201611200703edited

„S nápadem úprav skladeb Bedřicha Smetany pro harfu přišel už český harfista minulého století Hanuš Trneček.“

„Největší oříšek na úpravu byl Vyšehrad.“

„Upřímně lituji, že Dvořák pro sólovou harfu nikdy nic nenapsal.“

Českolipský kruh přátel hudby představí Smetanovu Mou vlast pro harfu a dalšího českolipského skladatele. Kromě toho zazní ještě díla jiných českých autorů. V úterý 12. března je zahraje přední česká harfistka Jana Boušková. Koncert se koná v českolipském Centru textilního tisku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DieverkaufteBrautkhp056

„Francouzská režisérka německou kulturu vidí také bez příkras, ale spíše pobaveně.“

„Na podvody je určitě zvyklý - a v závěru jde tedy jeden nepodstatný neúspěch jen zapít k baru.“

„Podrobné a uvolněné herectví, ale i zpívání na vysokém standardu. Vyrovnané obsazení. Vše se samozřejmostí, která vzbuzuje lehkou závist.“

Zlatá osmdesátá. Nebo začátek devadesátých. Kecal je cynickým provozovatelem zábavního podniku Kezal´s Village plného hostů, komedianti jsou céčkoví varietní umělci, Jeník frajer v džínách a Mařenka těhotná servírka. Takhle napsané to vypadá strašně – ale Smetanova Prodaná nevěsta, zpívaná v němčině, je v drážďanské Semperově opeře přesto podařená: hudebně poutavá, reálná - a hlavně zábavná. Stojí za ní francouzská režisérka Mariame Clément a český dirigent Tomáš Netopil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5138127726336450199862341098652488287911936o

„Říká se o ní, že je komedie; ale tak, jak to má být v každé dobré komedii, je přítomen i nějaký prvek tragičtější.“

„Smetanovy postavy mně připomínají tradiční pohádky.“

„Fascinace folklorem má vždycky něco společného s touhou dotknout se něčeho už trošku ztraceného. Nostalgické ohlížení po čistotě…“

Francouzská režisérka Mariame Clément, vystudovaná kunsthistorička, režírovala svou první operu v roce 2004. Začínala v Lausanne, Antverpách, Bernu, Tel Avivu… později se dostala na festival do Glyndebourne, do Opéra national de Paris, do Covent Garden… Pracuje v evropských divadlech, má na svém kontě už bezmála čtyři desítky operních inscenací. Nyní v drážďanské Semperově opeře spolu s dirigentem Tomášem Netopilem nastudovala Prodanou nevěstu. Před páteční premiérou hovořila pro portál KlasikaPlus.cz v souvislosti se Smetanovou operou o folkloru a pohádkách, o Mozartovi a Rossinim i o humoru a tragičnosti. Je u Prodané nevěsty naprosto očarována bohatstvím její hudby i postav a situací. A je přesvědčena, že soustřeďovat se v režii příliš na naivní a folklorní aspekty by tuto operu učinilo bezzubou - méně zajímavou, než může být.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Smetana-b-DSC7214

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok. Asi z toho nebudou celonárodní oslavy jako před sto lety, protože zápasivý i hrdý duch národního obrození, stejně jako euforie ze vzniku svobodného Československa už jsou nenávratně pryč, ale přesto bude určitě možné radovat se z krásné hudby našeho klasika a uvědomit si přitom svou identitu, své kořeny, své zázemí a sounáležitost s tím, co bylo. 

 
Zveřejněno v SeriálPlus
 

 

MG9109

„Vychází se vstříc požadavkům pořadatelů, kteří vždy žádají právě český repertoár.“

„Možnost poslechnout si brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují.“

„Posluchači v Japonsku často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi.“

Brněnská filharmonie se vrátila z desátého japonského turné. Během tří týdnů odehrála jedenáct koncertů v devíti městech. Hlavní poznatek? Japonsko se nemění - zůstává rájem klasické hudby.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Smetmatine-125

„Zazneli známe aj zriedkavejšie uvádzané Smetanove diela.“

„Zaujímavosťou bolo prevedenie diel pre dva klavíry, osemručne.“

„Potenciál, ktorý toto podujatie (aj s ohľadom na zaplnené auditórium) nepochybne má, ešte celkom naplnený nebol.“

Matiné k výročiu narodenia Bedřicha Smetanu je už pravidelnou akciou Národního divadla, na ktorej hold tomuto velikánovi skladajú predovšetkým stáli členovia prvej českej scény. Koncert tento rok pripadol na sobotu 23. februára a ako sólisti sa predstavili klavirista Miroslav Sekera a speváci Michaela Zajmi, Marie Fajtová a Josef Moravec. Zazneli známe aj zriedkavejšie uvádzané Smetanove diela, rôznorodý program sprevádzala aj rôznorodá kvalita interpretácie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Met-DSC8309

„O Mahlerově Prodané nevěstě v Metropolitní opeře se píše jako o mistrovském kousku.“

„Kolik je podobných opravdu komických oper v češtině - komedií typu Lazebník sevillský…?“

„Mnohem snadnější je dnes napsat drama. Moderna a ještě víc postmoderna se komičnosti trochu vzpírá.“

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. Premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emy Destinnové byla uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku. V němčině v překladu Maxe Broda. Premiéru tam 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
svarovsky-PRINT06

„Se soudobou hudbou bych do Japonska nejel, myslím, že ta by odezvu nenašla.

„Japonské publikum je konzervativní. Nejraději poslouchá skladby z období klasicismu a romantismu.“

„K velké chvále Japonců je potřeba podotknout, že mají velmi kvalitní sály, akusticky naprosto špičkové.“

Už druhý český orchestr míří letos do Japonska. V lednu tam koncertoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (psali jsme zde) a teď čeká turné Filharmonii Brno, která do země vycházejícího slunce pojede už podesáté. Vyráží 6. února na osmnáct dnů, čeká ji jedenáct koncertů v desíti sálech devíti měst. Dirigovat bude Leoš Svárovský, který KlasicePlus svěřil své zkušenosti z jeho předchozích dva-a-čtyřiceti návštěv Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC7091

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly - Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Zveřejněný kompletní program ukazuje k dlouholeté zdravě konzervativní vyhraněnosti a potvrzuje klidnou sílu kontinuity a patriotství a v neposlední řadě také stálý rukopis a nevysychající invenci dlouholetého dramaturga a uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 28 leden 2019 12:14

Jan Bartoš hraje pro vnímavé publikum

FOK-4838636819155340352107081823072265483321344n

„Netýká se to jen vlastní hry, hluboce promyšlené, uměřené, neokázalé, sloužící skladateli, ale i pečlivě sestavené dramaturgie.“

„Nenapodobitelná pianissima byla výsadou Ivana Moravce. Málokterý současný interpret se jimi může pyšnit tak jako Jan Bartoš.“

„Smetanovy Sny uzavřely promyšleně koncepční program jako kontrast i propojení k Janáčkově skladbě V mlhách.“

Jsou klavíristé, jejichž hra září, vybuchuje a jiskří, a posluchači šílí. A pak jsou ti, kteří nehrají na efekt, nedávají své umění na odiv, a publikum je jejich hrou uhranuté. Protože zaujmout auditorium tak, aby s napětím čekalo, jak se budou odvíjet další takty, jak interpret přetlumočí ty nejniternější záchvěvy skladatelovy mysli a invence, to je umění, které je výsadou velkých mistrů. Jan Bartoš na svém recitálu v pražském Rudolfinu, který se uskutečnil v sobotu 26. ledna v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba, znovu ukázal, že patří nejen k současné české klavírní špičce, ale je umělcem přinejmenším evropského formátu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Breslik-upraven-47688972101568320197937946953767509258403840o

„Jsou opery, které se dají přesadit do nadčasových dimenzí; některé další snesou ale mnohem méně - a na některé by se nemělo sahat vůbec.“

„Režisérova fantazie nesmí překročit hranice pokory. Pak většinou zůstane i v rámci zdravého rozumu.“

„Operní pěvci v současnosti čím dál víc musejí dělat na jevišti věci, které by si jejich předchůdci nedovedli představit.“

