neděle, 18 říjen 2020 09:02

Za kulturou i do Vídně

235

Po přehledu představení v drážďanské Semperoper a Zemském divadle v Linci doplňujeme ještě přehled kulturních událostí ve vídeňské Státní opeře. I přes nepříznivé podmínky tam chystají příští neděli 25. října premiéru Čajkovského opery Evžen Oněgin. Hudebního nastudování se ujal český dirigent Tomáš Hanus, režie Rus Dmitri Tcherniakov. Opera povolala do hlavních rolí pěvce, kteří ruský jazyk ovládají jako svou rodnou řeč anebo jim je blízký. V roli Taťány vystoupí Tamuna Gochashvili, Olgu ztvární Anna Goryachova, Oněgina Andrè Schuen a Lenského Bogdan Volkov.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„Luisi mimo dirigentský stupínek působí mimořádně nenápadně a plaše, ale s taktovkou v ruce vyzařuje neuvěřitelnou energii a autoritu.“

„Pianissimo orchestru ještě slabší než téměř neznatelné šumění klimatizace.“

„Neexistuje jiná vhodnější skladba, která by v takové plnosti ukázala mistrovství Pražského filharmonického sboru.“

Upynulé desetiletí každoroční spolupráce s Vídeňskými symfoniky a festivalem Bregenzer Festspiele oslavil Pražský filharmonický sbor v Bregenzu na břehu Bodamského jezera impozantním způsobem – Verdiho Requiem pod taktovkou Fabia Luisiho. Pondělní koncert patří k těm, na které se opravdu s vděčností vzpomíná, a mezi nimi k těm výjimečným, na které už nelze zapomenout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Massenetova hudba opět překvapila. Nejde o ´právem zapomenutou´ operu. Naopak – přesnější by bylo ´bohužel zapomínanou´.“

„Děj je přesazen do moderních kulis, v tomto případě s takovou logikou a hlavně přesvědčivostí, že divák nic nenamítá.“

„Tak působivé a nesmírně silné znázornění smrti, jaké se podařilo v závěru Massenetovy opery, se v divadle nevidí často…“

Jules Massenet je fatálně nedoceňovaný autor. Napsal přes třicet oper a známe tři. Nejnovější příklad z festivalu Bregenzer Festspiele potvrzuje, že sáhnut po některé z většiny těch nehraných může znamenat a přinést mnohem víc, než jen „neudělat chybu“. Don Quichotte je titul, jehož hudební i divadelní síla, podpořená v tomto případě skvělou scénickou podobou, se projevila s až nečekanou intenzitou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus