006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Hra-1

„Autorem Velké suity z opery Příhody lišky Bystroušky je sám Jakub Hrůša, který se tak zařadil po bok velkých dirigentů předchozích generací, Václavu Talichovi a Františku Jílkovi.“

„Z různých sekcí orchestru se ozývají líbezné motivy, které díky dokonalému provedení dýchají svou vřelostí a poetikou.“

„Dirigent nezřídka častuje své hráče úsměvy a někteří z nich mají i při očividném nasazení čas mu je vracet.“

Pátek 16. října měl být tečkou za letošním ročníkem festivalu Janáček Brno, kterou symbolicky napíše brněnský rodák Jakub Hrůša se svým orchestrem Bamberští symfonikové. Všichni víme, že se některé koncerty posledních dvou týdnů nestihly uskutečnit, a tak festival Janáček zůstává vlastně neuzavřený. Nicméně ta slavností tečka zůstala na svém místě, jen se k posluchačům dostala prostřednictvím streamovaného koncertu přímo z Bamberku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Zítra, v pátek 16. října, od 19 hodin zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou Jakuba Hrůši formou live streamu ze své koncertní síně. Půjde o závěrečný koncert festivalu Janáček Brno, na jehož programu bude Alpská symfonie Richarda Strausse a Suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to ve vlastní úpravě Jakuba Hrůši v české premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 13 říjen 2020 11:04

Festival Janáček Brno on-line

1

Na každý všední den tohoto týdne přichystal Mezinárodní festival Janáček Brno videostreamy, které je možné sledovat na jeho stránkách. V pondělí došlo na dokument o festivalovém ročníku 2016 a o tom z roku 2018 bude ke zhlédnutí ve středu. Dnes, v úterý 13. 10., ovšem pořadatelé zpřístupní on-line živě koncert bez publika, a sice klavírní recitál Jana Bartoše. Ten od 19 hodin z Mozartova sálu Divadla Reduta zahraje Janáčkovy skladby 1. X. 1905 (Z ulice dne 1. října 1905), obě řady cyklu Po zarostlém chodníčku, Thema con variazioni a V mlhách.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
555

Přesunuté termíny, zrušené inscenace nebo náhradní program – tak reaguje právě probíhající festival Janáček Brno na nová vládní opatření. Nejbližším a posledním operním vrcholem festivalu bude 3. a pak hned 4. října inscenace Její pastorkyně s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Další opery se ruší, konkrétně premiéra Řeckých pašijí (ta je zatím přeložena na 20.10.) a Salome, kterou měla přivézt Maďarská státní opera. Koncertní řada zůstane z velké části zachována kromě vokálních děl. Závěrečný koncert Bamberských symfoniků 16. října se bude živě streamovat z koncertní síně v Bamberku, a to do hlediště Janáčkova divadla, na webu festivalu a na webu Bamberských symfoniků.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Andl-10

Cenu Anděl za rok 2019 získali v kategorii klasické hudby Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Spolu s nimi byla se svými alby nominována dvě smyčcová kvarteta - Bennewitz Quartet za CD Ullmann – Krása– Schulhoff – Haas a Pavel Haas Quartet za nahrávku Šostakovičových kvartetů č. 2, 7, 8. Kahánek s Hrůšou a Bamberger Symphoniker už za stejnou desku získali letos prestižní cenu Nejlepší nahrávka roku časopisu BBC Music Magazine.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
10001

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus podrobně rekapituluje, jak zahýbala pandemie a opatření proti ní s jeho kalendářem, a to letos na jaře i v dlouhodobém výhledu. Řada úkolů nebude. Doufá nicméně, že příští sezóna se postupně, i přes očekávané ztráty, nějak rozběhne. Ostatně čeká ho v ní na jaře debut v Metropolitní opeře… Hovoří ale také o tom, co doba pandemie přinesla dobrého: víc času na rodinný život i na cvičení „všeho druhu“ a pak rovněž příležitost setkat se zcela výjimečně s hudbou Ludwiga van Beethovena. Jeho dvěma pozdním smyčcovým kvartetům, jimiž počátkem června uzavřel se smyčci České filharmonie alternativní program Pražského jara, věnoval týdny času. Umožnily mu pohroužit se – jak říká – do celého kosmu krásy, citu a řádu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 28 květen 2020 15:35

Festival Janáček Brno? Bude!

0

Sedmý ročník mezinárodního operního a hudebního bienále Janáček Brno se navzdory komplikacím, které způsobila jarní pandemie, bude konat, a to v termínu 28. 9. až 16. 10. 2020. Původně plánovaný program přitom doznal jen minima změn. Na festivalu, jehož pořadatelem je Národní divadlo Brno, se představí řada významných hostů: Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky, Karita Mattila, Pavel Haas Quartet, Arnold Schoenberg Chor, Pražský filharmonický sbor, Brno Contemporary Orchestra, Jan Jiraský a další. Návštěvníci se tak mohou jako obvykle těšit na operní představení včetně několika premiér, stejně jako na komorní i symfonické koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
IvoKahanekJakubHrusanahravani-photoMatousVlcinsky

Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša společně získali prestižní cenu časopisu BBC Music Magazine. V kategorii Concerto obdrželi ocenění Nejlepší nahrávka roku za album, na které s Bamberskými symfoniky natočili pro Supraphon Klavírní koncert Antonína Dvořáka a 4. klavírní koncert „Inkantace“ od Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
IMG20200506205418

„Bamberské symfoniky jsme poprvé mohli slyšet na festivalu Pražské jaro až v roce 1991.“

„Režisér Mudra přináší kultivovaným způsobem zajímavé svědectví o jednom netypickém německém orchestru.“

„Jakub Hrůša vychází z dokumentu jako mimořádně sympatická osobnost.“

Příběh orchestru s českými kořeny a českým šéfdirigentem. A současně profil hudebníka, který je teď doma v historickém bavorském městě a realizuje tam naplno, skvěle a naštěstí v souznění s muzikanty v tělesu to, co umí. Tak lze vnímat televizní dokument režiséra Jana Mudry nazvaný zcela prostě Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Měl premiéru na ČT art a nejenže zůstane cenným materiálem pro historii, ale už teď přímo vybízí k opakovanému zhlédnutí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Jakub Hrůša může být na aktivitu svého orchestru v těchto dnech mimořádně pyšný. Bamberští symfonikové se totiž připojili k iniciativě Německé orchestrální nadace, která vyhlásila celonárodní výzvu na podporu nezávislých hudebníků. Nadace v rámci svého Fondu pro mimořádnou pomoc otevřela možnost jednorázové pomoci do výše 500 EUR hudebníkům, kteří nejsou v současné době ve stálém angažmá a pro které by výpadek příjmu mohl být zničující.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

Bamberští symfonikové se přidali k operním divadlům a koncertním institucím, které v mimořádných podmínkách, kdy lidstvo čelí pandemii, nabízejí na internetu volně ke zhlédnutí a k poslechu své audiovizuální archivy se záznamy uměleckých produkcí. Orchestr užívající také titul Bavorská státní filharmonie oznámil, že hudbu zpřístupňuje na vlastním kanálu YouTube.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann - Krása - Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto,  Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
88

Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth, Jakub Hrůša, Karita Mattila, Pavol Brešlík, Pavel Haas Quartet nebo Bamberští symfonikové. Tematická linka přehlídky se bude tentokrát ovíjet kolem umělecké vřavy na přelomu 19. a 20. století a hledání nových cest v hudebním výrazu oper i instrumentálních děl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
čtvrtek, 10 říjen 2019 10:08

Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu

5

„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“

„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“

„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“

Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze při současné existenci původní verze, aby se vyjádřil na adresu jeho údajné nehratelnosti a aby se pokusil vystihnout, v čem spočívá jedinečná krása této ještě stále neoposlouchané hudby. Z jeho uvažování vyplývají tři důvody stylizace sólového partu koncertu daným způsobem - a také tři cesty k interpretaci.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
11

„Velké chvíle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka v Londýně.“

„Navzdory tomu, že název Má vlast by napovídal spíše okázalou pompu, tak dílo mnohem víc evokuje krajinu.“

„Opravdu dobrá dramaturgie by si měla Mé vlasti všímat častěji.“

Jakub Hrůša má před sebou v září premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos v Curychu. Předtím 27. srpna diriguje Mahlerův komorní orchestr na festivalu v Lucernu a 27. září ho čeká zahajovací koncert sezóny Bamberských symfoniků, jejichž je šéfdirigentem. V programu bude obsaženo také české hudební dílo, stejně jako figurovalo i v posledním vystoupení v závěru uplynulé sezóny. Tehdy byl Jakub Hrůša se svým tělesem na pódiu londýnské síně Royal Albert Hall, druhým dnem pokračoval festival BBC Proms a zněl cyklus symfonických básní Má vlast.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Strana 1 z 2