Pražské Rudolfinum bude dějištěm třídenního festivalu Hommage à Alfred Brendel. Od 17. do 19. března 2019 se má za účasti sedmaosmdesátiletého rakouského pianisty, rodáka z Loučné nad Desnou na Šumpersku, uskutečnit v české metropoli několik koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, které vycházejí v českých překladech. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky. V Londýně žijící pianista Alfred Brendel se po šedesát let soustavně věnoval skladatelům středoevropského prostoru od Bacha přes Schuberta, Liszta až po Schönberga. Jako první na světě nahrál v 50. a 60. letech kompletní Beethovenovo dílo. Zasloužil se o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schönbergův Klavírní koncert staly součástí běžného repertoáru. Podobně napomohl i některým dílům Franze Liszta. Jako sólista završil svou koncertní kariéru 18. prosince 2008 s Vídeňskými filharmoniky. Pořadatelem minifestivalu k jeho poctě je Mezinárodní institut a festival Prague Music Performance spolu s Českou filharmonií.

Festival Prague Proms, pořádaný vždy v létě Českým národním symfonickým orchestrem, bude 25. června 2019 hostit jako dirigenta vlastních skladeb legendárního autora filmové hudby Michela Legranda. Francouzský hudebník se dožívá počátkem nadcházejícího roku 87 let. V Česku vystoupí poprvé. Složil hudbu k více než dvěma stovkám filmů, získal za ni mimo jiné tři Oscary a pět cen Grammy. Výběr z jeho tvorby, pokrývající uplynulé století, zazní ve Smetanově síni Obecního domu.  Legrand je nejen skladatelem, ale také jazzmanem, vynikajícím klavíristou. Stylově vyšel z Arta Tatuma, Oscara Petersona a Duke Ellingtona. Spolupracoval s Milesem Davisem a doprovázel Dizzyho Gillespieho. Na jeho albu Le Grand Jazz se podíleli jazzoví velikáni jako John Coltrane, Bill Evans a Phil Woods. Ve filmové hudbě je počítán mezi velikány typu Nino Roty, Ennia Morriconeho nebo Johna Williamse. Napsal i balety a scénickou hudbu. Pro Prahu chystá Poctu Barbře Streisand s oscarovou hudbou z filmu Yentl a Poctu Steve McQueenovi s hudbou z filmů Le Mans, Lovec nebo Případ Thomase Crowna, za jehož píseň The Windmills Of Your Mind obdržel svého prvního Oscara. Zařadí rovněž melodie ze sportovního dramatu Brianova píseň a z komedie Manželé z roku II. Napsal také například hudbu k filmům Billie zpívá blues a Sympatický dareba. Za svého dlouhého života spolupracoval s umělci napříč žánry - od jazzmanů jako Miles Davis, Quincy Jones nebo Dizzy Gillespie přes Ellu Fitzgerald, Ray Charlese a Kiri Te Kanawu a hvězdy velikosti Franka Sinatry, Neila Diamonda, Arethy Franklin nebo Shirley Bassey až po režiséry Jean-Luc Godarda, Clinta Eastwooda a Roberta Altmana.

Pražský komorní balet připravil na čtvrtek 20. prosince Rekviem za nekonečno - komponovaný večer českých tvůrců, koná se ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Skládá se ze tří částí - choreografie Toma Rychetského "Rekviem za nekonečno", která dala název celému večeru, z nového nastudování choreografie „Důvěrná místa“ Belgičana Samuela Delvauxe a úspěšné choreografie Lukáše Timuláka "Prolínání". „Rekviem za nekonečno“ je příběh o hledání odpovědí na otázky, které se vážou k existenci po smrti člověka. „Prvotním impulzem a v podstatě i inspiračním motorem pro mě byla samotná hudba a její obsah – jedná se o Rekviem Antonína Dvořáka. Z něj jsem se snažil citlivě odebrat zhudebněné liturgické texty,“ říká choreograf díla Tomáš Rychetský. Na hudebním podkladu této proslulé skladby pak Rychetský rozpracoval konkrétní lidský osud napříč časem. „Důvěrná místa“ jsou vytvořena na fragmenty z klavírní Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Dílo je jakousi poklonou velkému hudebnímu géniovi, pro kterého byl ženský element vždy sžíravou a věčně nenaplněnou inspirací. Choreografii, která původně vznikla pro soubor Balet Praha Junior v roce 2014, Pražský komorní balet nastudoval u příležitosti devadesátého výročí Janáčkova úmrtí. „Prolínání“ sestavil slovenský choreograf Lukáš Timulák, který před lety vzešel z nizozemské taneční dílny Jiřího Kyliána. Zabývá se v ní prvky, které jsou ve vzájemné závislosti a zároveň permanentním pohybu a které se neustále prolínají – příroda, lidské bytosti a jejich životní prostor. „Každým nádechem stvrzujeme svázanost s prostředím, které nás obklopuje,“ říká Timulák. Jako hudební doprovod zvolil novou kompozici Henryho Vegy a skladby Ivy Bittové, v nichž je znát vliv lidových písní, ale které zároveň představují vrchol hudebního experimentu.

V Národním technickém muzeu v Praze je ode dneška přístupná výstava, která shrnuje historii, současnost i budoucnost varhan v pražské katedrále sv. Víta. Vznikla u příležitosti národní sbírky na pořízení nového nástroje za zhruba 80 milionů korun, které mají být hotovy na podzim příštího roku. Poprvé pak oficiálně zazní zřejmě na jaře roku 2020. Expozice v NTM připomíná provizorní varhany v době končící dostavby katedrály a následné dlouhodobé úsilí o postavení nástroje nového, mapuje vývoj varhanářského řemesla a fungování královského nástroje. Nové varhany pro katedrálu vyrábí španělská dílna Gerharda Grenzinga. Autorem návrhu je designér Peter Olah, který se inspiroval tvarem "filmových varhan", Panské skály mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem. Součástí prospektu budou i dekorace ze skla dodaného českými sklárnami.

Adventní koncerty na podporu nemocných dětí chystá rozhlas i jihlavská ZUŠ. V novoměstské Horácké galerii zahraje 18. prosince Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Koncert přichystal spolu s Českým rozhlasem Vysočina, který pak jeho záznam odvysílá během Vánoc. Výtěžek je určený určený na vybavení dětského oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě. O den později 19. prosince přichystala vánoční benefiční koncert jihlavská ZUŠ, která patří v regionu k proslulým líhním budoucích muzikantů. Výtěžek z koncertu věnuje malému chlapci, který trpí Merzbacherovou chorobou zasahující centrální nervový systém.

Alexander Liebreich, šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu připravil pro dnešní abonentní večer v Rudolfinu Dvořákovu Šestou symfonii. Po podzimním inauguračním koncertě, na němž mimo jiné dirigoval Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, je to další velké dílo českého repertoáru, s kterým se rozhodl vyrovnat. Liebreich preferuje programy, ve kterých se objevuje podnětná, zajímavá a ne nutně ta nejznámější hudba. Novosvětské symfonie a Mé vlasti se od něj tedy asi hned tak nedočkáme, spíše to bude hudba Alexandera von Zemlinského. Dvořákova Šestá není tak často hraná jako jeho navazující poslední tři symfonie. Kompozice z přelomu léta a podzimu roku 1880 je však už skutečně mistrovským opusem v oblasti symfonického žánru, dílem dokonalého stylového souladu všech částí - skladbou s bohatou a zpěvnou melodikou, výrazovou rozmanitostí, rytmickou živostí a také plným a barevným orchestrálním zvukem; skladbou charakteristicky přívětivou a bezkonfliktní, zřetelně inspirovanou českou lidovou hudbou. Zejména stylizace tance furiant ve třetí větě činí ze symfonie přední dílo autorova „slovanského“ období. Pro úvod večera byla vybrána předehra k Rossiniho opeře Lazebník sevillský a na programu je také Mendelssohnův Houslový koncert. Rozhlasoví symfonikové k jeho uvedení pozvali rusko-německou sólistku Alinu Pogostkinu. Mendelssohnův Koncert e moll hrají i vyspělí žáci a mladí studenti. Jak říká Václav Hudeček, je to nicméně dílo, v kterém mohou mnohé ukázat houslisté všech generací – i ti, kteří už jsou umělecky mnohem dál.

Ve Španělském sále Pražského hradu dnes začíná jubilejní 20. ročník mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby. Zahajovacího koncertu se ujme Státní filharmonie Košice s dirigentem Leošem Svárovským. Zazní Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll Ludwiga van Beethovena a Symfonie č. 9 e moll Antonína Dvořáka. I tento tradiční festival ještě připomene 100. výročí vzniku Československa a 125. výročí světové premiéry Dvořákovy Deváté symfonie, ta se totiž uskutečnila právě 16. prosince v Carnegie Hall v New Yorku. V Beethovenově 3. klavírním koncertu spoluúčinkuje pianista Ivan Klánský, nositel Ceny Antonína Dvořáka za celoživotní dílo, kterou získal v roce 2017. České doteky hudby se konají každoročně na různých místech v Praze. Začátek festivalu je tradičně spjatý s datem narození Ludwiga van Beethovena. Letos nabídne 12 koncertů a pestrou paletu titulů i interpretů. Například v Dvořákově koncertu h moll poprvé v Praze vystoupí mladá francouzsko-belgická violoncellistka Camille Thomasová, soubor Escualo Quintet představí nový projekt Misterio del Ángel nebo zazní česko - slovenské operní gala. Na závěrečném koncertu 6. ledna příštího roku se pak v pražském Obecním domě představí Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedený Markem Šedivým.  

Vánoční atmosféra a podpora varhan, to je poslání sobotního benefičního koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina. Ve prospěch Svatovítských varhan ho pořádá nadační fond Bohemian Heritage Fund a vystoupí na něm Český národní symfonický orchestr s hosty. V druhé půlce zazní tradiční Česká mše vánoční "Hej mistře" Jakuba Jana Ryby a v první části několik operních árií Rossiniho, Smetany nebo Delibese, Toccata F Dur pro varhany od Charlese-Marii Widora nebo Serenada Vespertina Pavla Josefa Vejvanovského v podání trumpetistů orchestru v čele s Janem Hasenöhrlem a Janem Hykrdou. Za varhany usedne Aleš Bárta a v pěveckých sólech se představí Lucie Kaňková, Ester Pavlů, Jakub Pustina a Jan Šťáva. S ČNSO vystoupí i jeho Smíšený sbor. Taktovky se ujme Jan Chalupecký.

V českých zemích poprvé společně v jeden večer hraje Divadlo F. X. Šaldy dvě jednoaktovky Sergeje Rachmaninova z roku 1906 – opery Francesca da Rimini a Lakomý rytíř. Dnes večer má inscenace v Liberci první premiéru, v neděli druhou. Za hudebním nastudováním stojí dirigent Martin Doubravský, režisérkou je Linda Keprtová. Vedle Lívie Obručník Vénosové v úloze Francesky da Rimini a vedle kmenových sólistů divadla Dušana Růžičky, Csaby Kotlára a Sergeje Kostova a častěji hostujícího tenoristy Josefa Moravce je v Liberci v ústřední dvojroli Malatesty a Barona obsazen mladý slovenský barytonista Pavol Kubáň. První z nich z oper má základ v příběhu z Dantovy Božské komedie, druhá – psychologická freska zhrouceného vztahu syna a otce, navíc uvedená v české premiéře - vychází ze stejnojmenného dramatu Alexandra Sergejeviče Puškina. Oba Rachmaninovovy hudební příběhy jsou sondou do nejtemnějších hlubin lidské duše. Liberecké divadlo přichází s objevem – ani jedna z komorních oper třicetiletého skladatele rozhodně nepatří k běžně uváděným titulům světového operního repertoáru.

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě má ode dneška na repertoáru Pucciniho Triptych – jednoaktové opery Sestra Angelika, Plášť a Gianni Schicchi. Druhá premiéra se koná 15. prosince. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou bratislavského Slovenského národního divadla, která už projekt uvedla a byla s ním také loni na podzim v Praze na 13. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2017. Režijní podoba je v obou případech dílem Romana Poláka, režiséra převážně dosud činoherního. Hudebního nastudování Triptychu se v Ostravě ujal Tomáš Brauner, který je od této sezóny šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, ale do Ostravy se pravidelně vrací. Pucciniho Triptych, to jsou tři kontrastní jednoaktové opery v jednom večeru, tři různá společenská prostředí, tři způsoby lásky a umírání. Sestra Angelika se odehrává v klášteře. Drama o nenaplněné mateřské lásce končí sebevraždou a milosrdným vykoupením. Plášť je situován na hausbót kotvící v Paříži na Seině. Milostný trojúhelník vede až k vraždě ze žárlivosti. Sarkastická komedie Gianni Schicchi zachycuje neodolatelnou scénku, při níž je láska k nebožtíkovi jen maskou skrývající touhu získat rodinný majetek. V Divadle Antonína Dvořáka je nyní komplet na repertoáru poprvé. Je v něm obsazeno přes sedmdesát alternujících sólistů. V Ostravě se zatím hrála jen buffa Gianni Schicchi s premiérami v letech 1930 a 1959. Pucciniho Triptych měl světovou premiéru v Metropolitní opeře v New Yorku před sto lety, v prosinci 1918.

Česká filharmonie zahájila novou abonentní řadu C. Taktovky pro veřejnou generálku a následnou trojici koncertů se ode dneška do soboty ujímá italský dirigent Giovanni Antonini, který proslul interpretací děl  baroka a klasicismu s nejlepšími orchestry světa. S filharmoniky nastudoval Předehru C dur „V italském stylu“ Franze Schuberta, „Pražskou" symfonii Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonii č. 101 D dur „Hodiny“ Josepha Haydna. Giovanni Antonini se narodil v italském Milanu a  vystudoval hru na příčnou a zobcovou flétnu a stal se uznávaným a vyhledávaným virtuózem. Od roku 1989 je uměleckým vedoucím barokního souboru Il Giardino Armonico, jehož je zakládajícím členem (1985). Toto těleso patří mezi první významné ansámbly, které v Itálii začaly hrát autenticky na  originální dobové nástroje a zavedly tam tak historicky poučenou interpretaci staré hudby. Giovanni Antonini získal několik prestižních ocenění, mimo jiné Ceny Grammy za nejlepší operní nahrávku a za nejlepší klasické album. Určitým mezníkem v jeho kariéře byl rok 2004, kdy ho Sir Simon Rattle pozval, aby dirigoval barokně-klasicistní koncert Berlínských filharmoniků. To přineslo Antoninimu obrovský úspěch a následné příležitosti, například evropské turné s Magdalenou Koženou nebo s Camerata Academica Salzburg a pozvánky od moderních symfonických orchestrů - Gewandhausorchester Leipzig, Tonhalle Orchester Zürich nebo od Španělského národního orchestru. 

Romantických večerů v Rudolfinu se po Vánocích ujme sám Ivo Kahánek – cyklus se totiž koná pod jeho záštitou a na pódium v Sukově síni pravidelně přivádí přední komorní hráče a tělesa. Ivo Kahánek zvolil pro dvojici večerů 26. a 27. prosince několik nejoblíbenějších skladeb klavírní literatury, program zahájí slavnou Beethovenovou sonátou c moll op. 13 „Patetická“, následovat bude výběr z Poetických nálad Antonína Dvořáka a uzavřou čtyři Scherza Fryderyka Chopina. „Zvolený repertoár sice není vyloženě vánoční, ale zato jde o velmi krásné a přitom hodnotné skladby. S trochou nadsázky by se dalo říct, že je to příjemný způsob, jak zvednout oči od talíře s cukrovím ke hvězdám…,“ vzkazuje Ivo Kahánek. Poslední letošní koncert řady Romantické večery v Rudolfinu se koná hned o den později 28. prosince. Vystoupí na něm sopranistka Kristýna Kůstková a klavíristka Kateřina Ochmanová.

Adventní a vánoční hudbu připravila pro dnešní večerní koncert v Besedním domě Filharmonie Brno s dirigentem Vojtěchem Spurným. Orchestr dále přizval pětici pěveckých sólistů - Alenu Hellerovou, Evu Benett, Markétu Cukrovou, Václava Čížka a Jaromíra Noska – a sbor Czech Ensemble Baroque Choir s Terezou Válkovou. Na programu jsou tři díla. Jako první zazní Missa pastoralis boemica z pera Josefa Schreiera, kantora v Bílovicích u Uherského Hradiště narozeného před třemi sty lety, známá také jako Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj!“ Typická česko-latinská pastorální mše v nářečí z moravského prostředí, po textové i hudební stránce čerpající z valašského folklóru, je napsána kolem roku 1750 a hrála se na českých i moravských katolických kůrech celé století. Pak byla zapomenuta až do 80. let 20. století, kdy se noty nalezly ve sbírce rajhradského kláštera. Jako druhé dílo je na programu Missa pastoralis ex F, pastorální mše Jiřího Ignáce Linka, kantora a ředitele kůru v Bakově nad Jizerou. Odhaduje se, že prostá, ale přesto nápaditá skladba, určená pro vánoční bohoslužby, vznikla před rokem 1785. Linkova hudba osciluje mezi barokním a klasicistním stylem a odráží vlivy italské operní melodiky. Do té doby neobvyklým postupem je závěrečná část latinské mše - českojazyčná pastorela parafrázující koledu Narodil se Kristus Pán. Třetím dílem koncertu je Magnificat Johanna Sebastiana Bacha v původní „vánoční“ verzi z roku 1723, tedy s německými a latinskými vsuvkami doplňujícími liturgický latinský text Mariina chvalozpěvu.

Karlovarský symfonický orchestr se spojil s orchestrem Philharmonie Baden-Baden a společnými koncerty připomene uzavření partnerství obou měst před dvaceti lety. Za řízení šéfdirigenta KSO Jana Kučery zazní 13. prosince v Česku a 15. prosince v Německu, v domovských městech obou souborů, Brahmsova Druhá a Dvořákova Devátá symfonie zvaná Novosvětská. Ta měla po provedeních v New Yorku a v Londýně kontinentální evropskou a zároveň českou premiéru v karlovarském Poštovním dvoře 20. července 1894. Johannes Brahms a Antonín Dvořák byli přátelé, starší Brahms, žijící a tvořící ve Vídni, velkoryse pomohl českému skladateli v jeho začátcích, když se zasloužil o udělení státní finanční podpory Dvořákovi a když později jeho díla doporučil k vydání berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi. Historie orchestru v Karlových Varech sahá do roku 1835, kdy tam skladatel, houslista a dirigent Josef Labický založil sezonní lázeňský orchestr. O čtyřicet let později se těleso za přispění jeho syna Augusta Labického proměnilo ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Philharmonie Baden-Baden vznikla v roce 1854. V posledních desetiletích získala mezinárodní renomé, a to i v Číně a arabských zemích. V Baden-Badenu sahají aktivity filharmonie od komorních muzikálů přes pravidelné symfonické koncerty až po události pod širým nebem s několika tisíci diváky.

Za týden má své tradiční Vánoční koncerty Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. 19. a 20. prosince vystoupí v Obecním domě sólista a koncertní mistr Berlínské filharmonie Daishin Kashimoto. Zahraje Třetí houslový koncert Camilla Saint-Saënse. Na programu je také Čajkovského Pátá symfonie a variace na husitský chorál Ladislava Vycpálka s názvem Vzhůru srdce. Večer bude řídit šéfdirigent Pražských symfoniků Pietari Inkinen. „Saint-Saënsův Třetí houslový koncert jsem si vybral proto, že bych byl rád, kdyby se tomuto dílu dostalo většího povědomí publika. Tato krásná, romantická hudba se podle mého názoru výborně hodí k atmosféře Vánoc. Doufám, že z ní budou posluchači nadšeni stejně jako já,“ svěřil se Daishin Kashimoto a dodává: „Do Prahy se těším také na to, že si zahraji pod taktovkou Pietari Inkinena, kterého znám od doby, kdy jsme společně studovali housle u Zakhara Brona. Je to už přes dvacet let! Jako s dirigentem jsem s Pietari Inkinenem poprvé vystoupil před sedmi lety v Japonsku, kam se mimochodem společně znovu podíváme v lednu 2019 v rámci turné Pražských symfoniků.“ Ladislav Vycpálek ve své tvorbě rád kombinoval lidové a duchovní náměty. Své variace na husitské chorály Jezu Kriste, ščedrý kněže a Buoh všemohúcí, které nazval Sursum corda, (česky Vzhůru srdce) napsal v roce 1950, tedy v době, která náboženské tématice rozhodně nepřála. K husitství se ale tehdy česká historie i politika hrdě hlásily jako k národnímu a demokratickému hnutí, a tak mohla mít skladba v orchestrální verzi premiéru v roce skladatelových sedmdesátin, 21. února 1952.

Pražský filharmonický sbor zahájí v sobotu 15. prosince svůj sborový cyklus. Nabídne soudobou premiéru, písně druhé poloviny 20. století i neoklasicistní kantátu. V kostele sv. Šimona a Judy vystoupí vedle sboru pod vedením dirigenta Lukáše Vasilka sólisté, sopranistky Jana Sibera a Kateřina Kalvachová, tenorista Martin Šrejma, violoncellista Eduard Šístek a další. V úvodu se představí ve světové premiéře přibližně sedmiminutová vánoční píseň Carmen and cunas na text Jana z Jenštejna, kterou Jan Dušek (1985) vytvořil na objednávku Pražského filharmonického sboru. Následují tři skladby britského skladatele Johna Tavenera (1944-2013), vánoční koleda The Lamb z roku 1982, která má svůj inspirační zdroj ve východní církvi a je slyšitelně spojená i s anglickou sborovou tradicí, As One Who Has Slept hovořící o Ježíšově sestoupení do pekla po ukřižování před vzkříšením a zmrtvýchvstáním a Svjatyj, ryze vokální chvalozpěv využívající neobvyklou kombinaci smíšeného sboru se sólovým violoncellem. Koncert uzavře svátečně vyznívající kantáta Lauda per la Natività del Signore od Ottorina Respighiho (1879-1936), jednoho z předních představitelů hudebního neoklasicismu dvacátého století. Je považována za mimořádnou skladbu naplněnou reminiscencemi na renesanční a barokní hudbu, která bývá v českém prostředí uváděna je zcela výjimečné. Pražský filharmonický sbor pak do Vánoc čeká ještě trojice koncertů v rámci Dnů Bohuslava Martinů. Od příští středy 19. prosince až do pátku vystoupí pod taktovkou Jakuba Hrůši vedle České filharmonie a sólistů Kateřiny Kněžíkové a basisty Jana Martiníka v Dvořákově Te Deum a Honeggerově Vánoční kantátě.

Karla Svobodu a jazz ve filmu oslaví Český národní symfonický orchestr dvěma koncerty v pražském Obecním domě. Dnes večer připomene nedožité 80. narozeniny skladatele Karla Svobody a za týden zahraje hudbu z hollywoodských filmů jako Sněhurka a sedm trpaslíků, Casino Royale nebo Rocky. Dnešní koncert nese podtitul jedné z nejslavnějších českých pohádek Václava Vorlíčka a Františka Pavlíčka, ke které napsal Karel Svoboda hudbu - Tři oříšky pro Popelku. Doplněný bude promítáním filmu na plátno. Poslední letošní koncert Jazz on Screen pak v pátek 21. prosince složí poctu jazzové hudbě ze světové filmové klasiky. Projekt Jazz on Screen poprvé zazněl na festivalu Prague Proms 2018 v komorní devítičlenné sestavě. U diváků měl velký úspěch, který se během roku přetavil v ambici předvést skladby v plné síle, v aranžmá s bigbandem a symfonickým orchestrem. „Jazz a film k sobě od nepaměti patří, vzájemně se ovlivňuje, točí se filmy ztvárňující osudy jazzových muzikantů, jazzová hudba se používá jako osvědčený prostředek podporující emotivnost dějů na plátně,“ vysvětluje trumpetista Jan Hasenöhrl, který společně s pianistou Vítem Pospíšilem pro tento večer vybral americkou a francouzskou jazzovou filmovou hudbu 60.- 90. let. Neomezovali se primárně na interpretaci evergreenů, dramaturgie obsahuje i několik scénických skladeb protknutých inovativními hudebními prvky. V programu zazní například skladby The Look of Love (Casino Royale), Love Theme From Chinatown (Čínská čtvrť), Goodbye for Kathy – Condor! (Tři dny Kondora), Yves et Danielle Main Theme (Buď zdráv, umělče), In the Heat of the Night (V žáru noci) nebo Someday My Prince Will Come (Sněhurka a sedm trpaslíků). Taktovky se ujme Carl Davis, který se po celou svoji kariéru věnoval filmové hudbě s žánrovým přesahem do jazzu a jeho rozmanitých odnoží. Společně s ČNSO, Janem Hasenöhrlem a Vítem Pospíšilem vystoupí jako sólisté David Fárek, Lukáš Chejn, Pavel Drešer, Tomáš Uhlík a Ondřej Pomajsl. Vokálními hosty budou Američané Theresa Davis, Merkell Lemar Williams, Hope Kent a Jeremy Winston, známí z gospelových vystoupení nebo koncertních provedení jazzové opery Porgy a Bess, kteří mimo jiné účinkovali také na galavečeru pro prezidenta Baracka Obamu v Bílém domě.

Přes čtyři stovky přihlášek z pěti desítek zemí se letos sešlo pořadatelům mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Tentokrát se koná v oborech hoboj a flétna. O něco větší zájem byl o flétnu, ale poměr je téměř vyrovnaný. Jako už skoro tradičně se přihlásilo nejvíc mladých hudebníků z Jižní Koreje a z Japonska, ale našli se i „exotičtější“, mimo jiné z Bolívie, Iránu, Kolumbie, Mongolska, Jihoafrické republiky, Chile, Singapuru nebo Uzbekistánu. Za Českou republiku bude soutěžit devět hobojistů a sedmnáct flétnistů. Na začátku ledna proběhnou výběrová předkola. Soutěžní komise si poslechne zaslané nahrávky a vybere přibližně 50 nejlepších soutěžících. Ty pak pozve do prvního kola, které proběhne v květnu v Praze. Soutěž završí finálové večery v Rudolfinu 13. a 14. května, na které naváže tradiční dopolední předání cen na Staroměstské radnici.

Česká filharmonie do konce roku 2019 uvede na koncertech ve světových premiérách tři nová díla, nejlepší kompozice ze skladatelské soutěže, kterou vypsala u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa. Vítězkou druhého ročníku soutěže se stala Jana Vöröšová. Její dílo má název Písně vrbovýho proutku a je určeno pro soprán a orchestr. Dalšími finalisty byli podle dnes zveřejněných výsledků Matouš Hejl se skladbou Crossings, který je druhý, a Adrián Demoč, jehož soutěžní skladba se umístila jako třetí;  jmenuje se Neha. Adagio pre orchester. Česká filharmonie vypsala soutěž pro české a slovenské skladatelky a skladatele, kteří k datu výročí nepřesáhli věkovou hranici čtyřiceti let. Iniciátorem soutěže byl v roce 2014 tehdejší šéfdirigent Jiří Bělohlávek. V prvním kole obdrželi pořadatelé 57 přihlášek. Z České republiky jich bylo 46, ze Slovenska 11. Od skladatelek jich bylo 12, od skladatelů 45. Do druhého kola postoupili tři finalisté - Demoč, Hejl a Vörösová. Objednané skladby musely být dokončeny a doručeny České filharmonii do letošního 28. října. Porotu prvního kola tvořili koncertní mistr violoncell ČF Václav Petr, první hráč skupiny fagotů Ondřej Roskovec, dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš, dramaturg SOČR Josef Třeštík a skladatelé Martin Smolka a Miroslav Srnka. Dodané skladby hodnotila porota druhého kola, kterou tvořili šéfdirigent a hudební ředitel ČF Semjon Byčkov, šéfdirigent a umělecký ředitel Sydney Symphony Orchestra David Robertson a skladatelka a profesorka Harvardovy univerzity Chaya Czernowin. Vítězka Jana Vöröšová, letos osmatřicetiletá, studovala skladbu na Pražské konzervatoři a pak na AMU, kde byla žačkou Václava Riedlbaucha. Absolvovala roční stáž na Královské konzervaatoři v Bruselu a tříměsíční tvůrčí pobyt v Paříži. Její skladby už zazněly na tuzemských festivalech a na přehlídkách Festival delle nazioni Citta di Castello v Itálii, Orfeo na Slovensku, Calliopée a Présance ve Francii a v Rakousku na festivalu Wien Modern. Vede hudební tvůrčí kurzy a semináře pro děti i dospělé, je členkou cimbálové asociace a Institutu Duncan a zakladatelkou a sbormistryní dětského i smíšeného sboru La Folia. Věnuje se nyní převážně písňové tvorbě pro děti. Jana Vöröšová získá finanční odměnu ve výši 100 000 korun a Matouš Hejl ve výši 50 000 Kč.

Absolutním vítězem mezinárodní taneční soutěže se stala sólistka baletu Národního divadla moravskoslezského. Grand prix VI. mezinárodní baletní soutěže Plzeň 2018 pro tanečníky do 25 let vyhrála Sawa Shiratsuki. Získala tak historicky první titul v tomto klání pro svoji domovskou scénu. Sólisté baletu NDM navíc získali v Plzni ještě další tři ocenění: v ženské kategorii druhou cenu Anna-Lena Uth a v mužské také druhou Sergio Méndez Romero. Čestné uznání si vytančila Koki Nishioka. Zároveň je to vůbec poprvé, kdy ostravští tanečníci uspěli v tolika seniorských kategoriích této prestižní soutěže. Účastníci měli předvést dvě variace klasického baletu, nebo klasické pas de deux dle stanoveného volitelného repertoáru a jednu současnou choreografii. Sawa Shiratsuki si vybrala pas de deux z baletu Don Quijote, který je na repertoáru baletu NDM, pas de deux z baletu Giselle, který na repertoáru není, a také fragment z choreografie Jiřího Kyliána Křídla z vosku, která je součástí inscenace Vzlety a pády. Její nejbližší představení je na programu 13. a 14. prosince v Divadle Jiřího Myrona. První ročník této původně republikové soutěže se konal v roce 1975, mezinárodní je od roku 2003.  Letos soutěžilo celkem 78 tanečníků z Česka, Slovenska, Německa, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Itálie, Řecka, Francie, Španělska, Ruska, Japonska a Nového Zélandu. Předsedou poroty byl Ivan Liška, umělecký ředitel Bavorského Junior Ballett Mnichov, předseda Nadace Heinze Bosla. Dále hodnotili Cyril Atanassoff - profesor Pařížské opery, Tereza Podařilová - baletní mistryně baletu Národního divadla Praha, Ingrid Němečková -  vedoucí baletní mistryně Finského národního baletu v Helsinkách, Lukáš Slavický - umělecký šéf Baletu Jihočeského divadla České Budějovice.

Mimořádný večer pro ty, kdo mají rádi barokní hudbu a historicky poučenu interpretaci na špičkové úrovni, připravilo Collegium 1704. V pražském Rudolfinu zazní v úterý večer celé Vánoční oratorium Johana Sebastiana Bacha. Jen výjimečně se totiž naskýtá příležitost vyslechnout všech šest kantát v rámci jednoho koncertu. Spolu s Collegiem 1704 poprvé vystoupí také Nederlands Kamerkoor a řídit bude jeho umělecký šéf, holandský dirigent Peter Dijkstra. Sólové party přednesou sopranistka Hannah Morrison, kontratenorista Maarten Engeltjes, tenorista Benedikt Kristjánsson a basista Thomas Oliemans. Šestice samostatných Bachových kantát známých dnes pod souhrnným názvem Weihnachtsoratorium  zazněla poprvé v lipském svatotomášském kostele postupně o vánočních svátcích a následujících nedělních bohoslužbách na přelomu let 1734—1735. 

Michael Tilson Thomas uzavře v roce 2020 pětadvacetileté působení u Sanfranciského symfonického orchestru. Jeho nástupcem ve funkci hudebního ředitele a šéfdirigenta bude pro dalších pět let Esa-Pekka Salonen, který opustí na jaře 2021 své dosavadní působiště – londýnský Philharmonia Orchestra, těleso, jehož hlavním hostujícím dirigentem je Jakub Hrůša. V letech 1992 až 2009 byl Salonen hudebním ředitelem Los Angeles Philharmonic. Má z té doby značné zásluhy o vybudování tamní koncertní síně Walt Disney Concert Hall, navržené významným architektem Frankem Gehrym, a zůstává mu čestný titul Conductor Laureate. Esa-Pekka Salonen (1958) je finský dirigent a skladatel, oceňovaný za umělecké výsledky i za vizionářství týkající se budoucnosti hudby v digitální době. Udržuje úzké spojení s Finskou Národní operou, kde ho v příštím roce čeká jeho první kompletní Wagnerův Prsten Nibelungův, a s Pobaltským festivalem (Baltic Sea Festival), který v roce 2003 spoluzakládal a do letoška umělecky vedl. U Sanfranciského symfonického orchestru bude v jeho stosedmileté historii dvanáctým hudebním ředitelem. Michael Tilson Thomas bude za rok slavit pětasedmdesáté narozeniny.

Vánoční turné houslisty Pavla Šporcla, které otevřely na přelomu listopadu a prosince koncerty v Brně, Olomouci a Hradci Králové, nabízí barokní hudbu a v druhé polovině programů aranžmá písní a koled. Houslista při něm zavítá celkem do devíti měst. Nejbližší koncert je 11. prosince ve Zlíně. Potom následují Louny, Ostrava, Český Krumlov, Plzeň a 19. prosince Praha, kde se koncert koná ve Velkém sále Lucerny. V metropoli se k Pavlu Šporclovi a k sopranistce Janě Šrejmě Kačírkové a harfistce Janě Bouškové přidá také zpěvačka a kytaristka Lenka Filipová. Doprovázet bude Karlovarský symfonický orchestr za řízení Jana Kučery. Na koncertech zní houslové koncerty od Johanna Pachelbela, Antonia Vivaldiho, Johanna Sebastiana Bacha, Jeana-Marie Leclaira a Vánoční concerto grosso Arcangela Corelliho. V pásmu koled nechybějí písně jako Rolničky nebo Pásli ovce Valaši, Schubertova Ave Maria, ani duchovní píseň Narodil se Kristus Pán, pravá hymna českých Vánoc. Program navazuje na vánoční album Pavla Šporcla Christmas on the Blue Violin, natočené loni s Královskou liverpoolskou filharmonií a zařazené do desítky nejprodávanějších světových alb napříč žánry. Loňské Šporclovo koncertní turné Vánoce na modrých houslích oslovilo na třináct tisíc posluchačů po celé republice.

Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně pořádá od pátku jako mezinárodní nesoutěžní bienále Festival bicích nástrojů. Na ojedinělou víkendovou přehlídku se sjelo na sedm desítek perkusionistů z pěti zemí. Zastoupeny jsou vedle českých umělecké akademie a konzervatoře z Rumunska, Itálie, Rakouska a Slovenska. Publikum má možnost vidět a slyšet nejméně pět desítek různých bicích nástrojů. Cílem však není pouze představení velmi bohatého instrumentáře pořádající školy. Přehlídka chce také ukázat bicí nástroje jako svébytný a výrazný prvek současné hudby. Mezi největší lákadla patří workshopy vedené světově uznávanými umělci a špičkami oboru. Mezi zahraniční hosty a lektory workshopů patří francouzský skladatel a perkusionista Emmanuel Séjourné a Američan Dom Famularo, bicista, pedagog a autor publikací. Za vrchol festivalu je považován nedělní odpolední koncert ve školním Divadle na Orlí. Prezidentem pátého ročníku přehlídky, pořádané jako bienále už deset let, je pedagog JAMU, hráč na bicí Martin Opršál.

Český spolek pro komorní hudbu pořádá v pražském Rudolfinu v pondělí 10. prosince koncert k 50. výročí činnosti Panochova kvarteta. Oslava půlstoletého jubilea komorního souboru je i v mezinárodním kontextu raritou. Panochovo kvarteto založili v roce 1968 studenti Pražské konzervatoře. Od roku 1971 hraje v nezměněné sestavě, to je další vzácný rekord. První úspěch zaznamenala čtveřice v roce 1975 na mezinárodní soutěži při festivalu Pražské jaro, kde získala druhou cenu a titul laureáta, když první cena nebyla udělena. Kvarteto podniklo mnoho desítek zámořských zájezdů, zejména do USA, Kanady a Japonska, ale také na Nový Zéland a do Austrálie, do Mexika a Izraele. Často hostuje ve Velké Británii a ve všech ostatních evropských zemích. Repertoár souboru obsáhl už několik stovek kompozic. Panochovo kvarteto se rádo vrací ke skladbám vídeňských klasiků, zvláště k dílu Josepha Haydna, ale největší důraz klade na českou hudbu, zvláště na tvorbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Titulů natočených a vydaných na LP deskách a na CD počítá na desítky. Za nahrávku kvartetů od Bohuslava Martinů získal soubor v roce 1983 Grand Prix du disque de l’Académie Charles Cros v Paříži. Za interpretaci kvartetních vět Cypřiše Antonína Dvořáka obdržel v roce 1995 cenu MIDEM – Cannes Classical Award. Spoluúčinkují členové Pražákova kvarteta, která počítá svou historii od roku 1972. Na koncertě zazní Oktet pro osm smyčcových nástrojů z pera šestnáctiletého Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, jeden z kvartetů komponovaných sedmnáctiletým Mozartem při delším pobytu v Miláně a Dvořákův Smyčcový kvintet Es dur napsaný o prvních letních prázdninách, na které byl za svého působení v USA pozván mezi české krajany do vesnice Spilville asi 350 kilometrů západně od Chicaga.

Prvním nositelem Výroční ceny Bohuslava Martinů bude muzikolog Jaroslav Mihule. Za celoživotní zásluhy při vědeckém zhodnocení, šíření a uplatnění skladatelova díla ji od Nadace Bohuslava Martinů převezme 10. prosince při koncertě hudebního festivalu Dny Bohuslava Martinů. Profesor Mihule, který před několika dny oslavil 88. narozeniny, působil jako pedagog a po roce 1990 krátce jako diplomat. Především je však známý jako autor publikací o Bohuslavu Martinů - mimořádně erudovaný znalec a propagátor jeho osobnosti a díla. Právě hudba tohoto skladatele se pro Jaroslava Mihuleho stala celoživotním tématem. Vedle bezpočtu popularizačních textů napsal studii Symfonie Bohuslava Martinů, v roce 1974 vydal dnes již legendární knihu Bohuslav Martinů: profil života a díla a celoživotní odborný zájem o skladatele, jeho odkaz a kontext doby, v níž tvořil, zúročil v roce 2002 v obsáhlé monografii Martinů – osud skladatele. V roce 2015 vyšly knižně jeho Hudební eseje a morality a o rok později pod názvem Tinnitus jeho autobiografické vzpomínky. Jaroslav Mihule vystudoval učitelství pro gymnázia v oborech čeština a hudební výchova a také kompozici a dirigování na Pražské konzervatoři. Poté se dostal k místu korepetitora v taneční složce Státního souboru písní a tanců a od roku 1959 začal působit jako lektor hudebních nauk na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.  V letech 1990 až 1994 byl po dvě období prorektorem Univerzity Karlovy a v roce 1994 působil jako proděkan Pedagogické fakulty. V 90. letech byl také na několik let velvyslancem České republiky v Nizozemsku. Cenu za celoživotní zásluhy o propagaci jména a díla Bohuslava Martinů bude Nadace Bohuslava Martinů udělovat každoročně vždy jedné významné osobnosti. První předání nové ceny se uskuteční v rámci koncertu francouzské hudby, na kterém v Sále Martinů vystoupí klarinetista Orchestre de Paris Philippe Berrod spolu s hobojistkou Janou Kopicovou a dvěma vítězi Pražského jara, fagotistou Janem Hudečkem a klavíristou Ivo Kahánkem. Společně provedou skladby francouzských autorů a Bohuslava Martinů, který byl během svého dlouhodobého pobytu v Paříži francouzskými skladateli silně ovlivněn.

Mezzosopranistka Štěpánka Pučálková zatím působí v Semperově opeře v Dráždanech jen pár týdnů, přesto dostala nabídku vystoupit na tradičním adventním koncertě v kostele Frauenkirche. „Když mi krátce po koncertě, na kterém jsem zpívala v Semperoper po boku Rolanda Villazóna, zavolali z televize ZDF, s nadšením jsem nabídku přijala. Vím, že na těchto koncertech hrají a zpívají každoročně jen ty největší hvězdy klasické hudby, že se jejich záznamy obratem vysílají na celoněmeckém televizním kanále a že většina z těchto koncertů pak vychází i na CD a DVD, takže jsem byla nabídkou opravdu poctěna,“ uvedla mladá pěvkyně. Koncert se konal 1. prosince 2018, v monumentálním Frauenkirche vystoupili Staatskapelle Dresden a sbor Saské státní opery, řídil mladý, ale dnes už renomovaný Švýcar Lorenzo Viotti (syn významného operního dirigenta Marcella Viottiho), na housle hrál v Německu populární britský interpret Daniel Hope a pěveckou partnerkou v duetu z Humperdinckovy opery Jeníček a Mařenka byla Štěpánce uznávaná německá sopranistka Hanna-Elisabeth Müller. Televize ZDF právě uveřejnila záznam tohoto koncertu, můžete ho sledovat ZDE.

Národní divadlo upřesnilo termín konání Mezinárodní soutěže Operalia, která se příští rok poprvé v historii bude konat v Praze (Informovali jsme o tom v polovině listopadu, v článku si můžete připomenout historii soutěže i vyjádření ředitelky Opery ND Silvie Hroncové) - Vybraných 40 finalistů z tisícovky přihlášených se utká mezi 21. a 26. červencem v historické budově Národního divadla. Jeho orchestr bude řídit zakladatel soutěže Plácido Domingo. Soutěžící ve věku 18 až 32 let čekají tři kola, která budou přístupná veřejnosti. Z nich se deset nejlepších dostane do velkého finále, kde se rozhodne o vítězích v pěti kategoriích. O budoucích operních hvězdách rozhodne desetičlenná porota složená z uměleckých ředitelů prestižních operních domů, jako jsou například Metropolitní opera v New Yorku, La Scala v Miláně a další. Porotu doplní i jeden Čech, jeho jméno ale zatím není známé. S Plácidem Domingem se Praha navíc setká už příští měsíc. V neděli 27. ledna 2019 bude řídit Orchestr Národního divadla při koncertě tradičně věnovaném Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Od skladatelova narození uplyne ten den 263 let. Při té příležitosti vystoupí čtyři vynikající sólisté – rumunská sopranistka Adela Zaharia, vítězka soutěže Operalia v roce 2017, dále mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, která se stala členkou souboru Semperoper v Drážďanech, tenorista Petr Nekoranec, vítěz Mezinárodní soutěže Francesca Viñase v Barceloně z roku 2017 a nový sólista Opery ve Stuttgartu, a italský basbarytonista Simone Alberghini, vítěz soutěže Operalia v roce 1994 a loňský představitel Dona Giovanniho při hvězdném večeru v Praze.

Hudební vydavatelství Deutsche Grammophon dnes slaví 120 let své existence. 6. prosince 1898 ho v Hannoveru založil Emil Berliner a label se tak stal nejstarším gramofonovým vydavatelstvím na světě. Od svého začátku se přitom věnuje pouze klasické hudbě. Deutsche Grammophon vznikl napřed jako malá manufaktura na výrobu desek v červnu 1898, v koutě hannoverské továrny na telefony. Ochrannou značkou byl nahrávající andílek s rydlem, toho pak ale nahradil světoznámý foxteriér se sloganem His Master's Voice a ještě později nápis ve žlutém poli s korunkou stylizovaných tulipánů. Prvním skutečným bestsellerem značky se stala deska nazvaná The Departure of a Troop Ship vydaná v roce 1900. Zachytila lodní sirény, pláč žen a hlavně písničku Home, Sweet Home. Vůbec první smlouvu vydavatelství podepsalo s Fjodorem Šaljapinem, který se zpočátku dokonce obával, že ho nahrávání připraví o hlas. Mezi nejstarší nahrávky patří třeba zpěv posledního kastráta, sopranisty Alessandra Moresciho nebo tenoristy Enrika Carusa. Ve 20. letech se na deskách Deutsche Grammophon objevilo první české jméno - legendární houslista Váša Příhoda. Jediným českým umělcem, se kterým firma uzavřela exkluzivní smlouvu, byl ale dirigent Rafael Kubelík, který pro ni natáčel hlavně po válce. Až o několik desetiletí později se label podobně domluvil s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou. Jinak mimo jiné s vydavatelstvím spolupracovali dirigenti jako sir John Eliot Gardiner, Otto Klemperer, Karl Böhm, Wilhelm Furtwängler nebo Herbert von Karajan a interpreti jako Svjatoslav Richter, Mstislav Rostropovič, Giusepe Sinopoli nebo Plácido Domingo.

Pianista Jan Bartoš 6. prosince zahraje v Košicích Klavírní koncert Vítězslava Nováka. Zřídka uváděné dílo doslova objevil letos na jaře pražskému publiku, když bylo součástí abonentní koncertní řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Za skladbu se Bartoš velkou vahou postavil. Nejde v jeho cítění o hudbu hlučnou a okázalou, ale naopak o hudbu přiměřeně a uměřeně romantickou. Nyní ji nastudoval se Státní filharmonií Košice. Koncert e moll pro klavír a orchestr z roku 1895, Novákova studentská práce, zazní v Domu umění před Čajkovského Třetí symfonií. Košické provedení řídí Yu-An Chang, mladý tchaj-wanský umělec, který se čerstvě stal na dva roky dirigentským asistentem šéfa Andrise Nelsonse u Bostonského symfonického orchestru. Yu-An Chang vyhrál v roce 2016 Mezinárodní soutěž Hudební mládeže v Rumunsku. Do roku 2013 vedl orchestr mladých Youth Sinfonietta of Taipei, roku 2016 se stal hudebním ředitelem a šéfdirigentem Asia Nova Symphony Orchestra.

Svátečně naladěný a netradiční program chystá do konce roku Komorní filharmonie Pardubice. Za týden, ve středu 12. prosince přivítá jako hosta Martina Chodúra, vítěze soutěže Česko Slovensko hledá SuperStar. Společně pod taktovkou Marka Štilce nabídnou pásmo vánočních písní, koled a populárních světových melodií. O týden později v úterý 18. prosince zazní Siuta D dur z pera Jeremiah Clarka, koledy a Rybova Česká mše vánoční Hej, mistře! v poloscénickém provedení v režii Tomáše Masáka. Diváky zavede do jesliček, kde se setkají přímo s postavami. Sólo na trubku bude mít Michal Chmelař a koncert povede klavírista a dirigent Zdeněk Klauda, který se v posledních letech výrazně zasluhuje o šíření odkazu Jakuba Jana Ryby a dalších starších českých skladatelů. V poslední den roku pak Komorní filharmonie Pardubice nachystala silvestrovské odpoledne s překvapením. O hudbu prokládanou inteligentním humorem se vedle filharmoniků postarají průvodce pořadem Petr Kadlec a dirigent Marko Ivanović. Všechny koncerty se uskuteční v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích. 

Čtvrteční pražský koncert tenoristy Pavla Černocha se přesouvá na 14. 2. 2019. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK oznámil, že se pěvec rozhodl zcela vyprodaný koncert zrušit po důrazném doporučení lékařů. Na programu byli ohlášeni skladatelé Puccini, Verdi, Bizet, Čajkovskij a Dvořák - árie a scény z oper, které Pavel Černoch aktuálně ztvárňuje na jevištích po celé Evropě. Zakoupené vstupenky s původním datem koncertu 6. 12. 2018 zůstávají v platnosti pro náhradní termín.

Tenorista Aleš Briscein bude dalším umělcem, který získá Cenu Nadace Leoše Janáčka. Převezme ji zítra na Festivalu Janáček Brno 2018 před inscenací Výlety páně Broučkovy, kterou na přehlídku přiveze pražské Národní divadlo. Na letošním festivalu toto ocenění získali ještě ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, dirigent Tomáš Hanus a naposledy včera skladatel a klavírista Thomas Adès. Cenu uděluje Nadace Leoše Janáčka za mimořádné interpretační výkony, za péči o šíření díla Leoše Janáčka a za rozvoj kultury v duchu janáčkovských tradic. Tento rok je navíc speciální tím, že se po celém světě připomínalo devadesáté výročí úmrtí skladatele. V minulosti se laureáty ceny stali např. Jiří Bělohlávek, Gabriela Beňačková, Charles Mackerras, Pierre Boulez, Patrice Chéreau, Jiří Kylián, Richard Novák, Libor Pešek, Svatava Přibáňová, David Pountney, Peter Straka, Theodora Straková, Miloš Štědroň, Inez Tuschnerová, John Tyrrell nebo Robert Wilson, z institucí pak Národní divadlo v Brně, Moravské zemské muzeum, Janáčkovo kvarteto, Česká filharmonie a další.

Haydnovo oratorium Stvoření rozezní v polovině Adventu Smetanovu síň Obecního domu. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ho uvede se svým hlavním hostujícím dirigentem Jac van Steenem 12. a 13. prosince. Sólových partů se ujmou Marie Fajtová, Aleš Briscein a Roman Janál a vedle nich vystoupí Kühnův smíšený sbor obohacený o chlapecké hlasy z Pueri Gaudentes a dívčí z Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert podpoří Dětský fond OSN – UNICEF. Před oběma koncerty proběhne setkání s umělci v salonku „Cukrárna“ Obecního domu. „Dirigovat více Haydnových děl a zároveň pracovat se sborem a pěvci je mým snem. Jsem rád, že se mi v Praze daří jej naplňovat,“ doplňuje Jac van Steen, který patří k nejúspěšnějším holandským dirigentům současnosti. Podařilo se mu navázat spolupráci s významnými orchestry v Holandsku, Velké Británii a Německu, kde po postech šéfdirigenta Norimberského symfonického orchestru a hudebního ředitele Neues Berliner Kammerorchester získal pozici hudebního ředitele německého Národního divadla ve Weimaru. Zároveň je od roku 2002 šéfdirigentem Staatskapelle Weimar a orchestru Musikkollegium Winterthur. Hlavním hostujícím dirigentem FOKu je od sezóny 2013/14.

Dirigent Tomáš Hanus převzal v neděli večer v Brně medaili Nadace Leoše Janáčka za šíření jeho hudby. Stalo se tak po představení opery Z mrtvého domu, se kterou pohostinsky vystoupil na festivalu Janáček Brno 2018. Hanus je už třetí sezónu hudebním ředitelem Velšské národní opery v Cardiffu a právě s tímto souborem inscenaci režiséra Davida Pountneyho přivezl. Letos osmačtyřicetiletý Hanus se tak po delší době objevil v rodném městě. Začínal jako houslista, vystudoval u Jiřího Bělohlávka dirigování na JAMU, v roce 1999 se stal vítězem soutěže v Katovicích. Byl u vzniku Pražské komorní filharmonie, působil v Národním divadle v Praze a v Brně, kde byl po dva roky šéfem. David Pountney, v současnosti ředitel Welsh National Opera, oslovil Hanuse, když dirigoval v roce 2014 v Mnichově Janáčkovu Věc Makropulos. Zeptal se ho tehdy, jestli by neměl zájem o práci v Cardiffu. Uskutečnil se tam pak koncert - a Tomáš Hanus měl podle svých slov okamžitě pocit, že našel vynikající těleso a soubor s krásným a zdravým přístupem k práci. Brzy byl jmenován do funkce - na post, který mimo jiné zastávali Janáčkův a Sukův žák Vilém Tauský (1951–1956) a britsko-australský znalec a příznivec české hudby.Sir Charles Mackerras (1987–1992). Janáčkova poslední opera zazněla nyní v Brně z nové kritické notové edice připravené britským muzikologem Johnem Tyrrellem (1942-2018). Na festivalu byl také pokřtěn český překlad jeho janáčkovské monografie.

Koncert s více než třicítkou tanečníků všech generací, dvěma skvělými sólisty a monumentální výstavou, jedna česká a jedna světová premiéra, to je závěr letošní sezóny Orchestru BERG. Večer s názvem QUO VADIS? začíná v pondělí 3. prosince v půl osmé večer v Malé dvoraně Veletržního paláce v Praze a doplní ho i výstava Zázračný obraz Kathariny Grosse, která bude přístupná hodinu před koncertem. V české premiéře zazní Konstellationer – koncert pro 12 sólových smyčců, kterou napsal v roce 1958 dánský skladatel Per Nørgård. Odklonil se v ní od tradičního rozdělení smyčců na pět skupin a vypsal hudbu pro každého z 12 hudebníků zvlášť. Ve světové premiéře bude následovat skladba Eclipse Martina Klusáka, která vychází z konceptu z roku 2009, který vytvořil „do šuplíku“ poté, co poprvé slyšel skladbu Tabula rasa Arvo Pärta. A právě ta pak celý program uzavře. Účinkovat vedle tří desítek tanečníků v choreografii Mirky Eliášové budou houslistka Jana Kubánková a violista Ilia Chernoklinov. Orchestr BERG tradičně povede Peter Vrábel. Příští sezónu těleso zahájí 11. března 2019 v Divadle Archa a nechá se inspirovat Frankem Zappou. Ve světové premiéře zazní skladba Michala Nejtka, výběr ze Zappovy Ali N. Askin a dvě české premiéry, Try Andrew Normana a Zapp’art Régise Campa.

Festival Jakuba Jana Ryby vyhlásil skladatelskou soutěž v oboru: Liturgické vokální nebo vokálně-instrumentální skladby. Zúčastnit se mohou autoři bez věkového omezení, každý ale může přihlásit pouze jednu skladbu. Zadání je dílo do dvaceti minut a na texty Vidi Aquam, Veni Creator Spiritus nebo Magnificat. Vyhlášení vítězů proběhne na Závěrečném koncertu Festivalu Jakuba Jana Ryby v Praze 20. června příštího roku. Vítěz získá koncertní uvedení díla na Festivalu Jakuba Jana Ryby v roce 2020 a pořízení audiovizuálního záznamu z tohoto provedení v profesionální kvalitě, garantované provedení na českých kůrech a vydání tiskem, vydání tiskem. Skladby bude hodnotit porota, ve které zasednou Petr Kolař - varhaník, ředitel chrámové hudby, sbormistr a pedagog, Josef Kšica - varhaník, ředitel chrámové hudby, sbormistr, skladatel, Miroslav Kubička - skladatel a pedagog, Vladimír Roubal - varhaník, ředitel chrámové hudby, sbormistr a skladatel a Miloš Orson Štědroň - skladatel, klavírista, muzikolog, libretista a pedagog. 

Přesně za pět let si budeme připomínat sté výročí narození Marie Callasové. Uctívané operní divy, již za života legendy. Narodila se 2. prosince 1923 v New Yorku, její život se uzavřel předčasně, v Paříži 16. září 1977. Studovala v Aténách. Její hvězdnou pěveckou kariéru odstartovala v roce 1947 Ponchielliho Gioconda ve veronské Aréně, kde debutovala čtyřiadvacetiletá sopranistka s naprosto mimořádným úspěchem. V roce 1951 vystoupila poprvé v milánské Scale, o šest let později v newyorské Metropolitní opeře. Zpívala Pucciniho i Wagnera, ale především se její zásluhou do operních domů a pěveckého repertoáru vrátili autoři belcanta Bellini, Donizetti a Rossini a později i další. Sebevědomá, nedostižná profesionálka žila pro hudbu a hudba jí dávala život. K tomu jejímu patřily i aféry a skandály, daň za slávu a popularitu. Setkání s pěveckým uměním fenomenální řecko-americké operní pěvkyně 2. poloviny 20. století nabízí o tomto víkendu i Český rozhlas D-dur.

Dnes se koná Mladý klavír Pražské konzervatoře, tradiční mezinárodní soutěžní přehlídka laureátů klavírních soutěží od 12 do 18 let. Jako vždy je umístěn do Koncertního sálu Pražské konzervatoře Na Rejdišti, kde je koncertní klavír Steinway. Program je rozdělený do několika bloků s přesným časovým vymezením, začíná v 10 hodin dopoledne, končí kolem sedmé hodiny večer a vstup je zdarma. Mladý klavír se koná už potřinácté. Letos vystoupí celkem 17 klavíristů ze šesti zemí, nositelů laureátských titulů z mnoha soutěží. Předsedou poroty je klavírista a pedagog prof. Avedis Kouyoumdjian z Rakouska a jejími členy jsou Ivo Kahánek, Petr Jiříkovský, Milan Langer a Jan Simon. 

Příští sobotu vystoupí v Praze Angela Hewitt, vyhlášená kanadská interpretka díla Johanna Sebastiana Bacha. 8. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina přednese výběr z Bachových Partit. Koncert se koná v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba. Šest technicky velmi náročných suit Bach napřed pojmenoval Klavírní cvičení a až později označil jako Partity, postupně je napsal a publikoval mezi lety 1725 a 1730. Na titulní straně první vydané Partity údajně stálo: „Složeno pro milovníky hudby, kteří chtějí osvěžit svého ducha.“ V roce 1731 byly vydány souborně pod názvem Opus 1. Originál se ale nedochoval. Bachovské nahrávky Angely Hewitt patří mezi nejvyhledávanější a získala za ně četná ocenění. Před dvěma lety zahájila svůj projekt s názvem „Bachovská Odyssea“. Pod tímto názvem se skrývá dvanáct recitálů, které budou probíhat do roku 2020. V rámci nich Angela Hewitt postupně uvede kompletní dílo pro klávesové nástroje Johanna Sebastiana Bacha. 

Jsou jí 93 roky, v půlce prosince vystoupí na dvou vánočních koncertech v pražském Foru Karlín, kde bude recitovat z Bible, v lednu získá cenu klasické hudby Classic Prague Awards za celoživotní přínos, ale o Vánocích vypne telefon a chce si užívat samoty a soukromí - tak by se daly shrnout nadcházející týdny pěvkyně Soni Červené. Vánoční koncerty proběhnou 17. a 18. prosince. Vystoupí na nich sopranistka Simona Houda-Šaturová, klavírista Marek Kozák, tenorista Jaroslav Březina, basista Roman Vocel a Kühnův dětský sbor. V jejich podání zazní díla Wolfganga Amadea Mozarta, Ernöho Dohnányiho a Luboše Fišera. Orchestr a Sbor Státní opery se představí pod vedením dirigenta Andrease Sebastiana Weisera a sbormistra Adolfa Melichara. Soňa Červená bude účinkovat ve Fišerově úpravě českých vánočních koled pro recitátora, soprán, tenor a baryton sólo, smíšený a dětský sbor a orchestr. "Slovo má stejnou hodnotu jako hudba, ani jedno se nesmí šidit, k tomu mě nabádal můj otec Jiří Červený. Dbala jsem na to jak v operním zpěvu, tak v překladech. Melodram, tedy mluvené slovo k hudbě, je speciální obor, který mám ráda. Proto se do Fora Karlín těším, myslím, že pásmo koled Luboše Fišera bude v tom velkém prostoru doopravdy svátečně vánoční," vzkázala médiím. KlasikaPlus se se Soňou Červenou dnes sešla osobně - celý rozhovor o tom, jak bude trávit Vánoce, co říká současným operním inscenacím, za kterými neváhá jezdit přes celou republiku, nebo o tom, co ve své dlouhé kariéře zpívala nejraději, přineseme už brzy na našem portálu. Slavná mezzosopranistka v 60. letech emigrovala za dramatických okolností z totalitního Československa a po roce 1989 se vrátila zpět. Zpívala v nejvýznamnějších operních domech, v San Francisku strávila rekordních 11 sezon. Mimořádné výkony podávala v operách Richarda Wagnera a Leoše Janáčka, její nejslavnější rolí byla ale Bizetova Carmen. V inscenaci dirigenta Herberta Kegela zpívala na předních světových scénách více než stopadesátkrát. V roce 2004 obdržela jako zvláštní cenu kolegia cenu Thálie, v roce 2011 z rukou ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis a 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. U příležitosti jejích devadesátin ji v roce 2015 tehdejší ministr kultury Daniel Herman udělil titul Dáma české kultury. Letos v červnu získala Soňa Červená osvědčení o pojmenování planetky č. 26897, která nese její jméno. Spolu se sbormistrem Josefem Pančíkem převezme na slavnostním večeru 19. ledna 2019 ve Smetanově síni pražského Obecního domu Cenu klasické hudby Classic Prague Awards za rok 2018 v kategorii za celoživotní přínos. "Když jsem dostala ten úžasný dar, že po mě byla pojmenovaná planetka, řekla jsem si, že je stopa, po které jsem toužila a už nechci žádná vyznamenání. Ale co mám dělat, já se na předávání Classic Prague Awards do Obecního domu těším a přijdu osobně," prohlásila s úsměvem.

Společnost pro elektroakustickou hudbu uspořádala mezinárodní kompoziční soutěž Musica nova 2018. Koncert vítězů 27. ročníku se uskuteční 14. prosince v Divadle Inspirace v sídle HAMU. V kategorii čistě studiové zvukové tvorby zvítězil Řek Epa Fassianos se skladbou Chromatocosmos. V kategorii pro live elektroniku nebo nástroje/hlasy a elektroniku se jako první umístil skladatel z Nového Zélandu John Young se skladbou Magnetic Resonance. V české kategorii vyhrál rezident v ČR Yuk Bun Wan se skladbou Seascape, čestná ocenění získali Jiří Suchánek s Movements a Petr Wajsar s Generative Ambient. Učastnilo se 68 skladeb autorů z 26 zemí. Nejvíce jich bylo z Česka, Itálie, USA a Německa, ale například z Iránu nebo Izraele i z Jižní Ameriky a Asie. O výsledcích rozhodla mezinárodní porota soutěže vedená Rudolfem Růžičkou. Byli v ní Lenka Dohnalová, Rainer Buerck, Juraj Ďuriš, Pavel Kopecký a Peter Nelson. Soutěž je zaměřena na tzv. sonic art, ve kterém se koncentrují jak skladatelské, tak technologické dovednosti. Hodnotí se především kreativita. Soutěž se uskutečnila ve spolupráci s Akademií múzických umění, Institutem moderní hudby a Institutem umění-Divadelním ústavem. Letos se pátým rokem hodnotilo také přidružené kolo nové soutěže České ucho, určené pro nejmladší ve věku osmi až dvaceti let.

Gala koncert tenoristy Pavla Černocha, který pořádá ve čtvrtek 6 prosince v Obecním domě Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, je už nyní vyprodán. Na programu jsou Puccini, Verdi, Bizet, Čajkovskij a Dvořák. Zazní tak árie a scény z oper, které pěvec aktuálně ztvárňuje na jevištích po celé Evropě. Dirigovat bude Jaroslav Kyzlink, hostem je sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Debutem ve Vídeňské státní opeře byl pro Pavla Černocha okamžik, kdy nahradil Rolanda Villazóna v roli Lenského v inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Spolu s ním byli tehdy na scéně světoví pěvci jako Mariusz Kwiecień, který zpíval Oněgina, nebo Ferruccio Furlanetto v roli Gremina. Ale Pavel Černoch, jeden z nejúspěšnějších českých pěvců současnosti, má za sebou již také hostování v milánské Scale a před sebou účinkování v Metropolitní opeře v New Yorku a v londýnské Covent Garden. Česká televize pořídí z pražského recitálu záznam.

Adam Plachetka má dnes v Palais Garnier další představení Rossiniho Popelky. Jde o jeho debut v Opéra national de Paris. Ve francouzské metropoli se dílo dává od 23. listopadu do 26. prosince a mladý český basbarytonista je v něm obsazen jako Alidoro. Čeká ho ještě desítka večerů. V ženských rolích jsou Marianne Crebassa, Chiara Skerath a Isabelle Druet. Jako Don Ramiro je v Paříži přítomen Lawrence Brownlee, Dandiniho zpívá Florian Sempey a Donem Magnifico je Alessandro Corbelli. Popelku nastudoval dirigent Evelino Pidò, režii měl Guillaume Gallienne. Ve Vídeňské státní opeře, kde je členem souboru, účinkoval Plachetka v listopadu jako Chorébe v nové produkci Berliozových Trójanů. Po Novém roce se pěvec vrátí do Vídně jako Figaro v Rossiniho Lazebníkovi sevillském, jako Dulcamara v Donizettiho Nápoji lásky a Leporello v Mozartově Donu Giovannim. Ve stejné roli se opět objeví i v Metropolitní opeře v New Yorku. Sezónu pak uzavře v Praze jako hrabě Almaviva v Mozartově Figarově svatbě a král Vladislav ve Smetanově Daliborovi.

Operní pěvkyně Soňa Červená a český sbormistr Josef Pančík získají cenu klasické hudby Classic Prague Awards za celoživotní přínos. I v ostatních kategoriích ale můžeme očekávat známá jména. Porota sice ještě neoznámila kompletní seznam laureátů všech dvanácti kategorií, ale už teď předeslala, že například talentem roku se mohou stát houslistka Olga Šroubková (laureátka Soutěže B. Martinů a letos také houslové soutěže Isaaca Sterna v Šanghaji - můžete si připomenout v RozhovoruPlus), klavírista Lukáš Klánský a houslista Milan Al-Ashhab (vítěz prestižní soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže New Yorku - i s ním jsme přinesli RozhovorPlus). Slavnostní vyhlášení třetího ročníku Classic Prague Awards proběhne 19. ledna ve Smetanově síni Obecního domu, bude ho přenášet Česká televize a vystoupí na něm Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou dirigenta Petra Vronského, houslista Jan Mráček a čtveřice talentovaných dětských hudebníků. Porotu stejně jako loni tvoří sopranistka Gabriela Beňačková, houslista Václav Hudeček, klarinetista a pedagog Jiří Hlaváč, klavírista a pedagog Ivan Klánský a skladatel Ondřej Soukup. V prvním ročníku získala cenu za celoživotní přínos cembalistka Zuzana Růžičková, talentem roku se stala hornistka Kateřina Javůrková a laureátem ceny za propagaci české hudby v zahraničí se stal britský dirigent sir John Eliot Gardiner. Letos se laureátem ceny za celoživotní přínos stal dirigent Libor Pešek, talentem roku tenorista Petr Nekoranec a oceněným za propagaci české hudby v zahraničí se stal britský muzikolog a odborník na českou operu John Tyrrell. V dalších kategoriích uspěli Ivo Kahánek (Sólistický výkon), Česká filharmonie (Orchestrální výkon), Kateřina Kněžíková a Kateřina Englichová (Komorní výkon), Sbor Národního divadla, Sbor Státní opery a Kühnův dětský sbor (Vokální výkon), Petr Nouzovský a Plzeňská filharmonie s dirigentem Tomášem Braunerem (Nahrávka roku- Bohuslav Martinů: Kompletní dílo pro violoncello a orchestr) a Clarinet Factory (Crossover). Ocenění v soutěžní kategorii Soudobá kompozice letos nebylo uděleno.

Za svůj tvůrčí vrchol považoval Alois Hába šestinotónovou operu Přijď království Tvé. A Divadelní noviny za její letošní nastudování ocenily její tvůrce v Ostravě - první cenu v kategorii Hudební divadlo získali Jiří Nekvasil za režii a Bruno Ferrandis za hudební nastudování. Historicky první světovou premiéru uvedlo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava v Divadle Jiřího Myrona 24. června letošního roku. Alois Hába, jedna z nejvýraznějších postav české meziválečné hudební avantgardy, se totiž jejího uvedení nakonec nedočkal. Operu dokončil v roce 1942, kdy bylo pomyšlení na její provedení vyloučeno, a po druhé světové válce se pak stal překážkou námět ovlivněný antroposofickým učením Rudolfa Steinera, ve kterém ideologie socialistického realismu spatřovala nebezpečnou ezoteriku. Myšlenkovým vyzněním je sociální spravedlnost, svobodné myšlení a protiválečný postoj. Libreto autor napsal spolu s režisérem Ferdinandem Pujmanem. Přijď království Tvé je jediná opera v dějinách hudby napsaná v šestinotónovém systému. Poprvé byla provedena s velkým odstupem až teď, po 74 letech od jejího dokončení, a to v poloscénickém provedení v Ostravě v rámci prvního ročníku festivalu Dny nové opery Ostrava. V premiérovém obsazení vystoupili mimo jiné Michaela Šrůmová, Kamila Mazalová, Marek Olbrzymek, Juraj Nociar, Josef Moravec, Vojtěch Šembera, Josef Škarka nebo David Nykl. 

Do Zlína zítra zavítá po účinkování v Praze na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného prvotřídní jihokorejský rozhlasový symfonický orchestr KBS Symphony Orchestra ze Soulu. Ve své domovině patří mezi nejstarší symfonická uskupení, jeho historie sahá do roku 1956, kdy byl založen při veřejnoprávní instituci Korean Broadcasting System. Uvede orchestrální předehru Antonína Dvořáka zvanou Karneval a v závěru večera v pořadí pátou symfonii Petra Iljiče Čajkovského. Obě díla budou lemovat jednu z nejkrásnějších a současně technicky nejnáročnějších kompozic určených pro sólový klavír a orchestr, Rachmaninovův 3. klavírní koncert. Provede ho korejský pianista Yekwon Sunwoo. I přes svůj mladý věk už dosáhl pozoruhodných úspěchů: v jeho bohaté sbírce titulů vyniká hlavně vítězství v proslulé Van Cliburnově soutěži v USA v roce 2017. Večer bude řídit hlavní dirigent KBS Symphony Orchestra Yoel Levi, který na této pozici působí od roku 2014.

Přehlídka kompletního scénického díla Leoše Janáčka v Brně dnes pokračuje se souborem Vlámské opery. Na festivalu Janáček Brno uvede Věc Makropulos - futuristickou inscenaci z roku 2016, kterou režíroval Maďar Kornél Mundruczó, jinak především filmař, jehož snímky sbírají ocenění na předních světových festivalech. Hudebního nastudování se ujal jeden z nejuznávanějších českých dirigentů Tomáš Netopil. Janáček napsal operu Věc Makropulos na motivy stejnojmenné hry Karla Čapka. Text zkrátil a stejně jako v Příhodách lišky Bystroušky změnil oproti předloze konec. V opeře na rozdíl od hry umírá Elina Makropulos smířena se sebou i s Bohem. Dnešní vlámská Věc Makropulos je jedním z vrcholů bienále věnovaného tvorbě Leoše Janáčka, skladatele, který spojil většinu své umělecké dráhy s Brnem. Festival Janáček Brno letos začal slavnostním otevřením zrekonstruovaného Janáčkova divadla a premiérou Lišky Bystroušky v režii Jiřího Heřmana, o které jsme psali v ReflexiPlus Aby lidé o mně a o tobě nepsali v novinách. Festival také už koncertně uvedl např. Janáčkovu vůbec první operu Šárka, Počátek románu nebo Káťu Kabanovou v režii Roberta Carsena. Včera pak s velkým úspěchem ostravskou inscenaci opery Osud v režii Jiřího Nekvasila (ReflexiPlus chystáme). Národní divadlo moravskoslezské zároveň obdrželo medaili od Nadace Leoše Janáčka za to, že se uvedením Osudu stalo po brněnském celosvětově druhým divadlem, které uvedlo všechny Janáčkovy opery. Příští víkend bude na programu mimo jiné scénická verze písňového cyklu Zápisník zmizelého rozšířená o hudební vklad belgické skladatelky Annelies Van Parys v podání belgického souboru Muziektheater Transparant, Její pastorkyňa v podání poznaňského souboru z Teatr Wielki nebo Janáčkova devátá a poslední opera Z mrtvého domu v nastudování Velšské národní opery a dirigenta Tomáše Hanuse, v režii Davida Pountneyho. Toto provedení navíc bude mimořádným příspěvkem k festivalu, protože představí novou kritickou edici prof. Johna Tyrrella rekonstruující dílo co nejblíže podobě, jakou zřejmě Janáček zamýšlel a nikdy neměl možnost dokončit. Přehlídku pak 5. prosince slavnostně zakončí Výlety páně Broučkovy, jediná Janáčkova opera, která měla premiéru v Praze; do Brna ji přiveze pražské Národní divadlo. Šestý ročník festivalu Janáček Brno tak letos kromě ostatního programu uvede všech devět oper samorostlého mistra. 

V Sále Martinů na Hudební a taneční fakultě AMU vystoupí dnes večer laureáti interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Konala se v oborech housle a komorní soubory s klavírem. Vítězi jsou Eva Zrostlíková Schäferová, studentka HAMU u Ivana Štrause, a Trio Incendio, které tvoří studenti Karolína Františová, Vilém Petras, Filip Zaykov. Trio pracuje na HAMU pod vedením Ivo Kahánka. Získalo také Cenu za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a Cenu Přemysla Pražáka. Jako druhé se umístilo ERRAI Trio (Marie-Anna Myšíková, Patrik Sedlář, Anna Boiprav). Cenu za nejlepší interpretaci díla Viktora Kalabise získalo  Trio Merlot (Nikola Valentová, Martina Bártová, Štěpán Křováček). Čestné uznání obdrželo v soutěži Empé Trio (Markéta Sinkulová, Markéta Dominikusová, Petr Špaček), Česko-slovenské klavírní/é trio (Adam Stráňavský, Liliana Dulanska Violin, Jan Nečaský) a Trio Merlot. V houslové kategorii je druhá Ludmila Pavlová, na třetím místě skončila Liliana Dulanská. Čestné uznání získali Marie Hasoňová a Patrik Sedlář. Cena za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a Cena Jaroslava a Zorky Zichových patří Evě Schäferové a Ludmile Pavlové. V roce 2018 se do soutěže přihlásilo dvacet mladých houslistů a osm komorních souborů s klavírem. V pátek a v sobotu se nakonec utkalo pět klavírních trií a deset houslistů a houslistek, posluchačů českých a slovenských hudebních univerzit. Soutěž je určena pouze pro kandidáty z České a Slovenské republiky a pro zahraniční studenty studující v České republice. Interpretační soutěž akcentující dílo Bohuslava Martinů takto pomáhá nadaným studentům vstoupit do koncertního života už od roku 1996. Dnešní koncert vítězů je součástí programu festivalu Dny Bohuslava Martinů. Rozhovory s vítězi přinášíme v článcích Schäferová vyhrála s Martinů. Soutěžila v domácím prostředí HAMU a Trio vyhrálo s Martinů. Snažilo se nemyslet na to, že soupeřem jsou kamarádi.

Autoři východního bloku 80. a počátku 90. let minulého století - Górecki, Pärt, Parsch a Berger – to je další dramaturgicky zajímavý večer z cyklu Krása dneška, který pořádá PKF – Prague Philharmonia. Koná se zítra 26. listopadu v Českém muzeu hudby, PKF na něm zahraje v menším obsazení a diváky zavede do doby politických zvratů a rodících se demokracií. Spirituální náladu večera můžou charakterizovat slova Arvo Pärta: „Před vzkříšením se musí zemřít. Předtím, než se něco řekne, nemělo by se říkat nic.“ Pro umocnění atmosféry se také část hlediště promění v meditační, odpočinkovou zónu s lehátky, houpačkami, pohovkami či slunečníky. Hosty večera budou historik Petr Blažek a dirigent Pavel Šnajdr. Jako sólisté vystoupí koncertní mistr PKF Jan Fišer a klavírista Daniel Wiesner. Úvodem zazní dílo přímo inspirované událostmi 17. listopadu 1989 – Soft November Music pro sólový klavír slovenského skladatele polského původu Romana Bergera. Od Henryka Góreckého to bude Kleines Requiem für eine Polka, která se vedle jeho Třetí symfonie zařadila mezi skladatelova nejhranější díla s jedním z nejobdivovanějších hudebních motivů v celé jeho tvorbě, od Arvo Pärta slavná skladba Fratres (Bratři) ve verzi pro housle a klavír a od Arnošta Parsche Tichá krajina pro bicí nástroje a ansámbl.