„V letošním roce je připraven návrat do okouzlujících ruin oybinského kostela.“

„Čtveřici saských koncertů doplní na české festivalové straně představení zajímavých německých interpretů.“

„Lípa Musica přináší pádný argument proti nazírání na pohraničí jako na vykořeněnou krajinu s provinční kulturou.“

Hudebních festivalů, které si říkají mezinárodní, najdeme na české kulturní scéně opravdu požehnaně. Ne každý z nich však toto atraktivně působící přízvisko skutečně naplňuje. O to sympatičtěji vyznívá snaha severočeského hudebního svátku, který již od roku 2000 rozeznívá řadu lokalit v Sudetech – příhraničních oblastech Liberecka, Ústecka i německého Saska. Pověstný „les kanců“, odvoláme-li se na toponomastické vysvětlení pojmu Sudety, kraj, který vinou neblahých dějinných zvratů přišel o kulturní i společenské uvědomění, sounáležitost i hrdost, festival obrušuje a kultivuje svojí hudební nabídkou už osmnáctý podzim.

Ze skromných začátků, které byly dramaturgicky úzce profilovány, se postupem času díky zájmu místního publika a partnerů stal festival přestavující různé podoby klasické hudby i dalších hudebních a dramatických žánrů na rozmanitých místech regionu i za jeho hranicemi. Za dobu existence této přehlídky se ve více jak třiceti českých a sedmi německých lokalitách uskutečnilo na tři stovky koncertů, na kterých vystoupily tisíce umělců a které navštívilo více jak padesát tisíc návštěvníků. Významnou linii v dramaturgii představuje nejen snaha prezentovat krásy hudebního umění v té nejlepší možné interpretaci, rozvoje nejmladších generací, ale především česko-německá spolupráce, u které se zastavíme v závěru našeho trojdílného seriálu o letošní podobě festivalu.

Česko-německý kulturní dialog je po léta naplňován ve dvou rovinách. Festival tradičně prezentuje respektované umělecké osobnosti pocházející z regionu německy mluvících zemí v rámci své české koncertní řady. V druhé rovině pak exportuje zejména ukázky české hudby v reprezentativní interpretaci za hranice českých zemí. A nejinak tomu bude i v letošním roce, kdy je připraven návrat do okouzlujících ruin oybinského kostela, které nám dodnes připomínají velikosti osobnosti Karla IV., který byl zakladatelem místního kláštera nacházejícího se v těsné blízkosti státních hranic. Kostel bez střechy je již tradičně návštěvnicky nejpopulárnější lokalitou, která každoročně láká na hudební zážitek pod širým nebem za vlahé srpnové noci. V letošním roce, pokud počasí dovolí, je pro návštěvníky připraveno setkání se čtveřicí mladých violoncellistů Prague Cello Quartet, která své publikum baví inteligentním crossoverem překračujícím hranice klasické hudby postaveným na technicky brilantní hře.

Jednou z historicky nejstarších saských lokalit festivalu Lípa Musica, je královské, dnes krajské město Žitava, které založil Přemysl Otakar II. Město s malebným historickým jádrem skýtá celou řadu zajímavých koncertních prostor. V posledních letech Lípa Musica s oblibou využívá prostor kostele sv. Jana, monumentální evangelickou svatyni, jejíž historie sahá až do doby románské. Kostel značně utrpěl při bombardování Žitavy císařským vojskem roku 1757 a byl posléze dostavěn v novogotickém stylu s dominantní šedesátimetrovou věží. Klasicistnímu provedení interiéru kostela dominuje kopie Thorwaldsenovy sochy žehnajícího Krista na hlavním oltáři. Žitavský Jánský kostel spolu s Mikulášským kostelem v Lipsku a postupimským dómem náleží k nejvýznamnějším sakrálním představitelům tohoto stavebního slohu v Německu. Jeho interiér v letošním roce svými zářivými hlasy rozsvítí liberecký dětský sbor Severáček, který je v Žitavě velmi oblíbeným hostem.

