7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
zahajovac-koncert--opening-concert-125201946920357515o

„Smetanu hrálo tvárné těleso, zralým způsobem inspirované a vedené.“

„Málokdo si dovolí ve Vyšehradu taková zvolnění a ztišení, jaká jsme slyšeli.“

„V závěru Blaníku patos nádherně nahradil vznešeností.“ 

Pražské jaro otevřeli Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou. Smetanova Má vlast zazněla velmi pěkně, nesmírně životně, do detailů propracovaně a přitom uvolněně. Zazněla v rovnováze lyrického a epického, svátečního a spontánního, promyšleného a prožitého, v rovnováze českého a světového přístupu, vzorově – tak, že by se o ní mohlo jednou mluvit jako o legendární.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 12 kvě 2019 07:30

Jakub Hrůša a "jeho" Má vlast

Jakub-Hra--Andreas-Herzau-BLUE

Čtyřiasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájí dnes večer v Obecním domě tradičně Smetanova Má vlast. Cyklus symfonických básní zahrají pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši Bamberští symfonikové, orchestr založený v Bavorsku po druhé světové válce německy hovořícími hudebníky odsunutými z Československa. Těleso se k hudebním tradicím své někdejší otčiny nepřetržitě hlásí. V Čechách po roce 1990 už několikrát hostovalo, ale úkol připadající tradičně na 12. květen mu byl nyní svěřen poprvé. S Mou vlastí pak do 20. července Bamberger Symphoniker vystoupí ještě v Baden Badenu, Curychu, Innsbrucku, Luganu, Hamburku, Wiesbadenu, Amsterdamu a na BBC Proms v Londýně.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Smetana-b-DSC7214

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok. Asi z toho nebudou celonárodní oslavy jako před sto lety, protože zápasivý i hrdý duch národního obrození, stejně jako euforie ze vzniku svobodného Československa už jsou nenávratně pryč, ale přesto bude určitě možné radovat se z krásné hudby našeho klasika a uvědomit si přitom svou identitu, své kořeny, své zázemí a sounáležitost s tím, co bylo. 

 
Zveřejněno v SeriálPlus
středa, 30 leden 2019 07:25

FOK pozval mistra hoboje Albrechta Mayera

AlbrechtMayercKlausWeddig

„Nemělo by se plýtvat tituly, ale Albrecht Mayer je král hoboje.“

„O hoboji se říká, že je svým tónem nejblíž zvuku lidskému hlasu.“

„Pozvání Albrechta Mayera navazuje na pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky.“

První hobojista Berlínských filharmoniků, uznávaný sólista i vyhledávaný komorní hráč ALBRECHT MAYER vystoupí ve středu a ve čtvrtek v pražském Obecním domě spolu se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a pod taktovkou Tomáše Braunera, který zaskočí za nemocného šéfdirigenta Pietari Inkinena. Pražskému publiku zahraje 30. a 31. ledna napřed hobojový koncert Ralpha Vaughana Williamse a také skladbu Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Dílo bylo upraveno Joachimem Schmeisserem právě pro Albrechta Mayera a smyčcový orchestr a v této verzi zazní v Česku vůbec poprvé. Třetím bodem v programu pak bude Pastorální symfonie Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
tchaikovsky-4-low

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2290467516988360834805172260212991149079179o

„Vypadalo to, že minulý koncert Ennia Morriconeho byl v Praze posledním. Nakonec se však jubilant rozhodl přijet ještě jednou.“

„Festival Pražské jaro otevřou 12. května Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou.“

„V Českém Krumlově se v létě objeví přední interpreti klasické hudby, ale festivalový program hojně zasáhne také do jiných žánrů.“

Lednové oslavy narozenin Wolfganga Amadea Mozarta a Ennia Morriconeho, od jara do podzimu každoroční velké festivaly, operní recitály, vystoupení hvězd pohybujících se na pomezí klasické hudby a popu, připomínky třicátého výročí pádu železné opony, ale v létě také soutěž Operalia. To jsou jen některé z dominant a konstant tuzemského roku 2019 v hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bamberk-Vde-4538784118668834666829647165801983008309248n

„Dramaturgický model, v ktorom sú k sebe voľne postavené súčasná a staršia hudba, by mal byť čím ďalej frekventovanejší.“

„Skladbu sprevádza určitá mysterióznosť a na druhej strane krehkosť – výrazné prvky, prítomné v hudbe mnohých severských skladateľov.“

„Pred orchestrom pôsobil, akoby sa s ním hral – a ansámbel táto hra očividne bavila.“

Dirigent Jakub Hrůša a „jeho“ Bamberskí symfonici sa v posledných týždňoch na pódiu stretávali s vyhľadávanou interpretkou diel súčasnej hudby, sopranistkou Barbarou Hannigan. Jedným z miest, v ktorých malo publikum možnosť počuť toto jedinečné spojenie, bola Viedeň. Umelci sa tu predstavili 3. novembra s dielami Hansa Abrahamsena a Johannesa Brahmsa.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG8652-1024x685-1

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus