Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Schaferov-1

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

„Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

„Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.

 
Zveřejněno v MladíPlus
201811194beneficnikoncertcb09cPetraHajska

„Tři skladby hrané dvě různá cembala byly v sále, kde jsou si všichni blízko, exkluzivní záležitostí.“

„Na trhu je už šest svazků souborného vydání díla Martinů. Hned první byl oceněn na frankfurtském veletrhu.“

„V šedesátých letech by měly jako poslední vyjít obě verze opery Řecké pašije.“

Institut Bohuslava Martinů s nakladatelstvím Bärenreiter už dodaly na trh šest svazků souborného notového vydání díla skladatele. Projekt je rozvržen na celé půlstoletí, rychlejší práci vědecké a nakladatelské možnosti, ale ani kapacita trhu nedovolují. K podpoře a zviditelnění kritické edice už se čtvrtým rokem uskutečnil benefiční koncert. Tentokrát své umění dal do služby této věci cembalista Mahan Esfahani. Vedle Martinů zahrál logicky také Bacha a Kalabise – byl totiž posledním žákem Zuzany Růžičkové.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pondělí, 19 listopad 2018 09:10

Mahan Esfahani pro Bohuslava Martinů

„Zahraji tři díla, která jsou pro mě důležitá.“

„Jsem nadšený, že mohu přispět čímkoliv, i svými skromnými schopnostmi.“

„Tradiční benefiční koncerty podporují přípravu Souborného vydání díla Bohuslava Martinů.“

Mahan Esfahani - světově proslulý íránsko-americký cembalista dnes zahraje na podporu vědecké činnosti Institutu Bohuslava Martinů. Jeho hlavním úkolem je vydávání díla Martinů v kritických edicích. Už 4. benefiční koncert proběhne v Kaiserštejnském paláci. Každoročně na nich vystupují významné osobnosti světového formátu, jako byli v minulých letech Enrico Pieranunzi, Josef Špaček, Martina Janková nebo Ivo Kahánek. Tento rok přijal pozvání poslední žák legendární Zuzany Růžičkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
protitotalite202-kpt-dsc07545-webjpg800x300q85cropsubjectlocation-952295subsampling-2upscale

„Na Pavlovú sa rozhodne nebolo treba pozerať ako na študentku, ale ako na zrelú interpretku.“

„Kvartet-Unisono č. 2 Pavla Zemka Nováka je venovaný pamiatke Jana Zajíce.“

„Organizátori nestavajú na prázdnych frázach či veľkolepých vyjadreniach, poskytujú verný obraz osudov a tvorby autorov, do života ktorých totalitný režim zasiahol.“

Už po piatykrát si pražská HAMU pripomenula udalosti 17. novembra: či už tie tragické z roku 1939, alebo revolučné z roku 1989. Ako po minulé roky, aj tentokrát sa program skladal z diel autorov, ktorí počas niektorého z totalitných režimov 20. storočia tvorili, boli nimi obmedzovaní, perzekvovaní, prípadne na diktatúry reagujú vo svojej tvorbe. Na koncerte v Sále Martinů sa 17. novembra predstavili prevažne študenti, absolventi a pedagógovia HAMU, súčasťou podujatia bola tradične aj vernisáž výstavy – tú tohtoročnú pod názvom „Studenti za svobodu“ pripravil Michal Macháček. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 03 listopad 2018 08:10

Teremin jako převrat v hudbě

Před 25 lety zemřel ruský hudebník a vynálezce Lev Sergejevič Teremin, známý také jako Léon Theremin. Byl to právě on, kdo do hudby vnesl zcela nový prvek - první elektronické nástroje, po něm pojmenovaný teremin, rytmikon nebo terpsiton, základy pozdějšího syntezátoru. Na teremin se hraje, aniž by se ho interpret jakkoli dotýkal. Tvoří ho dřevěná skříň se dvěma anténami a zvuk ovládá pouze pohyb paží, dlaní a prstů. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka tvoří výšku tónu (frekvenci) a levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva tereminu je podobná smyčcovým nástrojům nebo lidskému hlasu. U prvních byla neměnná, u novějších nástrojů ji už je možné regulovat. Vynález napřed leninovská propaganda zneužila k plánu propagace elektrifikace Ruska, pak s ním ale Teremin dobyl Ameriku i celý hudební svět a položil základy elektronické hudby. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello a po státním převratu v roce 1917 se stal náčelníkem radiostanice. Monofonní teremin sestrojil počátkem 20. let a s velkým úspěchem koncertoval po celém světě. Usadil se v USA, ale v roce 1938 se vrátil do Sovětského svazu, kde ho zatkli a uvěznili. Jeho vynálezy ale pomáhaly stalinskému režimu, takže brzy dostal milost. Vymyslel třeba speciální odposlechové zařízení Buran a řadu dalších vynálezů, které využívala tajná policie KGB ke špionáži. Za jeho přínos v této oblasti mu sovětská vláda udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Tereminovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli v ní exceloval Ivan Trojan. Teremin používali ve svých skladbách třeba Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage nebo Bohuslav Martinů.

Zveřejněno v AktuálněPlus
čtvrtek, 01 listopad 2018 15:11

SOUTĚŽ o CD
A. Dvořák MORAVIAN DUETS

Cukr11

Český rozhlas D-dur a KlasikaPlus pořádají první společný koncert. Ve Studiu 1 Českého rozhlasu vystoupí v neděli 25. listopadu od 19:30 mezzosopranistka Markéta Cukrová a klavíristka Kristýna Znamenáčková, vítězka soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Na programu bude právě jeho hudba a také jeho předchůdci ve Francii, Maurice Ravel, Gabriel Fauré a Claude Debussy. Před koncertem bude připravena sklenka sektu a po koncertě si budete moci nechat podepsat CD. Koncert bude živě přenášet ČRo D-dur.

A o jedno CD, na kterém natočili Markéta Cukrová, Simona Šaturová, Petr Nekoranec a Vojtěch Spurný u klavíru Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka můžete soutěžit. Otázka zní:

KTERÝ SLAVNÝ ČESKÝ SKLADATEL BYL UČITELEM BOHUSLAVA MARTINŮ?

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: SOUTĚŽ CUKROVÁ a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.
Soutěžit můžete do neděle 25. listopadu 2018.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
DSC2323

„Divákům dominuje v přízemní lóži čarodějnice s obrovským koštětem.“

„Koncert končí Jízdou valkýr, k orchestru se opět přidává varhaník.“

„Pojďte si opravdu fyzicky užít naše varhany - pojďte na pódium.“

Dva zápasníci sumo se úklonou zdraví… Na tom by ještě nemuselo být tolik zvláštního. Oba však usedají na židle. A oba drží v rukou tubu. Velký hudební nástroj… Tohle je možné jen na nějakém happeningu. Slavné těleso Philadelphia Orchestra takový upořádalo v předvečer Halloweenu.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
 
 
IMG7575a

„Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie.“

„Komorní hudba nepřináší méně závažná sdělení než hudba orchestrální a pro hráče je očistnou záležitostí.“

„Českou tvorbu bych rád uváděl v konfrontaci s díly světových autorů.“

Mnoho koncertů a inscenací letos akcentuje 100. výročí vzniku Československé republiky. Méně tradiční už jsou ale slavnostní koncerty komorní hudby. A právě takto intimněji se rozhodli zítra oslavit náš stát v Sukově síni Rudolfina přední čeští sólisté: cembalistka Edita Keglerová, houslisté Anna Sommerová a Leoš Čepický, klavíristka Alena Grešlová a soubor Camerata 2018, který povede VOJTĚCH JOUZA. Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie, a je zajímavé uvědomit si, v jakých souvislostech jejich autoři žili a tvořili. Tento koncert k poctě století naší státnosti je prvním v řadě volného cyklu, ze kterého by v budoucnu měla vzniknout nová abonentní řada. Ještě letos se bude konat Vánoční koncert.

Zveřejněno v RozhovorPlus
Hba-35114734101563498999773056029722153270640640n

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Phil181011133

"Orchestr je jako samo město, originální v mnohosti, a to Jakubovi Hrůšovi očividně sedí!" 

"Zimmermann neměl s technicky náročnou materií koncertu sebemenší 
problém." 

"Akustika sálu odkryla nečekané momenty, například nezapomenutelnou 
průzračnost hudby." 

Debut Jakuba Hrůši s Berlínskými filharmoniky se neobešel bez české hudby. Stejně jako při hostování v Londýně, i tentokrát zvolil šéfdirigent Bamberských symfoniků čistě český program, kde mohl nejautentičtěji ukázat, v čem tkvějí jeho dirigentské kvality. A to nejen ve Dvořákově Zlatém kolovratu nebo Janáčkově Tarasu Bulbovi, ale především v Martinů Houslovém koncertu č. 1 s Frankem Peterem Zimmermannem. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG8652-1024x685-1

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 04 říjen 2018 20:39

Koncert připomněl rok 1918 i Mnichov

F-koncert-03102018-181003100vyrociCSRwebres02cPetraHajska

„Dvojkoncert je skvělá partitura, okolnosti vzniku jí přidaly temné stránky.“

„V ideálním případě mohly být akcenty o maličko měkčí.“

„Byčkov dává najevo velký respekt k naší kultuře.“

Slavnostní zahájení 123. sezóny České filharmonie teprve přijde, ale nový šéfdirigent Semjon Byčkov už s orchestrem před publikum předstoupil. Jejich mimořádný koncert byl 3. října připsán stému výročí vzniku Československa.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Bykov-Marco-Bprggreve-LCMz-uvA

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

Poprvé se za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků objeví v polovině října Jakub Hrůša, v současnosti šéfdirigent Bamberských symfoniků. Debut se kompletně nese ve znamení české hudby. Ve čtvrtek 11. října, s dvojím opakováním v dalších dnech, zazní v Berlíně v sále Philharmonie Dvořákova symfonická báseň Zlatý kolovrat, Janáčkova rapsodie Taras Bulba a 1. koncert pro housle a orchestr Bohuslava Martinů. Německý sólista Frank Peter Zimmermann je v té souvislosti zmiňován jako velký obdivovatel  zřídka uváděného díla. Skladba z roku 1933 zůstala neprovedena a zapomenuta až do roku 1968, kdy se její rukopis našel v jednom hudebním archivu ve Washingtonu. Při světové premiéře před 45 lety v říjnu 1973 v Chicagu hrál sólový part Josef Suk.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 30 září 2018 20:58

Filharmonici v novém cyklu

Roe-4265697620322784101450955338395769105809408o

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů - krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0154a-Version-2

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

 

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 6 z 6