Zcela novým koncertním prostorem, ve kterém bude Lípa Musica letos debutovat, bude cisterciácký opatský klášter ve Svatém Marienthalu vzdáleném jen několik kilometrů od Žitavy, který má také české kořeny, neboť byl založen v roce 1234 královnou Kunhutou, manželkou Václava I. Překrásný barokní komplex v údolí řeky Nisy byl mnohokráte zničen povodněmi, přesto si však do dnešní doby uchoval původní ráz a klášterní život a je vyhledávanou turistickou destinací. Ve svých útrobách ukrývá i novodobě zrekonstruovaný kostel, který bude dějiště festivalového koncertu, jež dá nahlédnout do hudební odkazu slavné a nenapodobitelné Hildegardy z Bingenu v podání Tiburtina ensemblu Barbory Kabátkové.

První saskou lokalitou, kterou festival do své pomyslné mapy před sedmi lety zařadil, je obec Größschönau-Waltersdorf navazující na český Varnsdorf. Její evangelicko-lutheránské kostely se za sedm let staly svědky mnoha významných koncertních večerů. V letošním roce je nabídka zcela mimořádná, neboť festival ve Waltersdorfu uvede premiérový sextet obsazený pod vedením Josefa Špačka mimořádnými osobnostmi mladší generace instrumentalistů, kteří náleží k evropské špičce. Houslista Tobias Feldmann, violisté Sergej Malov a Máté Szücs či violoncellisté Julian Steckel a Tomáš Jamník stanou poprvé společně na jednom pódiu a spolu s Josefem Špačkem přednesou zásadní dílo světové hudební literatury – Schönbergovu Zjasněnou noc doplněnou o ukázku české hudby – Dvořákův sextet A dur. 

Čtveřici saských koncertů doplní na české festivalové straně představení zajímavých německých interpretů. Prvním z nich bude koncertní mistr Berlínské filharmonie – Noah Bendix Balgley – uznávaný orchestrální a komorní hráč, skladatel a milovník klezmeru, kterého v dialogu představí umělecký garant festivalu Josef Špaček. Koncert zasazený do srdce České Lípy, baziliky Všech svatých, představí náročné houslové dvojsonáty z dílny Leclaira, Rózsy nebo Ysaÿe.

Dva ze sextetových interpretů dostanou příležitost i na sólových recitálech. Budou jím původem ruský multiinstrumentalista Sergej Malov, který se představí i jako nedostižný interpret na housle a violoncello da spalla na koncertu při svíčkách v Zahrádkách. Českému publiku známý violoncellista Julian Steckel zavítá ještě na zámek do Doks, kde zahraje díla Bacha, Dutilleuxe a Kodályho.

Německou interpretační přehlídku uzavírají jména houslistky Julie Schröder a souboru Lautten Compagney Berlin, kteří společně představí zajímavý projekt nazvaný Mystérium kombinující hudbu regionálního rodáka Franze Ignáce Heinricha Bibera v dialogu s „otcem tanga“ Astorem Piazzollou. Tematicky i zvukově neotřelý program rozezní jeden z nejkrásnějších svatostánků Libereckého kraje – kostel sv. Petra a Pavla v Prysku.

Příležitostí k prohloubení česko-německého přátelství díky hudebnímu dialogu nabídne letos plnoletá Lípa Musica opět celou řadu, a to opět i za podpory poskytované autobusové dopravy pro návštěvníky koncertů. To vše činí festival z hlubokého přesvědčení, že společně prožité kulturní události jsou vynikající kúrou na vzájemné vztahy, v historii nejednou katastrofálně pošramocené. Díky podobným událostem se v posledních letech daří stále více nabourávat negativní stereotyp, který v české společnosti mnohdy dosud panuje o kultuře a kulturnosti pohraničí. Lípa Musica přináší pádný argument proti nazírání na pohraničí jako na vykořeněnou krajinu s provinční kulturou, snaží se znovunacházet a upevňovat kulturní odkaz regionu a ten prezentovat jeho obyvatelům bez ohledu na geografickou příslušnost.

Foto: Julia Wesely, Marco Borggreve, Ida Zenna, archiv MHF Lípa Musica, Lukáš Pelech Atelier