Poslední z letošních koncertů dnes nabídne hudební festival Věčná naděje: Gustav Mahler a terezínští skladatelé. V Rezidenci primátora hl. m. Prahy vystoupí od půl sedmé hobojista Vilém Veverka. Zahraje skladby Benjamina Brittena, Antala Dorátiho, Jana Klusáka a samozřejmě Pavla Haase. Koncerty tohoto nového cyklu probíhají v Praze a v Terezíně a věnují se česko-německo-židovské hudební kultuře ve středoevropském kontextu s důrazem na tvorbu Gustava Mahlera, terezínských autorů a jejich současníků. "Je to velké téma, má silný emocionální náboj, je to hudba, která po 80 letech pořád nachází své posluchače," řekl muzikolog Lubomír Spurný, který se podílel na dramaturgii festivalu. Srpnový zahajovací koncert v Rudolfinu byl věnován Viktoru Ullmannovi, od jehož narození letos uplynulo 120 let. Festival Věčná naděje spolupracuje s Institutem terezínských skladatelů. Toto centrem zkoumá, dokumentuje a popularizuje tvůrce, kteří byli věznění za druhé světové války a často nepřežili. Jako hlavní úkol si institut stanovil sestavení souhrnné edice děl všech terezínských skladatelů.
Sedmdesátiny včera oslavil se svým publikem Ivan Klánský, klavírní virtuos a děkan Hudební a taneční fakulty pražské AMU. Narozeniny měl sice už v květnu, ale teprve na včerejší večer naplánoval svůj recitál v Rudolfinu, kde spolu s ním vystoupili i čtyři jeho synové – klavírista Lukáš, violoncellista Adam, basbarytonista Daniel a Vladimír, houslista a zároveň člen souboru Epoque Quartet, který na včerejším koncertě také účinkoval. Zazněla díla Antonína Dvořáka, Rondo Op. 94, klavírní kvintet A dur, Cigánské melodie a výběr ze Slovanských tanců, poslední větu z Dvořákovy sonatiny pak jako přídavek s otcem zahrála houslistka Klára. Profesor Ivan Klánský absolvoval konzervatoř u Valentiny Kameníkové a HAMU u Františka Raucha a sám je dnes úspěšným pedagogem, z jehož třídy vyšli například vítězové soutěže Pražského jara Martin Kasík nebo Ivo Kahánek. Letos na jaře získal Granátovou hvězdu za mimořádný přínos českému kulturnímu dědictví od Bohemian Heritage Fund a loni Cenu Antonína Dvořáka udělovanou Akademií klasické hudby za mimořádné umělecké počiny a popularizaci české klasické hudby. Ivan Klánský má celkem šest dětí, hudbě se věnuje i dcera Klára, pouze prvorozený syn Michal, kterého prý jediného do hudby nutili, pak hudby nechal. Mezi českými hudebníky je známý i svou fenomenální pamětí na jízdní řády a schopností nacházet nejvýhodnější spojení po celém světě, s úsměvem dodává, že má takovou cestovní kancelář pro hudebníky.
Soutěž Nadace Bohuslava Martinů se letos koná v oborech housle a komorní soubory s klavírem. Její laureáti budou známi už v neděli 25. 11. a vystoupí večer na koncertě vítězů v Sále Martinů na Hudební fakultě AMU. Soutěžit přijeli posluchači českých a slovenských hudebních univerzit. Interpretační soutěž akcentující dílo Bohuslava Martinů takto pomáhá nadaným studentům vstoupit do koncertního života už od roku 1996. Mezi úspěšné účastníky minulých ročníků patří například houslista Roman Patočka, violoncellisté Václav Petr a Tomáš Jamník, houslistka Olga Šroubková nebo klarinetistka Anna Paulová, všichni už dnes známí profesionální umělci. Garanty jednotlivých kategorií jsou tradičně zkušení a významní interpreti. V kategorii housle je to v tomto ročníku profesor HAMU Ivan Štraus, v kategorii komorních souborů s klavírem děkan HAMU Ivan Klánský. Nedělní koncert vítězů je součástí 24. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů, který do 19. prosince nabídne například koncerty Kühnova dětského sboru, Ivo Kahánka nebo vítězek předešlých ročníků Soutěže Nadace Bohuslava Martinů sopranistky Zdislavy Bočkové a Anny Paulové. Na festivalu se objeví rovněž violoncellista Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, Wihanovo kvarteto, Guarneri trio a Severočeská filharmonie Teplice. Dramaturgie přehlídky představuje dílo českého klasika v konfrontaci s jeho vrstevníky a nástupci. V rámci vlastních abonentních koncertů se do programu připojí Český spolek pro komorní hudbu a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Česká filharmonie chystá na závěr Dnů Bohuslava Martinů skladatelův 1. houslový koncert, Dvořákovo Te Deum, Honeggerovu Vánoční kantátu a v premiéře skladbu Vzkříšení světla a naděje od Jiřího Gemrota.
Česká filharmonie má před sebou tři koncerty ve Vídni. Uzavře tak sérii podzimních zahraničních vystoupení ke stému výročí vzniku Československé republiky. V sobotu, v pondělí a v úterý v rakouské metropoli hraje hudbu českých autorů a Gustava Mahlera. Rezidenci České filharmonie v sále Musikverein otevře při prvním z koncertů skladba Double od Luboše Fišera, následují orchestrální části ze Smetanovy Prodané nevěsty, Saint-Saënsův Violoncellový koncert se sólistou Gautierem Capuçonem a pak Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka, který v roce 1896 řídil první koncert orchestru. Další dva koncerty jsou věnovány Mahlerově 2. symfonii zvané Vzkříšení. Mimořádně nezazní s Pražským filharmonickým sborem, ale se sborem Wiener Singverein. Sólistky jsou stejné jako v Praze a v newyorské Carnegie Hall - Christiane Karg a Elisabeth Kulman. Po návratu do Prahy orchestr dílo nahraje pro připravovaný komplet Mahlerových symfonií. Inaugurační turné šéfdirigenta Semjona Byčkova zavedlo orchestr v minulých týdnech do Bratislavy, do Londýna a pak do New Yorku, Washingtonu, Chicaga, San Francisca a dalších pěti amerických měst. Na jaře 2019 spolu pojedou mimo jiné do sálu Labské filharmonie v Hamburku. S dirigentem Petrem Altrichterem pak budou hostovat v Číně a na Tchaj-wanu a v červenci pod taktovkou Tomáše Netopila v Německu v Bad Kissingen.
Soudobá hudba a moderní prostor – to je spojení, které přinese dnešní koncert souboru Ensemble Terrible ve Venuši ve Švehlovce. Těleso se specializuje na hudbu mladých autorů. Zazní skladby talentovaných autorů Hudební a taneční fakulty AMU. Představí se tak současní vedoucí souboru Ensemble Terrible Jan Rösner a Petr Hora nebo skladatelka Soňa Vetchá, která je v prvním ročníku doktorského studia v oboru skladba a získala 1.cenu v mezinárodní skladatelské soutěži Generace za skladbu Trhliny v časoprostoru. Také Patrik Kako, rodák z Bratislavy, jeho díla zazněla například na Festivalu AsynChronie nebo v rámci projektu Hudba Európy v Sofii. Dál skladba November 2017 Anny Vtípilové, kde je základem výběr šesti tónů, a Simulacrum, kterou napsala Daria Pavlotskaya.
Klavírní festival Rudolfa Firkušného, jehož pořadatelem je Pražské jaro, otvírá dnes sólové vystoupení Montyho Alexandera, jedné z legend jazzového piana. V týdnu od nadcházející soboty do další neděle potom program nabídne pět dalších jmen, pět večerů klasické hudby… Jazz je novým žánrovým zpestřením dosavadní nabídky festivalu nesoucího jméno legendárního českého exilového pianisty. Čtyřiasedmdesátiletý Monty Alexander, v Čechách vystupující poprvé, je jazzmanem brilantní techniky a strhujícího swingového projevu, s přesahem až do světa pop music. Jeho jedinečný hráčský styl vyšel ze znalosti nahrávek jazzových legend, jazzových a rhythm‑and‑bluesových pořadů amerických rádií i žánrů svého času populárních na ulicích jeho rodné Jamajky. Od šedesátých let žije v USA. Jeho první album se jmenovalo Alexander the Great. Jeho současný repertoár je harmonickou koexistencí vlastních skladeb, originálních úprav jazzových standardů, muzikálových evergreenů, blues, gospelu, bebopu, calypsa, reggae...V sobotu v Praze vystoupí portugalský klavírista polsko‑maďarského původu Piotr Anderszewski. Jeho recitál má soustředěný program – obsáhlý výběr z Bachova Dobře temperovaného klavíru a v druhé polovině Beethovenových 33 variací na Diabelliho valčík, skladbu, s níž se mimořádně proslavil… Grigorije Sokolova, který hostuje v Praze 27. listopadu, považují mnozí za antihvězdu, současně však za jednoho z nejlepších žijících klavíristů. Zásadně nenatáčí ve studiu a nedává prý rozhovory. Zahraje Beethovena a Schuberta… O dva dny později má v Rudolfinu koncert Miroslav Sekera, jediný český klavírista na letošním ročníku. Portál KlasikaPlus s ním přinesl rozhovor Miluji autory 19. století. Sekera zahraje širší výběr od Scarlattiho přes Beethovena a Schumanna po Smetanu a Debussyho…. Posledním recitálem v programu je 2. prosince vystoupení Brita Paula Lewise, který chystá Haydna, Beethovena a Brahmse… Už 25. listopadu se však uskuteční jediný orchestrální koncert festivalu – Koncert č. 3 Sergeje Rachmaninova zahraje čerstvý vítěz slavné Van Cliburnovy soutěže Yekwon Sunwoo. Doprovází ho Orchestr Korejského rozhlasu (KBS) s izraelským dirigentem Yoelem Levim.
Hned dvě mše chystá na svůj vánoční koncert Janáčkova filharmonie Ostrava. 18. prosince tak zazní vedle tradiční České mše vánoční Jakuba Jana Ryby ještě valašská Čuj, Miko, čuj! barokního skladatele Josefa Schreiera. Tato pastorální mše vychází z valašského lidového prostředí a patří k nejvýznamnějším dílům kantorské hudby na Moravě v 18. století. Uvádí se též jako Missa Pastoralis in C boemica nebo "Moravská mše vánoční" a je v podstatě sledem pastorel a drobných scének s pastýřskými náměty. Melodika i rytmika vychází z moravské lidové hudby ve starých tóninách období pozdního baroka a lze ji považovat za předchůdkyni přibližně o 40 let mladší proslulé pastorální Rybovy mše Hej mistře. Na koncertě ji s ostravskými filharmoniky přednesou sopranistka Kristýna Vylíčilová, mezzosopranistka Alžběta Vomáčková, tenorista Václav Čížek, basista Zdeněk Plech a sbor Canticum Ostrava s Jurijem Galatenkem.
Před 90 lety, 22. listopadu 1928 mělo v Paříži premiéru Bolero, dnes už legendární skladba jediného motivu od francouzského skladatele Maurice Ravela. Vydobila si postupně místo jedné z nejhranějších symfonických skladeb vůbec a patří zároveň mezi ty, které více či méně zastínily ostatní díla svého tvůrce. V této souvislosti se třeba Gustav Holst stal "autorem jedné skladby" kvůli jeho suitě Planety. Bolero Ravel původně napsal jako hudbu pro baletní skupinu tanečnice a choreografky Idy Rubinsteinové. Napřed měl pro tento účel v úmyslu složit orchestrální verzi Iberie od Isaaka Albénize, nepodařilo se mu ale získat souhlas držitelů autorských práv. Narychlo proto napsal asi dvacetiminutové dílko, víceméně jako cvičnou skladbu. Obrovský úspěch Bolera pak zaskočil i samotného Ravela. Oblíbenými se staly ale i další jeho díla, ať už orchestrální nebo klavírní. Také je autorem oper a baletů, mezi nejznámější patří Španělská hodinka a Dafnis a Chloe. Jedno z nejslavnějších zpracování u nás je krátkometrážní film z roku 1987, ve kterém Bolero tančí Boris Rösner a Marcela Černačová v režii Jana Kratochvíla.
Pomyslně do Paříže si dnes večer odskočí Komorní filharmonie Pardubice. Jako hosty si totiž do Sukovy síně Domu hudby pozvala Chanson Trio Coucou. Koncert s podtitulem Na skok do Paříže nabídne francouzské šansony známých autorů, jako jsou Edith Piaf nebo Jacques Brel, a také autorskou tvorbu Radky Rubešové a jejího tria. Diriguje Jakub Pikla. Soubor Chanson Trio Coucou vznikl kolem zpěvačky Radky Rubešové, absolventky brněnské JAMU, kterou při studiu ve Francii uchvátily nejen šansony, ale i francouzská kultura jako taková. Repertoár jejího Tria tvoří jak jedinečné úpravy písní známých francouzských šansoniérů, tak méně známé šansony, ale i vlastní tvorba, ve které zhudebňuje francouzské básně. Členy ansámblu jsou vedle ní klavírista, akordeonista a autor hudebních úprav Martin Kudrna, houslista Zdeněk Häckl a kontrabasista Petr Pavlíček. Komorní filharmonie Pardubice vystoupila s Chanson Trio Coucou také letos v březnu.
Novou komorní řadu koncertů dnes zahajuje Pragovka for Music v pražské továrně Pragovka u stanice metra Kolbenova. Sice to je na první pohled netradiční místo pro kulturu, ale důvodů je víc. "V Pragovce ale umíme přizpůsobit prostor koncertujícímu ansámblu. Umíme se prostorově přizpůsobit vokální hudbě, vytvořit intimní atmosféru pro „komořinu“ i nabídnout monumentální industriální halu pro větší projekty," vysvětluje dramaturg projektu Lukáš Hurník a dodává: "Neříkáme, že hudba je jen jedna. Naopak, chceme ukázat, kolik tváří hudba má a jak se navzájem mohou inspirovat." Pragovka for Music se zaměřuje na komorní hudbu překračující stylové hranice, přinášející ale nápaditost, muzikálnost, originalitu. Dnes od 19 hodin tam zazní Shakespearovy sonety zhudebněné soudobými skladateli jazzově i klasicky, které přednesou sopranistka Lucie Silkenová, jazzová zpěvačka Markéta Foukalová a Duo Teres, které tvoří houslistka Lucia Fulka Kopsová a kytarista Tomáš Honěk. O tomto cyklu už jsme informovali v článku Shakespeare v nových skladbách. V rámci koncertů v Pragovce brzy zazní i Rybova mše vánoční Jakuba Jana Ryby v autentické, klasicistní podobě v podání souboru Gaudium Pragense. O Vánocích se tato půvabná skladba hraje všude. 11. prosince ale poprvé zazní v podobě blízké původnímu záměru skladatele, který nebyl naivním venkovským autorem, ale hudebníkem, který nám zanechal hluboká a kompozičně nesmírně vyspělá díla. Na prvním koncertu v novém roce pak 30. ledna vystoupí Saxofonové kvarteto Bohemia a nabídne mimo jiné skladbu kombinující barytonsaxofon a elektronickou stopu, to vše ve stylu sofistikovaného funky.
Barokní orchestr Czech Ensemble Baroque řízený Romanem Válkem uvede v lednu koncertně a v létě scénicky oratorium Saul od Georga Friedricha Händela. V obou případech počítá se špičkovými pěvci v čele s barytonistou Adamem Plachetkou a kontratenoristou Andreasem Schollem. Koncert se koná v Besedním domě v Brně 16. ledna, scénický projekt se má hrát na Festivalu Hudba Znojmo od 25. července. Händelovo tříaktové oratorium Saul bylo poprvé uvedeno v Královském divadle v Londýně 16. ledna 1739, v Brně tedy zazní přesně po 280 letech. Libreto Charlese Jennense dějově vychází z biblických událostí, konkrétně ze starozákonní První knihy Samuelovy. Pro Händela typická velká sborová čísla patří k tomu nejdramatičtějšímu, co kdy napsal. Jde o příběh Saula, prvního krále Izraele, vykreslující přerod přátelství k zamýšlenému následníkovi Davidovi v závist a nenávist, která se nakonec stane příčinou Saulovy zkázy. V dramatu se objevují také mytické postavy - čarodějnice z Endoru a duch proroka Samuela, kterého čarodějnice vyvolá z mrtvých. Spolu s Adamem Plachetkou a Andreasem Schollem se v doprovodu dobových nástrojů souboru Czech Ensemble Baroque představí sopranistky Natalie Rubis a Kristýna Vylíčilová, polský tenorista Krystian Adam a další renomovaní pěvci. Scénickou podobu oratoria, nastudovaného festivalem ve vlastní produkci, připraví ve Znojmě režisér Tomáš Pilař.
Laureáti Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže se představili v Plzni na komorním koncertě. Pondělní večer v koncertním sále konzervatoře byl definitivní tečkou za 33. ročníkem klání, jehož finále se uskutečnilo v neděli za doprovodu Plzeňské filharmonie řízené Nikol Kraft ve Velkém sále Měšťanské besedy. O první cenu se dělí Ruska Darya Vasileva a Tomáš Vrána, student pražské AMU a předtím ostravské konzervatoře, který ve finále hrál Beethovenův 4. klavírní koncert a na recitálu vítězů Ravelova Kašpara noci. V této nejvyšší kategorii, určené pro pianisty do třiceti let, je druhým Vojtěch Trubač a třetí je Lucie Langerová. V prostřední kategorii pro účastníky do 20 let zvítězil German Skripachev, v nejnižší kategorii, v níž soutěžili studenti do 16 let, byla nejlepší Eliška Vlčková.
Na pouhé tři dny vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně rukopisy a dokumenty vztahující se k Janáčkově opeře Příhody lišky Bystroušky. Jde o skladatelův autograf opery, o opis, který sloužil v Brně pro světovou premiéru v roce 1924, rukopisné verze libret, tištěné výstřižky z Lidových novin s Janáčkovými poznámkami, o korespondenci s autorem námětu Rudolfem Těsnohlídkem a další vzácné archiválie. Budou do čtvrtka k vidění zcela výjimečně a samozřejmě za přísných bezpečnostních podmínek v Památníku Leoše Janáčka. Výstava je příspěvkem k festivalu Janáček Brno 2018, při jehož prvním večeru měla v sobotu premiéru nová inscenace Příhod lišky Bystroušky. Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, ji připravila v hudebním nastudování Marka Ivanoviče, pod režijním vedením Jiřího Heřmana a na scéně Dragana Stojčevského. Reflexi jsme přinesli v článku Aby lidé o mně a o tobě nepsali v novinách. Ke kompozici opery Janáčka inspiroval kreslený seriál o příhodách mazané lišky, který v roce 1920 vycházel na pokračování v Lidových novinách. Spisovatel a redaktor Rudolf Těsnohlídek je psal podle veselých kresbiček malíře Stanislava Lolka. Premiéra 6. listopadu 1924 v divadle Na Hradbách - v dnešním Mahenově divadle, do roku 1918 scéně brněnských Němců - měla velký úspěch. Zásluhu na tom mělo určitě i hudební nastudování Františka Neumanna, vtipná režii Oty Zítka a nápaditá výprava malíře Eduarda Miléna. O půl roku později, v rámci programu festivalu pořádaného Mezinárodní společností pro soudobou hudbu, se konala premiéra opery v pražském Národním divadle.
Poprvé v historii bude tradiční novoroční koncert z Vídně dirigovat Christian Thielemann, šéfdirigent drážďanské Staatskapelle. Pod jeho taktovkou navíc Vídeňští filharmonikové zahrají poprvé i některé netradiční skladby. Na programu tradičně bývají oblíbené melodie dynastie Straussů, Johanna otce i syna a Eduarda, Franze von Suppé a dalších. Tentokrát ale zazní nejméně šest skladeb, které v historii tohoto asi nejslavnějšího Novoročního programu nemají obdoby, Schönfeldský pochod rakouského skladatele Carla Michaela Ziehrera a vůbec poprvé v podání Vídeňských filharmoniků také Express polka Johanna Strausse mladšího nebo valčík Entr'acte Valse od Josefa Hellmesbergera. Tradičními přídavky bývá valčík Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse mladšího, kterému zpravidla předchází dirigentovo novoroční přání posluchačům, nebo Radeckého pochod, který složil Johann Strauss otec, a to za doprovodu rytmicky tleskajícího obecenstva. Vídeňský Novoroční koncert přenášejí desítky televizí pro milióny posluchačů do více než 90 zemí. Sehnat vstupenky vyžaduje nejen tučné konto, ale také trochu štěstí, protože lístky se kvůli velkému zájmu losují. K prestiži koncertu přispívá nejen tradice samotného koncertu, ale také místo, kde se koná, Zlatý sál Spolku přátel hudby ve Vídni Musikverein. 6. ledna roku 1870 budovu otvíral císař František Josef I. a varhany instalovali technici firmy Rieger v roce 1907. Zlatý sál je jedním z pěti, proslul svou kvalitní akustikou a je řazen mezi tři nejlepší koncertní prostory světa, společně se sálem Boston´s Symphony Halla v USA a Concertgebouw v Amsterdamu. Novoroční koncert má tradici už od roku 1939, údajně ho v přímém přenosu sleduje neuvěřitelných 1,3 miliardy posluchačů a další miliony pak v některých z četných repríz. Letos 1. ledna 2018 dirigoval Riccardo Muti, loni Gustavo Dudamel z Venezuely, ve svých 35 letech zatím nejmladší dirigent, kterému se této cti dostalo. Dřív to byli například Zubin Mehta, Willi Boskovsky nebo Lorin Maazel. Vůbec první koncert dirigoval Clemens Krauss.
Úterním koncertem začíná Hudební fórum Hradec Králové. Festival současné symfonické tvorby soustavně představuje v českých premiérách výrazná díla světových autorů, uvedená v zahraničí v posledních několika letech. Koná se čtrnáctým rokem a jako vždy jeho koncerty přenáší stanice Vltava Českého rozhlasu, která je spolu s Filharmonií Hradec Králové spolupořadatelem. Od 20. do 27. listopadu se uskuteční čtyři koncerty. Zahájení patří Filharmonii Hradec Králové, kterou řídí Peter Vrábel. Na programu jsou Mason Bates – pionýr spojení elektronické a orchestrální hudby, v Americe skladatel roku 2018 - a James MacMillan se svým Skotským bestiářem psaným pro nové varhany v sále Filharmonie v Los Angeles. O dva dny později Moravská filharmonie Olomouc zahraje s dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem hudbu, kterou napsali Pascal Dusapin a Einojuhani Rautavaara – od něj to bude 7. symfonie Anděl světla. V sobotu 24. listopadu vystoupí na přehlídce Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem Darrellem Angem, uvedou pod názvem „Hvězdy tančí“ díla Johna Harbisona, Thomase Adèse, Johna Adamse, Bernda Aloise Zimmermanna a Aarona Jay Kernise. A v úterý 27. listopadu bude závěrečný večer přehlídky Koncertem pro lidská práva. Zazní na něm kompozice Tigrana Mansurjana, Giji Kančeliho a Michaela Gandolfiho. S hradeckou filharmonií spoluúčinkuje vedle sólistů Královéhradecký dětský sbor Jitro. Řídí šéfdirigent Kaspar Zehnder.
Čtyřiadvacátý ročník Dnů Bohuslava Martinů zahájí v neděli ve Španělském sále Pražského hradu Hudba Hradní stráže a Policie ČR; závěrečným večerem volně koncipované měsíční přehlídky bude pak 19. prosince abonentní koncert České filharmonie, Franka Petera Zimmermanna a Jakuba Hrůši konaný v Rudolfinu. V mezičase se uskuteční devět dalších programů. Na prvním koncertě na Hradčanech s velkým dechovým orchestrem v Polní mši od Martinů vystoupí 18. listopadu Pražský filharmonický sbor. Dále jsou tam na programu díla Josefa Suka, Evžena Zámečníka, Karla Husy, Adama Klemense, Aleše Pavlorka a Jacoba Beránka. Na 25. listopadu je naplánován koncert laureátů Soutěže Nadace Bohuslava Martinů 2018. Na festivalu se pak objeví například také violoncellista Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, klavírista Ivo Kahánek, Wihanovo kvarteto, Guarneri trio, Kühnův dětský sbor a Severočeská filharmonie Teplice. Dramaturgie přehlídky představuje dílo českého klasika v konfrontaci s jeho evropskými i zámořskými vrstevníky a nástupci. V rámci vlastních abonentních koncertů se do programu připojí Český spolek pro komorní hudbu a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Česká filharmonie chystá na závěr Dnů Bohuslava Martinů skladatelův 1. houslový koncert, Dvořákovo Te Deum, Honeggerovu Vánoční kantátu a v premiéře skladbu Vzkříšení světla a naděje od Jiřího Gemrota.
Světovou premiéru kantáty Juraje Filase „La buona morte“ zazpívá v pondělí 19. listopadu úspěšná sopranistka Olga Jelínková, která momentálně působí ve stálém angažmá v německém Saarbrückenu. „Je to krásná, melodická hudba, téměř filmová,“ říká Olga Jelínková. „Ovšem také velmi náročná pro sólisty. Pan Filas píše sólové linky pro pěvce i dechové nástroje zcela nemilosrdně. Doufám, že bude s mým provedením spokojen.“ S přednesem skladeb Juraje Filase má ale už zkušenosti, zpívala třeba jeho Labutí píseň. Kantáta zazní v rámci abonentního koncertu řady „Tady žije SOČR“ ze Studia 1 Českého rozhlasu. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupí pod taktovkou Jiřího Rožně. Kromě zmíněné světové premiéry zazní ještě Malá symfonie Charlese Gounoda, Concertino Bohuslava Martinů, ve kterém se sólového partu ujme přední violoncellista Petr Nouzovský, a Sinfonietta Alberta Roussela, u kterého Martinů ve Francii studoval.
V katedrále sv. Víta na Pražském hradě byl dnes benefiční koncert ve prospěch tamních budoucích nových varhan. Jejich výroba v dílně Gerharda Grenzinga v Barceloně pokračuje. Hotovy už jsou tři pětiny varhanních píšťal, nyní se také pracuje na vzdušnicích, mechanice, vzduchovém systému a řadě dalších komponent. V průběhu léta příštího roku bude nástroj postupně sestaven, ozvučen a odzkoušen. V říjnu, k výročí státnosti, by se v dílně měl uskutečnit první koncert. Poté nástroj opět rozloží; do Česka ho přivezou na počátku roku 2020, na kůru sestaví a budou ho definitivně intonovat. V katedrále by tedy měly nové varhany stát na jaře roku 2020. Malé a velké firmy, instituce a jednotlivci vybrali již více než 65 milionů korun. Sbírka i nadále pokračuje, zbývá ještě vybrat zhruba patnáct milionů korun. Lidé také mohou adoptovat vlastní píšťalu. Zbývá jich ještě polovina, tedy kolem tří tisíc. Návrh budoucí unikátní podoby nástroje připravil škodovácký designer Peter Olah. Nechal se prý inspirovat cestou do severních Čech, do regionu proslaveného výrobou českého křišťálu, a skalním útvarem, kterému se říká Varhany. V zimě na skále led vytvoří ozdoby podobné křišťálu…
Národní rozhlasová soutěž mladých orchestrů a souborů Concerto Bohemia vyvrcholí v sobotu 17. 11. koncertem letošních laureátů ve Velkém sále Paláce Žofín v Praze. Představí se dechovka Plzeňské konzervatoře 12° Plzeň, Brass Banda Kyjov, Kytarový soubor Non Mesure působící při ZUŠ V. Ambrose v Prostějově, Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře, Manýra ansámbl – soubor Základní umělecké školy Brno Smetanova - a Komorní orchestr I. Fr. Máry z Havlíčkova Brodu, ale také vystoupí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Na programu jsou skladby Marc-Antoina Charpentiera, Ottorina Respighiho, Boba Chilcotta, Pierra Attaignanta, Heinricha Ignaze Franze Bibera, Jeana-Baptisty Lullyho, Jolany Saidlové, Miloše Štědroně, Jaroslava Ježka a dalších autorů. Uzávěrka dalšího ročníku soutěže je 15. prosince. Porota složená z předních českých hudebníků a dirigentů posuzuje soutěžní nahrávky v délce 10 až 20 minut. Soutěžní repertoár souborů je volitelný, vždy však musí být zařazena nejméně jedna skladba českého autora. Nahrávky musí být pořízeny v období mezi 1. lednem a 15. prosincem 2018, ve studiu či během veřejného vystoupení, a to jako live záznam bez následné editace.
V pátek vystoupí v Praze Poznaňská filharmonie. Mimořádný koncert pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a koná se v Obecním domě 16. listopadu. Taktovky se ujme hlavní hostující dirigent Łukasz Borowicz, sólových partů se ujmou houslistka Bomsori Kim a klavíristka Yulianna Avdeeva. Program koncertu je ryze polský; samozřejmě Chopin, od kterého zazní První klavírní koncert, Wieniawského Houslový koncert a skladby Kurpińského a Pendereckého. Poznaňská filharmonie patří k nejznámějším polským hudebním tělesům. České publikum se s ní mohlo setkat na festivalech, jako je Smetanova Litomyšl nebo Janáčkův Máj. Také je neodmyslitelně spojena s dvěma věhlasnými mezinárodními soutěžemi: s klavírní Fryderyka Chopina ve Varšavě a s houslovou Henryka Wieniawského. Obě sólistky večera jsou laureátkami těchto soutěží. Pražští symfonikové s dirigentem Tomášem Braunerem v září úspěšně zahájili sezónu Poznaňské filharmonie a teď recipročně polští hosté zahrají českému publiku. Koncert se koná u příležitosti oslav 100. výročí obnovení nezávislosti Polska a zároveň symbolicky v předvečer českého Dne boje za svobodu a demokracii.
Světová pěvecká soutěž Operalia, mající za cíl vyhledávání nových operních talentů, bude v roce 2019 v Praze. Od roku 1993 ji, pokaždé na jiném místě, pořádá Plácido Domingo. Klání určené pro pěvce od 18 do 32 let se v české metropoli uskuteční od 21. do 26. července, a to v Národním divadle. Zúčastní se 40 pěvců vybraných z většího množství přihlášených. Loni uspěl v Operalii český basbarytonista Boris Prýgl. Získal Cenu Birgitt Nilsson. Další Čech - Petr Nekoranec – se probojoval alespoň do semifinále letošního 26. ročníku Operalie. Vítězi se v Lisabonu stali kanadsko-italská mezzosopranistka Emily D´Angelo a běloruský tenorista Pavel Petrov. Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Praha Silvia Hroncová je přesvědčena, že se podaří někoho z finalistů letošní Operalie získat pro koncertní vystoupení v Praze. A to i proto, že Plácido Domingo po loňském slavnostním představení Mozartova Dona Giovanniho, které dirigoval ve Stavovském divadle, navázal podle jejích slov s Národním divadlem úzký kontakt a získal k němu důvěru. Domingo navíc bude v neděli 27. ledna 2019 řídit Orchestr Národního divadla při koncertě tradičně věnovaném Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Od skladatelova narození uplyne ten den 263 let. Vystoupí zde při té příležitosti čtyři vynikající sólisté – rumunská sopranistka Adela Zaharia, vítězka soutěže Operalia v roce 2017, dále mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, která se stala členkou souboru Semperoper v Drážďanech, tenorista Petr Nekoranec, vítěz Mezinárodní soutěže Francesca Viñase v Barceloně z roku 2017 a nový sólista Opery ve Stuttgartu, a italský basbarytonista Simone Alberghini, vítěz soutěže Operalia v roce 1994 a loňský představitel Dona Giovanniho při hvězdném večeru v Praze.
Absolutní vítězkou 53. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka se ve čtvrtek stala v Karlových Varech sopranistka Li Keng z Tchaj-wanu, která studovala v Římě a nadále tam žije. Získala v hlavní operní kategorii mezi ženami první cenu. Druhá byla Ruska Daria Rositskaia, třetí Laura Teivane z Lotyšska. Jediná česká finalistka v této kategorii, Petra Vondrová, obdržela spolu s dalšími účastnicemi čestné uznání. Mezi muži se v kategorii Opera jako první umístil barytonista Beom Seok Choi z Jižní Koreje, studující v Drážďanech. Druhý byl Číňan Hongyu Chen a o třetí cenu se dělí Ukrajinec Andrii Kharlamov a Polák Janusz Žak. V kategorii Junior byla mezi ženami nejlepší Linda Mellenová ze Slovenska, za ní pak skončily Češky Kristýna Kůstková a Linda Kunclová. Veronika Kaiserová, také z České republiky, dostala čestné uznání. V kategorii juniorů mužů vyhrál český barytonista Tadeáš Hoza, za ním skončil Čech Robin Červinek, třetí cena nebyla udělena. Cenu Národního divadla v Praze získala Daria Rositskaia z Ruska, Cenu Národního divadla Brno, Cenu Slovenského národního divadla a Cenu Českého rozhlasu Vltava a Symfonického orchestru Českého rozhlasu Eva Bodorová ze Slovenska; Cenu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Laura Teivane z Lotyšska a Cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni Andrii Kharlamov z Ukrajiny. Cenu Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro dostala Petra Vondrová. Tadeáš Hoza má také Cenu ředitele Českého rozhlasu Plzeň pro nejlépe umístěného českého pěvce v kategorii Píseň. Eliška Zajícová získává Cenu Nadace Bohuslava Martinů a Kristýna Kůstková Cenu Jarmily Novotné, Cenu Společnosti Antonína Dvořáka a Cenu Karlovarského symfonického orchestru. V pátek večer se koná v Městském divadle v Karlových Varech koncert vítězů.
Do Pardubic se vrátí Bohéma Giacoma Pucciniho nebo Thais francouzského skladatele Julese Masseneta, vystoupí Radek Baborák nebo Lukáš Vondráček. 41. ročník festivalu Pardubické hudební jaro 2019 nabídne celkem 21 hudebních pořadů a mimo jiné i dvě opery, které přiveze operní souboru libereckého Divadla F.X. Šaldy. Pucciniho Bohéma v Pardubicích dost dlouho nebyla uvedena a Massenetova Thais patří celkově k méně uváděným titulům, stejně jako další francouzské tituly. "Z nějakého důvodu v Čechách známe spíše italskou nebo německou operu," doplnil ředitel festivalu Josef Krečmer. Pardubické hudební jaro 2019 zahájí ho 11. března v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích koncert Pražské komorní filharmonie s dirigentem a hráčem na lesní roh Radkem Baborákem, dále zahraje například Prague Cello Quartet nebo klavírista Lukáš Vondráček, zazní Janovy pašije Heinricha Schütze v podání souboru Cappella Mariana, zazpívá Gabriela Beňačková v doprovodu kytaristy Lubomíra Brabce a připraveny jsou i přesahy klasické hudby, vystoupí třeba Jiří Pavlica se skupinou Hradištan a varhanicí Kattou, Musica Bohemica s Jaroslavemm Krčkem nebo Ondřej Havelka s Melody Makers. Festival tradičně vystoupí z Pardubic i do okolí, koncerty se budou konat také v Hlinsku, Chrudimi, Heřmanově Městci, Přelouči, Vysokém Mýtě a Sezemicích.
Sedmý ročník cyklu večerů komorní hudby nazývaného Festival Brikcius nabízí v Praze od 14. do 16. listopadu koncerty k 333. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha a stému výročí vzniku Československé republiky, program zařazený do 20. ročníku festivalu Den poezie a benefiční koncert pro Lékaře bez hranic. Koncerty jsou situovány do barokní kaple Italského kulturního institutu, do Vojenského kostela sv. Jana Nepomuckého a Novomlýnské vodárenské věže a konají se současně v rámci mezinárodních „Daniel Pearl World Music Days“, připomínajících památku židovského novináře a hudebníka zavražděného teroristy. V Praze takto koncertují violoncellista František Brikcius a violoncellistka Anna Brikciusová a oba také společně jako sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Na programu jsou Martinů, Klein, Offenbach, Kosíková, Janáček, Couperin, Bach ad.
Baletní soubor Jihočeského divadla čeká první premiéra této sezóny. V pátek 16. listopadu uvede psychologické taneční drama na motivy stejnojmenné divadelní hry Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha. Inscenace vznikla ve spolupráci s Landes Theater Niederbayern Passau. ).”Rád uvádím do tanečního života předlohy, které zdánlivě působí, že jsou pro taneční ztvárnění nepřevoditelné. Chci jít vlastní cestou i se všemi riziky, která tato cesta přináší…”, vysvětluje choreograf a režisér Libor Vaculík, který si často vybírá pro taneční zpracování právě činoherní předlohy (Valmont, Slečna Julie, Petrolejové lampy). Hudební část inscenace tvoří koláž z kompozic estonského skladatele Arvo Pärta v hudební režii Petra Maláska. Zazní tak třeba fragmenty z Pärtových žalmů, Třetí a Čtvrté symfonie, i z rozsáhlejší skladby Sarah was ninety years old. Zazní také části z Pärtových děl Festina lente, Fratres a Ein Wallfahrtlied. V hlavních rolích se představí Petronela Bogdan jako Blanche, Tereza Szentpeteryová jako její sestra Stella. Klíčové mužské role ztvárňují Magnum Phyllipy (Stanley, manžel Stelly), István Varga (Allan, manžel Blanche) a Zdeněk Mládek (Mitch).
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zakládá Ateliér hudební edukace. První projekt Ateliéru nese název Hudebka na dotek a vzniká v součinnosti s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy. Jedná se o sérii workshopů, povedou je lektorky České Orffovy společnosti a jsou určené studentům vysokých škol, kteří studují učitelství hudební výchovy. Ateliér bude mít také za úkol spolupracovat na tvorbě edukativních pořadů a formy a druhy své činnosti bude postupně rozšiřovat. Studenti se tak zapojí třeba do aktivit Hudebního klubu FÍK, kde lektorky České Orffovy společnosti pracují s dětmi na dané hudební téma. Čekají je praktické workshopy zaměřené na kreativní hudební výchovu, aktivní poslech, improvizace a vlastní vytváření hudebních celků.
Aranžér a skladatel Tomáš Ille vytvořil další symfonickou operní fantazii. Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou od této sezóny nově řídí jako šéfdirigent Tomáš Brauner, uvedla 8. 11. v premiéře orchestrální suitu z opery Osud od Leoše Janáčka. Partitura vznikla na objednávku nakladatelství Bärenreiter Praha, které nedávno vydalo celou operu v nové kritické edici muzikologa Jiřího Zahrádky. Ani tato Illeho suita není komponována podle dějové posloupnosti opery, ale jednotlivé části jsou řazeny tak, aby tektonika díla odpovídala jednověté, volné fantazijní formě. Aranžér už takto ve spolupráci s dirigentem Manfredem Honeckem upravil do koncertních fantazií či suit hudbu z oper Rusalka, Elektra a Její pastorkyňa. Posledně jmenovaná byla pak v Honeckově nahrávce s Pittsburským symfonickým orchestrem nominována na cenu Grammy za rok 2015. Zlínská filharmonie ve stejném večeru jako suitu z opery Osud uvedla od Tomáše Illeho, tamního rodáka, také jeho koncert pro trubku a orchestr s názvem Pražské čtvrti a pak Šeherezádu Nikolaje Rimského-Korsakova. Osud, málokdy inscenované, silně autobiografické Janáčkovo dílo, stylově blízké verismu, má aktuálně na repertoáru Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, které s ním bude 24. 11. hostovat v rámci Mezinárodního hudebního a divadelního festivalu Janáček Brno 2018 v Mahenově divadle. V Ostravě jsou nejbližší termíny uvedení Osudu 21. a 22. listopadu.
Smetanovu Mou vlast zahrají v úvodu festivalu Pražské jaro v květnu 2019 Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou. Těleso se hlásí ke svým kořenům, u nichž stojí německy hovořící hudebníci odsunutí z českých zemí v roce 1945. Pro KlasikuPlus se vyjádřil o Bamberku a Mé vlasti Jakub Hrůša v rozhovoru S Berlínskými filharmoniky se cítím doma a uvolněně. Dalšími zahraničními tělesy budou Orchestra dell´Academia Nazionale di Santa Cecilia z Říma s šéfdirigentem Antoniem Pappanem a houslistkou Lisou Batiashvili, španělský Orquestra de Cadaques, americký komorní orchestr Orpheus hrající bez dirigenta, který přijede s klavíristou Janem Lisieckým, a Orchestre National du Capitole de Tuolouse, který festival uzavře Dvořákem, Debussym a Stravinským. Větší pozornost bude věnována Hectoru Berliozovi, jehož Te Deum zazní pod taktovkou Johna Nelsona na Pražském jaru po čtyřech desetiletích. Francouzskou hudební kulturu zastoupí také barokní soubor Les Arts Florissants s Williamem Christiem a pařížský soubor pro soudobou hudbu Ensemble Intercontemporain, který zahraje v Centru současného umění DOX. Na 74. ročníku Pražského jara zazpívá sopranistka Martina Janková, kterou doprovodí Barbara Maria Willi. Isabelle Faust chystá pro Prahu kompletní provedení Bachových houslových sonát a partit. Mezi hostujícími dirigenty budou Alexander Vedernikov, Jaime Martín, Louis Langrée, Tugan Sochijev, Pietari Inkinen…i jedna žena, Alondra de la Parra. Debut má mít na Pražském jaru Ben Glassberg, vítěz Mezinárodní dirigentské soutěže v Besançonu v roce 2017, dalšími mladými interprety jsou v programu houslistka Ludmila Pavlová, klavíristé Pavel Zemen a Matyáš Novák a houslista Milan Al-Ashhab, letošní vítěz Mezinárodní houslové soutěže Fritze Kreislera (rozhovor s ním vyšel pod titulkem Soutěže jsou mi spíše nepříjemné). Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech, která slaví půlstoletí, připomene koncert jejích laureátů – pěveckých hvězd čtyř generací. Světové premiéry skladeb objednaných Pražským jarem u žijících autorů zazní na koncertě Saxofonového kvarteta Bohemia, tam to bude dílo Jany Vöröšové, na koncertě Pocta thereminu, zde od Jakuba Rataje, a na koncertě PKF-Prague Philharmonia, tam skladba od Šimona Vosečka. „Chceme stále více demonstrovat, že se jedná o festival jedenadvacátého století, vyzbrojený odkazem historie, pro nějž je nicméně hudba dvacátého století už hudbou století minulého,“ prohlásil na setkání s novinář ředitel Roman Bělor.
Hned dvojí výročí má v listopadu "básník Vysočiny" Miloslav Bureš, bez kterého by nevzniklo mimo jiné jedno z ikonických hudebních děl, Otvírání studánek. Právě jeho verše zhudebnil v této slavné kantátě jeho přítel a také poličský rodák Bohuslav Martinů. Miloslav Bureš se narodil 6. listopadu 1909 v Poličce a zemřel přesně před 50 lety, 12. listopadu 1968. Verše k Otvírání studánek prý napsal na břehu rybníka Sykovec, kde se nechal inspirovat zápisem o tradici čištění studánek v okolí. Lidé dřív věřili, že studánky jsou očima nebes. Jejich čištění měly na starosti dorůstající dívky. Otvírání studánek mělo velkou tradici na Vysočině i na Moravském a Českém Horňácku, kde dívky obcházely studánky ještě po druhé světové válce. V padesátých letech pak tento zvyk zanikl. Dnes je otvírání studánek záležitostí folklorních souborů, které v sedmdesátých letech tradici obnovily. Vlastní jméno básníka Vysočiny bylo Jan Bohuslav, křestní jméno Miloslav začal používat po své první velké lásce, předčasně zesnulé Milušce Šifnerové. Vyrůstal v dělnické rodině, jeho otec byl skladník na železniční stanici, matka pracovala v tkalcovně. Své první básnické pokusy publikoval pod pseudonymem už během studií na poličském gymnáziu. Po maturitě nastoupil na univerzitu v Praze, ale ze školy předčasně odešel a krátkou dobu pak bez kvalifikace vyučoval. Později zamířil do Liberce, kde přijal místo redaktora Severočeského deníku, a pak do jičínského A-Zetu, kde prožil celou druhou světovou válku. Za Bohuslavem Martinů cestoval v roce 1957 do Říma a o dva roky později do Švýcarska. Martinů zhudebnil pro smíšený sbor jeho básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Mikeš z hor. Jiné jeho verše zhudebnil i Iša Krejčí a Jiří Mihule. Z knihy Vysočina milostná čerpali skladatelé František Šauer a Petr Eben. Jádrem Burešova díla je poezie věnovaná Vysočině, tamnímu venkovskému životu, lidovým zvykům a slovesnosti. Pochován je, stejně jako Bohuslav Martinů, na hřbitově v Poličce.
Hned dvě kulatá výročí oslaví Severočeská filharmonie Teplice. Ve čtvrtek 15. listopadu pořádá koncert, který připomene, že je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji, že letos slaví 180 let od svého založení a také 70 let od poválečného obnovení orchestru. "Vznik orchestru je úzce spjat s lázeňským životem v Teplicích. Nejprve zde vznikala spousta náhodných hudebních uskupení, to ale ještě nebyly orchestry. Plně profesionální orchestr Severočeské filharmonie vznikl v roce 1938 spojením dvou poloprofesionálních orchestrů z Teplic a Šanova. Ten už fungoval přes celý rok, v zimě se hrály abonentní koncerty a v létě lázeňské koncerty," připomněl ředitel filharmonie Roman Dietz. Výroční koncert povede současný šéfdirigent Petr Vronský a dva bývalí dirigenti orchestru Tomáš Koutník a Charles Olivieri-Munroe. Jako sólisté vystoupí houslista Milan Al-Ashhab a klarinetista Milan Řeřicha. Během téměř tří hodin diváci uslyší díla Josefa Suka, Antonína Dvořáka, Edwarda Elgara, Gioacchina Rossiniho, Nikolaje Rimského-Korsakova a Petra Iljiče Čajkovského. K výročí byla také vydána kniha Severočeská filharmonie Teplice - Historie a současnost. Severočeská filharmonie Teplice v poslední době koncertuje kromě evropských měst i jinde ve světě. V roce 2013 absolvovala turné po Asii s koncerty v Kambodži, Vietnamu a Malajsii, na loňském jihoamerickém turné vystupovala v Chile a Argentině. Ve spolupráci s jihoamerickými umělci a s Českým filharmonickým sborem Brno odehrála světovou premiéru skladby Sinfonía Argentina argentinského skladatele Daniela Doury.
Česká hudba v pěti nově zbudovaných koncertních sálech v Polsku na počest stého výročí založení našeho severního souseda - to je turné, na které příští týden vyráží Janáčkova filharmonie Ostrava. Polsko bylo první zahraniční destinací, kam zamířila Janáčkova filharmonie pouhé čtyři roky po svém vzniku, a vzájemnou spolupráci zachovává dodnes. Teď chce navíc získat i poznatky, které by bylo možné využít při budování zamýšlené koncertní haly v Ostravě. Jen za posledních sedm let bylo v Polsku vybudováno 15 koncertních sálů a ostravští filharmonici vystoupí v pěti z nich určených pro velký symfonický orchestr ve městech Kielce, Vratislav, Gorzów Wielkopolski, Koszalin a Štětín. "Jedná se o velmi prestižní a akusticky zcela mimořádné prostory. V tomto ohledu bychom se vzhledem k budoucí výstavbě koncertního sálu v Ostravě nechali rádi inspirovat," uvedl ředitel JFO Jan Žemla. Ostrava chystá výstavbu koncertní haly za necelé dvě miliardy korun, která by měla být nejen architektonickým skvostem, ale zároveň by měla mít špičkovou akustiku a stane se novým zázemím právě pro filharmonii. Město už vypsalo architektonickou soutěž a vybralo šest zahraničních studií, které připraví své návrhy. Pro koncerty v Polsku filharmonie vytvořila program výhradně z české hudby. Zazní předehra k opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, houslový koncert Antonína Dvořáka v podání houslisty Jana Mráčka a dvě skladby Leoše Janáčka: Suita z opery Příhody lišky Bystroušky a Sinfonietta, kterou napsal na objednávku Československého sokola. Janáčkovu filharmonii povede estonský dirigent Risto Joosta.
Vítěz Mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu v roce 2016 Lukáš Vondráček se po nedávném účinkování v programu ostravského Hudebního maratonu Leoše Janáčka objevil v Praze. V pondělí 12. listopadu vystoupí se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, jehož je v této sezoně rezidenčním umělcem. V Rudolfinu provedou Klavírní koncert g moll Antonína Dvořáka. Další společný projekt mají na počátku května, kdy se Vondráček představí v abonmá rozhlasových symfoniků jako sólista 1. klavírního koncertu Johannesa Brahmse. Hraje od čtyř let, byl zázračným dítětem. V patnácti debutoval s Českou filharmonií, její tehdejší šéfdirigent Vladimir Ashkenazy ho pak vzal na turné po USA. Studia v Ostravě, Katovicích a Vídni završil nakonec Vondráček na New England Conservatory v Bostonu, kterou absolvoval v roce 2012. Dnes je mu dvaatřicet a má renomé vyzrálého hudebníka. Když byl malý, seděl u klavíru až deset hodin denně. Sám nyní říká, že už tak dlouhá doba není potřeba. „Cvičí“ hlavně mentálně, čtením not, nepotřebuje zdokonalovat techniku, může mu jít jen a jen o obsah hudby. V této sezóně hraje mimo jiné se Symfonickým orchestrem Hesenského rozhlasu, s orchestrem v Pittsburghu, s Velšským národním orchestrem BBC a s Královským skotským národním orchestrem, cestuje do São Paula, Bruselu, Trentu, Vancouveru, do Kolína nad Rýnem… Vedle Dvořákovy neprávem trochu opomíjené skladby, kterou Vondráček doporučuje slovy „Važme si tak krásné české hudby“, je na programu pondělního pražského koncertu Sedmá symfonie Jeana Sibelia a skladba současného estonského autora Erkkiho-Svena Tüüra „Le poids des vies non vécues“ - Břemeno neodžitých životů - věnovaná památce obětí první světové války. Všechna tři díla zazní pod taktovkou Estonce Arvo Volmera. Veřejnosti přístupná je i dopolední generální zkouška. Přímý přenos večerního koncertu zprostředkuje stanice Vltava, záznam pak zařadí ve středu večer stanice D-dur Českého rozhlasu, která vysílá 24 hodin denně klasickou hudbu.
Klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Michal Kaňka a debutanti z newyorské Carnegie Hall Anna Miernik z Polska, Benc Szepesi z Maďarska a další renomovaní interpreti - to je sestava umělců, kteří vystoupí 17. listopadu na Koncertě proti totalitě. Koná se od půl osmé v sále Martinů na pražské HAMU a jde o jubilejní 5. ročník. I letos zazní skladby autorů, kteří žili v totalitních režimech, nebo byli přímo vystaveni různým formám bezpráví, konkrétně Witold Lutoslawski, od kterého jsou na programu Variace na Paganiniho téma pro dva klavíry, Bohuslav Martinů nebo Erwin Schulhoff. Výjimečnou událostí pak bude uvedení Kvartetu č. 2 Unisono Památce Jana Zajíce od současného skladatele Pavla Zemka Nováka a uvedení zcela výjimečně prováděného eposu Herakleitos Zdeňka Šestáka, který se při komponování inspiroval přednáškami filosofa Jana Patočky. Oba skladatelé budou osobně přítomní. Koncert doprovází výstava Studenti za svobodu, která připomíná studentské osudy a zápasy za svobodu od 30. let až po listopad 1989. Autorem je historik Michal Macháček. 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva v centru Prahy doprovodí i řada dalších hudebních akcí. Největší má být Koncert pro budoucnost v centru Prahy, který je součástí Festivalu svobody 2018. Loni ho navštívily tisíce lidí všech generací, kteří téměř z poloviny zaplnili Václavské náměstí. Koncerty proběhnou i v Paláci Akropolis nebo před budovou Hlávkovy koleje. Tam začne v 9 hodin husitským chorálem Ktož sú boží bojovníci slavnost Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových k výročí 17. listopadu. Dál pak na ní vystoupí členové Pěveckého sdružení pražských učitelů a Pražského pěveckého sboru Smetana, Pěvecký Sbor ČVUT, Komorní ženský sbor Pedagogické fakulty UK, Coro d’Oro, Smíšený pěvecký sbor Slavoš Beroun a Sbor Univerzity Karlovy v Praze.
Janáček a Tři Tygři - to je galakoncert, který bude poctou významným umělcům, kteří v uplynulém století přispěli k rozvoji kultury v Moravskoslezském kraji. Koná se 4. prosince v Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Projekt bude zároveň vyvrcholením oslav stého výročí vzniku republiky. Vystoupí Janáčkova filharmonie, improvizační kvarteto Tři Tygři a také třeba David Stypka, Patricie Janečková, Boris Urbánek nebo Elis Mraz. Moravskoslezský kraj navíc ke koncertu vydá publikaci, která přiblíží sto let kultury v regionu. Bude rozdělená na pět tematických kapitol - umění, literaturu, hudbu, film a divadlo - a připomene tak tvorbu nejvýznačnějších umělců, kteří svým uměním přesáhli hranice nejen kraje, ale často i republiky. Návštěvníci koncertu získají tuto knihu zdarma.
Stovka mladých interpretů se sjela do Karlových Varů, kde dnes začíná 53. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Výsledky budou známy za týden, vítězové vystoupí 16. listopadu na koncertě v Městském divadle. Soutěží se ve čtyřech oborech – Operní naděje, určené pro muže a ženy od 16 do 20 let, Opera, pro muže a ženy do 35 let, dále Junior, otevřené pro muže a pro ženy do 25 let, a pak i v oboru Píseň pro pěvce do 35 let. Předsedou poroty je slovenský tenorista Peter Dvorský. Dvořákova pěvecká soutěž byla zpočátku určena studentům uměleckých škol, ale během let se stala uznávanou soutěží mezinárodní. V uplynulých desetiletích pomohla nastartovat kariéru řadě dnes velmi známých umělců. Mezi vítězi byli mimo jiné Gabriela Beňačková, Edita Gruberová, Magdaléna Hajóssyová, Eva Urbanová, Roman Janál, Pavol Bršlík, Marina Vyskvorkina, Marina Domašenko, Jana Sýkorová, Kateřina Kněžíková, Lívia Vénosová, Adam Plachetka, Richard Samek, Barbora Perná a mnozí další. Vedle hlavních cen se udělují i ceny zvláštní, v nichž spočívá velký díl výjimečnosti karlovarské soutěže. Interpretačními cenami ji totiž podporují všechny operní scény z České republiky spolu se Slovenským národním divadlem, dále Společnost Antonína Dvořáka, Český rozhlas, festival Pražské jaro a další partneři. Pořádající obecně prospěšná společnost Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka informovala, že letošních přihlášených 107 pěvců z 26 zemí představuje rekordní počet účastníků.
Svatováclavské hudební slavnosti mají dnes v pražském kostele U Klimenta na programu koncert z nové duchovní tvorby. Hlásí se k němu i Asociace hudebních umělců a vědců pořádající v těchto dnech přehlídku Dny soudobé hudby. Autory komorních novinek pro zpěv, varhany a další nástroje jsou Jitka Koželuhová, Ivo Bláha, Pavel Hrabánek, Pavel Trojan, František Fiala, Jan Bernátek, Jiří Bezděk a také mladá komponující kytaristka Simonne Draper, absolventka Konzervatoře Jaroslava Ježka, o níž média přinesla čerstvou zprávu, že získala stříbrnou pamětní plaketu ve světové soutěži Global Music Awards za svou skladbu Canzonetta Espanola. Z internetové prezentace soutěže vyplývá, že stříbrné ocenění s ní aktuálně získala stovka dalších hudebníků. Do programu dnešního koncertu je zařazena její skladba Dolorosa, nominovaná před časem na vítěze v kategorii Klasická hudba v soutěži American Songwriting Awards. Je určena dvěma kytarám a nastudovali ji Martin Sauer a Thais Cosnefroy.
Slavnostní koncert Orchestru Národního divadla ke stému výročí Československa nabídne hudbu dvou českých a dvou slovenských moderních autorů. Uskuteční se v úterý 13. listopadu v alternativním uměleckém a divadelním prostoru Jatka78 v Pražské tržnici. Pod taktovkou Ondreje Olose zazní premiéry dvou skladeb, které objednala Opera Národního divadla u Michala Nejtka a Daniela Mateje, a vedle toho také dvě starší kompozice - od Petera Kolmana a od již nežijícího Josefa Adamíka. Michal Nejtek zhudebnil texty rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmann, jeho novinka se jmenuje Die Schattenjahre, Tři paralelní písně pro soprán a orchestr. Části ze dvou básní, věnovaných Praze a Čechám, jsou použity ve třech jazykových verzích - německé, anglické a české - z nichž každá má svou vlastní hudbu. Dílo slovenského skladatele Daniela Mateje s názvem KYaRIaE má základ v nahrané zvukové stopě, v níž zaznívá mimo jiné hlas prezidenta T. G. Masaryka. K ní se pojí sólový zpěv a orchestrální doprovod. Představitele slovenské avantgardy 60. let Petera Kolmana reprezentuje skladba Monumento per 6.000.000. A na Moravě žijícího Josefa Adamíka (1947-1999) - který střídal různé kompoziční styly, hledal inspiraci v literatuře i v přírodních zvucích a využíval techniku koláže, archaismy, heterofonii a neobvyklé zvuky - připomenou dvě symfonie, díla ze 70. a 80. let. Sólisty večera jsou sopranistka Marta Reichelová a barytonista Vojtěch Šembera.
Live přenosy i záznamy koncertů se stále častěji objevují ve vysílání Českého rozhlasu D-dur, stanici vážné hudby, kterou je možné poslouchat v systémech DVB-T a DAB nebo na internetu. Dnes večer od 20 hodin připravila záznam pondělního inauguračního koncertu Alexandra Liebreicha, který se tímto večerem oficiálně ujal šéfdirigentské taktovky Symfonického orchestru Českého rozhlasu, nutno dodat, že s fenomenálním úspěchem. Reflexi koncertu si můžete přečíst v článku "Jak uchvátit publikum. Alexander Liebreich s rozhlasovými symfoniky od Webera k Janáčkovi". D-dur a KlasikaPlus.cz zároveň pořádají společný koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristky Kristýny Znamenáčkové. Koná se ve studiu S1 v budově Českého rozhlasu v neděli 25. listopadu. Na programu budou francouzské písně v podzimních barvách (impresionistů Ravela, Debussyho, Faurého) a samozřejmě modernisty Bohuslava Martinů. Sami posoudíte, nakolik se svými předchůdci nechal inspirovat, nebo se naopak vůči nim vymezil. Vstup je zdarma, v 19:30 bude připravena sklenka sektu a od 20 hodin začne koncert, který bude D-dur přenášet živě. Po jeho skončení pak budou Markéta i Kristýna podepisovat zájemcům CD.
Zítra a v pátek pořádá pražská HAMU zajímavé koncerty na Malostranském náměstí. Ve středu 7. listopadu proběhne v Galerii HAMU od půl osmé večer gratulační koncert k významnému životnímu jubileu doc. Vlastislava Matouška, významného soudobého skladatele. Kromě kompozice a hudební teorie vystudoval jako stipendista Japan Foundation hru na šakuhači u Kifu Mitsuhashiho v Tokiu a japonskou tradiční hudbu u prof. Osamu Yamagutiho na University of Letters v Osace. Účinkovat bude autor a jeho přátelé, Ensemble 108 Hz a Gadrew Way Quartet, program bude tvořit dílo jubilanta. O dva dny později, v pátek se uskuteční také od půl osmé večer 1. koncert orchestrálního cyklu "Ti nejlepší", tentokrát v sále Martinů. Účinkuje orchestr HAMU Akademičtí komorní sólisté, sólo na klavír Marie Pawlowská. Zazní předehra Mozartovy opery La Clemenza di Tito, Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f-mol Fryderyka Chopina a Symfonie č. 1 d-mol Josefa Bohuslava Foerstera.
Plácido Domingo, který loni na podzim dirigoval ve Stavovském divadle sváteční jubilejní představení Dona Giovanniho, se vrátí do Prahy. V neděli 27. ledna 2019 má řídit Orchestr Národního divadla při koncertě tradičně věnovaném Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Od skladatelova narození uplyne ten den 263 let. Vystoupí zde při té příležitosti čtyři vynikající sólisté – rumunská sopranistka Adela Zaharia, sólistka Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu, vítězka soutěže Operalia v roce 2017, dále mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, která se stala členkou souboru Semperoper v Drážďanech, tenorista Petr Nekoranec, vítěz Mezinárodní soutěže Francesca Viñase v Barceloně z roku 2017 a nový sólista Opery ve Stuttgartu, a italský basbarytonista Simone Alberghini, vítěz soutěže Operalia v roce 1994 a loňský představitel Dona Giovanniho při hvězdném večeru v Praze. Získat již podruhé k hostování Plácida Dominga, legendárního pěvce a úspěšného dirigenta, se Národnímu divadlu zdaří díky spolupráci se spolkem Domingo-Mozart-Prague. Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová vnímá účinkování tohoto umělce v české metropoli jako obrovskou čest a jako příležitost „velkolepě oslavit mozartovské tradice Stavovského divadla“.
Národní divadlo opery a baletu v lotyšské Rize uvedlo Tři mušketýry, celovečerní balet českého skladatele a dirigenta Jana Kučery. Hudba současného českého autora zní v tomto divadle poprvé. „Je to dvouhodinová symfonická hudba, samozřejmě hraná živě,“ doplňuje Kučera a dodává: "Hudba je komponována přímo pro konkrétní situace, atmosféry a dějové zvraty. Každá z hlavních postav má svůj leitmotiv, který se v různých variacích vrací a proměňuje podle potřeby děje." Představení vzniklo ve spolupráci s kanadským choreografem Paulem Chalmerem a původně vzniklo pro Národní divadlo moravskoslezské, premiéru mělo v březnu 2017 v Ostravě. „Choreografie vychází z klasické baletní techniky, ale přizpůsobuje se přirozené řeči těla a výrazu, takže se zbavuje například tradiční baletní pantomimy. Obrovskou roli hrají i scény se šermem, které by měly působit co nejvíce realisticky,"vysvětlil tehdy tisku Chalmer. Lotyšský soubor ho poprvé uvedl letos 26. října, první repríza je na programu teď v pátek.
Konec první světové války a výročí Československa má ve štítu koncert Filharmonie Hradec Králové v pražské katedrále sv. Víta pořádaný 11. listopadu ke Dni válečných veteránů. Zazní při něm Requiem Oratio spei Juraje Filase, přístupná moderní skladba s latinským textem katolické mše za zemřelé a s úryvky z Nového zákona. Dílo velké duchovní síly a patosu, srovnatelné s monumentalitou Verdiho Rekviem nebo Brittenova Válečného rekviem, nese podtitul Modlitba naděje. Filasův hudební jazyk je současný, ale autorovi hodně záleží na posluchači. Programově neváhá užít krásu a příjemnost, pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Skladatel Modlitbu naděje věnoval v roce 2002 všem obětem terorismu. V roce 2011 zazněla pak v New Yorku k výročí útoku z jedenáctého září 2001. Vedle mystické vize závěru se od obvyklé mše za zemřelé liší i tím, že některé textové části upravil Juraj Filas do první osoby – jako rozhovor mezi člověkem, tedy duší, a Bohem. Den válečných veteránů se připomíná 11. listopadu – na datum konce první světové války, od něhož letos uplyne sto let. Na provedení v chrámu na Pražském hradě se budou podílet Anda-Louise Bogza, Matthew Plenk, Roman Janál a Kühnův smíšený sbor, dirigentem je István Dénes. Stejný program zazní už v pátek 9. listopadu v sále Filharmonie Hradec Králové. Tento koncert je součástí Hradeckého memoriálu. Akce s podtitulem „Nepromlčeno: moderní historie slovem, hudbou, obrazem“ je mezi deseti projekty zaměřenými na rozvoj občanské společnosti a demokracie, které vybrala odborná porota do akceleračního programu nadace EVZ (Vzpomínka, odpovědnost a budoucnost) Lab for Civil Society. Nadace byla založena v roce 2000 s cílem vyrovnat následky bývalým nuceným dělníkům v období národního socialismu. Od roku 2001 poskytuje také humanitární pomoc pozůstalým, podporuje kritické zkoumání historie a dává si za cíl posilovat občanskou angažovanost ve střední a východní Evropě. Hradecký memoriál uzavře 16. 11. mše v katedrále sv. Ducha.
Před 25 lety zemřel ruský hudebník a vynálezce Lev Sergejevič Teremin, známý také jako Léon Theremin. Byl to právě on, kdo do hudby vnesl zcela nový prvek - první elektronické nástroje, po něm pojmenovaný teremin, rytmikon nebo terpsiton, základy pozdějšího syntezátoru. Na teremin se hraje, aniž by se ho interpret jakkoli dotýkal. Tvoří ho dřevěná skříň se dvěma anténami a zvuk ovládá pouze pohyb paží, dlaní a prstů. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka tvoří výšku tónu (frekvenci) a levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva tereminu je podobná smyčcovým nástrojům nebo lidskému hlasu. U prvních byla neměnná, u novějších nástrojů ji už je možné regulovat. Vynález napřed leninovská propaganda zneužila k plánu propagace elektrifikace Ruska, pak s ním ale Teremin dobyl Ameriku i celý hudební svět a položil základy elektronické hudby. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello a po státním převratu v roce 1917 se stal náčelníkem radiostanice. Monofonní teremin sestrojil počátkem 20. let a s velkým úspěchem koncertoval po celém světě. Usadil se v USA, ale v roce 1938 se vrátil do Sovětského svazu, kde ho zatkli a uvěznili. Jeho vynálezy ale pomáhaly stalinskému režimu, takže brzy dostal milost. Vymyslel třeba speciální odposlechové zařízení Buran a řadu dalších vynálezů, které využívala tajná policie KGB ke špionáži. Za jeho přínos v této oblasti mu sovětská vláda udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Tereminovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli v ní exceloval Ivan Trojan. Teremin používali ve svých skladbách třeba Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage nebo Bohuslav Martinů.
Jak padá listí a déšť v hudbě dnes ukáže dětem Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v rámci řady Orchestr na dotek. Koncert je určený pro rodiny s dětmi ve věku od 5 do 13 let a začíná v 11 hodin dopoledne ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Tématem je samozřejmě „Podzim“, kterým děti kromě muzikantů provedou herečka Lucie Pernetová a dirigent Marko Ivanović. Dozvědí se od nich zajímavosti ze světa klasické hudby, poslechnou si podzimní skladby a také si zasoutěží. Dramaturg Martin Rudovský dodává k programu: „Hned tři skladatelé rozepsali dokonce všechny čtyři roční doby – Antonio Vivaldi, Joseph Haydn a Alexandr Glazunov. Ale i ostatní se činili, aby hudbou pozlatili listí, přikryli krajinu sněhovou peřinou, probudili hrdélka skřivánků a slunce pořádně nablýskali.“ O přestávce se pak děti mohou rozběhnout do orchestru a vyzkoušet si nástroje – proto Orchestr na dotek.
Zítra je to přesně 130 let, kdy odehrál svůj první koncert Royal Concertgebouw Orchestra, elitní těleso, které si postupem času vybudovalo pověst jednoho z nejlepších orchestrů na světě. Bylo to 3. listopadu 1888. Přitom už o půl roku dříve, 11. dubna 1888 byla otevřena jeho koncertní síň v Amsterodamu postavená v klasicistním stylu. Královský orchestr získal v roce 2008 první místo v anketě britského časopisu Gramophone. Tehdejší šéfdirigent Maris Janssons řekl, že hráči Concertgebouw "rozumí každému skladateli, jako herec rozumí svým rolím" a že je to právě hudební inteligence a obrovská touha pochopit podstatu notového zápisu, která ansámbl odlišuje od ostatních. Během své existence orchestr natočil přes 1000 hudebních nosičů. Ve svém čele měl pouhých sedm šéfdirigentů. Po krátkém působení Willema Kese to byl od roku 1895 Willem Mengelberg, který zůstal půl století a na repertoár dostal například Gustava Mahlera, což byl průkopnický počin. Dalším šéfdirigentem byl 15 let Eduard van Beinum a proslavil se hlavně prováděním Brucknera a francouzské hudby. Plné čtvrt století stál až do roku 1988 v čele orchestru Bernard Haitink, který zavedl mimo jiné vánoční koncerty a televizní přenosy z vystoupení. Ital Riccardo Chailly prosadil na repertoár soudobou hudbu a po jeho patnáctiletém působení ho v roce 2004 vystřídal Lotyš Mariss Jansons, jeho repertoár byl zaměřen na Brucknera, Mahlera, Strausse, Brahmse, Šostakoviče nebo Messiaena. S posledním šéfdirigentem, Italem Danielem Gattim ukončil orchestr letos v srpnu po dvou letech spolupráci kvůli nařčení ze sexuálního obtěžování. Royal Concertgebouw Orchestra se letos po sedmnáctileté odmlce vrátil do České republiky a vystoupil s úspěchem na Pražském jaru. Zazněly skladby Gustava Mahlera, Sergeje Prokofjeva a Carla Marii von Webera, ovace sklidil i hostující sedmadvacetiletý klavírista Daniil Trifonov.
Jediným zelenkovským večerem v sezóně zahájí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 koncerty v pražském Rudolfinu. V úterý 13. listopadu zazní napřed Missa in A Johana Sebastiana Bacha a Missa Sanctissimae Trinitatis Jana Dismase Zelenky. Konfrontace Bachovy a Zelenkovy hudby nabízí vždy zajímavá srovnání. Zelenkova Mše Nejsvětější trojice z roku 1736 stojí na počátku Zelenkovy vrcholné tvůrčí etapy a předjímá už všechny důležité rysy jeho pozdních mší. Bachova Mše A dur, patřící ke čtveřici tzv. Luteránských mší, pochází přibližně ze stejné doby jako Zelenkova. Ta Bachova ale se Zelenkovou okázalou hudbou kontrastuje neobyčejnou intimitou a prostotou výrazu. Collegium 1704 letos slaví deset let od založení projektu Hudební most Praha — Drážďany. Celou sezónu až na výjimku jednoho „serenádového“ večera věnuje v Praze výhradně duchovní hudbě v nejrůznějších podobách. Na zahajovacím koncertu v Katedrále sv. Víta zazněla v říjnu Biberova Missa Salisburgensis. Do konce roku pak soubor chystá ještě Bachovo Vánoční oratorium a Vivaldiho Benátské nešpory. V případě oratoria bude příležitost vyslechnout všech šest kantát, tedy celý cyklus v rámci jednoho koncertu. Provedení bude navíc mimořádné vystoupením holandského dirigenta Petera Dijkstry a jeho Nederlands Kamerkoor, kteří se s Collegiem 1704 představí vůbec poprvé. V druhé půlce sezóny pak program nabídne dvě velké serenády pro dechové nástroje, Mozartovu a Dvořákovu, Händelovo oratorium Izrael v Egyptě a na závěr pak Bachovy Matoušovy pašije.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu v pondělí oficiálně představí svého nového šéfdirigenta a uměleckého ředitele – stal se jím rodák z německého Řezna Alexander Liebreich, který spolupracoval jako host s řadou prestižních orchestrů po celém světě včetně Royal Concertgebouw Orchestra, Symfonického orchestru BBC, Symfonického orchestru Berlínského a Bavorského rozhlasu, Orchestre Philharmonique de Luxembourg, Tonhalle Orchester Zürich, Mahler Chamber Orchestra a Symfonického orchestru NHK. K SOČRu přichází z Polska, kde vedl Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu v Katovicích a nový festival Katowice Kultura Natura. Od letošního roku je Liebreich také uměleckým ředitelem Festivalu Richarda Strausse v Garmisch-Partenkirchenu a předsedou Straussovy společnosti. Pro svůj inaugurační koncert 5. listopadu v Rudolfinu vybral německý a slovanský repertoár – předehru k poslední opeře Carla Marii von Webera Oberon, Koncert pro hoboj a malý orchestr Richarda Strausse, který zahraje Vilém Veverka, Musorgského Noc na Lysé hoře a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba. Na dopoledne je naplánována i veřejná generální zkouška.
V novém sále DOX+ se 5. listopadu poprvé představí Orchestr BERG. Večer se současnou hudbou navíc obohatí sampler – hudební nástroj téměř neomezených možností. Součástí programu je i světová premiéra interaktivního díla, které kombinuje zvuk, pohyb a projekce. Nové technologie si publikum bude moci také osobně vyzkoušet. Zazní Samplersuita proslulého divadelníka a skladatele Heinera Goebbelse, se kterým orchestr spolupracuje dlouhodobě, dále skladba Ondřeje Adámka inspirovaná dojmy z japonských měst, ve které Adámek s hravostí sobě vlastní do hudby vnáší útržky japonštiny i francouzštiny, některé nahrané dokonce tajně. A nebude chybět světová premiéra interaktivního díla Different Spaces, ve které pohyb ovlivňuje zvuk nebo projekce. Skladatel Jiří Lukeš na něm spolupracuje s vizuálním umělcem a light designérem Vladimírem Burianem.
V Praze vystoupí po dlouhé tříleté pauze klavírista Tomáš Kačo. Novinky z jeho debutového CD My Home, které právě vyšlo, představí na koncertech nového klavírního cyklu Hybatelé rezonance 12. a 13. listopadu v Anežském klášteře. Album i program jsou symbolicky rozkročené přes oba břehy Atlantiku a hostují na něm hudebníci z Čech i Kačova nového domova v USA, kde zůstal po studiích na Berklee College. Mezi hosty jsou vedle několikanásobného držitele ceny Grammy Johna Patitucciho i Ondřej Gregora Brzobohatý, Kühnův dětský sbor nebo Kačova mladší sestra Veronika. Zazní nejen vlastní Kačovy kompozice ale i jeho coververze nebo aranže lidových písní jako Široký hluboký a Ach synku, synku, písně Podvod od bratří Nedvědů nebo tradičních romských písní.
Smetanova Má vlast v představách soudobých skladatelů - to je projekt souboru Brno Contemporary Orchestra. Těleso, které se věnuje soudobé hudbě, oslovilo šest autorů, aby nově a osobitě pojali témata z tohoto národního cyklu symfonických básní. Výzvu přijali Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Novák - Zemek, Miroslav Tóth a Daniel Forró. Každý z nich zpracoval jednu část. Výsledné dílo bude mít premiéru 5. listopadu v Konventu Milosrdných bratří v Brně. Cílem tohoto netradičního zadání nebylo vylepšovat nebo upravovat Smetanovu hudbu, ale zjistit, jak promlouvá k dnešním autorům, případně i k posluchačům, a jak její vnímání ovlivnily hluboké proměny kultury i životního stylu. "Jsme velmi zvědaví, co z toho nakonec bude. V opravdové úctě k mistrovi si dovolíme parafráze, transkripce, koláže, montáže, reinstrumentace jeho geniálního díla v duchu rebelie, která ovšem nemá destruktivní, ale naopak konstruktivní charakter," uvedl dirigent Pavel Šnajdr.
