„Všichni umělci nás svým spontánním a pulzujícím výkonem přiváděli místy do varu jako na nějakém večeru v jazzovém klubu a ‚nutili‘ nás v duchu jamovat spolu s nimi.“

„Každý ze členů souboru dostal i dostatečně velký prostor blýsknout se svými sóly, která všichni svrchovaně naplnili.“

„Byl to strhující večer. Bravo!“

I v listopadu stále doznívá letošní naladění na hudbu Ástora Piazzolly, který by býval v březnu oslavil sté narozeniny. Ve čtvrtek 4. listopadu mu poctu složilo seskupení Tango Nuevo v doslova hvězdné sestavě Ladislav Horák, Ivo Kahánek, Jiří Vodička, Jaroslav Novák a Petr Ries. V jedné skladbě je navíc doplnil Martin Šulc, který na sebe strhl patrně největší pozornost svým loňským vítězstvím v televizní soutěži Virtuosos 4+. Koncert zazněl v rámci festivalu Kultura v srdci Prahy v sále Pražské konzervatoře.

Po slavnostním zahajovacím koncertu devátého ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy, který proběhl za účasti Symfonického orchestru Pražské konzervatoře pod taktovkou Miriam Němcové 20. října 2021, jsme se těšili na druhý koncert tohoto už tradičního hudebního festivalu, který pořádá Jednota pro zvelebení hudby v Čechách v Koncertním sále Pražské konzervatoře. A nebyli jsme zklamáni! 4. listopadu 2021 jsme v tomto krásném sále byli svědky výjimečného večera. Nejen proto, že program byl sestaven výhradně z děl Ástora Piazzolly jako pocta tomuto argentinskému skladateli ke stému výročí jeho narození, ale především díky strhujícímu provedení pěti špičkovými muzikanty. V jejich čele stál jeden z našich nejlepších akordeonistů – Ladislav Horák, který se věnuje provozování i propagaci Piazzollova díla už od devadesátých let minulého století, kdy tento autor byl u nás ještě takřka neznámý. Ladislav Horák sestavil pětičlenný soubor z nástrojů, které byly nejblíže zvukové představě samotného autora a nejlépe – podle něj – vystihovaly i samotný charakter jeho hudby, která je jakousi symbiózou klasického tanga a moderní hudby 20. století se silnými jazzovými prvky. Sám autor aranžoval skladby, které zazněly na tomto večeru, právě pro toto obsazení.

Moderní akordeon v rukou Ladislava Horáka, který nahradil původní bandoneon, na který sám Piazzolla hrál na koncertních pódiích své skladby, doplnili další vynikající hudebníci: houslista Jiří Vodička, kytarista Jaroslav Novák, klavírista Ivo Kahánek a kontrabasista Petr Ries. Vznikl tak ansámbl Tango Nuevo, tedy seskupení stejného jména jako dnes nazýváme vlastní styl hudby Ástora Piazzolly, ve kterém se pohybuje většina jeho kompozic. Všichni tito umělci, které známe především z jejich špičkových výkonů v oblasti klasické hudby, nás svým spontánním a pulzujícím výkonem, kdy se s absolutní lehkostí a v maximálních tempech přenášeli i přes ta rytmicky nekrkolomnější místa, přiváděli místy do varu jako na nějakém večeru v jazzovém klubu a „nutili“ nás v duchu jamovat spolu s nimi. Ten z návštěvníků koncertu, který se s nimi dokázal naladit na společnou strunu, si musel takové provedení skutečně užívat. Každý ze členů souboru dostal navíc v některých skladbách i dostatečně velký prostor blýsknout se svými sóly, která všichni svrchovaně naplnili.

Na koncertě, který slovem provázel hlavní protagonista večera a duše tohoto projektu Ladislav Horák, jsme vyslechli dnes už většinou velmi známé a populární Piazzollovy skladby Adiós Nonino (na památku tragické smrti jeho milovaného otce), La Muerte del Ángel (ze Suity del Ángel), Contrabajisimo nebo Concierto para Quinteto. V mnoha úpravách často hrané skladbě Oblivion (Zapomenutí; z hudby k filmu „Jindřich IV.“) se jako sólista za doprovodu celého ansámblu představil v nejlepším světle mladý akordeonista, student Pražské konzervatoře v Horákově třídě a vítěz mezinárodní televizní soutěže-show „Virtuosos 4+“, Martin Šulc. Koncert uzavíralo kompletní a strhující provedení cyklu Cuatro Estaciones Porteñas (překládáno jako Čtvero ročních dob v Buenos Aires), ve kterém se spolu se všemi ostatními blýskli svým spontánním a nakažlivým muzikantstvím především Jiří Vodička a Ladislav Horák. Na samý závěr pak zazněla skladba Michelangelo 70.

Piazzollova hudba nemusí každému posluchači ve všem vyhovovat. Jeho „tango nuevo“ je skutečně specifický styl, který vyžaduje svoje, a v posledních letech býváme právě díky jeho široké popularitě svědky provedení na nejrůznějších úrovních, která někdy můžou tuto hudbu do jisté míry v očích některých posluchačů i degradovat. Pokud se však dostane do mistrovských rukou takových muzikantů, kteří tvoří soubor Tango Nuevo, potvrdí se beze zbytku její kvalita i oprávněné místo na koncertních pódiích.

Byl to strhující večer. Bravo!

Milan Langer

Foto: archiv autora / festivalu