čtvrtek, 28 duben 2022 17:21

Ullmannovské slavnosti potřetí

214-Nrodn-dm-v-Cieszyn-hostil-zahajovac-koncert-Ullmannovskch-slavnost

„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“

„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“

„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“

Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0007

„K interpretaci dvou novodobých premiér z 18. století byl přizván soubor Musica Figuralis s vedoucím Markem Čermákem a kvarteto sólistů, kteří jsou publiku známí ze spolupráce s barokními soubory.“

„Opis žalmu Miserere c moll Josepha Puschmanna byl nalezen ve sbírce augustiniánského kláštera v Brně a nyní byl uveden v novodobé premiéře.“

„Další skladba byla rovněž českou novodobou premiérou. Serenata affettuosa per la Quaresima od Antona Zimmermanna, jehož skladby byly někdy mylně připisovány Haydnovi, což dokladuje jejich kvalitu.“

Na Velikonoce se prý dějí zázraky. Letos určitě, protože po třech létech mohl management Filharmonie Brno konečně spustit realizaci Velikonočního festivalu. Dva ročníky musel festival zrušit, letos konečně v neděli 10. dubna v chrámu svatých Janů „U Minoritů“ prvním koncertem festival zahájil a pomalu nabírá na obrátkách.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 17 březen 2022 09:50

Vinoř chystá benefici pro Ukrajinu

5555 Benefiční koncert ve prospěch uprchlíků z Ukrajiny pořádá Městská část Praha-Vinoř ve spolupráci se tamní římskokatolickou farností. Konat se bude v barokním kostele Povýšení sv. Kříže v pondělí od půl osmé večer a vystoupí na něm řada známých umělců. Rodnou Ukrajinu zde připomenou sopranistka Marina Vyskvorkina, renomovaná zpěvačka a folkloristka Kateryna Kolcová-Tlustá a houslistka Alona Orlova z Oděsy, která je momentálně jednou z nových obyvatelek Vinoře. Dalšími účinkujícími budou sopranistky Tereza Mátlová a Nikola Uramová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Aleš Briscein a barytonista Jiří Rajniš, na klavír bude doprovázet Alina Říhová. Na programu budou známé duchovní a operní skladby, ale také ukrajinské lidové písně. Vstupné na koncert je dobrovolné, finanční příspěvek je možné zaslat i na zvláštní transparentní účet, zřízený městskou částí. Ve Vinoři už našlo nový domov okolo stovky ukrajinských uprchlíků. Za myšlenkou koncertu stojí zástupce starosty Robert Rytina, který ve Vinoři v nedávné době organizoval i první ročník Ctenického hudebního festivalu nebo polokoncertní provedení komorní verze Pucciniho opery Vlaštovka v rámci programu festivalu OPERA 2022.

Zveřejněno v AktuálněPlus
zasnuby-ve-snu-220128-klavirni-094-1941-1643628539

„Krásova opera měla premiéru v roce 1933 a poté se její partitura ztratila ve sklepení nakladatelství Universal Edition, kde ji objevil dirigent Israel Yinon.“

„Krásova hudba v opeře na první poslech zaujme svou dynamičností, proměnlivostí, nápaditostí, muzikalitou, ale i jakousi povědomostí.“

„Režisér podtrhl nadsázku a parodii, která přinesla do inscenace vtip a lehkost. Scénograf mu připravil půdu jednoduchou, puristickou scénou, s několika překvapivými nápady.“

Hudba, operu nevyjímaje, se už mnohdy v dějinách stala předmětem politické manipulace a zatracení. V nedávné minulosti se to stalo především židovským autorům, kteří po nástupu Hitlera prošli ponižováním, až k fyzické likvidaci v Osvětimi, přes pobyt v Terezíně. Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása jsou dnes označováni jako „terezínští autoři“, a protože i komunisté označili Židy za nepřátele, můžeme jejich díla objevovat až dnes... Jako v případě Krásovy opery Zásnuby ve snu, připravené v koprodukci Národního divadla moravskoslezského a pražského Národního divadla. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4012

„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“

„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“

„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“

Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5854

„Kdo řekne, že nemá rád Händelovu hudbu, tak ji nezná.“

„Alcinu pojal Heřman jako opuštěnou ženu v opuštěném domě na opuštěném ostrově, která hledá ideální vztah – a nedaří se jí to.“

„Václav Luks nenechá podle Tomáše Krále ´jedinou notu ležet ladem´.“

V Brně se poprvé hraje Händelova opera Alcina. Tamní Národní divadlo pro její nastudování, které má dnes večer premiéru, přizvalo dirigenta Václava Lukse i s jeho barokním orchestrem a sborem Collegium 1704. Historicky poučený hudební přístup je v tomto projektu zkombinován s moderní scénografií a režií, za kterou stojí se svým týmem brněnský operní šéf Jiří Heřman.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
400

„Händel byl nejen geniálním skladatelem, ale také znalcem lidských duší.“

„Jiří Heřman skrze Händelovu hudbu i libreto objevil jiný příběh než negativní obraz kouzelnice zneužívající milence.“

„Václavu Luksovi se zdá, že Händel k čarodějkám choval jistou sympatii a pochopení.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno připravuje v režii Jiřího Heřmana inscenaci Händelovy Alciny, patřící na světových jevištích k jeho nejčastěji uváděným operním dílům. Premiéra, na které se podílejí dirigent Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704, je ohlášena na 5. února. Před přenesením koprodukčního projektu do divadel ve Versailles a v Caen se v Brně uskuteční celkem pět představení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
hajekjiriduch

Národní divadlo moravskoslezské přichystalo premiéry komické opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. První premiéra bude ve čtvrtek 28. října v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka, druhé obsazení se poprvé představí v sobotu 30. října ve stejný čas tamtéž. Inscenaci se svým týmem připravil režisér Ondřej Havelka. Hudebního nastudování, včetně pečlivé práce na znovuoživení pozoruhodné partitury, se ujal dirigent David Švec. V inscenaci účinkují a alternují se Martin Gurbaľ a David Nykl, Jana Horáková Levicová a Jana Hrochová, Soňa Godarská a Doubravka Součková, Markéta Cukrová, Anna Nitrová a Alžběta Vomáčková. Dále Josef Moravec a Juraj Nociar, Jiří Hájek a Tadeáš Hoza, Monika Jägerová a Dominika Škrabalová, Ivana Ambrúsová, Denisa Bílá a Marcela Gurbaľová, Václav Čížek s Danielem Matouškem a další. Hudba Jaroslava Křičky vychází z trendů doby a nechybějí v ní prvky jazzu a náznaky dobových šlágrů. Divadlo slibuje nejen zábavný večer, ale i zajímavou operní událost, která vrací z prachu archivu na jeviště ve své době v zahraničí mimořádně úspěšnou českou komickou operu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!, a to v Kladně, Kadani, Liberci a v Lounech. V sobotu 19. června večer je čeká vystoupení v Galerii HAMU v Praze a stejný program společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Pro portál KlasikaPlus.cz všichni tři odpovídali na otázky o svých počátcích, vztahu ke zpěvu a k písni jako samostatném žánru i o svém dalším směřování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

100Spolek Lieder Society, o kterém jsme psali zde, slavnostně otevírá své působení, a sice koncerty po českých městech. Pátý koncert se uskuteční v sobotu 19. června od 19:30 hodin Galerii HAMU v Praze, kde v podání sopranistky Tamary Morozové, altistky Moniky Jägerové a klavíristy Jana Duška zazní cyklus Ej, srdenko moje Klementa Slavického, Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera, v pražské premiéře cyklus Dozpěv Jana Duška, Písně nejtajnější Petra Ebena a slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Stejný program umělci společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června od 19 hodin v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Patrony spolku jsou sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na sobotním pražském koncertu slavnostně jmenováni Čestnými členy. KlasikaPlus pro vás chystá se zakladateli Lieder Society rozhovor.

Zveřejněno v AktuálněPlus
113

Slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse nebo Mahlerovy Písně o mrtvých dětech – nejen tyto písňové cykly zazní na šesti červnových koncertech s názvem Zahajujeme!, kterými otevírá své působení spolek Lieder Society. Oba velké cykly původně orchestrálních písní zazní v méně časté komorní podobě, která ještě více podtrhne jejich intimní atmosféru. Zakladateli spolku jsou pěvkyně Tamara Morozová, Monika Jägerová a klavírista a skladatel Jan Dušek. Patrony se stali jedni z nejpovolanějších – sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na pražském koncertu 19. června slavnostně jmenováni Čestnými členy. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách https://liedersociety.cz/.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

2345Další online abonentní koncert nabídne zítra Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou. Dějištěm bude Besední dům a zazní Slavnostní mše, Messe solennelle, italského skladatele Gioacchina Rossiniho. Jako sólisté vystoupí Patricia Janečková, Monika Jägerová, Aleksander Kruczek, David Szendiuch a klavíristé Michal Bárta a Lukáš Michel. Za harmonium usedne Jakub David Smešný. Dirigentem koncertu bude Paolo Gatto. Online premiéra koncertu začne na webových stránkách, facebooku a YouTube kanálu sboru 29. dubna v 19 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus

121Dnes od 19 hodin bude Filharmonie Bohuslava Martinů přenášet živě online z Velkého sálu Kongresového centra Zlín Vánoční koncert, na kterém zazní Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Tu zlínský symfonický orchestr vůbec poprvé provedl přesně před padesáti lety, koncem prosince roku 1970, a to v tehdejším Domě umění. Od té doby Rybova mše zaznívá v podání zlínských filharmoniků takřka každoročně, a její předvánoční uvádění se tak ve Zlíně stalo tradicí. Sóla přednesou mladí čeští pěvci Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Tadeáš Hoza a Roman Hoza, s nimi bude zpívat Český filharmonický sbor Brno. Celé provedení bude řídit dirigent Jan Kučera. „Letošní Česká mše vánoční bude mít netradiční podobu. Plánovaný Vánoční koncert jsme byli nuceni bohužel zrušit, o oblíbenou Rybovku však nepřijdete. V úterý 22. 12. 2020 v 19 hod. bude Filharmonie Bohuslava Martinů vysílat živě z Kongresového centra, nezapomeňte se k nám proto připojit na Facebooku či našich webovkách,“ zvou ke sledování pořadatelé.

Zveřejněno v AktuálněPlus
2

Olomoucká katedrála sv. Václava bude dnes, v neděli 20. září, od 19 hodin místem zahajovacího koncertu Podzimního festivalu duchovní hudby. Jako úvodní dílo řady sedmi koncertů pořadatelé vybrali Rossiniho Petite Messe Solennelle, a to v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Soubor Victoria Ensemble čítá osm vynikajících pěvců krásných barevných hlasů.“

„Vše velice osvěžujícím a velmi vkusným způsobem doprovázel Jan Šikl na nejrůznější nástroje bicí.“

„Provedení velmi komplikovaných děl Janequinových bylo bezchybné – zářivá intonace, překrásná rubata i dynamika.“

11. září zazněl v nádherném gotickém sále Novoměstské radnice v Praze vokální koncert francouzské a anglické hudby přelomu 16. a 17. století. Bylo uvedeno šest programních chansonů, jejichž tvůrce Clément Janequin psal na oblíbená témata té doby – Válka, Zpěv ptáků, Křiky Paříže, Zpěv skřivánka, Štěbetání žen a Lov. Tato díla, značně polyfonní, byla proložena pěti zpěvy Johna Dowlanda, které výborně kontrastovaly svou homofonní stavbou dílům francouzským. „Včelí madrigal“ Charlese Butlera doplnil program. Tento autor je pozoruhodný obzvláště svým spisem „The Feminine Monarchie“ – Ženská monarchie – který je první včelařskou příručkou z počátku 17. století, neboť byl vášnivým včelařem.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
34

Za týden, v neděli 20. září od 19 hodin v olomoucké katedrále sv. Václava, zahájí pořadatelé další ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zazní Rossiniho Petite Messe Solennelle v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

V unikátním crossover projektu Křik Paříže, zpěv Londýna se sejde vokální část souboru Victoria Ensemble se skotskou výtvarnicí Frances Sander. Hudební setkání představí francouzské chansony a anglické madrigaly 16. století a půjde o premiéru. Místem konání koncertu bude tento pátek 11. září od 19:30 hodin Velký sál pražské Novoměstské radnice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6107743810539889514619298324699380556759040o

„Mýtus, že „všichni kontratenoři jsou alty“, mimochodem vůbec není pravda.“

„Barokní hudba obohacená o gestiku je mi mnohem bližší.“

„Nikdy se nestane, že by se člověk ocitl na stresující zkoušce, vždy je tam spousta zábavy, a to jak na jevišti, tak v orchestru.“

OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI letos nabídnou šest inscenací rozprostřených do čtyřiadvaceti večerů. Zahajovací program 7. a 8. července nabídne novodobou premiéru Serenaty Il tribunale di Giove, kterou napsal Karl Ditters von Dittersdorf – dnes trochu pozapomenutý, ale ve své době uznávaný autor, jehož skladba se dostala i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. Režie se ujal Tomáš Hanzlík, účinkují Ensemble Damian a sólisté Lucie Kaňková, Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Jakub Rousek a Leandro Lafont, který si udělal čas na pár otázek KlasikyPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Dominik-Jedlika2

Už sedmým rokem se v červenci odehrají OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI. Nabídnou čtyřiadvacet večerů, do kterých rozloží šest inscenací. Pět z nich přitom vzniklo nově přímo pro festival a zazní v novodobých premiérách. Dramaturgie naplánovala díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse von Dittersdorf, Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Chybět nebudou ani tradiční neobarokní opery, tedy díla, které napsal soudobý autor na historické libreto. Letos všechny od Tomáše Hanzlíka, v premiéře Piramo a Tisbe a v reprízách Endymio a Lacrimae Alexandri Magni.

 
Zveřejněno v VýhledPlus