5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 13 září 2019 09:00

Nová heroická koncertní sezóna PKF

13

„Emmanuel Villaume zvolil spíše patetické, wagnerovské heroické vyjádření.“

„Nesmírně komplexní a čistý zvuk, vycházející ze souhry všech hráčů a dirigenta, pasuje PKF dlouhodobě ke špičce mezi místními tělesy.“

„Jejich Beethoven byl přesně to, co všichni dobře známe. Ryzí radostná hudba, oslavující život.“

PKF – Prague Philharmonia otevřela novou koncertní sezónu vskutku velkolepě. A dopomohly jí k tomu dvě jednoznačně populární kompozice, Beethovenův Pátý klavírní koncert a Brucknerova Třetí symfonie. Zaplněná Smetanova síň Obecního domu byla vědkem mimořádně kultivovaného a ušlechtilého zvuku. Ačkoliv závěrečný Bruckner dosahoval uhrančivé polyfonie, mohlo se zdát, že homogennímu orchestrálnímu zvuku něco málo k vyjádření mimořádnosti Třetí symfonie chybělo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Není mezi námi již mnoho takových dirigentů a umělců, kteří v životě prošli tolika etapami poválečného vývoje klasické hudby.“

„V Biblických písních je víra zbavena patetických nánosů; zůstává pouze rozhovor mezi Bohem a Dvořákem, potažmo interpretem písní.“

„Hlavně scherzo bylo až uhrančivé ve své nejasné dvojznačnosti; podařilo se vyjádřit mnohovrstevnatost, opak hudebního monolitu.“

Nejsou dva jasnější protipóly než Dvořákovy Biblické písně a Brucknerovy monumentální symfonické celky, které tak nezištně a samy o sobě ukazují rozdílnost vyjádření víry v Boha. Tak by se dal v začátku popsat koncert Mládežnického orchestru Gustava Mahlera pod vedením Herberta Blomstedta v závěrečném týdnu letošního Salcburského festivalu. Pokud platí pravidlo, že se mladí učí od starších a moudřejších, byli hráči Gustav Mahler Jugendorchester v těch nejlepších rukou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

Podzimní festival duchovní hudby se koná v Olomouci už od roku 1994 a je jednou z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby u nás. Letos řadu koncertů zahájí ode dneška za pět týdnů - v neděli 22. září v dómu sv. Václava Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se sólisty – trumpetistou Jurajem Bartošem, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristy Jaroslavem Březinou a Vítem Šantorou a basistou Pavlem Švingerem. Na programu budou Elegie a Koncert pro trubku a orchestr arménského skladatele Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana a oratorium Césara Francka Sedm slov Krista na kříži. Dirigovat bude Jaromír Michael Krygel.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
000

„Koncerty a capella by se sbor nemohl uživit. Přesto jsou komorní koncerty bez doprovodu nesmírně důležité pro technickou perfekci tělesa.“

„Sbor ve Fibichově půvabné skladbě prokázal za doprovodu varhan všechny své technické přednosti. Podmanivě měkký, intonačně precizní tón, plastiku frázování, výsostnou hlasovou kulturu, schopnost dynamického rozpětí.“

„Přirozeným vrcholem večera se staly dvě skladby Leoše Janáčka - originální, přinášející zcela osobitý sloh a výraz.“

V kostele svatého Jakuba v Příbrami se v úterý 7. května uskutečnil koncert Českého filharmonického sboru s jeho uměleckým ředitelem a sbormistrem Petrem Fialou. Na koncertním večeru v rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se podíleli varhaník Martin Jakubíček, tenorista plzeňské opery Tomáš Kořínek, altistka Petra Vrbová, houslista Leoš Zavadilík a harfistka Pavla Kopecká. Večer byl věnován duchovně laděným skladbám českých mistrů - Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 01 květen 2019 16:49

SOČR hrál Brucknera a Lutosławského

4V0A4945

„Liebreich dirigoval Lutosławského zcela logicky. Končí právě éru v Katowicích.“

„Smuteční hudba zazněla soustředěně, odpovědně. Ještě stále zní moderně.“

„Sedmou symfonii Liebreich předestřel měkce. Tak, že žádný z jejích parametrů nevyhrotil.“

Brucknerova Sedmá symfonie, věnovaná památce Richarda Wagnera, a Lutosławského Smuteční hudba, věnovaná památce Bély Bartóka. To byl pondělní koncert šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alexandera Liebreicha a jeho tělesa v pražském Rudolfinu. Program současně zazněl v přímém přenosu na několika rozhlasových stanicích. Ze záznamu ho dnes večer vysílá Český rozhlas D-dur.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pátek, 22 březen 2019 14:02

Daviesovy linecké paralely v Brně

FilharmonieBrno2032019fotoVojtchKba-30

„Quodlibet Lebensstürme s hudbou Franze Schuberta a na její motivy je zábavná kompozice, jednolitá, plná nečekaných momentů.“

„Velké Brucknerovy celky mají v prostoru, jako je Besední dům, problém. Zkrátka se tam nemusí vejít. Davies proto částečně ubíral.“

„Davies obecně se v Brucknerovi patosu vyhýbá, nedělá z něj romantického, výrazově přeumělkovaného autora.“

Dennis Russell Davies nepřináší do Brna jen svěží vítr. Přináší i rafinované hudební paralely, nezvyklé kompozice i hudbu spjatou s jeho dřívější profilací. A to je přesně to Brno, o kterém by mělo být slyšet.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pfs1432019high-res-16

„Ebenův Řecký slovník je nápadem, koncepcí, ustrojením i vyzněním mimořádně zdařilé dílo.“

„V Orffově skladbě se zpívá i o posledním soudu, ale končí prosbou o vysvobození ze spárů trudnomyslnosti.“

„Sestavit druhou polovinu koncertu výhradně z Brucknerovy hudby do jednoho nepřerušeného celku byl vynikající nápad.“

Pražský filharmonický sbor i pro jarní á capella koncert šťastně zvolil neoposlouchané a objevné věci. Hudbou Petra Ebena vysloveně potěšil, v případě Carla Orffa připomněl, že napsal i mnoho jiných skladeb, ne pouze oblíbená a už skoro zprofanovaná Carmina burana, a Antona Brucknera představil prostřednictvím pásma sestaveného drobnějších děl ze sféry duchovní hudby prokládaných krátkými hudebními větami pro varhany nebo pro tři trombony. Do kostela svatých Šimona a Judy i tento program přilákal ve čtvrtek 14. března početné publikum.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 13 prosinec 2018 11:47

Pootevřená okna Radka Baboráka

DSC4700

„Charisma a aura Radka Baboráka dokáží stmelit muzikanty způsobem, který jinde nenajdeme.“

„S péčí vystavěné dialogy jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin potěšily nejedno ucho.“

„Struny zkrátka zahrály na onu strunu a konalo se pohlazení ve své nejprostší podstatě.“

Muzikant, který měl tu možnost spolupracovat s Radkem Baborákem, ví, že když se s ním dělá muzika, koná se radost. A také poctivá řemeslná práce, bez které nic výjimečného nemůže vzniknout. Ať už s touto kreativní osobností tvoří kdokoli, koncerty pod jeho vedením mají svoji specifickou, živou atmosféru. Nejinak tomu bylo na vyprodaném koncertě z komorní řady FOK, který se konal v prostoru kostela svatých Šimona a Judy. Mohl za to krásný program, sehranost a emotivnost Pražských komorních sólistů a jejich uměleckého vedoucího i uvedení jeho skladby v podání vynikající hobojistky Clary Dent-Bogányi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 28 září 2018 15:43

Gergiev a Brucknerova hudební tradice

Gergiev-StFlorian-25918003ARobl

„Byl to právě mnichovský orchestr, kde se tvořila představa autentické interpretace Brucknera.“

„Osmá symfonie přitahuje všechny, kteří mají o Brucknerově hudbě alespoň malé povědomí.“

„Gergiev bez jeho příznačné krátké dirigentské hůlky, jen prázdnými dlaněmi a především prsty, moduloval celou skladbu.“

Kam jinam zasadit provedení 8. symfonie Antona Brucknera než do klášterní baziliky Sv. Floriána v Horním Rakousku, která se pyšní jeho nejoblíbenějšími varhanami a kde je tento skladatel, muzikolog a varhaník na své přání také pochován. Je obtížné oprostit se od objemného melodického toku Brucknerovy hudby. Od vnějškové efektnosti, od její patetické povahy, aby pak člověk dokázal vnímat její další, veskrze osobní světy. Až pak je možné začít spekulovat o interpretační tradici této hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus