Práci a osobnost světově proslulého českého choreografa Jiřího Kyliána ode dneška představuje multimediální výstava Celebrating Kylián! Autor ji teď odpoledne osobně zahájí náměstí Václava Havla v budově známé jako Themos. Potrvá do 25. října. Výstava dává nahlédnout do vývoje kariéry Jiřího Kyliána hlavně jako choreografa souboru Nizozemského tanečního divadla, který umělecky vedl 30 let. Nabízí projekce ze zkoušek a představení, fotografie, grafiku, kostýmy, ale také taneční filmy z jeho současné tvorby. Kyliánovy balety je možné v současnosti vidět v Národním divadla v Praze, v Brně a v Ostravě. S kompletním dílem, tedy se stovkou prací, se pak zájemci mohou seznámit v Kyliánově tanečním archivu v Praze. A hned zítra, ve čtvrtek 11. října uvede Balet Národního divadla jako svou první premiéru sezony inscenaci Mosty času, která zahrnuje čtyři Kyliánovy choreografie z různých období jeho tvorby. Jiří Kylián oslavil v minulém roce sedmdesáté narozeniny.

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka uzavírá přihlášky 12. října. Klání se koná v Karlových Varech od 9. listopadu a vrcholí 16. listopadu koncertem laureátů v Městském divadle za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. Vznikla před půlstoletím. Zpočátku byla určena studentům uměleckých škol, ale záhy se stala uznávanou soutěží mezinárodní. Zúčastňuje se jí každoročně až stovka pěvců z celého světa. Soutěž vypisuje pořádající Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka v oborech Opera, Junior a Píseň. Obor Junior je určen pro sólisty do 24 let včetně, obor Opera do 35 let. V těchto oborech je soutěž tříkolová. V prvních dvou kolech s klavírním doprovodem patří mezi soutěžní úkoly árie z období baroka, klasicismu, romantismu a přes tvorbu Antonína Dvořáka až k dílům 20. století. Ve třetím kole pak jednu árii podle volby kandidáta - stejně jako posléze i koncert laureátů - zpívají soutěžící s orchestrem. V písňovém oboru je kladen důraz na tvorbu A. Dvořáka a romantiků a na interpretaci soudobé tvorby. Účastníci finálových kol získávají vedle hlavních cen také interpretační ceny a nabídky hostování. Ty udělují operní scény z České republiky, včetně Národních divadel v Praze, v Brně a v Ostravě. Řadí se k nim také Slovenské národní divadlo v Bratislavě, Společnost Antonína Dvořáka, Český rozhlas a Mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Jedenáct koncertů, na kterých vystoupí přední umělci české i světové hudební scény, nabídnou letošní Dny Bohuslava Martinů. Festival proběhne od 18. listopadu do 19. prosince a zahrají na něm například Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, Ivo Kahánek, Frank Peter Zimmermann a Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Wihan Quartet, Anna Paulová nebo Guarneri trio. V rámci abonentních koncertů se připojí také Český spolek pro komorní hudbu, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Hudba Hradní stráže ČR. Na slavnostním večeru 14. prosince bude udělena Medaile Bohuslava Martinů dirigentovi Petru Vronskému za šíření skladatelova hudebního odkazu. Festival se dlouhodobě zaměřuje nejen na Bohuslava Martinů, ale představuje i skladby dalších významných skladatelů a pravidelně uvádí premiéry děl českých autorů. „Dramaturgie festivalu představuje dílo českého autora v konfrontaci s jeho evropskými a zámořskými vrstevníky a nástupci. Nejde o festival monotématický, ale o prezentaci světové hudby s výrazným českým zastoupením,“ uvedl ředitel Nadace Bohuslava Martinů a dramaturg festivalu prof. Jiří Hlaváč. „Martinů největší síla není v rytmu, v synkopách, ale v poetičnosti a v melodičnosti, které jsou v něm nádherně zakódované. A jsem rád, že jsem se mohl jeho dílu věnovat, protože si myslím, že mu my, čeští interpreti, hodně dlužíme,“ přiblížil nedávno pro portál KlasikaPlus.cz svůj vztah k hudbě Martinů violoncellista Petr Nouzovský, který se na festivalu představí 12. prosince. Za album s kompletním dílem Martinů pro violoncello a orchestr získal titul album roku na Classic Prague Awards a nedávno dotočil i komplet jeho sonát s legendárním klavíristou Gérardem Wyssem. Celý rozhovor si můžete připomenout ZDE.

Pocta statečným se jmenuje netradiční koncert, který se ve středu koná u příležitosti udělení Ceny Václava Havla za lidská práva v Pražské křižovatce. Večer bude současně vyjádřením úcty všem, kteří čelili nebo jsou nuceni čelit některé z forem bezpráví. Zazní díla autorů, kteří byli perzekvováni nacistickým nebo komunistickým režimem přednesou naši přední umělci. Tři kusy pro klavír Klementa Slavického zahraje Martin Kasík, Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů přednesou Petr Nouzovský a Iveta Sabová, Trio pro housle, violu a violoncello Gideona Kleina Leoš Čepický, Jakub Čepický a Jan Nečaský, dále zazní Dechový kvintet Pavla Haase v podání Dechového kvinteta HAMU ve složení Yanina Aliakhnovich - flétna, Jarmila Vávrová - hoboj, Irvin Venyš - klarinet, Jan Hudeček - fagot, Hana Šuková - lesní roh a na závěr Musica Slovaca Ilji Zeljenky, kterou zahraje Komorný orchester VŠMU s uměleckým vedoucím, houslistou Robertem Marečkem. V sále přitom budou jen někteří interpreti, část koncertu totiž živě propojí české a slovenské umělce po internetu. Koncert pořádá HAMU, Knihovna Václava Havla, CESNET a Hudobná a tanečná fakulta VŠMU. 

Výhradně tvorbou českých hudebních skladatelů zahájí tento týden svou koncertní sezonu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Ve čtvrtek 11. října zazní předehra Othello Antonína Dvořáka a orchestrální suita Radúz a Mahulena od Dvořákova žáka Josefa Suka, u kterého se zase vzdělával, i když krátce, Bohuslav Martinů. Od něj zařadila dramaturgie do programu Koncert pro dva klavíry a orchestr, který přednesou přední čeští klavíristé Miroslav Sekera a Daniel Wiesner. Zlínské filharmoniky bude řídit jejich nový šéfdirigent Tomáš Brauner. Před koncertem od 18.15 proběhne v Malém sále Kongresového centra také pravidelné Povídání o hudbě s Jaromírem Javůrkem.

Nikolaj Děmiděnko se vrací po téměř deseti letech k Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK. Pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera zahraje 17. a 18. října Druhý klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Ve druhé polovině večera pak zazní Osmá symfonie Dmitrije Šostakoviče. „Tato pětivětá symfonie je sestrou Beethovenovy Osudové či Mahlerovy Druhé. Málokteré hudební dílo tak sugestivně odráží pohnuté 20. století,“ vysvětlil dramaturg Martin Rudovský. Před druhým koncertem se uskuteční i setkání s umělci v salonku „Cukrárna“ Obecního domu. „V současnosti se kromě Rachmaninovova koncertu, který hraji velmi rád, zabývám také Osmou sonátou Sergeje Prokofjeva. Zahraji ji poprvé právě v Praze, kde mám kromě koncertu s Pražskými symfoniky ještě 20. října v Rudolfinu klavírní recitál pod hlavičkou FOK," doplnil Děmiděnko.

Ve věku 85 let zemřela v Barceloně sopranistka Montserrat Caballé, jedna z nejobdivovanějších operních pěvkyň dvacátého století. Profesionální dráhu začala v roce 1955. Mezinárodního úspěchu dosáhla o deset let později, když zastoupila Marilyn Horne v Carnegie Hall v New Yorku. Po senzačním úspěchu následovala desetiletí na nejslavnějších scénách světa, více než osmdesát operních rolí od barokních děl až k Verdimu i Wagnerovi a Straussovi. Její nejvlastnější doménou bylo italské belcanto.

230 kreseb Bohuslava Martinů můžete vidět od příští soboty v rodišti skladatele, na výstavě v Městském muzeu v Poličce. Vznikaly v letech 1908 až 1923. Obrázky hýří vtipem a je z nich patrné, že autor měl značný pozorovací talent. Martinů maloval jen tak pro radost a relaxaci a neměl v úmyslu kresbičky zveřejňovat. Martinů třeba zachycuje sebe u lazebníka, jak ho holí břitvou a má už hladkou tvář, nebo stojí v letním obleku a nových sandálech, nebo letí vstříc slunci. Také načrtl klavír, ze kterého se stává monstrum s rukama a nohama a Martinů ho nakopává. V dalším obraze ho pak klavír zavalí. "Výstava je rozdělena do několika základních tematických oddílů, které představí vlastní podobizny skladatele, jeho přátele či některé umělecké osobnosti z jeho okolí. Kresbami autor zachytil různé životní příhody, reagoval na vlastní tvorbu. Všem je společný nadhled a vtip," uvedla kurátorka výstavy a muzikoložka Monika Holá. Výstavu doprovází vydání publikace se všemi kresbami, dodala. Martinů kreslil v době, kdy studoval konzervatoř, poslední obrázky namaloval před odjezdem do Paříže. Pak už žádné nevytvořil. "Obrázky jsou sice naivní a neumělé, ale ukazují, že Martinů uměl pozorovat okolí a zachytit v nich to, co by slovy nevyjádřil. Muzeum poprvé vystavuje všechny jeho kresby, zasazuje je do dobového kontextu a také odhaluje identitu dívky, kterou Martinů znal a o které se dosud nemluvilo. "Jde o dívku jménem Irma Hojtaschová, kterou Martinů na několika svých obrázcích zachytil, uváděl ji však pouze pod křestním jménem. Takřka detektivním pátráním se podařilo zjistit její totožnost a základní životní data," uvedla kurátorka. V rámci výstavy bude k vidění i animace vycházející z autobiografických karikatur skladatele na téma hudebních aktivit a prostředí města Poličky „Den Bohuslava Martinů v Poličce“ a také „Inspiromat“, který návštěvníkům nabídne možnost vlastních výtvarných aktivit. Výstava začíná v sobotu 13. října a potrvá až do konce roku 2018.

Osm představení Janáčkovy Její pastorkyně mají před sebou dirigent Tomáš Netopil a tenorista Pavel Černoch, kteří se teď sešli v Nizozemské národní opeře v Amsterdamu. Nová inscenace díla, uváděného v zahraniční tradičně pod názvem Jenůfa, se hraje od 6. do 25. října. V titulní roli je obsazena sopranistka Annette Dasch, která v ní debutuje. Kostelničku zpívá Evelyn Herlitzius, Števu tenorista Norman Reinhardt. Černoch ztvárňuje Lacu. Za scénickou podobou projektu stojí Britka Katie Mitchell, která má pověst režisérky polarizující publikum jako málokdo jiný. Pavel Černoch pak zpívá Lacu ještě koncem listopadu ve třech představeních v Bavorské státní opeře v Mnichově. V únoru ho čeká role Borise v Janáčkově Kátě Kabanové v Královské opeře Covent Garden v Londýně, kde bude debutovat - podobně jako vycházející hvězda Amanda Majeski v titulní roli. V dubnu pak Pavla Černocha čeká hostování v pařížské Opéra Bastille, kde má být Sergejem v Šostakovičově opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu. Tuzemské publikum si pěvce užije při mimořádném operním koncertu Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK ve čtvrtek 6. prosince ve Smetanově síni Obecního domu. Na programu jsou Puccini, Verdi, Dvořák a Bizet, spoluúčinkuje Jana Šrejma Kačírková a diriguje Jaroslav Kyzlink. Tomáš Netopil se na podzim dotkne hudby Leoše Janáčka ještě jednou, když bude se souborem Vlámské opery hostovat 25. 11. s inscenací Věci Makropulos na festivalu Janáček Brno 2018. Jinak v této sezóně diriguje v Essenu, kde je šéfem, mimo jiné Rusalku, Weberova Čarostřelce, Straussovu Salome a Mozartovu operu Cosi fan tutte, ve Vídeňské státní opeře Mozartova Idomenea a v drážďanské Semperově opeře Prodanou nevěstu.

Solaris3 je komorní soubor v obsazení tradičního klavírního tria, který se však věnuje vesměs jiné než tradiční hudbě. Na profilovém koncertě trojice, která o sobě hovoří jako o extravagantním ansámblu, zazní 6. října v pražském Atriu premiéry mladých českých autorů Františka Chaloupky (Piano trio), Lukáše Sommera (Xcape) a Jakuba Rataje (ES.23). Ve druhé části koncertu je na programu Trio č. 2 Dmitrije Šostakoviče. Soubor byl založen v roce 2016 na popud eurytmické skupiny Flow. Významným společným počinem se stal dlouhodobý projekt Cestou popela, uskutečněný v České republice, na Slovensku a v Německu. Jednalo se o propojení eurytmie s hudbou lotyšského skladatele Péterise Vaskse. V roce 2017 se trio úspěšně představilo na festivalech Forfest, Setkávání Nové hudby + a Cesta – hudba jako prostředek svobodného vyjádření. Svým zaměřením se Solaris3 jednoznačně řadí mezi soubory interpretující hudbu 20. a 21. století. František Chaloupka podle svých slov v novém díle klade důraz na zvukovost a mikro-tempové manipulace. Lukáš Sommer často píše na objednávku renomovaných zahraničních interpretů a souborů; v listopadu má mít premiéru jeho opera - oratorium Časoplet ke 100. výročí vzniku republiky. Jakub Rataj napsal skladbu, která je na jedné straně ostře akcentovaná až agresivní, na straně druhé tichá, křehká, statická a jemná.

Koncert v Londýně se studenty Royal Academy of Music a pak turné po Spojených státech čeká na přelomu října a listopadu Českou filharmonii. V newyorské síni Carnegie Hall uvede s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a s Pražským filharmonickým sborem v neděli 28. října, v den stého výročí vzniku Československa, Mahlerovu 2. symfonii „Vzkříšení“. O den dříve tam zazní Dvořákova hudba, a to Violoncellový koncert a Sedmá symfonie. Stejný program zahrají se sólistkou Alisou Weillerstein také 29. října v Kennedyho centru ve Washingtonu, kde český první orchestr navíc představí skladbu Double od Luboše Fišera. Zájezd do USA, od roku 1965 už třináctý, potrvá do 12. listopadu a filharmonici se během něj objeví například i v Chicagu a San Francisku. Naposledy byli v Americe v roce 2014 s Jiřím Bělohlávkem. KlasikaPlus chystá z prvních dnů letošního turné původní reportáže.

Na klíčové místo intendanta Akademie klasické hudby, známé pořádáním Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, nastoupil klavírista Jan Simon. „Pro oznámení nástupce Marka Vrabce u festivalu Dvořákova Praha si ponecháme ještě nějaký čas. Jak zaznělo již dříve, program festivalu 2019 je ještě v kompetenci stávajícího uměleckého vedení,“ sdělili dnes zástupci Akademie. Simon má být garantem programového obsahu festivalu, ale jeho aktivity mají také obsáhnout šíření díla a odkazu Antonína Dvořáka na tuzemských a zahraničních pódiích i mimo dobu konání festivalu a k tomu i podporu profesionálního vzdělávání budoucích interpretů díla Antonína Dvořáka. Je podle svých slov připraven směřovat Akademii k činnosti komplexnější než dosud. Myslí se tím vzdělávání formou krátkodobých mistrovských kurzů i dlouhodobým systematickým hudebním vzděláváním s přímým zaměřením na Dvořákovo dílo a třeba i zajištění péče o veřejné prostory tematicky spojené se jménem a životem skladatele. Vedle svých uměleckých aktivit působil Jan Simon patnáct let ve funkci ředitele a intendanta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Od roku 2016 byl pak ředitelem nezávislé společnosti výkonných umělců Intergram. Ředitelem Akademie klasické hudby je Robert Kolář, výkonnou ředitelkou festivalu Klára Bumbálková. 

Do České Lípy dnes zavítá Miloš Bok, enfant terrible soudobé české hudby, dirigent, skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník a pedagog se silným vztahem k severočeskému regionu, také poslední žák Josefa Páleníčka. Na MHF Lípa Musica představí svou tvorbu slovem i hudebními ukázkami v Biberově kapli. A hned zítra se Miloš Bok představí v roli dirigenta i autora v Žitavě - spolu s letošním uměleckým garantem Radkem Baborákem, Českým hornovým sborem a varhaníkem Alešem Bártou. Zazní Bokovo De Profundis, jeho úprava části Symfonie č. 9 Antona Brucknera, Romance Camille Saint-Saënse a také hudba renesančních autorů a tradiční lovecká hudba i Canzon Domenica Gabrielliho a Altes Jahr Samuela Scheidta. 

Týdenní turné po Belgii dnes zahajuje Pražský filharmonický sbor. Až do neděle vystoupí spolu s Vlámskými symfoniky pod taktovkou Jana Lathama-Koeniga celkem na čtyřech koncertech: v Bruselu, v prestižní koncertní síni Beaux-Arts, v Bruggách, Gentu a Antverpách. Sbor si pro belgické turné připravil Glagolskou mši Leoše Janáčka a Píseň osudu (Schicksalslied) Johannese Brahmse. Vlámský symfonický orchestr vznikl v roce 1960. Jeho interpretační záběr zahrnuje širokou škálu stěžejních děl světového repertoáru od klasicismu až po současnost. Orchestr vystupuje pravidelně v hlavních vlámských hudebních centrech, ale i v zahraniční (nejčastěji ve Francii, Německu a Nizozemsku). Čtyřiašedesátiletý Brit Jan Latham-Koenig je jeho hlavním dirigentem už pátou sezonu. Nad partiturou Glagolské mše se sejde Pražský filharmonický sbor s tímto umělcem i na samém konci října, a to ve Velkém sále Domu hudby v Moskvě. Koenig je totiž současně šéfdirigentem tamního Orchestru Nové opery. A setkali se společně u interpretace Janáčkovy unikátní skladby už před několika lety v Mexiku.

Nové skladby mladých autorů inspirované starou hudbou - v mnohém lákavý koncert s názvem Minulost v dnešku dnes pořádá katedra skladby HAMU ve spolupráci s Ústavem hudební vědy. Zazní celkem pět skladeb posluchačů fakulty v podání renomovaných interpretů, jednoho z autorů i dvou hudebních uskupení, zazpívají Irena Troupová a Daniela Čermáková a představí se akordeonista a skladatel Roman Zabelov, FAMA Quartet a Acousmonium HAMU. Atmosféru inspirace ve staré hudbě navíc citlivě doplní i prostory, ve kterých se koncert koná, a to Barokní refektář dominikánského kláštera u sv. Jiljí. V závěru večera bude pokřtěna publikace "Zvukoprostor - prostorozvuk", která vznikala na katedře skladby HAMU a katedře fotografie FAMU v letech 2016 - 2018. Koncert začíná v půl osmé večer a vstupné je dobrovolné. 

Poprvé se za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků objeví v polovině října Jakub Hrůša, v současnosti šéfdirigent Bamberských symfoniků. Debut se kompletně nese ve znamení české hudby. Ve čtvrtek 11. října, s dvojím opakováním v dalších dnech, zazní v Berlíně v sále Philharmonie Dvořákova symfonická báseň Zlatý kolovrat, Janáčkova rapsodie Taras Bulba a 1. koncert pro housle a orchestr Bohuslava Martinů. Německý sólista Frank Peter Zimmermann je v té souvislosti zmiňován jako velký obdivovatel  zřídka uváděného díla. Skladba z roku 1933 zůstala neprovedena a zapomenuta až do roku 1968, kdy se její rukopis našel v jednom hudebním archivu ve Washingtonu. Při světové premiéře před 45 lety v říjnu 1973 v Chicagu hrál sólový part Josef Suk.

Sólový klavírní recitál a také odpolední masterclass – to jsou dvě příležitosti, jak v Praze zažít klavíristu a skladatele Francesca Tristana. V české premiéře vystoupí 20. října v pražské La Fabrice v rámci festivalu Struny TEENS a o den dříve povede ve spolupráci s Českou filharmonií mistrovské kurzy v Sukově síni Rudolfina. Francesco Tristano byl původně specialistou na J. S Bacha, po postgraduálních studiích na Julliard school of New York se ale stal též klíčovým představitelem nového hnutí, které tvůrčím způsobem zkoumá křižovatku mezi klasickou a elektronickou hudbou. S  lehkostí kombinuje žánry a styly, boří hranice a vždy přináší něco nového. Daří se mu tak sdružovat publikum různých hudebních světů. „Hranice existují pouze tehdy, pokud je chcete vnímat. Hudba je synonymem svobody,“ říká. Pro své první vystoupení v Praze vybral vlastní skladby, které zachytil i na posledním autorském albu Piano Circle Songs, vedle nich zazní také Francouzská suita č. 2 Johanna Sebastiana Bacha, In a Landscape Johna Cage a Fantasia in D Jana Pietrszoona Sweelincka.

Šestadvacetiletý český houslista Milan Al-Ashhab zvítězil v neděli ve Vídni ve světové houslové soutěži Fritze Kreislera. V konkurenci šesti desítek mladých interpretů do třiceti let uspěl stejně jako před čtyřmi lety houslista Jan Mráček, který si tehdy také odnesl první cenu. Al-Ashhab vyhrál už letos na jaře soutěž New York Concert Artists and Associates v celosvětové konkurenci houslistů do 35 let. Ve Vídni nyní ve finále hrál ve Velkém sálu Musikvereinu za doprovodu ORF Radio-Symphonieorchester a dirigenta Johannesa Wildnera Šostakovičův Houslový koncert č. 1 a moll. Od roku 2012 je posluchačem Hudební fakulty AMU v Praze ve třídě Ivana Štrause. Na druhém místě skončila osmnáctiletá Kanaďanka Alice Lee, třetí je stejně starý Paul Kropfitsch z Rakouska. Soutěž se koná v rodišti slavného houslisty od roku 1979 každé čtyři roky.

Program inspirovaný bájnými postavami nabídne 3. a 4. října Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Zazní symfonická báseň Prokletý lovec Césara Francka, suita z Ravelova baletu věnovaná antické dvojici Dafnis a Chloé a melodram Vodník Zdeňka Fibicha. Při jeho premiéře v roce 1883 byla recitátorkou žena, tentokrát Vodníkovi propůjčí zlověstný hlas herec a hudebník Ondřej Brousek. Zároveň přijede arménský klavírista Vardan Mamikonian, který vyhrál prestižní klavírní soutěž World Music Masters Competition v Monte Carlu, zahraje Lisztův Druhý klavírní koncert. Taktovky se ujme Andrej Borejko, který se vrací za Pražskými symfoniky po necelých dvou letech a miluje bájná vyprávění a legendy. Tento rodák z Petrohradu S FOKem provedl už Zemlinského Malou mořskou vílu, Ljadovovu Kikimoru nebo suitu z Čajkovského Šípkové Růženky. Působil jako šéfdirigent v Jeně, v Hamburku, Berlíně, Bernu, Düsseldorfu, Bruselu nebo na Floridě. 

Hudební slavností Emy Destinnové uzavřel ve čtvrtek večer v Českých Budějovicích koncert Brucknerova orchestru z Lince, připsaný 100. výročí vzniku Československa. Zazněla 3. symfonie Antona Brucknera, kterou věnoval Richardu Wagnerovi, a scény z Wagnerových oper Valkýra a Tristan a Isolda. Spoluúčinkovala německá sopranistka Ricarda Merbeth, sólistka Vídeňské státní opery a pravidelný host Bayreuthského festivalu. Slavnou českou pěvkyni, která strávila závěr života v jižních Čechách a ve městě v roce 1930 zemřela, připomíná českobudějovický festival každoročně od roku 1990. Letošní ročník nabídl od 30. srpna osm programů, mimo jiné na něm účinkoval i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Panochovo kvarteto nebo varhaník Jaroslav Tůma. Pořadatelé se drží zásady, že při Operním galakoncertě k poctě Emy Destinnové zpívá některý umělec z operního domu, ve kterém slavila největší úspěchy. Letos to byla s Filharmonií Brno rakouská sopranistka Nina Bernsteiner. Bruckner Orchester Linz, který vede dirigent Markus Poschner, uvedl Brucknerovu 3. symfonii v původní verzi v minulých dnech už také v hornorakouské poutní bazilice Maria Puchheim a dnes večer ji dává v sále Brucknerhaus ve svém domovském městě.

Prahu navštíví světové kapacity klasické a jazzové hudby. Poslední zářijový víkend poprvé proběhne v Praze mezinárodní trombonový festival - Prague Bone Fest 2018.  Známí umělci budou předávat své dovednosti a zkušenosti studentům základních uměleckých škol, konzervatoří a vysokých hudebních škol konat se bude i festivalový trh. Koncerty a masterclassy proběhnou v Lichtenštejnském paláci na Hudební a taneční fakultě AMU, na Pražské konzervatoři, v Sukově síni Rudolfina a v Městské knihovně. Pořadatelé se inspirovali slavným festivalem v Rotterdamu a rádi by, aby se Prague Bone Fest stal místem setkávání světové trombonové špičky a všech generací muzikantů. Letos přijali pozvání třeba Bart van Lier a Zdzisław Stolarczyk, Czech Philharmonic Low Brass, Pulec Octet Tribute, Přemysl Tomšíček Sextet, Janoušek – Wrobłewski Quartet, Lukáš Moťka, Robert Kozánek, Štěpán Janoušek, Jakub Mašek a Zdeněk Němec.

Missa Sancti Spiritus drážďanského barokního skladatele Jana Dismase Zelenky bude mít na mezinárodním minifestivalu, věnovaném dílu rodáka z Louňovic pod Blaníkem, novodobou českou premiéru 19. října v Praze v kostele Panny Marie pod řetězem a o den později  zazní v drážďanském kostele Annenkirche. Zelenka Festival Praha - Drážďany 2018 se koná v polovině října pátým rokem. Vystřídají se na něm Ensemble Inégal s Adamem Viktorou, Musica Florea s Markem Štrynclem, soubor Musica Aeterna s Peterem Zajíčkem a německé vokální těleso Dresdner Kammerchor. Pražská část festivalu se uskuteční ve čtyřech dnech od 16. října v areálu Velkopřevorského paláce na Malé Straně. Na programu jsou také Zelenkova díla pro orchestr a výběr z jeho sbírky světské vokální hudby, v níž jsou zastoupeni skladatelé Vivaldi, Hasse, Giacomelli, Araja, Caballone a Sellito. Součástí přehlídky je rovněž muzikologické kolokvium s účastí vědců z České republiky, Austrálie, Británie, Islandu a Ruska. Pořadatelem festivalu je český hudební soubor Ensemble Inégal, za realizaci Zelenkových děl opakovaně držitel mezinárodních hudebních cen. Zelenkova donedávna neznámá hudba budí na CD i v koncertních provedeních nadšení. Ještě před několika lety se vůbec nepočítalo s tím, že by v 21. století mohla být objevena zásadní díla evropského baroka. Znovuoživená díla tohoto génia však nakonec téměř přepisují dějiny barokní hudby.

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo pro svou 135. sezónu celkem čtrnáct premiér, z toho operní soubor chystá tři operní tituly a jeden muzikálový. První premiérou je Rossiniho La Cenerentola, Popelka, a to už 28. a 30. září. Pohádka plná jemného humoru je dílem pětadvacetiletého skladatele, premiéru měla roku 1817 v Římě. Obsahuje mimořádně virtuózní pěvecké party. V titulní úloze se představí mezzosopranistka Michaela Zajmi, v převážně mladém operním obsazení je například také Jiří Brückler, čerstvý držitel Ceny Národního divadla, který pochází z Liberce. Ke spolupráci přizvalo divadlo mladou francouzskou režisérku Constance Larrieu. Dirigentkou je Miriam Němcová. Další premiérou v sezóně budou v polovině prosince dvě jednoaktovky pozdního romantika Sergeje Rachmaninova z roku 1906 – Francesca da Rimini podle Dantovy Božské komedie a Lakomý rytíř komponovaný na Puškinův námět, a to v režii Lindy Keprtové. V březnu 2019 to pak bude Verdiho Trubadúr v nastudování slovenského režiséra a herec Petera Gábora. Muzikálový žánr reprezentuje Divotvorný hrnec v úpravě Jiřího Voskovce a Jana Wericha, který přijde na repertoár v květnu.

Inaugurační koncert šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alexandera Liebreicha je ohlášen na 5. listopadu. Abonentní sezónu však těleso otevře už 1. října. V Rudolfinu bude první program hlavního cyklu řídit John Axelrod, někdejší žák Leonarda Bernsteina, hudební ředitel Královského symfonického orchestru v Seville. Dramaturgii večera inspirovalo letošní 100. výročí narození amerického skladatele a dirigenta. Rozhlasoví symfonikové nastudovali jednak Bernsteinovy Chichesterské žalmy, jednak Čtvrtou symfonii Gustava Mahlera, autora, jehož byl Bernstein mimořádně zasvěceným interpretem. V obou dílech vystoupí izraelská sopranistka Chen Reiss, v žalmech Český filharmonický sbor Brno. „Lenny měl pravdu: Mahler byl titán, jehož hudba pracuje s extrémy, nejen ve zpracování orchestrálním, ale i z hlediska lidského údělu. Proto Mahler je a zůstane monumentem hudby,“ řekl John Axelrod Týdeníku Rozhlas. A za sebe dodal, že se drží Bernsteinovy rady, že neexistuje důležitější nebo šlechetnější povolání než učení. Diriguje proto některé významné orchestry mladých a aktivně spolupracuje se začínajícími muzikanty. Zapojil se také  do dvou  festivalů založených Bernsteinem – je hlavním dirigentem Pacific Music Festival v Sapporu a umělecky garantuje účinkování Šlesvicko-Holštýnského festivalového orchestru na Salcburském festivalu. Přímý přenos pražského koncertu vysílá Český rozhlas Vltava, záznam pak nabízí ve středu 3. října od 20:00 stanice klasické hudby Český rozhlas D-dur.

Dvojí padesátiny, to už je důvod k oslavě. A jak jinak než k hudební, když jsou jubilanty Komorní filharmonie Pardubice a Základní umělecká škola Pardubice-Polabiny. Na zítřejším koncertě 50+50 vystoupí spolu s filharmoniky i významní absolventi školy: hobojistka Marcela Tománková, varhaník Aleš Bárta, saxofonista Pavel Merta nebo barytonista Jiří Hájek. Taktovky se ujme Jaroslav Brych. Koncert se koná ve středu 26. září od 19.30 hodin v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích.

Severovýchod republiky celý rok oživuje projekt Janáček Ostrava 2018. V jeho rámci teď ve čtvrtek 27. září zahájí Janáčkova filharmonie 65. sezónu. Úvodní koncert se ponese hodně v „místním“ duchu. Samozřejmě zazní hudba Leoše Janáčka, jehož devadesáté výročí úmrtí si letos připomínáme, duet z Lišky Bystroušky. Vedle něj to bude Moraviana Zdeňka Merty a Čajkovského Pátá symfonie, kterou soudobá kritika označila za „nejvýznamnější hudební událost doby“. Koncert diriguje šéfdirigent Heiko Mathias Förster. Sólisté budou takříkajíc domácí: Frenštátský rodák Martin Kasík, který o Janáčkovi říká: „Připadá mi fascinující, jak dokázal z moravského folklóru udělat světovou hudbu, jeho naprosté novátorství a hlavně psychologická působnost - pár tóny je schopen vyvolat hluboké dojetí. Je to opravdu hudba zabodnutá v krvi a v životě". Rodilý Ostravan Jan Martiník, který je už desátým rokem předním basistou berlínských operních scén. A Patricia Janečková, která v Ostravě žije a studuje. Logo Janáček Ostrava 2018 ponese i následující koncert o týden později 4. října s názvem Hudební příběhy. Zahrají klavírista Maurizio Baglini  a Janáčkova filharmonie opět pod taktovkou Heiko Mathiase Förstera. Také Hudební maraton Leoše Janáčka, který proběhne ve dnech 25. – 28. října, nabídne ve čtyřech dnech silnou koncentraci jeho tvorby. Jedná se o první akci podobného ražení v České republice, tvůrci z Janáčkovy filharmonie Ostrava pro tento formát našli inspiraci v zahraničí.

Jubilejní 55. ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha zná vítěze. Hlavní cenu Grand prix si odnesl německý dokument Leonard Bernstein – Rozpolcený genius režiséra Thomase von Steinaeckera. Vypráví dosud neznámý příběh tohoto světoznámého vynikajícího dirigenta, charismatického moderátora a autora muzikálu West Side Story, který by se právě letos dožil sta let. Intimní snímek mapuje Bernsteinovy osobní vzestupy i pády, jeho touhu být uznávaným skladatelem, ale přibližuje i umělcův život poznamenaný tragickými událostmi. Hluboký vhled do rozporuplné osobnosti hudebního génia kromě řady pamětníků přinášejí i Bernsteinovy děti Jamie, Nina a Alexander. Přihlášené snímky od téměř čtyř desítek producentů a televizních společností z celého světa soutěžily i v dalších dvou velkých kategoriích. Český křišťál - Dokumenty o hudbě, tanci a divadle vyhrál netradiční kanadský hudební dokument Snění o židovských Vánocích, který vypráví příběh skupiny židovských písničkářů. V kategorii Český křišťál - Performing Arts zahrnující hudební a taneční pořady včetně záznamů koncertů zvítězilo cenami ověnčené taneční divadlo Zděšení, které vychází z životní zkušenosti herce Jonathona Younga. Na slavnostním večeru bylo uděleno i několik dalších speciálních cen. Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 si v sobotu večer odnesl německý snímek Hudba a moc, který zkoumá různé pohledy na politické aspekty hudby. Cenu České televize získal německý snímek o známém choreografovi Nižinský - Balet Johna Neumeiera. A speciální uznání za mimořádný umělecký počin si odneslo televizní zpracování komorní opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí.

Hudební festival Dresdner Musikfestspiele připomene na jaře sté výročí Bauhausu, jedné z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury, založené roku 1919 ve Výmaru. Pro 42. ročník přehlídky, která se má uskutečnit od 16. května do 10. června, zvolili pořadatelé téma s názvem Visionen – Vize.  Drážďanský festivalový orchestr s Ivorem Boltonem doprovodí při recitálu světoznámého basistu Reného Pape, který je v tomto městě doma. Janu Voglerovi, violoncellistovi a uměleckému garantovi festivalu, je věnováno dílo pro violoncello a orchestr, které zazní v premiéře na koncertě Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu WDR; skladbu napsali tři autoři - Sven Helbig z Německa, Nico Muhly z USA a Zhou Long z Číny, dirigentem bude Cristian Măcelaru. V programu figurují také Staatskapelle Berlin a Daniel Barenboim, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Antonio Pappano, Vídeňští filharmonikové a Tugan Sokhiev nebo Orchestr Mariinského divadla a Valerij Gergiev, sólisté jako Yo-Yo Ma, Jan Lisiecki, Joshua Bell, Chilly Gonzales, Anne-Sophie Mutter, Lisa Batiashvili, Hélène Grimaud, Fatma Said nebo Yuja  Wang a vedle nich například také dvě ženy s taktovkou - Mirga Gražinyte-Tyla, šéfdirigentka City of Birmingham Symphony Orchestra, a Barbara Hannigan, která uvede koncertně Stravinského operu Život prostopášníka. Pianista Nikolai Tokarev zahraje Musorgského Obrázky z výstavy s videoinstalací upomínající na Kandinského inscenaci v Dessau z roku 1928. Přijet má také kytarista Eric Clapton a bohatý je i jazzový program.

Letošní festival Dvořákova Praha, pořádaný Akademií klasické hudby, byl zřejmě posledním ročníkem, kdy byl uměleckým ředitelem Marek Vrabec. Stal se jím v roce 2013. V pátek po závěrečném koncertě bez dalších podrobností řekl, že se jeho působení ve vedení Dvořákovy Prahy završilo. Z programu připraveného na příští rok odtajnil tři položky – Izraelskou filharmonii s dirigentem Zubinem Mehtou, houslistu Gila Shahama jako kurátora komorní řady a dosud neuvedenou první verzi Dvořákovy opery Král a uhlíř jako jeden z klíčových koncertních programů. Vedle toho je Vrabec zakladatelem mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1996. Zůstává jeho prezidentem.

Firma SpaceX oznámila jméno prvního vesmírného turisty, který se vydá na týdenní výlet kolem Měsíce. Bude to dvaačtyřicetiletý japonský podnikatel Yusaku Maezawa. Lístky ovšem nekoupil jen pro sebe, ale také pro šest až osm umělců z řad fotografů, malířů, muzikantů, filmových režisérů, módních návrhářek nebo architektů. Tento japonský podnikatel je známým sběratelem umění a pochopitelně doufá, že takováto příležitost umělce inspiruje k vytvoření nových a neotřelých děl. Poletí totiž raketou, která by měla mít jako netradiční designový prvek i spoustu oken. Zatím totiž byli lidé cestující do vesmíru odkázáni víceméně jen na malé průzory většinou ve dveřích. Nová raketa BFR ale bude vypadat skutečně jako vyhlídková loď. Mise Dear Moon, jak ji Maezawa nazval, by měla odstartovat v roce 2023.

Theremin, Koncert při svíčkách a varhany, to je víkendový program 17. ročníku MHF Lípa Musica. Theremin, nebo také těremin, je unikátní elektronický hudební nástroj pojmenovaný podle svého vynálezce Lva Sergejeviče Těrmena, Léona Theremina, ruského vědce, hudebníka a tajného špiona. Bez něj by neexistoval syntezátor. Jeho vynález vydávající tóny na principu elektromagnetického vlnění napřed leninovská propaganda zneužila k plánu propagace elektrifikace Ruska, pak s ním ale dobyl Ameriku i celý hudební svět a položil základy elektronické hudby. Dnes zní theremin v kasovních filmech, jako je Hitchcockův horor Rozdělená duše nebo Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Duo Caroliny Eyck a Christopha Tarnowa, které se v České Lípě představí v pátek 21. září v bazilice Všech svatých, ukáže, že se na tento nástroj připomínající zvukem lidský hlas nebo smyčce dá interpretovat hudba od renesance po současnost, a to bez jediného doteku. V sobotu se koná tradiční Koncert při svíčkách v Zahrádkách u České Lípy. Renomované pěvkyně v oboru staré hudby, Hana Blažíková a Barbora Kabátková, přednesou Couperinovy Temné hodinky. První festivalový víkend se pak uzavře ve Filipově u Rumburku, kde zazní zásadní skladba Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce v podání Marka Ebena a varhaníka Tomáše Thona.

Písňový cyklus Zimní cesta Franze Schuberta má další nahrávku. Loni ji v souvislosti s pěti koncerty uskutečněnými v Čechách a na Moravě pořídili basista Jan Martiník a pianista David Mareček, který je současně ředitelem České filharmonie. Nyní snímek vychází na CD a v digitálních formátech. Pěvec je finalistou soutěže Operalia 2007, organizované Plácidem Domingem, o dva roky později pak zvítězil v soutěži BBC Cardiff Singer of the World v kategorii Píseň. Nakonec se stal sólistou berlínské Staatsoper Unter den Linden. Cyklus Winterreise z roku 1827 je vrcholným projevem písňové tvorby raného romantismu. Celek 24 vesměs baladických písní zachycuje kontrast lásky a zrady na pozadí zimní krajiny a vzpomínek na krásu přírody z vlídnějších ročních období. Podle Martiníka není depresivní. Jak říká, je to životní příběh, smutný, nešťastný, je v něm pořád přítomna smrt, ale jsou tam i momenty, které jsou krásné - pozitivně lyrické; záblesky lásky… A Mareček dodává: „Schubertova Zimní cesta je pro interpreta nekonečným zdrojem téměř nadpozemské krásy, ale také neustálého hledání. Čím hlouběji se do ní noříte, tím vzdálenější obzor se vám ukazuje. Naše rozhodnutí cyklus nahrát bylo spontánní, protože Jan Martiník se tímto mimořádným dílem zabývá od počátku své pěvecké dráhy a pro mne je Schubert jedním z nejbližších autorů s nezaměnitelnou klavírní mluvou. Jeho hudební jazyk v sobě spojuje velikost a intimitu tak přirozeně, jako snad u žádného jiného skladatele.“ Zimní cestu v roce 2017 společně provedli v Praze pro Český spolek pro komorní hudbu, v Ostravě, Zlíně, Plzni a na závěr v Brně. Supraphon vydává studiovou nahrávku.

Unikátní dokumenty s tématikou klasické hudby, jazzu i tance můžete dnes vidět v budově Themos vedle Nové scény pražského Národního divadla. Mezinárodní filmový festival Zlatá Praha dnes pořádá tradiční sérii projekcí obohacenou o rozhovory s tvůrci i protagonisty snímků. Probíhá až do zhruba 18 hodiny večer. Postupně se představí hudební i taneční legendy: Miroslav Vitouš, Sylvie Bodorová, Kafka Band, Pavel Haas Quartet, taneční soubor 420People a skupina Please the Trees. Na závěr organizátoři připravili téměř thriller mezi dokumenty Who has stolen the Boléro by Maurice Ravel?, investigativní příběh o této ikonické skladbě 20. století. 

Divadlo Alfred ve dvoře hraje v pátek a v sobotu po delší době celkem třikrát dílo skladatele Martina Smolky a libretisty a režiséra Jiřího Adámka Bludiště seznamů. Jde o novou verzi opery, která pod názvem Sezname, otevři se! vznikla pro Dny nové opery Ostrava a získala po uvedení Ostravskou bandou a sborem Canticum Cenu Divadelních novin za rok 2014. Později dostala autorskou podobu pro smyčcové kvarteto, harfu a klavír, určenou pro uvádění na nezávislé scéně. Podobně i minimalistická scénografie počítá s těsnou blízkostí diváků a účinkujících. Tvůrci a inscenátoři hovoří o díle jako o mluvené opeře bez postav i bez děje, jako o ztišené opeře. A zamýšlejí ji jako poctu Umbertu Ecovi, autorovi knihy Bludiště seznamů. Skládá se z výčtů, seznamů, katalogů a rejstříků, včetně abecedy a Mendělejevovy tabulky chemických prvků. V představení, pro které je charakteristická detailní práci s hlasem a dokonalá souhra rytmicky stylizované mluvy, vystupují společně s kontratenoristou Janem Mikuškem herci ze skupiny Boca Loca Lab. Projekt měl v Divadle Alfred ve dvoře premiéru v červnu 2016.

Orchestr a sbor Státní opery, jejíž budova je v rekonstrukci, účinkuje v nové inscenaci Beethovenova Fidelia ve Stavovském divadle. Premiéry se konají 22. a 23. 9., reprízy v říjnu a listopadu a v březnu 2019. Pod inscenací pražského Národního divadla jsou podepsáni dirigent Andreas Sebastian Weiser a bulharsko-německá režisérka Vera Nemirova se svou spolupracovnicí, německou scénografkou a kostýmní výtvarnicí Ulrike Kunze. K jejím nejvýznamnějším režiím patří Prsten Nibelungův v Opeře Frankfurt, Piková dáma a Macbeth ve Vídeňské státní opeře, Bergova Lulu na Salcburském festivalu nebo Valkýra na loňském Velikonočním festivalu v Salcburku. V rolích Florestana a Leonory se do Prahy vracejí švédský tenorista Daniel Frank, Tannhäuser ve Státní opeře v roce 2014, a německá sopranistka Melanie Diener, sólistka Zemlinského Lyrické symfonie na koncertě v roce 2017. Beethovenova jediná opera se před publikem v českých zemí poprvé hrála 24. 11. 1814 na téže scéně, v divadle pražských Němců, a to pod taktovkou tehdejšího šéfa souboru Carla Marii von Webera. Minulá pražská inscenace měla ve Státní opeře premiéru v roce 1993, a to ve zřídka uváděné verzi díla z roku 1805, tedy jako Leonora.

Pianista Ivo Kahánek společně s violoncellistou Tomášem Jamníkem, klarinetistkou Annou Paulovou a houslistou Janem Fišerem natočil tři sonáty Viktora Kalabise, které nyní vycházejí na CD. Vedle toho bude k dispozici v roce 2019 na dvou discích Supraphonu v Kahánkově podání také souborná nahrávka Kalabisovy sólové klavírní tvorby. V komorním díle Viktora Kalabise (1923–2006), manžela cembalistky Zuzany Růžičkové, jsou otištěna dramata tuzemské historie druhé poloviny dvacátého století. Violoncellová sonáta odráží události mezi červnem a zářím 1968, to znamená euforií naplněné měsíce tzv. pražského jara i deziluzi a rezignaci po invazi sovětských vojsk. Klarinetová sonáta z následujícího roku rovněž hovoří jasně o době svého vzniku – smutek a bolest jsou hudebně stupňovány až do drásavosti. Zato v Houslové sonátě z počátku 80. let už převažuje typický étos tohoto nástroje – zpěvnost, zářivý zvuk a oduševnělost. Kalabis čerpal inspiraci i z tvorby klasiků 20. století, ale dospěl k vlastní syntéze, která je neromantickou alternativou k racionálním kompozičním technikám.

Pětapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha nabídne přehlídku toho nejlepšího, co se ve světě natočilo o hudbě, tanci a divadle. Do soutěže se přihlásilo 87 snímků ze 14 zemí. Je možné je zhlédnout od 19. do 22. září na Nové scéně Národního divadla, vždy od 10 do 19 hodin. Dvanáct snímků reprezentuje Českou televizi. Doprovodný program zahrnuje ve středu při zahajovacím večeru pěvecký koncert Štefana Margity a jeho hostů - sopranistek Kateřiny Kněžíkové a Simony Šaturové, ale také Hany Zagorové, Martina Chodúra a Miro Žbirky. Filmová Rusalka v podání Magdy Vašáryové s hlasem Gabriely Beňačkové uctí památku režiséra Petra Weigla. Čtvrteční program obsahuje projekce šesti snímků s tematikou tance či klasické i moderní hudby – mimo jiné film Hudba je nejkrásnější dar o skladatelce Sylvii Bodorové nebo půlhodinový snímek České komorní zlato, přibližující práci smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet. Premiéru televizního zpracování komorní opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí využívající nahrávku Jiřího Bělohlávka, která se ocitla v nejužším výběru nominací na cenu International Opera Award, uvidí veřejnost v pátek večer.

Rukopisy písní, které jsou součástí pozůstalosti Erwina Schulhoffa uložené v Českém muzeu hudby, ožily v Praze v sobotu při souborném koncertním provedení. Program nastudovali pianista Klaus Simon a barytonista Hans Christoph Begemann. Klaus Simon rukopisy v letech 2013 a 2014 podrobně prostudoval a nechal je v roce 2017 zveřejnit v souborném vydání u německého nakladatelství Schott Music. Pražského skladatele Erwina Schulhoffa (1894-1942) začali vracet do povědomí hudební veřejnosti od 80. let interpreti jako houslista Gidon Kremer nebo dirigent Gerd Albrecht, později se v tuzemsku přidali s řadou nahrávek například klavíristé Jan Simon a Tomáš Víšek, houslista Ivan Ženatý, Kocianovo kvarteto i Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Vladimírem Válkem a někteří čeští pěvci. Schulhoff, absolvent pražské konzervatoře, patřil k německy hovořící menšině. Studoval v Německu a tam se připojil k levicové avantgardě. Do hudebního života jako klavírista a skladatel vnášel podněty dadaismu, experimentů a moderních směrů, trvale ho ovlivnil jazz. Nakonec se stal zastáncem komunistických idejí. Po okupaci Československa v roce 1939 chtěl emigrovat do Sovětského svazu, byl však jako Žid deportován do koncentračního tábora v Bavorsku, kde zemřel.

Festival Dvořákova Praha uzavře v pátek koncert orchestru Staatskapelle Dresden a dirigenta Manfreda Honecka, který slaví 17. září šedesátiny. O den později společně provedou obdobný program, tedy Fantazii z opery Rusalka, Dvořákovy Biblické písně s Bernardou Fink a Brahmsovu Třetí symfonii, i v Drážďanech - na koncertě ke 470. výročí existence tělesa. Pittsburský symfonický orchestr chystá k šedesátinám svého šéfdirigenta na konec září koncerty, při nichž mimo jiné zazní v premiéře skladba Resurrexit od Masona Batese. Orchestr ji k této příležitosti u skladatele objednal. O týden později bude pak Honeck v Pittsburghu řídit 1. symfonii Jeremiáš od Leonarda Bernsteina. V roce stého výročí narození amerického skladatele a dirigenta tak připomene rok 1944, kdy tam šestadvacetiletý autor své dílo premiéroval.

Bývalý sbormistr dětského sboru Bambini di Praga a dirigent Bohumil Kulínský zemřel, dnes odpoledne ho našli ležet bez známek živote v jeho bytě v centru Prahy. Cizí zavinění se podle prvních informací záchranné služby neprokázalo. Bohumil Kulínský pocházel z hudební rodiny a patřil k předním tuzemským osobnostem klasické hudby. Jeho rodiče, Blanka a Bohumil, založili v roce 1973 Bambini di Praga, předtím vedli Dětský pěvecký sbor Československého rozhlasu. Syn vystudoval dirigování na pražské konzervatoři a brněnské JAMU a v 18 letech se ujal hlavního oddělení souboru. V roce 1984 také zahájil spolupráci se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Právě s ním a s Bambini di Praga vznikla Kulínského nejvýznamnější nahrávka, snímek Tří malých liturgií Boží přítomnosti od Oliviera Messiaena, živý záznam české koncertní premiéry díla z roku 1987. Na počátku 90. let Kulínský založil a vedl Školu sborového zpěvu. V roce 1997 se na pět let stal šéfdirigentem opery pražského Národního divadla. Opakovaně byl zván ke spolupráci se zahraničními orchestry. 

Dnešní odpoledne můžete "Zažít město jinak" s Českou filharmonií. Naše přední těleso se připojuje k dnešnímu bohatému programu těchto sousedských slavností a festivalu Open Square, který probíhá po celé republice. Filharmoniky najdete konkrétně v zahradě Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde od 14 do 16 hodin pořádají workshop pro děti: Vyrob si svou trumpetu.

Koncertní sál pro třináct set posluchačů. To má být srdce a středobod Janáčkova kulturního centra, v Brně již celé století plánovaného a už nedočkavě očekávaného. Koncertovat by se tam mělo v roce 2023. Vizualizaci dnes projekční tým poprvé představil veřejnosti. Charakteristickým rysem stavby má být dualita – spojení uzavřené masivní struktury podřízené hudbě a transparentní struktury otevřené lidem. Z toho vyplývá i vnější vzhled. „Parcela je relativně malá, byla pro nás výzvou,“ připustil generální projektant Tomasz Konior. Sám podle svých slov měl vždy za cíl navrhovat stavby, které nechtějí být zatíženy komplexy z minulosti, aniž by musely být za každou cenu originální. Brněnská budova obsáhne pokračování veřejných prostor v parteru i terasy na střeše, zajímavé prostory pro posluchače a důstojné zázemí pro hudebníky. Velké pódium sálu má poskytnout možnosti pro koncerty od sólových recitálů přes komorní sestavy až po velké symfonické skladby i se sborem a varhanami. Hotova je koncepce. Finální podoba projektu se však bude ještě vyvíjet v souvislosti s limity území či legislativy. KlasikaPlus.cz připravuje na dnešek podrobnější článek s obrazovou dokumentací.

Zejména s milovaným Bohuslavem Martinů tráví teď svůj čas violoncellista Petr Nouzovský. Dnes večer sice zahraje Dvořákův cellový koncert s Plzeňskou filharmonií a dirigentem Tomášem Braunerem u Šimona a Judy, zítra vystoupí na slavnostním OpenAir Dvořákovy Prahy se sólovým Bachem a v pondělí přednese v rámci stejného festivalu Schoenbergovu Zjasněnou noc. Petr Nouzovský ale hlavně pracuje na nahrávkách kompletní tvorby Bohuslava Martinů pro violoncello. Orchestrální díla už má hotová a teď právě dotočil sonáty s legendárním švýcarským klavíristou Gerardem Wyssem. Exkluzivní rozhovory s oběma vám brzy nabídneme na našem portálu KlasikaPlus.

Král David, dramatický žalm-oratorium Arthura Honeggera, by měl zaznít v den stého výročí premiéry v roce 2021 v litomyšlském piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže. Vyplynulo to z dnešního jednání zástupců Pražského filharmonického sboru, Vlámského symfonického orchestru z Gentu a festivalu Smetanova Litomyšl. Intendant orchestru Frederik Styns o den dříve v Praze deklaroval uzavření dlouhodobého partnerství se sborem, které se začne naplňovat už letos na podzim několikerým společným uvedením Janáčkovy Glagolské mše. Král David měl nejprve podobu určenou pro přírodní scénu v městečku Mézières ve švýcarských Alpách. Čtyřhodinová show sklidila při premiéře 13. června 1921 obrovský úspěch a do té doby neznámému mladému skladateli přinesla velkou popularitu. O rok a půl později Honegger dílo upravil, mezi obrazy přidal part vypravěče shrnujícího děj. Nakonec ještě partituru přeinstrumentoval pro velký orchestr.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, který v Libereckém kraji nabídne do konce října přes dvacet koncertů, otevřou v pondělí 17. září v Městském divadle v Jablonci nad Nisou mezzosopranistka Magdalena Kožená s barokním orchestrem Collegium 1704 a Václavem Luksem. Program nesoucí název Il Giardino degli sospiri tvoří hudba z italských barokních oper i z Händelových kantát. Ve stejné sestavě už zazněl nebo ještě zazní na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě a v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Postupimi, Bratislavě a Zlíně. Jde o ojedinělý program, protože některé skladby jsou teprve nedávnými objevy učiněnými v neapolském archivu. Projekt se má také nahrávat. Festival Lípa Musica pořádá spolek Arbor, který usiluje o rozvoj duchovní kultury regionu. Letos se uskuteční festivalové koncerty v sedmnácti lokalitách. Dramaturgicky festival zůstává věrný ideji prohlubování česko-německého kulturního dialogu a prezentaci vybraných tuzemských i zahraničních interpretů. Festivalový program nabízí klasickou hudbu doplněnou koncerty přesahujícími do žánru world music a tanečními představeními. Česko-německá spolupráce pokračuje uspořádáním pěti koncertů v Německu a zařazením čtyř projektů s německými hosty. Vedle Magdaleny Kožené jsou hlavními lákadly festivalu Pavel Haas Quartet, klavírista Lukáš Vondráček, hornista Radek Baborák a z Německa hráčka na theremin Carolina Eyck, vokální ansámbl Sjaella a Srbský národní soubor. V souvislosti se stým výročím vzniku Československa doprovodí při 17. ročníku festivalu pětici koncertů tematické besedy.

Debutový den Dvořákovy Prahy každým rokem představuje mladé talenty. Letos, v pátek 14. září, jsou to klavírista Lukáš Klánský a jihokorejská houslistka Bomsori Kim, oba nadějní umělci, které teprve čeká oslava třicátých narozenin. I tak už ale stihli posbírat nejedno prestižní mezinárodní ocenění, navázat spolupráci s řadou významných osobností i orchestrů a vydat i svá první CD. Pro společný koncert si zvolili pestrý program od romantické hudby Fryderyka Chopina až po ruskou modernu. Bomsori Kim právě ukončila studia Julliardu, vydala debutové CD na značce Warner Classic a čeká jí nabitá koncertní sezóna, vystoupení po boku Daniela Hopea a Rafała Blechacze nebo sólové recitály. Za svoji krátkou kariéru už také uspěla v proslulé Wieniawského soutěži v Poznani, v Soutěži královny Alžběty v Bruselu a na Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově. Lukáš Klánský je čerstvým laureátem Mezinárodní soutěže Hans von Bülow v Meiningen, v oboru dirigování od klavíru. Kromě sólových recitálů vystupuje i jako komorní hráč, zejména jako člen Lobkowicz Tria, se kterým získal první cenu na Mezinárodní soutěži Johannesa Brahmse v rakouském Pörtschachu. Vedle hraní se věnuje pedagogické činnosti a dirigování. Debutový den představil za svoji existenci už řadu umělců, kteří se později dobře zabydleli na světových pódiích, namátkou jsou to Josef Špaček, Jan Mráček, Petr Nekoranec, Denis Kožuchin, Jan Lisiecki nebo Benjamin Grosvenor. Po koncertě následuje diskusní setkání „po potlesku“, kde oba letošní protagonisty vyzpovídá Jiří Vejvoda.

Pražský filharmonický sbor vystoupí 21. září na Beethovenově festivalu v Bonnu. Janáčkovu Glagolskou mši tam bude zpívat na koncertě Vlámského symfonického orchestru. Šéfdirigent tělesa z belgického města Gentu Jan Latham-Koenig bude pak skladbu v prvním říjnovém týdnu řídit s českým sborem také ve svém domovském městě, dále v koncertní síni v Bruggách, velký koncert budou mít v Antwerpách a nakonec vystoupí i v síni Beaux-Arts v Bruselu. Asi těžko najdete pro tohle dílo lepší sbor, konstatoval v Praze Frederik Styns, intendant orchestru. Na začátku započatých uměleckých kontaktů obou těles stojí právě Glagolská mše. Nicméně pro užitek sboru i orchestru je podle něj ještě důležitější, že zahajují spolupráci dlouhodobou. Chtějí vymýšlet její nové druhy, uvažují o nových projektech, o tom, že se jednou za rok nebo za dva budou setkávat. Frederik Styns je přesvědčen, že pěstování přátelských a osobních vztahů je při organizování hudebního života nesmírně důležité. Šéfdirigent přináší do Flander francouzský repertoár, Ravela, Poulenka, hned na dalším místě je však zcela jistě Janáček. Jan Latham-Koenig se zamiloval do jeho hudby ještě za studentských let, takže Janáček ho jako repertoárová položka následuje všude, kam se hne. „I my jsme už uvedli Sinfoniettu a Tarase Bulbu… A teď je tedy na řadě Glagoská mše. Byl to nápad pana šéfdirigenta, ale jsem za něj vděčný, protože jde o opravdu úžasné dílo,“ řekl intendant. Nad partiturou Glagolské mše se sejde Pražský filharmonický sbor s tímto umělcem i na samém konci října, a to ve Velkém sále Domu hudby v Moskvě. Koenig je totiž současně šéfdirigentem tamního Orchestru Nové opery. A setkali se společně u interpretace Janáčkovy unikátní skladby už před několika lety v Mexiku.

Inaugurační koncert Kaspara Zehndera jako nového šéfdirigenta Filharmonie Hradec Králové tvoří 12. září výhradně hudba Petra Iljiče Čajkovského, ale jedním z důležitých průsečíků jejich společné práce bude také současná hudba. Orchestr je ostatně spolupořadatelem každoročního podzimního festivalu Hudební fórum Hradec Králové, který je přehlídkou nedávno vzniklé světové symfonické tvorby. Kaspar Zehnder vidí festival následovně: Mimořádný podnik, který přináší velkou inspiraci. Koncerty současné hudby, na kterých je plno! Sedmačtyřicetiletý švýcarský umělec, absolvent Akademie umění v Bernu, je nejen dirigent, ale nadále také flétnista. Šéfdirigentem je rovněž už od roku 2012 u Symfonického orchestru Biel Solothurn ve své zemi. Zůstává také uměleckým vedoucím letního festivalu Murten Classics. V Česku už působil - v letech 2005 až 2008 byl šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie, orchestru PKF – Prague Philharmonia. V Hradci Králové by měl rád široký repertoár – od Bachovy Mše h moll ke Stockhausenovi. Včetně pozdních romantiků - Mahlera, Brucknera, Strausse - také Stravinského a francouzskou hudbu... A na inauguračním večeru zazní mimo jiné originální verze Čajkovského 2. klavírního koncertu se sólistkou Elisabeth Leonskou.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu začíná dnes abonentní sezónu úvodním večerem cyklu S, jehož koncerty se odehrávají ve studiu na Vinohradech. Těleso tam zkouší a natáčí a ve svém domovském prostředí pořádá komorní programy přibližující sólisty a komorní sestavy z řad hráčů. Protagonistkou dnešního koncertu, vysílaného v přímém přenosu, je harfistka Lydie Härtelová, na pořadu jsou díla Leoše Janáčka, Clauda Debussyho, Benjamina Brittena a Bély Bartóka. V dějišti svého hlavního orchestrálního cyklu R, v Rudolfinu, se rozhlasoví symfonikové objeví v této sezoně poprvé 1. října, a to s díly Leonarda Bernsteina a Gustava Mahlera. Do června je pak připraveno do Dvořákovy síně dalších jedenáct symfonických koncertů SOČR. Pět koncertů v této řadě diriguje nový šéf tělesa Alexander Liebreich, ten inaugurační připadá na 5. listopadu. Úplně první letošní koncert Alexandra Liebreicha ve funkci šéfdirigenta SOČRu se však uskuteční už 20. září na festivalu Dvořákova Praha - s hvězdným polským klavíristou Krystianem Zimermanem a s díly Leonarda Bernsteina a Samuela Barbera a se zřídka uváděnou kantátou Antonína Dvořáka nazvanou Americký prapor. Rozhlasoví symfonikové neodpočívali příliš ani v létě – vystoupili na Mezinárodním hudebním festivalu Český Krumlov s dirigentem Christianem Schulzem a cellistou Borisem Andrianovem, spoluúčinkovali na Václavském náměstí na koncertě pořádaném Českým rozhlasem k výročí srpnových událostí roku 1968 a zahráli s Janem Kučerou na 1. ročníku hudebního festivalu Věčná naděje díla Leonarda Bernsteina, George Gershwina, Aarona Coplanda a Ericha Wolfganga Korngolda. Nakonec ještě doprovodili ve Smetanově síni 5. září v operních áriích a duetech sopranistku Simonu Šaturovou a brazilského tenoristu Atalla Ayana.