na koncertě České filharmonie, který se bez publika koná 14. dubna v pražském Rudolfinu. Cenu uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby, pořadatel festivalu Dvořákova Praha. Gabriela Beňačková obdržela ocenění mimo jiné za ztvárnění Dvořákovy Rusalky. Byla například její vůbec první interpretkou v Metropolitní opeře v New Yorku. Jakuba Hrůšu ocenila Rada akademiků za prosazování skladeb českých autorů u světově proslulých orchestrů, například Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo Newyorské filharmonie, za jeho aktivity v roli šéfdirigenta Bamberských symfoniků i za kompletní natáčení děl Josefa Suka s ČF. S ní, za Hrůšova řízení, se ve středu představí Lisa Batiashvili, a to ve 3. houslovém koncertu Camilla Saint-Saënse. V druhé části večera zazní Brahmsova a Dvořákova hudba. „Gabriela Beňačková i Jakub Hrůša udělali pro českou hudbu velmi mnoho. O to víc mne těší, že jim cena bude předána v průběhu koncertu orchestru, se kterým oba laureáti vystoupili mnohokrát na koncertech doma i v zahraničí a pořídili řadu nahrávek,“ uvedl ředitel ČF David Mareček.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1110

„Káťa se mi zpívá moc dobře, její povaha je mi blízká…“

„Přišla jsem si na to, jak Janáčka zpívat. Ne uštěkaně!“

„Byla jsem, myslím, vždycky hodně dobře připravená, ale jak teď, jsem asi ještě v životě nebyla!“

Na mezinárodně uznávaném operním festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Novou inscenaci chystají umělecký šéf festivalu dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto. Titulní roli ztvární Kateřina Kněžíková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz česká sopranistka vyjadřuje naději a přesvědčení, že se renomovaný festival uskuteční. Zmiňuje pocity matky odloučené na řadu týdnů od dvou dětí, popisuje vstupní karanténu a podmínky, za kterých může v Británii v době pandemie pracovat, ale hlavně přibližuje svou cestu k nové roli… a na samém začátku i cestu autem do Británie.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

Česká filharmonie chystá na čtvrtek 8. dubna od 20:15 hodin v sále pražské La Fabriky mimořádný televizní koncert s názvem Kamav tut (Miluji tě) u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Ten od jeho vyhlášení v roce 1990 připomněli kromě samotných Romů i papež Jan Pavel II., dalajláma nebo Václav Havel. Tentokrát vystoupí zpěvačka a sbormistryně Ida Kelarová se svou kapelou Jazz Famelija a dětským pěveckým sborem Čhavorenge spolu s hudebníky České filharmonie a České studentské filharmonie. Jako hosté se představí také mladí romští umělci – klavírista Radek Bagár, kytarista Milan Angelo Novák a taneční skupina Salut Roma. Koncert v přímém přenosu vysílá Česká televize na programu ČT art a bude k dispozici i na sociálních sítích České filharmonie.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Už úvodní tóny Beethovenovy předehry Coriolanus dávaly jasně znát, v jaké skvělé formě se náš přední orchestr nachází, a to přes komplikace spojené s koronavirovou krizí.“

„Sólista ze svého nástroje skrze svou muzikalitu a skvělou techniku vyždímal maximum, a to i v tichých místech, která zněla doslova snově.“

„Mohutné úseky skladby zněly plně, pevně, soustředěně a celou skladbu jsem vnímal, jako když šéfdirigent Byčkov drží opratě silného koně.“

Česká filharmonie zvolila pro svůj druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie benefiční rozměr. Těleso tak ve čtvrtek 25. března zahájilo veřejnou sbírku založenou Nadací Via, a sice ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program, který je ještě možné zhlédnout na stránkách ČT art nebo na sociálních sítích orchestru, se z důvodu karantény většího počtu hráčů musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazněly pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie Eroica. Sólový part v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha přednesl podle plánu dánský houslista a také dirigent Nikolaj Szeps-Znaider. Večerem provázel Marek Eben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
12

Česká filharmonie si od sedmapadesátiletého rakouského skladatele Thomase Larchera objednala Klavírní koncert, k jehož premiéře dojde během posledního koncertu ze série Jarní hvězdy České filharmonie 29. dubna. Dílo bude k vidění na ČT art a sociálních sítích, ve druhé polovině programu pak zazní Druhá symfonie Petra Iljiče Čajkovského „Maloruská“.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
03446386

„Doufáme pevně, že v září se festival uskuteční v plánované podobě a především s diváky.“

„Uvedení Dvořákova oratoria je součástí celotýdenních oslav 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, které vyvrcholí na Tetíně u Berouna.“

„Pro zahajovací koncerty má přijet orchestr Filarmonica della Scala.“

Kombinaci českých a zahraničních interpretů nabízí zveřejněný program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Pořadatelé vycházejí z předpokladu, že takovou koncepci letos v září pandemická situaci už dovolí. Loni tou dobou zorganizovali jiný než původně připravený program a svěřili ho do rukou tuzemským umělcům, protože mezistátní kontakty nebyly v potřebné míře možné. Pozornost se letos soustředí na provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále sv. Víta, ale také na hostování několika špičkových zahraničních orchestrů. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus

200Česká metropole je zase o něco blíž novému koncertnímu sálu. Zastupitelstvo odhlasovalo pokračování projektu a potvrdilo tak rozhodnutí Rady hlavního města Prahy, aby sál stál v Holešovicích nad stanicí metra Vltavská. Nejbližším krokem je příprava mezinárodní architektonické soutěže. Měla by být vyhlášena ve druhé polovině letošního roku. Předcházet jí musí ještě podrobnější analýza financování provozu síně. Stavba souvisí se zahájením proměny zanedbaného území Bubny-Zátory na levém břehu, kde má vzniknout moderní městská čtvrť. Posouzení soutěže má trvat zhruba rok. Nový koncertní sál s přibližně dvěma tisíci místy, zvaný Vltavská filharmonie, by mohl stát snad v roce 2032 a náklady by se měly pohybovat kolem čtyř miliard korun. Diskuse o takové nové stavbě a jejím umístění se vedou desítky let. Sál mohl například v 90. letech vzniknout na Letné, na místě, kde se později uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. Japonští investoři tehdy chtěli stavbu věnovat České filharmonii k jejímu 100. výročí. Tehdejší reprezentace státu a města však jejich nabídku odmítla.

Zveřejněno v AktuálněPlus
100

Náš první orchestr zvolil pro svůj druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie benefiční rozměr. Těleso tak zahájí veřejnou sbírku založenou Nadací Via, a sice ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program, který bude možné zhlédnout na ČT art nebo na sociálních sítích orchestru ve čtvrtek 25. března od 20:15 hodin, se z důvodu karantény většího počtu hráčů musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazní pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie Eroica. Sólový part v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha přednese podle plánu dánský houslista a také dirigent Nikolaj Szeps-Znaider. Večerem bude provázet Marek Eben.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

„Pokud pomineme jeho takřka objevitelský přínos v oblasti symfonické tvorby Josefa Suka, zásadní kapitolu talichovské diskografie tvoří díla Antonína Dvořáka.“

„Realizace u Supraphonu samozřejmě souvisela s exportem do zahraničí a doma vyšla v anonymních přebalech na dvou LP deskách.“

„Celá nahrávka je jakousi pozvolnou gradací od pasáží prodchnutých bolestí a bohabojností v začátku až po monumentální vítězství naděje a víry.“

Čím méně se setkáváme s nahrávkami Václava Talicha, tím více zůstáváme při jejich novém poslechu překvapeni nad jejich stále aktuální výpovědí. Navzdory technické kvalitě zůstává talichovský archiv obdivuhodně živý a inspirující. Monofonní snímky se nemají ani po sedmdesáti letech za co hanbit. Platí to i o Dvořákově kantátě Stabat mater, natočené v roce 1952. Připomínáme ji právě dnes, kdy uplynulo rovných šedesát let od dirigentova odchodu.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
99

„Sukovi se podařilo v zásadním a jedinečném díle inovovat symfonickou instrumentaci i formu natolik, že vzbudil pozornost, doprovázenou ovšem logickými názory, že jde o dílo náročné.“

„Jak originální je druhé intermezzo nazvané Slepí hudci…! Dvě harfy a nad nimi se proplétající nekonečná dvouhlasá melodie anglických rohů, jinak nic…“

„Skladba, mimořádně zajímavě, výstižně a proměnlivě instrumentovaná, vypráví ve volně vedených a plynoucích liniích slovy neuchopitelná niterná sdělení.“

Diváci kanálu ČT art České televize to neměli v úterý večer vůbec lehké. Přímý přenos koncertu České filharmonie z pražského Rudolfina nabídl dvě přemýšlivá symfonická díla, která nepůsobí ani trochu prvoplánově a přímočaře. Skutečnou „vážnou“ hudbu. Elgarův emotivní Violoncellový koncert vyzařuje krásnou melancholii, Sukova Pohádka léta se velkolepě a originálně pohybuje okolo průsečíku lyriky a expresionismu a chvílemi nádherně připomíná hudební impresionismus. Jakub Hrůša vtiskl večeru jistotu interpretačního názoru a punc silné empatie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1005

Jarní hvězdy s Českou filharmonií – to je série čtyř koncertů, které v březnu a v dubnu chystá Česká filharmonie ve spolupráci s Českou televizí. Dirigovat budou Semjon Byčkov a Jakub Hrůša a sólisty budou violoncellistka Alisa Weilerstein, houslisté Nikolaj Szeps-Znaider a Lisa Batiashvili a klavírista Kirill Gerstein, který ve světové premiéře provede Koncert pro klavír a orchestr Thomase Larchera. Moderování se stejně jako v době adventu ujme Marek Eben. Koncerty poběží živě na ČT art a na sociálních sítích orchestru.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
103

„Osudová paralela s některými díly minulého století, jejichž provedení komplikovala politická situace, je zcela evidentní.“

„Když se konečně podařilo prosadit provedení Sommerovy skladby, byli jsme svědky jedné z nejsilnějších premiér díla vzniklého po válce.“

„Už při prvním poslechu je posluchač zdrcen obecnou sondou do svědomí kruté společnosti vykonávající bez jakýchkoliv skrupulí hrubé násilí.“

U příležitosti stých narozenin, kterých by se skladatel Vladimír Sommer dožil právě dnes, v neděli 28. února, se ohlížíme za nahrávkou jeho Vokální symfonie. Skladbu premiérovanou v roce 1963 zvěčnil krátce poté Václav Neumann s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Věrou Soukupovou a Otakarem Brouskem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
600

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1Vclav-Talich

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 14