„Že nebyl klavírní virtuos, Dvořákovi zcela jistě nebránilo nástroji skvěle porozumět.“

„Snoubí se zde průzračnost jako u Mozarta a srozumitelnost a polyfonická struktura jako u Bacha s romantikou a poetičností.“

„Proč asi většina velikých skladatelů pečlivě během života studovala dílo Johanna Sebastiana Bacha…?“

Ve Dvořákově síni Rudolfina se konaly ve dnech od 11. do 13. října koncerty, kde Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova provedla tři skvosty z tvorby Antonína Dvořáka. S koncertní předehrou Karneval a jeho slavnou Novosvětskou symfonií se můžeme setkat celkem snadno, i když v tomto případě přednes dirigenta Byčkova byl mimořádným zážitkem. Vždy přinese něco nového, aniž by přitom musel experimentovat. Dvořákovi prostě dokonale rozumí. Co ale není běžné a bohužel na podiích časté, je provedení Dvořákova Klavírního koncertu g moll. Jeho sólistou byl András Schiff.

V neděli 27. srpna 2023 oslavil 75. narozeniny germanista, dramaturg, hudební manažer, publicista a spisovatel PhDr. Antonín Pešek. Jako většina velkých osobností prožil současně více úspěšných profesních životů a jeho vědomosti nejen o kultuře a historii jsou vskutku renesanční. Do české hudební kultury přispěl zejména prací pro Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a Pražský komorní sbor.

„Společnost Prag-Film AG vznikla v roce 1942 násilným převzetím společnosti AB Barrandov Miloše Havla.“

„Ostrý start nastal pro těleso v Ultraphonu, kde 10. června natáčel desky se Straussovými valčíky. V rozhlase proběhlo první vysílání 5. 7. 1943, první synchron natáčel orchestr až 7. 8. 1943 pro Lucernafilm.“

„V ulici Ve Smečkách č. 22 se natáčel historicky první synchron 24. 11. 1943. Filmová hudba se tam točí dodnes.“

Prvního června 1943 se uskutečnila první zkouška nového symfonického orchestru, který měl sloužit výhradně k nahrávání filmové hudby. Nesl jméno Prag-Film Orchester, ale po válce byl známý prakticky všem filmovým divákům v Československu pod svou zkratkou FISYO neboli Filmový symfonický orchestr. O vznik tohoto tělesa se zasloužil dirigent dr. Václav Smetáček, přestože jeho jméno je spojováno především s Orchestrem F. O. K.

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

"Přiznávám, že Schönbergovo dílo jsem znal doposud spíše okrajově. Teď se cítím povzbuzen, ba možná povinován se poněkud dovzdělat."

"Druhá část předznamenala a třetí definitivně doslova odpálila ohňostroj nápadů a jasnozřivých hudebních myšlenek, z nichž i ta zdánlivě nejnepatrnější dokázala být neskutečně efektní i efektivní zároveň."

"Toho nedělního večera se v Litomyšli pod vedením dirigenta Petra Popelky zrodil výkon naprosto hodný těch několika vteřin užaslého ticha po doznění posledních tónů i dlouhých minut trvajících standing ovations."

Dramaturg Národního festivalu Smetanova Litomyšl pan Vojtěch Stříteský vyprávěl v rámci ouvertury k Písním z Gurre o tom, že když je poprvé slyšel živě, dobrou hodinu pak chodil a vstřebával, co vlastně vyslechl. My jsme bezprostředně po litomyšlském provedení Schönbergova monumentálního opusu hodinu času neměli, zážitky z vyslechnutého však vstřebáváme ještě teď, když píšu tyto řádky…

„Je až neuvěřitelné, kolik mámivé hudby dokázal sedmatřicetiletý autor vyslovit ve válečném roce.“

„Obrovský obdiv patří sólistovi a také celému orchestru.“

„Dirigent Jiří Rožeň pojal Beethovenovu symfonii promyšleně, uvážlivě a zjevně celým srdcem.“

Mistrovské housle plné temperamentu. Takový název si zvolila Moravská filharmonie Olomouc pro závěrečný koncert své 77. koncertní sezóny 27. dubna 2023 v Redutě. Atraktivní byl i výběr dvou zcela odlišných autorů, Arama Chačaturjana v Koncertu pro housle a orchestr a Ludwiga van Beethovena v 7. symfonii, to vše v podání mládí doslova strhujícího. Oba hlavní protagonisté večera, houslista Patrik Sedlář a dirigent Jiří Rožeň, patří ke generaci v podstatě nastupující, ale svými dosavadními úspěchy už jsou pevně zakotveni v interpretační elitě.

„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

„Hodna obdivu je však zejména klavíristka Jana Ryšánková. Dobrým počinem bylo zařazení tohoto díla před přestávkou."

„Bylo snadné nechat se unášet pohodovým, radostným a melodickým Andante v Triu G dur Josepha Haydna a v jeho Poco adagio podléhat rafinovaně vedenému dialogu sametových i zvonivých tónů houslí Jiřího Jahody."

„Po přestávce přišlo na řadu skvostné a radostné dílo Antonína Dvořáka, který nikdy nezklame."

První dubnovou neděli v brněnském Rubínu uzavřelo Moravské klavírní trio XIII. ročník svého Muzikobraní, a to koncertem se zaměřením na folklórní prvky v klavírních triích Josepha Haydna, Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka.

„Jímavý i vášnivý Koncert cis-moll Francise Poulenca svou symfonickou stylizací klavírního doprovodu klade velké nároky na interpreta, pianistka se jich však zhostila velmi úspěšně.“

„Do nejmenších detailů vyvážená i dynamická souhra, vynikla něha, noblesa i virtuozita bicích nástrojů a hluboké vzájemné pochopení obsahu skladby působilo až meditativně.“

„Byl to nádherný večer a dík za úspěšnou spolupráci patří především Moravské filharmonii Olomouc.“

Páteční večer 16. prosince v olomoucké Redutě se nesl ve znamení spolupráce domácí Moravské filharmonie Olomouc s českými akademiemi múzických umění. Zástupcem pražské AMU byl dirigent Václav Dlask, brněnskou JAMU reprezentovali klavíristka Anna-Sofie Mojzešová, dirigenti Marek Madeja a Tomáš Küfhaber a bicista David Paša. Orchestrální koncert nabídl publiku díla Dvořáka, Poulenca a Rautavaary a sklidil u něj velký ohlas.

„Dramatický příběh nevyzněl o nic méně přesvědčivě než originál.“

„Perfektní souhra obou instrumentalistek udržovala potřebné napětí.“

„Název cyklu naznačuje spíše odlehčenou hudební nadílku, ale publiku se tu dostává závažných a zajímavých témat.“

Nápaditost Moniky Knoblochové při vytváření dramaturgie programů „Hudebního salónu Café créme“ získala v průběhu let zaslouženě svou popularitu i publikum. Svědčí o tom i koncert, konaný již tradičně v bývalém pražském kostele svatého Vavřince 13. listopadu tohoto roku. Původně orchestrální podoba melodramu Jiřího Antonína Bendy „Ariadna na Naxu“ zazněla tentokrát v citlivé úpravě pro dva recitátory, flétnu a cembalo.