Jaký je rozdíl mezi Smetanou a Janáčkem? Janáček je světový, ale jeho opery se ve světě dávají v češtině. Smetana je ryze český, ale jeho nejnárodnější operu si dovedou s pochopením přivlastnit Němci: nejen tak, že ji zpívají německy, ale dokáží ji navíc i smysluplně situovat do prostředí moderního bavorského venkova. A nebo se to odehrávalo v Čechách? Scéna a režie v minulých dnech hrané mnichovské inscenace byly pro náš kulturní útlocit každopádně asi trochu kontroverzní, ale neurážející – a pro postmoderní dobu zcela odpovídající a charakteristické.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
49054355101568820717937947457272357934071808o

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5bwernerstepanvlcek29-foto-Praha-2-Ji-Podrazil

„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam - do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 31 prosinec 2018 16:03

Doteky hudby česky a slovensky

DSC4205

„Peter Mikuláš je v Praze po léta častým hostem, ale árie z národních oper v jeho podání byly nenápadným trumfem celého koncertu.“

„Jaroslav Březina je mezi současnými tuzemskými tenoristy tím nejzajímavějším.“

„Libušino proroctví, zazpívané Danou Burešovou v plné síle a úctyhodně vygradované, se stalo přirozeným vrcholem celého koncertu.“

Rok 2018, rok stého výročí vzniku Československa, se v Praze důstojně uzavřel na festivalu České doteky hudby. Nedělní operní koncert v Rudolfinu připomněl nejen známé, ale i některé méně známé scény z děl klasiků. Obsáhl hudbu od Smetany po Suchoně. Jen ohlas v sále - v poměru k výkonům tří výborných sólistů a Moravské filharmonie Olomouc s Robertem Jindrou – byl však až nevděčně střídmý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
ivan-klanskyheader-d7574

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
136679169837808550810787851984834086933260o

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno - a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
32674549102135076561399816397266217303801856o

„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“

„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“

„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“

Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 01 prosinec 2018 07:49

Rozbarvené černobílé Miroslava Sekery

460627318225ffbf40fc7k

„Schopnost udržet neskutečné napětí a delikátní vedení frází je něco, co dělá Sekerův výraz geniálním.“

 „Miroslav Sekera dává pocit hlubokého klidu a harmonie.“

„Hravost, lehkost, čistota a přirozená citlivá muzikalita prolétly Rudolfinem jako samozřejmost.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného nabídl další událost, která se zapíše do historie českého klavíru a Dvořákovy síně Rudolfina - recitál Miroslava Sekery. Hravost, lehkost, čistota a přirozená citlivá muzikalita prolétly Rudolfinem jako samozřejmost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC9780

„Česká filharmónia zanechala dojem veľmi kvalitného, všestranného ansámblu.“

„Vtisnúť dielu hĺbku tak, ako sa to podarilo Capuçonovi, nie je samozrejmosťou.“

„Byčkov publiku ponúkol spolu s orchestrom originálnu „Novostvetskú“ bez náznaku šablónovitosti.“

Prvý z trojice koncertov Českej filharmónie vo viedenskom Musikvereine odznel, za prítomnosti niekoľkých štátnikov, v sobotu 24. novembra. Večer bol zároveň zakončením cyklu filharmonikov k 100. výročiu vzniku republiky: orchester sa spolu so šéfdirigentom Semjonom Byčkovom predstavil prevažne v dielach českých autorov. Jedinou výnimkou bol vedľa Fišera, Smetanu a Dvořáka Koncert pre violončelo a orchester č. 1 Camilla Saint-Saënsa, v ktorom Česká filharmónia sekundovala skvelému Gautierovi Capuçonovi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 19 listopad 2018 15:00

Miroslav Sekera: Miluji autory 19. století

Miroslav-Sekera

„Rudolf Firkušný bylo jméno, které jsem do revoluce neslyšel.“

„Vždy se mi víc líbila bohatší harmonie klavíru a jeho samostatnější role.“

„Debussy je podle mého názoru skladatel, který velmi svědčí Dvořákově síni.“

Ve čtvrtek 22. listopadu začíná Festival Rudolfa Firkušného, tradiční podzimní přehlídka nejlepších klavíristů. Potrvá necelé dva týdny. Jediným českým interpretem je letos MIROSLAV SEKERA. Nabídne skladby Beethovena, Debussyho, Schumanna, ale také Smetany nebo Scarlattiho. Portálu KlasikaPlus vysvětlil, proč má rád a jak hraje jeho sonáty původně určené pro cemballo, a také vzpomínal na své první setkání s Rudolfem Firkušným.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 3