kusnjer-banner-nd-960x450

„Nejprve je potřeba postavit hlas technicky. Aby všechno znělo, jak má. Aby se správně používal dech. Pak se přidává to ´srdce´.“

„I vysoké hlasy musí být srozumitelné. Musí být rozumět. Zpíváme pro publikum.“

„Teprve na škole jsem zjistil, co zpívání opravdu obnáší. Ano, trochu mi tehdy spadl hřebínek…“

Třináct svých žáků představí v sobotu večer na koncertě v Pražské křižovatce barytonista Ivan Kusnjer, dlouholetý sólista Národního divadla a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU. Vystoupí jeho někdejší studenti, dnes už sólisté Opery Národního divadla Stanislava Jirků, Václav Lemberk, Pavel Švingr a František Zahradníček, ale také současní studenti. Na programu jsou především písně a oratorní árie Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Franze Schuberta a dalších skladatelů. Na klavír doprovodí Iryna Roměnska. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Ivan Kusnjer odhaluje něco z umění učit zpěv, popisuje současná úskalí čekající na mladé profesionály a vzpomíná, jak se učil zpívat on sám.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC4714

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie - mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
úterý, 22 leden 2019 08:18

Klasik Petr Eben a jeho varhanní výzvy

CD-61hjykByy3LSY355

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. - Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
ivan-klanskyheader-d7574

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
LND-46519574102182981004317955188145512305393664n

„V Bruselu u mě už absolvovalo více než sedmdesát mladých talentů. V Londýně si svoji třídu budu teprve od příštího roku budovat.“

„K Ieaunu Jonesovi jsem jako šestnáctiletá vzhlížela - a nikdy mě nenapadlo, že jednou budu jeho kolegyní.“

„Jsem šťastná, že při tom všem pracovním nasazení mám i dvě děti, které jsou mým nejdůležitějším životním naplněním.“

Vedle pedagogických úvazků v Praze a Bruselu bude harfistka Jana Boušková od září 2019 učit na Royal College of Music v Londýně. Vysoká škola sídlící v budově naproti koncertní síni Royal Albert Hall má 840 studentů z šesti desítek zemí světa. Vzdělávací instituci pomohl založit v roce 1882 Prince of Wales, nejstarší syn královny Viktorie, pozdější král Edward VII. Mezi její absolventy patří skladatelé Gustav Holst, Ralph Vaughan Williams a Benjamin Britten, dirigenti Leopold Stokowski, Colin Davis a Roger Norrington, pěvci Joan Sutherland a Thomas Allen, flétnista James Galway a mnohé další osobnosti. Jana Boušková bude nadále vyučovat i na Královské konzervatoři v Bruselu a na Akademii múzických umění v Praze a zůstává první harfistkou České filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje konkurz, jehož výsledek ji zařadil mezi pedagogy londýnského učiliště, své představy o tamní práci i aktuální umělecké úkoly.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
 
 
Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 
Zveřejněno v MladíPlus
protitotalite202-kpt-dsc07545-webjpg800x300q85cropsubjectlocation-952295subsampling-2upscale

„Na Pavlovú sa rozhodne nebolo treba pozerať ako na študentku, ale ako na zrelú interpretku.“

„Kvartet-Unisono č. 2 Pavla Zemka Nováka je venovaný pamiatke Jana Zajíce.“

„Organizátori nestavajú na prázdnych frázach či veľkolepých vyjadreniach, poskytujú verný obraz osudov a tvorby autorov, do života ktorých totalitný režim zasiahol.“

Už po piatykrát si pražská HAMU pripomenula udalosti 17. novembra: či už tie tragické z roku 1939, alebo revolučné z roku 1989. Ako po minulé roky, aj tentokrát sa program skladal z diel autorov, ktorí počas niektorého z totalitných režimov 20. storočia tvorili, boli nimi obmedzovaní, perzekvovaní, prípadne na diktatúry reagujú vo svojej tvorbe. Na koncerte v Sále Martinů sa 17. novembra predstavili prevažne študenti, absolventi a pedagógovia HAMU, súčasťou podujatia bola tradične aj vernisáž výstavy – tú tohtoročnú pod názvom „Studenti za svobodu“ pripravil Michal Macháček. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 15 listopad 2018 20:40

Karlovarská soutěž a česká želízka v ní

Drs-DSC2844

„Ve finále kategorie Opera byla jedinou účastnicí z tuzemska Petra Vondrová.“

„Ve finále kategorie Junior byl pět z osmi soutěžících z České republiky.“

„Přihlášených 107 pěvců z 26 zemí bylo v 53. ročníku rekordním počtem.“

Stovka přihlášených, z nichž se ve čtvrtečním finále utkalo v hlavní kategorii Opera dvanáct účastníků a v kategorii Junior dalších osm, to je bilance předposledního dne Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V Karlových Varech se 53. ročník uzavře v pátek večer koncertem vítězů. Letošní počet přihlášek mladých zpěváků z 26 zemí byl v historii soutěže rekordní.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1B1A8210

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus