Beata Hlavenková má na svém kontě vlastní alba i prestižní hudební ceny, spolupracuje jak s českými, tak světovými muzikanty, skládá hudbu pro film a divadlo, aranžuje písně pro velký symfonický orchestr. Je jednou z nejvýraznějších českých muzikantek s nezaměnitelným nadžánrovým autorským rukopisem. A vystoupí na sólovém recitálu v rámci koncertního cyklu Hybatelé rezonance. Zpívající pianistka, skladatelka, aranžérka a producentka nabídne 4. března v Anežském klášteře na mistrovském nástroji C. Bechstein D282 aktuální tvorbu i občasné reminiscence starších nahrávek. „V koncertním programu představím svou současnou tvorbu, která nabídne nejen instrumentální kusy, ale i zhudebněné básně, například Bohuslava Reynka,“ říká o připravovaném recitálu autorka. Koncert pianistky, které je vlastní žánrová svoboda opírající se o hluboké povědomí o jazzu, moderní klasické hudbě, popu i písničkářství, slibuje osobitou jiskrnou muziku, která jen tak nezhasne. Za koncertním cyklem Hybatelé rezonance stojí firma C. Bechstein ve spolupráci s Národní galerií Praha. Na dalších koncertech cyklu vystoupí Jan Bartoš nebo Ivo Kahánek. Program Jana Bartoše ocení 8. dubna milovníci děl světových velikánů Schuberta i Beethovena.  Hybatele rezonance pak uzavře 10. června Ivo Kahánek. V jeho podání zazní díla Johanna Sebastiana Bacha, Miloslava Kabeláče, Leoše Janáčka i Ludwiga van Beethovena.

Koncertem se třemi soudobými díly a prvním samostatně vydaným CD oslaví šedesátiny Kühnův smíšený sbor. Své příznivce navíc vůbec poprvé pozve do Velkého sálu Novoměstské radnice. Ve středu 20. února tam zazní napřed skladba a capella nazvaná De Monstris Marinis (Mořská monstra) Jana Ryanta Dřízala z roku 2015 na středověké texty Tomáše z Cantimpré. Barytonového sóla se ujme Petr Svoboda. Pak to budou Kouzla od Miloše Orsona Štědroně na texty Ivana Blatného. Jde o čtyři skladby na básně Podvod, The Ebb, Surrealismus a Kouzla, která dala celému cyklu název. A na závěr večera pak premiéra revidované verze jazzové mše Missa ostinata pro smíšený sbor a jazzové trio Jakuba Dvořáčka, který se sám ujme klavírního partu. Ke spolupráci přizve ještě jazzové hráče, saxofonistu Bharatu Rajnoška a kontrabasistu Ondřeje Štajnochra. Řídit bude Lenka Navrátilová. Všechny tři skladby pak sbor nahraje na svoje první CD a ještě letos vydá. Kühnův smíšený sbor pořádá samostatné koncerty pravidelně už 10 let.

Deset měst, osmnáct koncertů a pět doprovodných akcí nabídne 14. ročníku mezinárodního festivalu Americké jaro, který se koná od 15. května do 26. června. Nabídne klasickou hudbu i jazz a vystoupí na něm například pianistka Olga Vinokur, violoncellista Štěpán Filípek s klavíristkou Katelyn Bouska z USA, klarinetistka Anat Cohen s kytaristou Marcellem Concalvesem, kteří představí album Outra Coisa: The Music of Moacir Santos, které je nominované na cenu Grammy, nebo Joe Lovano, držitel Grammy, skladatel, producent a jeden z nejvýznamnějších saxofonistů současnosti. Doprovodný program nabídne třeba besedy v Knihovně Václava Havla, které připomenou třicáté výročí sametové revoluce a dvacáté výročí vstupu ČR do NATO.

Orchestr PKF-Prague Philharmonia dnes večer doprovází v mnichovském sále Gasteig tenoristu Jonase Kaufmanna. Vystoupili společně v minulých dnech už v Berlíně a Frankfurtu. Třetí se čtyř koncertů jejich únorového německého turné je nyní zavedl do umělcova rodného města. Na programu operního recitálu je průřez francouzskou operou 19. století - scény z Bizetovy Carmen a Massenetova Werthera, úryvek z Berliozova Faustova prokletí, árie z Meyerbeerovy Afričanky a Halévyho Židovky a pak také orchestrální čísla z Thomasovy Mignon nebo z Offenbachových Rýnských nymf. Po tenoristově boku se pro dnešek objevila gruzínská mezzosopranistka Anita Rachvelishvili, se kterou zpíval před deseti lety v La Scale v Carmen. Představení tehdy díky televiznímu přenosu obletělo celý svět. Dirigentem turné je Jochen Rieger, který s Kaufmannem spolupracuje často. Koncertní šňůra obsáhne po berlínském sále Philharmonie, frankfurtské Alte Oper a mnichovském Gasteigu ještě Kuppelsaal v Hannoveru, kde se koncert koná v neděli 17. února. Jde o první takto rozsáhlou spoluprací tělesa s tímto světoznámým pěvcem. Na pódiích se však už setkali – v roce 2011 PKF spoluúčinkovala při třech koncertech Anny Netrebko, Jonase Kaufmanna a Erwina Schrotta. Odehrály se tehdy na berlínské Waldbühne, ve vídeňské Městské hale a v Mnichově na otevřené scéně na náměstí. S Kaufmannem hrála PKF-Prague Philharmonia také v Praze – doprovodila ho v operních áriích v Obecním domě. Německé turné po boku Jonase Kaufmanna je pro orchestr prestižní záležitostí. V Mnichově však není poprvé – v sále Gasteig například před dvěma roky doprovodil sopranistku Dianu Damrau a koncertoval i v historických sálech bavorské metropole.

V bazilice sv. Jakuba na Starém Městě se uskuteční od 1. srpna do 19. září 24. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Největší pražské varhany rozezní přední umělci z Francie, Japonska, Polska, Španělska, Ruska a USA. A samozřejmě nebude chybět ani zastoupení českých varhaníků. Závěrečný večer má být věnován letošním nedožitým devadesátinám Petra Ebena. Jeho Labyrint světa a ráj srdce, spojující varhanní hudbu s Komenského texty, přednesou ředitelka festivalu a titulární varhanice chrámu Irena Chřibková a skladatelův syn Marek Eben… Každý umělec si vytvořil svůj originální program šitý na míru svatojakubským varhanám. Vedle varhanní klasiky – zejména hudby J. S. Bacha a francouzských romantiků - zazní také u nás neznámé skladby amerických a japonských autorů. Varhaník Mark Steinbach ze Spojených států tak zahraje mimo jiné hudbu Philipa Glasse. Španěl Jesús Sampedro má na programu autory své kultury, jako jsou Antonio de Cabezon, Francisco Correa de Arauxo, Juan Cabanilles, Joaquín Rodrigo nebo Jesús Guridi. Také polská varhanice Maria  Magdalena  Kaczor zahraje vedle jiných i autory své země. Pavla Salvová a Jan Rotrekl připraví program pro čtyřruční varhany se Zelenkovou, Pärtovou, Rejchovou, Alainovou, Franckovou a Messiaenovou hudbou. A na festivalu nebude chybět ani u posluchačů oblíbený obor varhanní improvizace, a to zejména v koncertním programu, který přiveze Jean-Baptiste Dupont. Všechny koncerty budou, jako už v předchozích letech, doprovázeny videoprojekcí. Publikum tak může detailně sledovat varhaníka při hře. Přehlídku světového varhanního umění pořádá společenství Svatojakubské Audite Organum. Tamní varhany mají 8277 píšťal. V roce 1705 je postavil mistr Abrahám Stark z Lokte. Prošly několika rekonstrukcemi, tou poslední byla modernizace hracího stolu v roce 2011.  

Renée Fleming dnes slaví 60. narozeniny. Slavná americká sopranistka s českými kořeny se narodila 14. února 1959 v Indianě ve státě Pensylvánie a oba její rodiče byli učitelé hudby. Pěveckou kariéru zahájila ve dvaceti letech u malých operních souborů. Následovala první větší role v Salcburku, kde vystoupila v roce 1986 jako Konstancie v Mozartově Únosu ze serailu. Následoval slavný debut v Metropolitní opeře v roce 1991, kde zaskočila jako hraběnka v Mozartově Figarově svatbě, a pak už dráha vyhledávané operní divy, a to i v Evropě, kde se proslavila o dva roky později jako Armidě na Rossiniho festivalu v Pesaru v roce 1993. Její domovskou scénou ale zůstala MET, kde strávila jako členka souboru 26 let a později se stala také průvodkyní slavných přenosů. K jejím nejznámějším rolím patří Desdemona z Verdiho Othella, hraběnka z Mozartovy Figarovy svatby, Violetta z Verdiho La Traviaty, Manon ze stejnojmenné Massenetovy opery nebo titulní role z Dvořákovy Rusalky, kterou ráda zpívá česky. V ČR několikrát koncertovala, poprvé na zámku v Nelahozevsi v roce 1996, a byla známou obdivovatelkou bývalého českého prezidenta Václava Havla.

V náhradním termínu a zcela vyprodaný se dnes bude konat galakoncert tenoristy Pavla Černocha ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Spolu s ním vystoupí sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Symfonický orchestr hl. m. Pahy FOK povede Jaroslav Kyzlink. Původně se koncert měl konat 6. prosince loňského roku, kvůli náhlému onemocnění a důraznému doporučení lékařů ho ale pěvec tehdy musel zrušit. Vstupenky ale zůstávají v platnosti i na dnešek. Na programu budou Puccini, Verdi, Bizet, Čajkovskij a Dvořák a zazní árie a scény z oper, které Pavel Černoch aktuálně ztvárňuje na jevištích po celé Evropě. Narodil se v Brně a zpívá od dětství. Ze dětského sboru Kantiléna vedly jeho kroky nejprve na Janáčkovu Akademii múzických umění, kde vystudoval obor hudební management. Současně se účastnil studijních programů a operních projektů v zahraničí, zejména v Itálii, kde se setkal se známým pěveckým pedagogem Paolem De Napoli, s nímž spolupracuje dodnes. V poslední době si na své konto připsal nemálo významných debutů na světových operních scénách a zařadil se tak k nejžádanějším umělcům mladé generace nejen v Evropě. Od svého debutu v Bavorské státní opeře v roce 2009 vystupuje pravidelně na jevištích předních scén, jako je milánské Teatro alla Scala, Wiener Staatsoper, londýnská Covent Garden nebo Ópera National de Paris. Zaměřuje se hlavně na role lyrického oboru a oboru lirico-spinto.

Jeden z výjimečných koncertů dnes bude ze záznamu od 20:05 hodin vysílat Bavorský rozhlas, Bayerische Rundfunk-Klassik. Klarinetista Karel Dohnal a klavírista Ivo Kahánek vystoupili po dva večery s Bamberskými symfoniky a pod taktovkou Jakuba Hrůši. Zazněl Klarinetový koncert Aarona Coplanda, Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů a v druhé půli večera Symfonie C dur "Jupiter" Wolfganga Amadea Mozarta. Jakub Hrůša s Ivo Kahánkem během obou večerů zároveň dokončili společný projekt nahrávání dvou významných českých klavírních koncertů, zmíněného Martinů a také Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka, který už natočili dříve. CD vydá Supraphon letos na podzim. Vzpomínky Karla Dohnala pro KlasikuPlus na tento výjimečný program si můžete připomenout v jeho zamyšlení nad muzikantským životem.

Opera ve Frankfurtu nad Mohanem chystá na 24. února pod taktovkou Stefana Soltesze a v režii Florentine Klepperové premiéru Smetanova Dalibora. Scéna je dílem světoznámého slovenského výtvarníka Borise Kudličky. V zahraničí zřídka uváděné dílo s hrdinským příběhem z českého středověku se bude hrát v němčině a v novátorském aktualizovaném výkladu zdůrazňujícím existenci intrik v politice, všudypřítomnost médií a rizika zneužití moderních technologií. Dotýká se i tématu radikálního hájení práva a legitimity užitých prostředků. Titulní roli rytíře Dalibora zpívá český tenorista Aleš Briscein, Miladu polská sopranistka Izabela Matuła, Jitku mladá Američanka Angela Vallone a krále Vladislava Kanaďan Gordon Bintner. Reprízy jsou naplánovány na 2., 8., 16., 22., 24. a 30. března. Záznam bude vysílat Hessenský rozhlas 9. března a Deutschlandradio Kultur 13. dubna. Do konce sezóny nastuduje Opera ve Frankfurtu ještě Der ferne Klang od Franze Schrekera, Händelovu Rodelindu, Szymanowského operu Król Roger a inscenaci tvořenou dvěma kratšími díly The Medium a Satyricon, jejichž autory jsou dva významní skladatelé dvacátého století: Američan italského původu Gian Carlo Menotti a italský dirigent a skladatel Bruno Maderna, žijící po válce v Německu.

Zemlinského kvarteto navazuje na loňskou premiérovou sérii „4plus“ a chystá další čtveřici koncertů. První se koná příští čtvrtek 21. února od půl osmé ve Velkém sále ústřední Městské knihovny. „Prvním naším tématem je 210. výročí úmrtí rakouského hudebního skladatele Josepha Haydna, který bývá často označován jako „otec smyčcového kvarteta“. Od něj jsme zařadili Smyčcový kvartet C dur op. 76/3 Císařský,“ vysvětlil Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta. „Dalším tématem, které otevřeme, pak bude německý romantismus. Významný hudební skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy letos totiž slaví také 210. výročí, ovšem narození, a proto na našem koncertě nesmí chybět jeho snad nejslavnější komorní dílo – smyčcový oktet Es dur, který autor napsal už ve svých šestnácti letech. Coby host s námi vystoupí proslulé Pražákovo kvarteto.“ Mezi těmito díly pak zazní ještě Zjasněná noc Arnolda Schönberga. Další dva koncerty jsou pak v plánu ještě během jara, v dubnu a v červnu, a závěrečný v prosinci. Na nich zazní mimo jiné třeba díla Johannesa Brahmse, Roberta Schumanna nebo Ludwiga van Beethovena. Jako hosté přijali pozvání například Ivo Kahánek, který se k Zemlinského kvartetu přidá na provedení Schumannova klavírního kvintetu, violista Casals Quartet Jonathan Brown nebo francouzský klarinetista Michel Lethiec, se kterým Zemlinského kvarteto premiérovalo a natočilo klarinetový kvintet Arboretum času Kryštofa Mařatky. Právě ten společně přednesou na závěrečném koncertě tohoto ročníku.

Čajkovského linie se bude vinout i nadcházejícími koncerty České filharmonie. Hned po návratu z belgicko-německého turné, od zítřka 13. do pátku 15. února, zahraje pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova Třetí klavírní koncert Petra Iljiče Čajkovského, ve kterém jako sólista vystoupí v Praze dobře známý Kirill Gerstein. Kromě toho zazní i Concertino Leoše Janáčka a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná "Velká". Druhá série koncertů o týden později už bude patřit výlučně Čajkovskému, Kirill Gerstein zahraje tentokrát jeho Druhý klavírní koncert a v druhé polovině abonentního programu provedou filharmonici pod taktovkou Semjona Byčkova méně uváděnou Druhou symfonii zvanou „Maloruská“. Únor a také 123. sezóna České filharmonie pak vyvrcholí na samém přelomu měsíce trojicí koncertů, které bude dirigovat Sir Simon Rattle. Na programu bude kromě Dvořákovy symfonické básně Zlatý kolovrat i Mahlerova Píseň o zemi, sólové party v ní zazpívají Magdalena Kožená a Simon O'Neill.

Faustovská symfonie Franze Liszta zazní v české premiéře ve skladatelově vlastní úpravě pro dva klavíry, tenor a mužský sbor. Koncert se koná dnes večer v Hradci Králové. Na provedení spolupracují klavíristé Ema Jedlička Gogova a Gert Hecher, tenorista Martin Javorský a pěvecký sbor Láska opravdivá s dirigentem Janem Špačkem. Česko-makedonská pianistka je mimo jiné uměleckou ředitelkou spolku ICLife (Intercultural Creative Life), který si klade za cíl rozvíjet zejména hudební vzdělávání. Činnost zahájil v roce 2015 prvním ročníkem Mezinárodní soutěže Vlastimila Lejska pro klavírní dua a pořádá další kulturně-vzdělávací akce a koncerty. Gert Hecher je absolventem vídeňské hudební univerzity. Hluboký zájem o historické klavíry a hudbu 18. a 19. století ho souběžně s koncertováním dovedl také k bohaté aktivitě mistra klavírníka - žádaného restaurátora dobových nástrojů. V podání tohoto dua zazní i Lisztova úprava vlastní symfonické básně Orfeus... Mužský sbor pěvecký sbor Láska opravdivá založili v roce 2009 Jaroslav Černocký a Jan Špaček. Těleso nesoucí název jednoho z mužských sborů, které na lidové texty složil Leoš Janáček, funguje při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity; jeho členy jsou vesměs studenti či absolventi brněnských vysokých škol. Petrof Gallery, kde se koncert koná, vznikla jako nové obchodní a kulturní centrum v areálu továrny v roce 2017, a to rekonstrukcí staré haly. Zahrnuje víceúčelovou halu, hudební kavárnu a pianosalon.

Absolutním vítězem mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga se stal patnáctiletý český pianista Jan Čmejla, nejlepší z účastníků v kategorii hry na klavír. První v houslovém oboru je šestnáctiletý Wiktor Dziedzic z Polska, v oboru hry na violoncello šestnáctiletý Syon Najman z Bulharska a v harfovém oboru vyhrála Aleksandra Arsenova z Ruska.  Jako druhé se umístily česká klavíristka Eliška Tkadlčíková, bulharská houslistka Lora Markova, ruská violoncellistka Mariia Slashcheva a ukrajinská harfistka Yelyzaveta Rakovska. Mezinárodní porota vedená Lydií Härtelovou posuzovala v houslové kategorii třináct nahrávek, ve violoncellové čtyři a v klavírní a harfové po sedmi. Laureáti soutěže vystoupí už osobně a živě na pěti koncertech – 9. června v pražském Rudolfinu a pak čtyřikrát při Jihočeském festivalu Concertino Praga: mezi 10. a 14. červnem postupně na zámku v Českém Krumlově, na zámku v Bechyni, ve Schwarzenberské hrobce v Třeboni a na zámku v Jindřichově Hradci. Nositeli speciálních ocenění se stali Mariia Slashcheva (Cena Nadace Bohuslava Martinů) a Wiktor Dziedzic (Cena Nadace Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a Cena EMCY – Unie evropských hudebních soutěží pro mladé). V porotě soutěže, organizované od roku 1966 Českým rozhlasem, zasedli letos v Praze vedle harfistky Lydie Härtelové ještě houslista Michael Frischenschlager (Rakousko), dva odborní zástupci Evropské vysílací unie (EBU) - Doris Blaich (Německo) a Holger Hettinger (Německo) - a z českých hudebníků klavírista Lukáš Klánský, violoncellista Tomáš Strašil a dirigent a sbormistr Marek Valášek. Svými snímky soutěžili hudebníci z dvanácti zemí: Arménie, Bulharska, České republiky, Nizozemska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Ukrajiny a Velké Británie. Od roku 2020 bude spolupořadatelem soutěže Akademie klasické hudby. Jaké to přinese Concertinu Praga změny, jsme psali ZDE.

Zítra pokračuje Českolipský kruh přátel hudby. Po lednovém večeru zasvěceném renesanci tentokrát nabídne díla vrcholného baroka v podání litevsko-českého cembalového dua: Giedrė Lukšaitė Mrázková (žákyně prof. Zuzany Růžičkové) a Petra Žďárská (laureátka soutěže Pražského jara 2012). Zahrají skladby Johanna Sebastiana Bacha a českých rodáků Friedricha Wilhelma Heinricha Bendy a Josefa Antonína Štěpána, který působil na císařském dvoře ve Vídni. Recitál doplní tradiční představení další výrazné osobnosti pocházející z České Lípy, která zanechala svoji stopu ve světě umění, významné keramičky a sochařky Johanny Michelové Meierové, jejíž díla dnes zdobí přední rakouské sbírky. Vystudovala Umělecko-průmyslovou školu pro ženy a dívky ve Vídni a pak se věnovala nejenom kreslířství a malířství, ale také modelování a kovovým plastikám. Dokázala se prosadit v konkurenčním vídeňském prostředí a vybojovat si pozici umělkyně – ženy, což nebylo v tomto období obvyklé. 12. března bude Českolipský kruh přátel hudby pokračovat harfovým recitálem Jany Bouškové.

Divadlo J. K. Tyla připravuje Mozartovu operu Idomeneo, díla, které se v Plzni dosud nehrálo. Nastudování svěřilo vedení souboru významné německé tanečnici, choreografce a režisérce Arile Siegertové, která v Čechách pracuje vůbec poprvé. O jejím režijním rukopisu se hovoří jako o lehkém, vzdušném, výsostně estetickém. Premiéra nové inscenace se koná ve Velkém divadle 9. března, oznámeny jsou zatím termíny čtyř dalších uvedení – 12. března a 5., 11. a 26. dubna. Příběhem je antický námět o krétském králi Idomeneovi, který při návratu z Trójské války v ohrožení vlastního života slíbí bohu Neptunovi, že mu za záchranu obětuje prvního člověka, kterého na pevnině potká. Tím se však stane jeho vlastní syn Idamantes…. Mozartův Idomeneo uzavírá jeho rané opery a zahajuje řadu vrcholných mistrovských oper. Byl komponován pro Mnichov. Premiéru tam měl 29. ledna 1781. V Čechách se hraje vzácně – pražské Národní divadlo uvedlo Idomenea roku 1931 v režii Ferdinanda Pujmana a na scéně Jana Zrzavého. Naposledy v tuzemsku tuto operu hrálo Moravské divadlo Olomouc v režii Ladislava Štrose. Získalo za ni tehdy v roce 1997 cenu Festivalu českého hudebního divadla. Plzeň v žánrech hudebního divadla v této sezóně už uvedla Verdiho operu Nabucco a v koprodukci s Hudebním divadlem Karlín Lehárovu operetu Veselá vdova (ReflexePlus). V dubnu se na plzeňské scéně objeví Mascagniho zcela neznámá veristická opera Iris a v červnu opomíjená Dvořákova opera Šelma sedlák.

Opera Julietta, mezinárodně dosud plně nedoceněné dílo Bohuslava Martinů komponované na sklonku 30. let podle surrealistické hry Georgese Neveuxe, zazní poprvé v New Yorku, a to v češtině. Koncertní uvedení chystá Leon Botstein, šéfdirigent American Symphony Orchestra, do Carnegie Hall na 22. března. V hlavních rolích Julietty a Michela vystoupí Sara Jakubiak a Aaron Blake. Sopranistku je v této sezóně jinak možné zastihnout například jako Evu v Mistrech pěvcích norimberských v Bavorské státní opeře, jako Agátu v Čarostřelci v drážďanské Semperově opeře, Marii ve Vojckovi v Anglické národní opeře, Helianu v Zázraku Heliany v Německé opeře v Berlíně nebo Mariettu v Mrtvém městě v Hamburské státní opeře a Komické opeře v Berlíně. Zpívá také s divadlech ve Frankfurtu a Štýrském Hradci nebo s Izraelskou filharmonií, s Bergenskou filharmonií nebo s Hallé Ochestra v Manchesteru. Mladý tenorista debutoval v Metropolitní opeře po boku Plácida Dominga ve Verdiho Traviatě, vrací se tam v inscenaci Hoffmannových povídek a Veselé vdovy. Ve Spojených státech účinkuje v operních domech ve Washingtonu, Cincinnati, Utahu nebo Dallasu, má za sebou debut v New York City Opera v díle Angels in America od Pétera Eötvöse. Zpívá také v Komické opeře v Berlíně Mozarta. American Symphony Orchestra vznikl v roce 1962. Od roku 1992 je jeho hlavním dirigentem Leon Botstein, známý také jako šéf inovativního tělesa The Orchestra Now. Pravidelně spolupracuje s London Symphony Orchestra a s London Philharmonic Orchestra, s filharmonií v Los Angeles, s Jerusalem Symphony Orchestra nebo s Orchestrem Mariinského divadla v Petrohradu. Se svým American Symphony Orchestra cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.

Skladby pro dva klavíry na čtyři ruce, předehry k divadelním hrám, rané písně i oblíbené operní árie budou na programu matiné k 195. výročí narození Bedřicha Smetany. Koncert se uskuteční dopoledne 23. února v pražském Národním divadle. Je už šestým, pořádaným ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Mají na něm vystoupit sólisté operního souboru Marie Fajtová, Michaela Zajmi a Josef Moravec, klavíristky a klavíristé Šárka Knížetová, Alexandra Borodulina, Zdeněk Klauda a Martin Levický a vedle nich také Orchestr Státní opery s dirigentem Jiřím Štruncem. Zvláštním hostem bude pianista Miroslav Sekera. Ve výroční den narození Bedřicha Smetany, jímž je 2. březen, uvede pak Národní divadlo inscenaci opery Libuše, kterou hraje od podzimu v režii Jana Buriana. V hlavních rolích se představí sopranistka Dana Burešová a barytonista Svatopluk Sem, dirigovat bude Jaroslav Kyzlink. Na samém konci sezóny potom pražské Národní divadlo přidá do svého repertoáru novou inscenaci Smetanova Dalibora. Hudební nastudování bude také dílem Jaroslava Kyzlinka, scénografem je Daniel Dvořák a režisérem Jiří Nekvasil. Premiéry se uskuteční 27. a 29. června a 4. července bude soubor s operou hostovat na festivalu Smetanova Litomyšl. Ten oznámil už obsazení – Daliborem má být tenorista Peter Berger, Miladou sopranistka Dana Burešová. Krále Vladislava bude v Litomyšli zpívat Adam Plachetka.

Prologem letního festivalu Prague Proms, pořádaného Českým národním symfonickým orchestrem, bude už 18. května koncert v klubu La Fabrika. Vystoupí tam orchestr Thomas Gansch Big Band, vedený prvním trumpetistou v Praze dobře známého žesťového septetu Mnozil Brass. Thomas Gansch úspěšně hostoval ve Wiener Art Orchestra a v proslulém European Big Bandu. Později založil vlastní malý bigband, který nazval Gansch&Roses, nyní ale přijede s větší formací složenou z pěti trumpetistů, čtyř trombonistů, pěti saxofonistů a z klavíru, kontrabasu a bicích. Gansch pochází z muzikantské rodiny – jeho otec Johann je pedagog a skladatel, starší bratr Hans profesorem hry na dechové nástroje v salcburském Mozarteu a trumpetistou Vídeňských filharmoniků. Projekt na Prague Proms je věnován památce trumpetisty Thada Jonese a jeho spoluhráče, bicisty Mela Lewise. Gansch připomene jejich přínos pro moderní jazz. Osudové setkání dvou svérázných muzikantů v New Yorku v šedesátých letech vyústilo ve zrození nového hudebního stylu – post-swingu… Na festivalu Prague Proms se hudba dalších žánrů - vedle symfonické - objeví jako každoročně i v hlavním letním programu. Na 26. června je připraven koncert, na němž vystoupí Banjo Band Ivana Mládka. Kapela už existuje 52 let. Chystá pořad nazvaný Od neworleanského jazzu k Jožinovi z bažin a Jezu. Na 4. července ohlásili pořadatelé islandskou skupinu Mezzoforte, založenou v roce 1977 a hrající unikátní jazz-funk fusion. Jazz, založený na hudbě dvacátých let a ovlivněný řadou idolů a vzorů i vlastní kompoziční aktivitou, hraje skupina The Hot Sardines; tisk píše, že jde o připomínku „hot jazzu z dob, kdy živá hudba byla králem - s trochou kouzla, trochou štěstí a s velkou dávkou vášně“… A na Prague Proms zazáří také domácí formace Epoque Quartet – čtveřice v obsazení klasického smyčcového kvarteta, už dvě desetiletí překvapující neortodoxními projekty na pomezí mnoha žánrů.

Velcí symfonikové je podtitul příštího koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou bude řídit její šéfdirigent Tomáš Brauner. Na čtvrtek 14. února připravili Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr Ludwiga van Beethovena v podání trojice jihokorejských interpretů, Park Ki-ri (housle), Lee Hoo-seonga (violoncello) a Ei-Eun Shin (klavír). V druhé půli pak zazní Symfonie č. 10 e moll Dmitrije Šostakoviče. Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr zkompletoval Ludwig van Beethoven v průběhu roku 1804 a dedikoval ho velkému milovníkovi hudby a mecenáši, knížeti Josefu Františku Maxmiliánu Lobkowiczovi. Premiéry se ale dočkal až o čtyři léta později – klavírní part si tehdy zahrál samotný Beethoven, úspěch u posluchačů si ale skladba tehdy ještě nezískala. Forma koncertu pro více nástrojů s doprovodem orchestru se objevovala už dřív (hlavně v období baroka ve formě tzv. concerto grosso), Beethoven se tedy spolupodílel na jisté renesanci tohoto typu kompozice se dvěma nástrojovými skupinami – tedy sólistickou a orchestrální. Zároveň intenzivně hledal spolehlivou rovnováhu mezi vlastnostmi jednotlivých sólových instrumentů, kterou později nalezl a citlivě doplnil zvukem celého orchestru. A zatímco Beethoven bývá často považován za prvotřídního tvůrce symfonické hudby počátku 19. století, Dmitrije Šostakoviče naopak mnozí označují za jednoho z největších symfoniků století dvacátého. Symfonií napsal celkem patnáct, přičemž tu v pořadí desátou zkomponoval roku 1953, tedy nedlouho po smrti Josifa Vissarionoviče Stalina. Jeho domnělý portrét Šostakovič prostřednictvím hudby namaloval ve druhé větě – dle výkladu některých muzikologů totiž právě tato část diktátora výstižně zobrazuje svým zlověstným charakterem.

Čtyřnotovou operu Toma Johnsona uvede 14. února na své komorní scéně Divadlo 12 Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, a to ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity. Hlavní role totiž budou spolu se sólisty operního souboru divadla alternovat i studenti zpěvu z ostravské Operní akademie. Studenti v ní získají nejen potřebnou praxi, ale poprvé dostanou příležitost studovat operní díla s profesionály v divadle. A když uspějí, mají šanci se stát i plnohodnotnými alternujícími sólisty v rámci dalších repríz. "Počítáme s dlouhodobou spoluprací s fakultou, která pomůže s praktickou přípravou mladých pěvců pro profesionální dráhu a zároveň umožní rozšířit nabídku nových premiér zejména o komorní díla 20. století a díla klasicistního nebo barokního repertoáru," vysvětlil ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil a dodal, že v každé sezoně připraví akademie jednu novou inscenaci. V té příští to bude Salieriho opera Škola žárlivých s premiérou v Divadle Antonína Dvořáka. Čtyřnotová opera je napsaná pro pět sólistů a klavír, je to hodinové humorné dílko amerického minimalisty Toma Johnsona z roku 1972. Název odpovídá tomu, že opravdu stojí pouze na čtyřech tónech a pět sólistů doprovází jen klavír. Režie se ujal Juraj Čiernik, za klavír usednou Michal Bárta nebo Martin Pančocha, kostýmy vytvořila Jitka Rusnák Stauderová, scénu s prvky velkého operního domu David Bazika. V hlavních rolích se představí Eva Dřízgová-Jirušová, Anna Nitrová, Václav Morys, Lukáš Bařák a Martin Gurbaľ. Studentské, případně smíšené obsazení bude divadlo uvádět vždy aktuálně na svém webu.

Hostem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude příští týden Wayne Marshall, britský umělec s předky z Barbadosu, šéfdirigent WDR Funkhausorchester Köln. Toto druhé orchestrální těleso Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem je zaměřené na vyšší populár, muzikály, operetu a filmovou hudbu. Marshall, uznávaný interpret těchto žánrů a moderní americké hudby, připraví na sobotu 16. února do pražského Rudolfina ojedinělé zkrácené koncertní provedení „afroamerické“ jazzové opery Porgy a Bess od George Gershwina. O role se podělí američtí pěvci Angela Renée Simpson, Indira Mahajan, Ronald Samm a Kevin Short. S nimi vystoupí také Pražský filharmonický sbor. Jako skladatel se Gershwin prosadil nejdříve songy psanými pro Broadway. Do světa revue a muzikálů pronikl díky invenci a znalosti řemesla i díky odhadu, co se bude líbit. V roce 1924 se mu podařilo bezprecedentně prorazit i do koncertního dění, když napsal Rapsodii v modrém. Geniálně touto skladbou otevřel cestu novému kombinování dvou světů - prvků jazzové a klasické hudby. Později se výrazně prosadil hudbou do hollywoodských filmů. Jeho dílo o lásce Porgyho a Bess, příběh ze slumu v Jižní Karolině komponovaný v roce 1935 podle předlohy Dorothy Heywardové a DuBose Heywarda, otevřelo potom vizionářsky do opery cestu černošské hudbě. Současně se scénami připomínajícími operní klasiku spoluvytvářejí styl této první skutečné americké opery stylizované projevy kultury potomků černých otroků z amerického Jihu. A s nimi jsou to i blues, jazz a typické Gershwinovy songy - prvky, které se v opeře objevily společně úplně poprvé. Porgy a Bess, to je mimo jiné ukolébavka Summertime a několik dalších hitů, patřících už mezi jazzové standardy.

Pod jednou střechou se v Berlíně ve čtvrtek večer sešli čeští umělci. Ve velkém sále Filharmonie zahájili německé turné tenorista Jonas Kaufmann s PKF - Prague Philharmonia a vedle v komorním sále měli recitál houslista Milan Al-Ashhab a klavírista Adam Skoumal. Na dlouho vyprodaném koncertě Jonase Kufmanna a našeho orchestru vedeného Jochenem Riederem zněla výhradně francouzská hudba z alba L'Opéra, které Jonas Kaufmann nahrál v roce 2017 s Bavorským státním orchestrem. Publikum je odměnilo bouřlivým potleskem a vyžádalo si tři přídavky. Jako host vystoupila americká mezzosopranistka Kate Aldrich, kterou mnozí jistě pamatují i z Prahy, kde v roce 2006 zpívala Sesta v Mozartově opeře La Clemenza di Tito a získala za to Cenu Alfréda Radoka. S PKF vystoupí ještě na nedělním koncertě ve frankfurtské Alte Oper. Na zbývající dva koncerty turné ji pak vystřídá gruzínská mezzosopranistka Anita Rachvelishvili. PKF s ní a s Kaufmannem čekají ještě večery v mnichovském Gasteigu 14. února, kam umělce KlasikaPlus doprovodí a přinese reflexi, a příští neděli 17. února pak turné uzavřou v Congress Centru v Hannoveru. O turné už jsme psali ZDE. Jonas Kaufmann s PKF - Prague Philharmonia spolupracoval i dřív, v roce 2016 na koncertu nazvaném Nessun dorma v pražském Obecním domě... Možnost koncertovat v Berlíně získal jako cenu za výhru v soutěži Young Concert Artist v New Yorku český houslista Milan Al-Ashhab a termín byl také včera. S Adamem Skoumalem, se kterým vystupuje pravidelně, nabídli skladby od Nathana Milsteina, Clauda Debussyho, Ernesta Blocha, Maurice Ravela, úpravu Franze Schuberta a také hudbu Adama Skoumala. Al-Ashhab sklízí úspěchy už druhým rokem, přestože v rozhovoru pro KlasikuPlus říká, že soutěže nemá moc rád. Loni kromě New Yorku vyhrál ještě houslovou soutěž Fritze Kreislera ve Vídni a letos se stal Talentem roku na Classic Prague Awards.

Smetana, Dvořák a k tomu prý určitě i nějaké překvapení. Program benefičního koncertu Adama Plachetky a Kateřiny Kněžíkové ve prospěch Nadačního fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny se bude 20. února v Praze na Žofíně odvíjet od repertoáru jejich společného alba. Novinářům dnes řekli, že si toto zpívání za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Davida Švece chtějí užít. Účel, pro který bez nároku na honorář takto vystoupí, berou však víc než vážně, dokonce velmi emotivně. I proto, že sami mají sice dvě zdravé malé děti, ale moc dobře si uvědomují, že to není samozřejmost. Předčasně se rodí v Česku každé dvanácté dítě, je jich osm až devět tisíc ročně. Nadační fond pomáhá konkrétním rodinám, ať už na ně finančně doléhá nutnost dlouhodobého dojíždění za dítětem do některého z pouhých dvanácti neonatologických center v zemi, nebo například potřeba financovat léčení pozdějších zdravotních problémů, které si takové dítě do života může odnést. Benefiční koncert Adama Plachetky před třemi roky, také na Žofíně, přinesl pro tyto účely jako výtěžek ze vstupného jeden milion korun. Vstupenky na ten letošní, kdy s ním vystoupí i jeho manželka, se prodávají v cenách od 500 do 1900 korun; lístky v kategorii VIP, které zahrnují i společenské setkání s interprety po koncertě, stojí pět tisíc. Adam Plachetka, sólista Vídeňské státní opery a host Metropolitní opery, se potom chystá na Donizettiho Nápoj lásky a Mozartova Dona Giovanniho, na konci jara pak na Smetanova Dalibora a v červenci ve Znojmě na Händelova Saula. Kateřina Kněžíková bude studovat v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Juliettu Bohuslava Martinů a čekají ji koncertní úkoly s tuzemskými orchestry. Zastihnout oba pěvce společně na jednom pódiu je vzácnost.

Dětská opera Kominíček od Benjamina Brittena zaujala tvůrce v Českých Budějovicích. Dnes dopoledne při veřejné generálce, v pátek vpodvečer v premiéře a v sobotu jako první reprízu ji v nové inscenaci uvádí Jihočeské divadlo. V neděli 3. března odpoledne zahraje pak soubor svěží dílko určené pro rodiče a děti v pražském Divadle ABC - v rámci přehlídky Jižní spojka. Při ní se Jihočeské divadlo v metropoli představí na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi a na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Brittenův Kominíček (The Little Sweep) měl úspěšnou premiéru v roce 1949 na druhém ročníku hudební přehlídky Aldeburgh Festival, kterou ve Snape Maltings na východě Anglie, ve svém venkovském bydlišti, Benjamin Britten s přítelem tenoristou Peterem Pearsem založil a vedl – a která se tam každoročně na začátku léta koná dodnes. Čtyřicetiminutové dílko má za námět skutečné situace – příběhy kominických učedníků, chlapců, kteří čistili ty komíny, do kterých se dospělý kominík nedostal. Malý Sam v komíně uvízne, ale děti v domě ho zachrání… Jde o interaktivní dětskou operu se šťastným koncem, plnou vtipu a melodické invence, originální a fantazijní. V první části večera navíc čeká diváky zábavná exkurze do zákulisí divadla, inspirovaná původní první částí opery Kominíček, nazvanou Hrajeme si na operu! Režisérem projektu je Petr Hašek, umělecký šéf Malého divadla v Českých Budějovicích, dříve herec, režisér a zakladatel souboru Geisslers Hofcomoedianten, charakteristického nezaměnitelným „barokním“ stylem. Pracuje i v pražských divadlech Minor a Palác Akropolis, v Divadle Lampión v Kladně, v královéhradeckém Draku a dalších. V Jihočeském divadle v hlavní roli malého kominíčka debutují Dennis Kutý a Jan Švec. Dále zpívají František Brantalík, Tomáš Maliniak, Přemysl Filous, Peter Malý, Dagmar Volfová, Kateřina Falcníková, Jana Málková, Petra Bohdalová, Markéta Kurzová, Klaudie Reinke, Václav Švec, Zuzana Bachová, Ludmila Šestáková, Irena Freudenschussová, Kamila Máčová, Markéta Kecová, Adam Novotný, Tereza Bachová a Barbora Pavlíčková. Dětské role jsou obsazeny sedmi členy proslulého českobudějovického DPS Jitřenka. Doprovodný ansámbl tvoří smyčcové kvarteto, bicí a čtyřruční klavír. Dirigentem je Mario De Rose. Po pražském hostování se další představení už zase v Českých Budějovicích konají 21. a 22. března, 16. a 26. dubna a 1. května. Ve stoleté historii Jihočeského divadla se Benjamin Britten do jeho repertoáru dostává poprvé.

Houslista Bohuslav Matoušek se v září dožívá sedmdesáti, o měsíc dřív se bude připomínat šedesát let od úmrtí Bohuslava Martinů. Jako čtyřdeskové album dalo nyní britské vydavatelství Hyperion na trh komplet skladeb pro housle a orchestr Bohuslava Martinů, jak je natočil právě Bohuslav Matoušek. Všech třináct skladeb, včetně dvojkoncertů a včetně Rapsodie-koncertu pro violu a orchestr, nahrál před deseti lety s Českou filharmonií a dirigentem Christopherem Hogwoodem. Postupně vyšly čtyři jednotlivé kompaktní desky, od roku 2008 se jich celosvětově prodalo na 19.000 kusů. Desky získaly několik ocenění, mimo jiné Gramophone Choice. Souborné vydání v podobě jednoho celku je vnímáno jako výrazné zhodnocení projektu. Podobný – se stejným houslistou, orchestrem a dirigentem – ostatně u skladeb Martinů neexistuje. Matoušek předtím s Petrem Adamcem pořídil také komplet děl stejného autora pro housle a klavír (vyznamenaný cenou Midem Classical Awards) a obdobný komplet dvořákovský, dodnes ve světě jediný. A se Stamicovým kvartetem, jehož býval primáriem, natočil před lety všech sedm smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů (získali za ně Grand Prix du Disque de l´Académie Charles Cros), ale vedle toho mimo jiné také kompletní soubor smyčcových kvartetů a kvintetů Antonína Dvořáka, který se vysloužil cenu Diapason d´Or. Houslistovy sedmdesátiny připomene letos 6. srpna Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Na koncertě v Maškarním sále zámku s ním zahrají jeho žáci Hiroko Takahashi a Patrik Sedlář a komorní orchestr Ensemble 18+. Na programu není Martinů, ale stará hudba.

Tentokrát netradičně, ve společnosti Wolfganga Amadea Mozarta a Antonína Dvořáka, otevře zítra v Rudolfinu jarní část koncertní sezóny Collegium 1704. Do programu čtvrtečního koncertu 7. února s podtitulem Serenády zařadilo Mozartovu Gran Partitu in B a Dvořákovu Serenatu in d. Barokní orchestr se tak výjimečně představí s díly, která stylově vybočují z tradičního repertoáru ansámblu. „Hudbu Mozarta a Dvořáka spojuje geniální melodická invence a neobyčejná líbeznost. Ve svých dílech pro dechové nástroje však oba autoři dalece překročili hranice původního smyslu určení zábavného žánru serenády a vytvořili díla s vrcholně uměleckými ambicemi,“ doplnil Václav Luks, zakladatel a umělecký vedoucí Collegia 1704. Gran Partita, jedna z Mozartových tří velkých dechových serenád, překračuje obvyklé hranice žánru, a to nejen mimořádně bohatým obsazením (2 hoboje, 2 klarinety, 2 basetové rohy, 2 fagoty, 4 lesní rohy a kontrabas), ale i rozsahem a náročností. Vznik Serenády d moll Antonína Dvořáka pro 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 3 lesní rohy, violoncello a kontrabas byl inspirován právě Mozartovou Gran Partitou. Tu Dvořák slyšel v roce 1877 při první návštěvě Vídně a během několika týdnů pak zkomponoval vlastní Serenádu op. 44. V dalším koncertu 12. března se pak dramaturgie Collegia 1704 opět vrátí k velkým dílům baroka a uvede oratorium Izrael v Egyptě Georga Friedricha Händela.

Plzeň  už brzy na čtyři týdny ovládnou Smetanovské dny - festival, který pořádá Plzeňská filharmonie, potrvá od 28. února do 28. března a letos nabídne témata Zrození lidu v české kultuře 19. století, vztah Bedřicha Smetany k městu a ke kraji a také slavná výročí roku 2019. Na programu je celkem 23 hudebně-literárních akcí. Na úvod zazní Mahlerova 4. symfonie v podání Plzeňské filharmonie a sopranistky americko-portorického původu Sophie Burgos. Vystoupí také České noneto, které oslaví 95 let, Wihanovo kvarteto, Musica Bohemica s Jaroslavem Krčkem, který v Plzni oslaví osmdesátiny, v roli flétnisty i dirigenta Jiří Stivín, který zahraje se svojí dcerou Zuzanou. Koncert v kostele sv. připomene Jana Nepomuckého nedožité devadesátiny skladatele Petra Ebena a ve světové premiéře také zazní dílo skladatele Tomáše Illeho Přísloví Šalamounova v podání Prague Radio Tria. "Skladbu jsme si objednali, půjde o melodram pro hoboj, klarinet, fagot a recitátora. A kromě toho dáme prostor také plzeňským skladatelům," doplnila ředitelka filharmonie Lenka Kavalová. Kromě koncertů Smetanovské dny nabídnou i autorská čtení, tvůrčí dílny, tematické výstavy, vědecké sympozium nebo workshop Tanec v době mládí Bedřicha Smetany, na kterém bude možné si vyzkoušet dobové tance. Bedřich Smetana trávil v Plzni čas svého dospívání, díky bratranci, známému obrozenci a také fyzikovi Josefu Františku Smetanovi, tam dokončil gymnázium a v Plzni našel i svou první manželku.

Operu Národního divadla v Praze povede od 1. srpna norský režisér Per Boye Hansen a dnes poprvé veřejně představil své vize. Zdůraznil několik bodů, na které se chce zaměřit: více nových inscenací, vyrovnanější výkony, posílení pražské opery v mezinárodním měřítku a oživení její historie. Také hodlá jasně vyprofilovat oba soubory, Opery Národního divadla a Státní opery. "Zatím mi Opera Národního divadla připadá jako fotbalová Premier League, také jednou vyhraje a podruhé prohraje. Rád bych, aby se výkony vyrovnaly. Praha má podle mého názoru předpoklady k tomu, aby se stala významným městem opery a zařadila se tak po bok Vídně, Berlína, Paříže a Londýna," vysvětlil Hansen. V rámci svého působení bude připravovat také znovuotevření Státní opery. Rekonstrukce její historické budovy skončí příští rok a přesně 132 let od prvního otevření v roce 1888, 5. ledna 2020 přivítá první diváky slavnostním operním gala. Hudebním ředitelem Státní opery se stane německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který nastuduje i první premiéru opravené Státní opery, tou budou na podzim Wagnerovi Mistři pěvci norimberští, kteří zazněli i při zahájení její úvodní sezóny ve zmíněném roce 1888. Hanse Sachse bude zpívat Švéd John Lundgren, režie se ujme Keith Warner. Kromě toho chystá Národní divadlo ve Stavovském divadle sérii Mozartových oper na libreta Lorenza da Ponteho. Dalšími plány jsou operní stálice - Pucciniho Turandot a Čajkovského Piková dáma, nebo české tituly: Smetanova Prodaná nevěsta, Weinbergerův  Švanda dudák a v lednu 2021 také Janáčkova Káťa Kabanova v režii Calixta Bieita, protože to bude přesně 100 let od její premiéry. Novinkou budou také červnové přehlídky novinek uplynulé sezóny, vždy na jejím konci uvede divadlo během dvou týdnů všechny nové inscenace. "První ročník festivalu zahájíme 17. června 2021, otevře ho opera György Ligetiho Le Grand Macabre, kterou nastuduje britský scénograf a režisér Nigel Lowery," doplnil Hansen a dodal, že v rámci tohoto cyklu zamýšlí Opera Národního divadla uvádět i nové inscenace dalších divadel. V týmu dál zůstává jako výkonná ředitelka Silvia Hroncová i dirigenti Andreas Sebastian Weiser a Jaroslav Kyzlink. Dosavadní umělecký ředitel Petr Kofroň se přesune na Novou scénu, která bude dál uvádět soudobé a experimentální inscenace. Per Boye Hansen vystudoval divadelní vědu a operní režii, je mu 61 let a proslul zejména jako umělecký ředitel Norské národní opery, kterou vedl pět let až do léta 2017 a pozvedl ji mezi nejžádanější operní domy.

V Rudolfinu zítra (středa 6. února) vystoupí Pavel Haas Quartet, který loni získal už pošesté "Oscara klasické hudby", ocenění britského hudebního měsíčníku Gramophone. S tělesem vystoupí i hostující violista Pavel Nikl, který se podílel i na Gramophonem oceněné nahrávce Kvintetů op. 81 a 97 Antonína Dvořáka. Pavel Haas Quartet vystupuje v Česku jen sporadicky, v nejbližší době to bude 1. března na recitálu v České Třebové a 15. dubna na festivalu Pardubické hudební jaro. Jinak odjede ještě teď v únoru do Německa, kde ho čeká několik koncertů, a poté na zájezdy po dalších evropských sálech a do Spojených států a Kanady. V červnu pak soubor vystoupí na mezinárodních hudebních festivalech. V květnu také začne Pavel Haas Quartet natáčet nové album se Smyčcovými kvartety č. 2, 7 a 8 Dmitrije Šostakoviče. "Toto album bude asi nejdramatičtějším kontrastem k našim sedmi dosavadním. Ale posluchači se mají zcela jistě na co těšit, protože Šostakovičovo dílo je naší srdcovou záležitostí," uvedl violoncellista Peter Jarůšek. Album vyjde letos v září u vydavatelství Supraphon. Soubor byl založen v roce 2002 a nese jméno českého skladatele první poloviny 20. století Pavla Haase (1899-1944). V současné době hraje ve složení Veronika Jarůšková (housle), Marek Zwiebel (housle), Jiří Kabát (viola) a Peter Jarůšek (violoncello).

Festival nesoucí jméno skladatele Kurta Weilla se uskuteční šestadvacátým rokem v jeho rodném městě Dessau v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Letos bude výrazně věnován stému výročí Bauhausu - mimořádnému učilišti, středisku moderní výtvarné práce, existujícímu od roku 1919 ve Výmaru a pak v Dessau a v Berlíně. Školu s tímto názvem založil architekt Walter Gropius. Také pro ni sám navrhl budovu, která je od roku 1996 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Bauhaus je považován za jednu z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury. Kurt Weill (1900-1950) svá nejznámější díla vytvořil s Bertoltem Brechtem. Z jejich dílny vzešla Žebrácká opera (se slavným songem Mackie Messer). V roce 1933 Weill emigroval přes Paříž a Londýn do USA. V New Yorku složil řadu muzikálů, včetně titulu Johnny Johnson napsaného na motivy Haškova Dobrého vojáka Švejka. Letošní Kurt Weill Fest (1. – 17. března) ohlásil jako zahajovací program revui či kabaretní show Wanted české pěvkyně Dagmar Peckové s písněmi Kurta Weilla, která měla premiéru před dvěma roky. Podílejí se na ní bratři Šimon a Michal Cabanovi, barytonista Jiří Hájek, klavírista a dirigent Jan Kučera, Epoque Quartet & Orchestra a Miroslav Hloucal Jazz Band. Rezidenční umělkyní festivalu je německá šansoniérka Ute Lemper, mezinárodně proslavená herečka, zpěvačka s taneční průpravou a svrchovaná interpretka kabaretního a muzikálového repertoáru, zejména Weillových písní. Na přehlídce se uskuteční řada hudebních programů zasahujících do více žánrů, ale také výstavy a pořady na pomezí divadla a literatury a další akce připomínající především meziválečnou modernu. Velký prostor má i současné umění.

Operní gala Pocta Jarmile Novotné 2017 dnes uvede Česká televize na programu ČT Art. 9. února totiž uplyne 25 let od jejího úmrtí. Záznam koncertu je z 25. září 2017, kdy si ve Dvořákově síni Rudolfina kulturní osobnosti připomněly naopak 110. výročí jejího narození. Vystoupili Adam Plachetka, Adriana Kohútková, Aleš Briscein, Daniela Fally a Nina Tarandek. O hudební doprovod se postaral Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který vedl jeho tehdejší šéfdirigent Ondrej Lenárd, a moderoval Marek Eben. Jarmila Novotná studovala u Emy Destinnové a už jako sedmnáctiletá, v červnu 1925, debutovala na jevišti Národního divadla jako Mařenka v Prodané nevěstě. Během své kariéry pak zpívala po celém světě, hlavně ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí ale stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon ve významných úlohách. K nezapomenutelným patří její Mařenka v Prodané nevěstě, Violetta ve Verdiho Traviatě nebo Gilda z Rigoletta téhož autora, parádní dvojrole Olympie-Antonie v Hoffmannových povídkách, Cherubín z Figarovy svatby či Oktavián z Růžového kavalíra. Zamiloval se do ní italský dirigent Arturo Toscanini a upoutala i Hollywood. Její odkaz připomínají pravidelným festivalem manželé Leidlovi, kteří koupili zámek Liteň u Berouna, který patřil Jarmile Novotné a jejímu manželovi Jiřímu Daubkovi. 

Pro pátý abonentní koncert se Český filharmonický sbor Brno sbormistra Petra Fialy spojí s orchestrem Barocco sempre giovane. Uvedou 10. února v Besedním domě Vivaldiho kantátu Gloria. O tři dny později ženská část sboru vystoupí s Bamberskými symfoniky. V jejich domovském sále se bude pod taktovkou tamního šéfdirigenta Jakuba Hrůši podílet na provedení Mahlerovy Třetí symfonie. Jako sólistka je ohlášena Bernarda Fink. Na 19. a 20. února figuruje pak v plánech už zase kompletního brněnského vokálního tělesa zájezd do Dortmundu, kde na dvou koncertech s místními filharmoniky zazní Mozartova Velká mše c moll a Symfonie Zvony Sergeje Rachmaninova. Spoluúčinkují pěvci Akiho Tsujui, Ashley Thournet, Olesya Golovneva, Benjamin Glaubitz, Maxim Aksenov, Lucas Singer a Luke Stoker, dirigentem je Gabriel Feltz. Z tohoto koncertu má být pořízen záznam na CD. V Brně má později sbor další abonentní koncert v dubnu, při němž zazní - za spoluúčinkování Severočeské filharmonie Teplice a sólistů - Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské, ale také Klavírní koncert Petra Ebena a hudba Johannesa Brahmse. Program nastuduje dirigent Stanislav Vavřínek. A v neděli 26. května pak při abonentním koncertě v kostele sv. Janů „U Minoritů“ uvede Český filharmonický sbor Brno spolu se sólisty, s orchestrem Czech Virtuosi a dirigentem Leošem Svárovským Dvořákovu Svatou Ludmilu.

Česká klasika ztratila jednoho z dlouholetých zahraničních příznivců. Ve věku nedožitých 86 let zemřel 2. února britský muzikolog Graham Melville-Mason, znalec a příznivec české klasické hudby a přítel a podporovatel jejích autorů a interpretů. Vědec, publicista a organizátor hudebního života po desetiletí nenápadně stál za mnohými aktivitami týkajícími se v Británii české hudební tvorby a interpretačního umění. Byl činný v Britské Dvořákově společnosti pro českou a slovenskou hudbu. Po léta ji fakticky vedl a po odchodu na odpočinek zůstal jejím patronem. Společnost, založená v Roce české hudby 1974 a mající na sedm set členů, pořádá po Británii přednášky, setkání a diskuse s českými hudebníky, pořádá koncerty mladých českých muzikantů studujících v Británii, uděluje českým a slovenským studentům stipendium pro prestižní Mezinárodní letní školu v Dartingtonu, iniciovala rovněž spolupráci s Národním muzeem směřující k vytvoření mezinárodní databáze zdrojů na téma Dvořák a v neposlední řadě založila fond na rekonstrukci Dvořákovy vily Rusalka na Vysoké u Příbrami…. Do jejích řad patřil i dirigent Charles Mackerras. Graham Melville-Mason rozvíjel svůj zájem o českou hudbu už v době, kdy byl zaměstnán v Londýně v BBC. Naplno se pak hlavní náplní jeho profesního i osobního života česká hudba stala po roce 1989. Stal se tehdy logicky také poradcem festivalu Pražské jaro, k němuž pak zcela nerozlučně patřil víc než dvě desetiletí.

Česká filharmonie je právě na evropském turné a po včerejším koncertu v Bruggách zítra poprvé vystoupí v proslulé Elbphilharmonie v Hamburku. Povede ji její šéfdirigent Semjon Byčkov, který tam mimo jiné účinkoval minulou neděli s domácím Orchestrem Severoněmeckého rozhlasu NDR Elbphilharmonie. Česká filharmonie tam zítra zahraje Čajkovského 1. symfonii „Zimní sny“ a 2. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Sólový part přednese Jan Lisiecki, mladý kanadský klavírista polské národnosti. KlasikaPlus bude na místě a přinese průběžné informace. Novostavba Labské filharmonie s koncertní síní pro 2100 posluchačů vznikla v někdejší přístavní čtvrti a je otevřena od ledna 2017. Koncerty jsou beznadějně vyprodané. Česká filharmonie zahájila německo-belgické turné ve čtvrtek v Essenu a po Hamburku ji čekají koncerty ve Frankfurtu, Düsseldorfu, Norimberku a Hannoveru. Do konce 123. sezony pak pojede ještě na dva zahraniční zájezdy, v květnu pod vedením Petra Altrichtera do Číny a na Tchaj-wan a v červenci pod taktovkou Tomáše Netopila do Bad Kissingenu.

7. ročník Mezinárodní houslové soutěže PhDr. Josefa Micky hlásí plno a pro obrovský zájem musel uzavřít možnost přihlášek. Letos se tak utká nakonec 66 mladých hudebníků. Soutěž se koná pod záštitou Václava Hudečka, který je také předsedou poroty, je určená pro houslisty, kteří navštěvují základní umělecké školy, konzervatoře, střední školy s hudebním zaměřením, soukromé umělecké školy nebo soukromou výuku, nastudují předepsaný repertoár a splní věkovou hranici do 16 ti let. Samotné soutěžní koncerty proběhnou 22. až 24. března v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy a veřejnost na ně může přijít zdarma. V porotě kromě Václava Hudečka usednou primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto.

Koncert už je výsledek, ale vedou k němu hodiny pilování a hledání správného výrazu. A právě práci orchestru chce veřejnosti ukázat Filharmonie Gustava Mahlera z Jihlavy. Podobně, jako to dělají například BBC Symphony Orchestra a nebo doma Česká filharmonie, nabídne publiku možnost poznat, jak orchestr zkouší. Netradiční příležitost bude součástí koncertu 17. února. Jeho první polovina bude probíhat formou zkoušky, orchestr ukáže na Šesté symfonii Ludwiga van Beethovena, jak dílo nacvičuje, jak dirigent pracuje s jednotlivými skupinami nástrojů a na co klade důraz. V druhé části pak skladbu zahraje jako na klasickém koncertě. "Zastáváme názor, že takto poučený posluchač může hudbu vnímat úplně jiným způsobem. Vidět za konkrétní melodií její význam, případně životní příběh skladatele, je důležité u dospělých i dětských posluchačů, kterým se naše filharmonie také věnuje. Nabízíme programy pro děti z mateřských, základních i středních škol, uzpůsobujeme jim program a aktivně je do hraní zapojujeme. Proti jiným městům tady cítíme jakýsi deficit informací," vysvětlil manažer filharmonie Vladimír Holeš. Jihlavská filharmonie funguje od roku 2003. Předtím měla podle Holeše Jihlava stálé velké hudební těleso naposledy před druhou světovou válkou. Novinkou letoška je, že se zapojila do krajského projektu Hudba pro Vysočinu, který má přispět k širšímu povědomí o hudebních velikánech spjatých s regionem.

Nadace Bohuslava Martinů otevřela letošní ročník soutěže. Utkají se v ní mladí hudebníci do 28 let, tentokrát klavíristé a komorní soubory ve složení duo až sexteto bez klavíru. Na vítěze čeká například vystoupení v rámci abonentního koncertu Českého spolku pro komorní hudbu nebo nahrávka Českého rozhlasu z koncertu laureátů. Přihlášky je možné podat do konce dubna. „Každoročně se naše veřejnost setkává s osobnostmi, které svoji kariéru zahajují v rámci této soutěže a záhy se stávají významnými osobnostmi našeho koncertního života,“ říká hlavní garant soutěže a ředitel Nadace Bohuslava Martinů prof. Jiří Hlaváč. Garanty jednotlivých soutěžních oborů jsou tradičně významní umělci a pedagogové. Pro obor klavír je to Ivo Kahánek a pro komorní soubory bez klavíru violoncellista Michal Kaňka. Soutěž Bohuslava Martinů hledá mladé talenty už od roku 1996. Mezi úspěšné laureáty minulých ročníků patří třeba letošní garant Ivo Kahánek, dále Kristýna Znamenáčková, Roman Patočka, Václav Petr, Tomáš Jamník, Olga Šroubková nebo Anna Paulová. Koncert laureátů a slavnostní předání cen se koná 1. prosince 2019 v Sále Martinů v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů.

Tenorista Štefan Margita, Bennewitzovo kvarteto nebo klavírista Martin Kasík vystoupí letos v koncertním cyklu Klasika Viva. Festival začíná v polovině února a letos nabídne čtyři koncerty v Šumperku a 17. února zahajovací v Českém Brodě. Přehlídku na něm otevře Kvarteto Apollon ao závěrečný večer se 20. května postará klarinetista Karel Dohnal, který do Šumperku přiveze legendární kompozici Karlheinze Stockhausena s názvem Harlekin, která spojuje hru na klarinet, tanec a pantomimu - dílo natolik náročné, že ho v současné době hraje jen několik klarinetistů na světě. Na koncertech jinak zazní skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, Fryderyka Chopina Festival, Modesta Petroviče Musorgského, Franze Schuberta nebo Petra Iljiče Čajkovského. Klasika Viva vznikl v roce 2001 a každoročně ho navštíví přes 2000 posluchačů. Lidem na severu Olomouckého kraje nabízí kvalitní koncerty vážné hudby v podání mladých úspěšných umělců i hudebníků známých jmen.

Znovuzrození cembala, to je podtitul koncertu, který otevře 11. ročník Hudebního salónu Café crème. Koná se v neděli 3. února v kostele sv. Vavřince pod Petřínem od půl osmé a vzdá poctu Wandě Landowské, díky které se cembalo po sto letech nadvlády klavíru opět prosadilo na světová pódia. Na programu budou skladby tvůrců 1. poloviny 20. století, včetně Bohuslava Martinů, který stejně jako Landowská zemřel v roce 1959.  V letošním roce tedy uplyne 60 let od jejich úmrtí.  Dalšími autory budou Marguerite Roesgen-Champion, Darius Milhaud, Jacques Ibert nebo Florent Schmitt. A jako vrchol zazní i Koncert pro cembalo a 5 nástrojů Manuela de Fally, který je přímo kultovní záležitostí tohoto období, ale na koncertních pódiích dnes velmi vzácný.  Zahrají Karel Dohnal (klarinet), Jan Souček (hoboj), Adéla Štajnochrová (housle), Lukáš Polák (violoncello) a Monika Knoblochová (cembalo), autorka celého koncertního cyklu Hudební salón Café crème. Speciálním hostem bude i proslulá česká flétnistka Clara Nováková, která v České republice vystupuje jen zřídka. Hlavní myšlenkou cyklu Hudební salón Café crème je navázat stylem i atmosférou na předválečné salónní setkávání, nabídnout nevšední dramaturgii i drobné domácí pohoštění, které je vždy po koncertě k dispozici v předsálí. Tvůrci sahají po nezvyklých kombinacích hudby s dalšími uměleckými žánry, literaturou, tancem i pantomimou, divadlem, i loutkovým, v programech se citlivě prolíná hudba stará i soudobá.

Smyčcové kvarteto Epoque Quartet je s deskou zachycující hudbu Jana Kučery jedním ze tří souborů nominovaných v nové kategorii Klasika na Ceny Anděl. Dalšími jsou Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a sólisty za operu Čím lidé žijí od Bohuslava Martinů a komorní sbor Martinů Voices za nahrávku madrigalů stejného skladatele. Epoque Quartet se přitom zdaleka nevěnuje jen klasice - z větší části dnes už spíš jiným žánrům, zejména jazzu, rocku, alternativě a aranžím. V sále Lucerny připomene 26. března v bohatém programu s řadou hostů dvacet let své přítomnosti na české hudební scéně. KlasikaPlus chystá se souborem bilanční rozhovor. Čtveřice se v něm zamýšlí nad cestou, kterou pouze s jednou změnou v obsazení za ta dvě desetiletí urazila, nad repertoárovou šíří a jejími hranicemi, nad poměrem k současné nové tvorbě. Z rozhovoru mimo jiné vyplývá, že Epoque Quartet se nehodlá věnovat salonním úpravám a že se nadále rád bude od všech výbojů vracet i k opravdové klasice. A plejáda významných jmen, která se objeví v Lucerně, nemá podle jeho členů ohromit; jde o vynikající hudebníky, s nimiž se výborně spolupracovalo a s nimiž kvarteto něco pojí... Ceny Anděl, které vyhlašuje Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu a o nichž hlasuje Česká hudební akademie, se letos předávají už osmadvacátým rokem. Chtějí upozornit na to nejlepší, co se v hudbě v roce 2018 napříč celým jejím spektrem událo. Týkaly se až dosud v podstatě všech žánrů, jen vážné hudby ne. V jednotlivých kategoriích, jichž je čtrnáct, vybírají akademici nejlepší desky a písně v dvojkolové volbě. Ceremoniál předávání cen se odehraje 5. března v prostorách pražského Fora Karlín.

Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar zveřejnily další nominace, tentokrát za balet. V ženské kategorii je získaly Shino Sakurado za roli Mercedes, Sawa Shiratsuki za roli Kitri a Barbora Šulcová za roli Cikánky v baletní inscenaci Don Quijote, kterou uvádí Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Všechny nominované tak spojuje jediné představení. Za mužské baletní výkony byli nominováni Tomáš Hoš za roli Rezanova v baletu Slezského divadla v Opavě Juno a Avos, Stefano Pietragalla za výkony ve dvou inscenacích, v ostravském Donu Quiotovi a v představení Vzlety a pády a Sergio Méndez Romero za roli Basila opět v inscenaci Don Quiote. V loňském ročníku se nejlepšími tanečníky stali roku stali Barbora Šulcová a Rei Masatomi za sólové výkony v choreografii Rain Dogs v rámci programu All That Jazz, Rock, Blues, a to s přihlédnutím k výkonu v roli Porthose v inscenaci Tři mušketýři v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Ceny Jantar se udělují celkem v šestnácti kategoriích a v osmi uměleckých oborech. Jména vítězů budou oznámena 3. března 2019 na galavečeru v multifunkční ostravské hale Gong.

Třiatřicet programů, počínaje hvězdnými koncerty sopranistky Olgy Peretyatko a mezzosopranistky Magdaleny Kožené a konče Dvořákovou Svatou Ludmilou, Webberovou rockovou operou Jesus Christ Superstar nebo operami Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů, nabídne letošní národní festival Smetanova Litomyšl. Od 13. června do 7. července pořádá celkem deset operních představení a deset velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se uskuteční ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Komorní operní představení se už tradičně konají na zámku v nedalekých Nových Hradech, kde letos zazní v české premiéře Gluckova opera Paris a Helena. Z klasického operního repertoáru uvedou v Litomyšli soubory Národních divadel z Prahy, Brna a Ostravy Smetanova Dalibora, Donizettiho Nápoj lásky, Pucciniho Triptych a Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Zahajovací koncert patří rezidenční České filharmonii s Jakubem Hrůšou a houslistou Josefem Špačkem, dalším velkým symfonickým tělesem bude Čajkovského orchestr z Moskvy a pak Filharmonie Brno se sólisty a sbory s Berliozovou dramatickou legendou Faustovo prokletí. Adam Plachetka bude v Litomyšli zpívat se souborem Czech Ensemble Baroque Händela, hostovat tam mají Pražští symfonikové a Janáčkova filharmonie Ostrava, PKF-Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704 nebo Ambroš Ladies Orchestra s dirigentkou Nikol Kraft. Irena Chřibková zahraje varhanní cyklus Faust Petra Ebena. Mezi sólisty festivalu bude trumpetista Sergej Nakarjakov. Přijede Dětská opera Praha, Kühnův dětský sbor, brněnská Kantiléna, Česká studentská filharmonie a dětský pěvecký sbor Čhavorenge. Operní studio Theaturtle Toronto uvede muzikál Charlotte. Uskuteční se jazzové koncerty a Orquestrina Baborák přiveze tango. A jedna sobota bude patřit pořadům uzavírajícím první ročník uměleckého vzdělávání MenART – propojení mladých talentů s profesionálními umělci.

Emirates Palace v Abú Dhabi (v češtině se město uvádí jako Abú Zabí)  se dnes a v pátek stane dějištěm Valkýry, druhé z oper tetralogie Prsten Nibelungův Richarda Wagnera. Inscenaci bude řídit Katharina Wagner, pravnučka skladatele, a vystoupí v ní i česká mezzosopranistka Eliška Weissová v roli valkýry Rossweisse. Rozhovor s ní a první dojmy po dnešní arabské premiéře přineseme na našem portálu zítra. Představení do Spojených arabských emirátů přiváží světově proslulý festival v Bayreuthu na pozvání tamního Ministerstva kultury a cestovního ruchu a pod záštitou ministra zahraničních věcí Šejka Abdulláhu bin Zayeda Al Nahyana. Místo konání, slavný Emirates Palace, od svého vzniku dominuje okolí hlavního města Abu Dhabi. Patří mezi nejúchvatnější stavby světa a slouží jako hotel. Saif Saeed Ghobash, zástupce ministerstva kultury, k hostování uvedl: "S Katharinou Wagner jednáme již řadu let, abychom tento projekt uskutečnili, je opravdu jedinečný. Bayreuther Festspiele přichází do Abú Dhabi s produkcí odrážející  vynikající uměleckou kvalitu a inovativní vizi, která současně dokazuje, že Abu Dhabi je platformou pro kulturní nabídky světové úrovně."

Saxofonové kvarteto Bohemia připravilo na dnešní večer koncert do alternativního pražského prostoru Pragovka Art District v bývalé továrně Pragovka u stanice metra Kolbenova. Vybralo skladby klasické, jazzové i syntetické, členka souboru Kateřina Pavlíková nabídne navíc strhující funkový zážitek ve spojení s elektronikou. Na programu je mimo jiné Suita z West Side Story od Leonarda Bernsteina, Tango virtuoso Thierryho Escaicha, Miniatures z pera Michaela Nymana a kompozice, které napsali Wayne Siegel, Jacob TV nebo Pedro Iturralde. Bohemia Saxophone Quartet, profesionální soubor, který prezentuje hru na tento nástroj na špičkové světové úrovni, je tvořen čtyřmi exempláři téhož nástroje – sopránový, altový, tenorový a barytonový saxofon tvoří dokonale kompaktní zvuk v obrovském tónovém i stylovém rozsahu. Vedle Kateřiny Pavlíkové v kvartetu hrají Pavel Fiedler, Antonín Mühlhansl a Pavel Škrna. Všichni čtyři se vedle toho věnují pedagogické činnosti a vedou mistrovské kurzy. Jejich brilantní barevná hra, vyrovnaný a osobitý zvuk, nápaditá vlastní aranžmá a všestranný repertoár dobývají od založení souboru v roce 1990 nejen koncertní sály či jazzová pódia, ale i divadla a alternativní scénu. Soubor byl vedle řady zájezdů po Evropě také na turné v USA, Izraeli, Jordánsku, Tunisku, Libanonu, Indonésii a Kuvajtu. Intenzivně propaguje českou soudobou hudbu. 

Collegium 1704 připravuje nový mimořádný projekt – na jaře vydá historicky první českou kompletní nahrávku oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela. Naváže tak na předchozí mezinárodně uznávaná CD, například Bachovy Mše h moll nebo Zelenkovy Missa Divi Xaverii. Zajímavé je, že se u nás Mesiáš příliš neuvádí. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pořídilo nahrávku v minulé koncertní sezóně v Rudolfinu, půjde o vůbec první český kompletní záznam tohoto významného díla. Zaznělo navíc autenticky na repliky historických hudebních nástrojů. Sóla zpívají Giulia Semenzato, Benno Schachtner, Krystian Adam a Krešimir Stražanac. Händelův Mesiáš se v průběhu staletí stal součástí anglické kulturní identity, patří bezesporu k nejproslulejším skladbám světové oratorní literatury. Existují desítky jeho nahrávek a diskografie Mesiáše tak může sloužit jako názorný příklad vývoje interpretace barokní hudby. Ta se od prvních záznamů s obrovským obsazením, extrémně pomalými tempy a patetickým výrazem do dnešní doby dramaticky proměnila. Mezi první historicky poučené patří revoluční počiny Christophera Hogwooda (1979) a sira Johna Eliota Gardinera (1982). Collegium 1704 uvedlo Mesiáše poprvé v roce 2011 na Festival de La Chaise-Dieu. Do Händelova odkazu sáhne Collegium 1704 i letos. Na březnovém koncertě uvede oratorium Izrael v Egyptě. Sólových partů se ujmou stejně jako loni Benno Schachtner a Krystian Adam a s nimi Hannah Morrison, Lenka Cafourková, Tomáš Král a Jaromír Nosek.

Národní festival Smetanova Litomyšl zítra slavnostně odtajní program letošního 61. ročníku, a to ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. A být u toho může i veřejnost. Programem včetně ukázek a rozhovorů provede ve středu od 16:30 dramaturg a umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský. Jedním z hlavních lákadel je rocková opera Jesus Christ Superstar, která vznikla přesně před půlstoletím. V roce 1969 napsali Andrew Lloyd Webber a Tim Rice napřed skladbu Superstar, která se objevila na singlech. Celý muzikál vyšel na LP deskách v roce 1970 a scénickou premiéru měl teprve za další rok. Program dál nabídne například galakoncert ruské koloraturní sopranistky Olgy Peretyatko, nové nastudování Smetanova Dalibora, Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila nebo opera Hry o Marii od Bohuslava Martinů. Pořadatelé také chystají hostování Velkého Čajkovského orchestru z Moskvy a nový pořad mezzosopranistky Magdaleny Kožené nazvaný Il Giardino Sospiri. Naplňovat se bude rovněž několikaleté partnerství s Českou filharmonií a s Adamem Plachetkou. V programu jsou i koncertní přesahy z klasiky do jiných žánrů, v rámci koncertu na přání se tak může publikum těšit na Ondřeje Brouska s Ondřejem Brzobohatým. Smetanova Litomyšl tradičně zaměřená zejména na vokální umění se koná od 13. června do 7. července. KlasikaPlus se stala jedním ze tří hlavních mediálních partnerů, o programu podrobněji i o dění na festivalu budeme průběžně informovat.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram letos zahajuje druhé půl století své existence. 51. ročník festivalu se bude věnovat Antonínu Dvořákovi v roli pedagoga. Na koncertech zazní díla jeho žáků, a to jak z doby jeho působení na Pražské konzervatoři, tak z pobytu v USA. Přehlídka začíná 25. dubna a končí 11. června. Zahajovací koncert nabídne kromě Dvořákových také skladby Josefa Suka a Vítězslava Nováka a vystoupí na něm pěvecká legenda Soňa Červená, sopranistka Lucie Silkenová, houslistka Julie Svěcená a barytonista Martin Bárta, doprovodí je Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. 11. května proběhne tradiční benefiční koncert pro Vilu Rusalka, letos přijal pozvání klavírista Ivo Kahánek a součástí akce bude i mimořádné zpřístupnění vily Rusalka pro veřejnost za přítomnosti potomků Antonína Dvořáka. I další koncerty ale nabídnou známé interprety a tituly. Tenorista Jaroslav Březina a klavírní virtuos Martin Kasík s kolegy přednesou Janáčkův Zápisník zmizelého, výběr z Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních, Píseň lásky Josefa Suka a Slovenské dvojzpěvy Sylvie Bodorové. Začátek května bude patřit opernímu představení pro děti „Prodáváme nevěstu“. Dále vystoupí Český filharmonický sbor Brno, kytarové duo Cantique ve složení Anna Hronová a Jan Hron, Smetanovo trio, Heidelberg University Concert Choir (USA), Prague Cello Quartet, komorní orchestr Quattro v čele s dirigentem Markem Štilcem, harfistka Jana Boušková, Spohr Violin Dua a varhaník Pavel Černý. V programu je i světová premiéra vítězné skladby 3. ročníku kompoziční soutěže, Suita pro smyčcový orchestr Petra Koronthályho. Svatá Hora u Příbrami bude letos místem pro Operetní gala. Open air koncert připomene žáky Antonína Dvořáka, kteří svůj umělecký život zasvětili operetní tvorbě, Oskara Nedbala, Rudolfa Frimla a Rudolfa Piskáčka. V rámci festivalu se už počtvrté bude konat i Den s Antonínem Dvořákem, přinese řadu koncertů a doprovodných akcí včetně pokračování loňského netradičního projektu dirigentů Debashishe Chaudhuriho z Indie, Davida Rutherforda z USA a Příbramské filharmonie s názvem Immersive concert. Festival pak završí mimořádný koncert Václava Hudečka a jeho „žáků“ Jana Mráčka a Marie Hasoňové  s názvem „Mistři houslí“. 

Pražská Bertramka se stala národní kulturní památkou. V polovině ledna ji navštívil ministr kultury Antonín Staněk a výsledkem byl návrh vládě, aby památné vile, ve které pobýval Wolfgang Amadeus Mozart, tento status udělila. A vláda to dnes přednostně udělala - stalo se tak téměř v den Mozartových narozenin, které jsme si připomněli včera. Důsledkem by teď mělo být lepší financováním oprav. Slavná vila totiž už léta chátrá a více než dva roky je zavřená. Loni tam sice proběhly dílčí práce, na podzim se opravovalo venkovní schodiště, dnes už je ale fasáda opět opadaná. O problematické kauze Bertramky jsme podrobně informovali v seriálu Pohledem Petra Vebera. Ministr Staněk po své návštěvě uvedl: "Chtěl jsem si objekt prohlédnout, protože jsou některé názory, že z hlediska historické podoby už Bertramka nevypadá tak, jak ji mohl vidět Mozart. Nicméně základ myšlenky na prohlášení za NKP je Mozartův odkaz, fakt, že tu skutečně byl. Je to místo s geniem loci." A dnes dodal, že "pokud národní kulturní památka žádá dotační peníze na ministerstvu kultury, tak je svým způsobem bodově zvýhodněna. Má větší šanci na ty peníze dosáhnout. Hlavním důvodem ale bylo i to, že bych chtěl dostat k jednacímu stolu jednotlivé skupiny, zejména majitele, což je Mozartova obec, Praha a ministerstvo kultury, abychom vytvořili společný postup pro záchranu Bertramky." Pokud památka má nejvyšší možný status státní ochrany, dosáhne její majitel na více podpory z veřejných zdrojů, stát ale může naopak také více tlačit na majitele, aby se o památku řádně staral. V případě špatné péče také může udělit vyšší pokutu. Praha dříve uvažovala o tom, že by se o Bertramku mohla starat některá z jí zřizovaných institucí. Prohlášení za NKP má podle Staňka výhodu "v případě jakýchkoli problémů". Status národní kulturní památky umožňuje předkupní právo státu, což ministr vyzdvihl jako "velice důležité". Národní kulturní památkou se stane celý areál i se zahradou a hospodářskými budovami, poblíž kterých v současnosti bydlí bezdomovci. Ministr Staněk zmínil, že pokud se stav Bertramky zlepší, mohlo by do ní Národní muzeum zapůjčit některé artefakty spojené s Mozartem nebo někdejšími majiteli vily, manželi Duškovými.

Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar zveřejnily další nominace, tentokrát za operu. V ženské kategorii je získaly Veronika Holbová za role v inscenacích Osud a Triptych, které uvedlo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Jana Sibera za roli Mařenky v Prodané nevěstě Slezského divadla Opava a Iordanka Derilova za roli Katěriny Izmailovy v ostravské inscenaci Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského újezdu. Za mužské operní výkony byli nominováni Aleš Briscein také za roli v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu, Pavel Klečka za roli Revírníka v opavské inscenaci Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky a Josef Moravec za ztvárnění role Živného v ostravské inscenaci Janáčkovy opery Osud. V loňském ročníku se operními pěvci roku stali Barbora Řeřichová za Rusalku, kterou ztvárnila v Opavě, a Svatopluk Sem za roli Kaliny v ostravském Tajemství. Ceny Jantar se udělují celkem v šestnácti kategoriích a v osmi uměleckých oborech. Jména vítězů budou oznámena 3. března 2019 na galavečeru v multifunkční ostravské hale Gong.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK povede ve středu a ve čtvrtek na abonentních koncertech Tomáš Brauner. Zaskočí tak za nemocného šéfdirigenta Pietari Inkinena. Program zůstává beze změny, Pražští symfonikové zahrají s Albrechtem Mayerem, známým členem Berlínských filharmoniků, hobojový koncert Ralpha Vaughana Williamse a Náhrobek Couperinův Maurice Ravela v úpravě pro hoboj a smyčce. V druhé půlce pak zazní šestá symfonie zvaná „Pastorální“ Ludwiga van Beethovena. Pietari Inkinen pak na únor připravuje pro abonentní koncerty díla Dmitrije Šostakoviče a Bohuslava Martinů. Tomáš Brauner patří k vyhledávaným dirigentům své generace. Od roku 2013 zastává post šéfdirigenta Plzeňské filharmonie a od roku 2014 se stal hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze.