Premiéru melodramu světla, tance a hudby Hra světla a temnoty chystá na sobotní večer Mezinárodní hudební festival Silberbauerovo hudební Podyjí. Mimořádný program propojí hudbu, tanec a světelný design. Konat se bude v Dietrichsteinské hrobce v Mikulově 22. října od 19 hodin a nabídne hned tři premiéry, skladbu Lidské vědomí a tajemství smrti Tomáše Pálky, Postskriptum Jiřího Lukeše a dílo Metamorfóza: Vavřín! Michaely Pálka Plachké. Interprety budou varhanice Kateřina Málková a hráč na trubku Petr Hojač, mezzosopranistka Iva Kružíková a basista Josef Škarka a tančit bude Jan Razima. Světelný design připraví Vladimír Burian a studenti JAMU. Na koncert naváže prohlídka hrobky a debata s umělci. Celý letošní ročník festivalu pak uzavře nedělní koncert v kostele sv. Mikuláše v Röschitz. Koná se 23. října už od 17 hodin. Program nazvaný Variace na starý chorál nabídne autory jako jsou Hans Leo Hassler, Mychajlo Verbyckyj, nedávno zesnulý John Tavener, a žijící skladatelé Josep Vila, Daniel Forró, Tomáš Pálka a Lukáš Sommer. Vedle Kateřiny Málkové usedne k varhanám ještě Petr Kolař, na hoboj zahraje Barbora Šteflová a zpívat bude Pěvecký sbor Gaudeamus Brno. Vstupné na oba koncerty je dobrovolné.
Další koncert z cyklu Pražské múzy se koná ve středu 19. října od půl osmé v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici v Praze na Malé Straně. Program je tentokrát věnován Euterpé, která byla múzou hudby a později také múzou lyrické poezie. Na koncertě vystoupí slovenský basbarytonista Gustáv Beláček, slovenský klavírista Daniel Buranovský a mezzosopranistka Eva Garajová, zakladatelka cyklu. Zazní světová operní a klavírní tvorba, díla M. Müllera, F. Kafendy, E. Suchoně, L. Janáčka, F. Liszta, A. Dvořáka, B. Martinů nebo G. Bizeta.
Varhaník Karel Paukert, který přiletěl z Clevelandu a převzal v Praze ve čtvrtek čestný doktorát AMU, vystoupí na koncertě v rámci cyklu Dobříšské večery hudby, a to už v neděli 16. října odpoledne. Rozhodl se věnovat tamní římskokatolické farnosti varhanní koncert na jejich novém nástroji v kostele Nejsvětější Trojice. Na programu jsou skladby od 16. století po současnost, mimo jiné od J. S. Bacha, G. B. Pergolesiho, G. Verschraegena, M. V. Sandresky, Aarona Coplanda, Mikuláše Moyzese, Leoše Janáčka nebo Jaroslava Tůmy. Čechoameričan Karel Paukert se zájmem sledoval práci na stavbě nových varhan v dobříšském kostele a projevil přání při této příležitosti věnovat výtěžek koncertu ve prospěch dobříšské farnosti. Benefice bude použita na zhotovení ozdobné mříže vstupu kostela. O Karlu Paukertovi čtěte ZDE a ZDE a o dobříšských varhanách například ZDE a ZDE.
Včerejší představení Janáčkovy Jenůfy ve Vídeňské státní opeře je ještě po dva dny k vidění zde. Vedle Asmik Grigorian, Davida Butta Philipa a Michaela Laurenze kralovala v roli Kostelničky naše dramatická sopranistka Eliška Weissová. Orchestr vedl Tomáš Hanus. Ke zhlédnutí záznamu stačí obyčejná registrace přes e-mail a je zdarma. Reakci na premiéru Weissové, která se konala v neděli 9. října, si můžete přečíst zde a nedávný RozhovorPlus s naší úspěšnou pěvkyní si můžete připomenout tady.
Titul dirigenta roku 2023 získal v soutěži hudebního webu Musical America šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. Umělkyní roku je houslistka Hillary Hahn, skladatelkou roku Jessie Montgomery a režisérem roku Yuval Sharon. Ceny budou slavnostně předány v neděli 4. prosince. Musical America vyhlašuje Umělce roku od roku 1960. Mezi laureáty jsou Leonard Bernstein, Benjamin Britten, Yehudi Mehunin, Yo-Yo Ma, Ricardo Muti, Yuja Wang, Daniil Trifonov či Mitsuko Uchida. V roce 1992 přibyly kategorie Instrumentalista, Vokalista, Skladatel a Dirigent roku. V poslední kategorii byli v minulosti oceněni například dirigenti Michael Tilson Thomas, David Robertson, Franz Welser-Möst, Jaap van Zweden, Pablo Heras-Casado nebo Susanna Mälkki. Časopis, jemuž přibyla v roce 1998 internetová podoba, oceňuje talenty, které „svým vlastním jedinečným způsobem posunuly uměleckou formu v uplynulém roce daleko nad očekávání a přinesly zcela nové perspektivy a pohledy na klasicko-hudební umění“.
Sopranistka Eliška Weissová dnes debutuje ve Vídeňské státní opeře, a to jako Kostelnička v tamní inscenaci Janáčkovy Její pastorkyně, hrané pod titulem Jenufa. Diriguje Tomáš Hanus, který ve Wiener Staatsoper poprvé pracoval v roce 2017; řídil tam už Dvořákovu Rusalku, Humperdinckovu Perníkovou chaloupku a Čajkovského Evžena Oněgina. Další představení Jenufy jsou ohlášena na 12., 15., 19. a 23. října. Titulní roli zpívá Asmik Grigorian, která ji v tomto divadle ztvárňuje poprvé. Jako Laca účinkuje David Butt Philip, jako Števa Michael Laurenz. Režisérem dvacet let staré inscenace je David Pountney... Tomáš Hanus diriguje v těchto týdnech Janáčka i ve Velšské národní opeře v Cardiffu, kde je hudebním ředitelem. Inscenace opery Věc Makropulos, režírovaná Olivií Fuchs a se sopranistkou Ángeles Blancas Gulin v hlavní roli Emilie Marty, se objeví pod jeho vedením v programu podzimního festivalu Janáček Brno 2022. Welsh National Opera tam hostuje 18. listopadu… Ve Vídni se v říjnu hraje také Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky. V Theater an der Wien je od 15. do 27. října nová inscenace na programu celkem šestkrát. Stojí za ní dirigentka Giedrė Šlekytė a režisér Stefan Herheim, v hlavních rolích se objeví Mélissa Petit, Jana Kurucová a Milan Siljanov.
V operním oboru obdrželi Ceny Thálie sopranistka Jana Sibera za Massenetovu Manon Lescaut, kterou ztvárnila letos na jaře v Ostravě v Národním divadle moravskoslezském, a Martin Bárta za roli Jaga nastudovanou letos ve Verdiho Otellovi v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Dalšími nominovanými byli pěvkyně a pěvci Petra Šimková Alvarez, Doubravka Součková, Joachim Bäckström a Dalibor Jenis, a to za role v operách Očekávání, Alcina, Peter Grimes a Nabucco. V oboru balet, tanec a pohybové divadlo převzali Cenu Thálie Natalia Adamska za roli Carmen v Národním divadle moravskoslezském a Sergio Méndez Romero za roli v Sólu pro tři v Moravském divadle Olomouc. V oboru muzikál, opereta a jiné hudebně dramatické žánry to byli Hana Fialová za roli v inscenaci Květiny pro paní Harrisovou v Národním divadle moravskoslezském a Lumír Olšovský za roli Higginse v My Fair Lady v Divadle J. K. Tyla Plzeň. Ceny Thálie přebírali divadelní umělci za konkrétní jevištní výkony, a to kvůli pandemii výjimečně za dva roky, v inscenacích od roku 2020 do letošního června. Předávaly se i ceny za celoživotní mistrovství v jednotlivých oborech – v opeře Libuši Márové, v muzikálu Galle Macků, v baletu Libuši Králové, v alternativním divadle Bolku Polívkovi a v činohře Veronice Forejtové a Františku Němcovi – a ceny mimořádné: Cena za šíření divadelního umění v TV, Cena umělci do 33 let a Cena České akademie divadelníků; tu získal překladatel Martin Hilský. Herecká asociace, která je nezávislou profesní a odborovou organizací výkonných divadelních umělců, vyhlásila v sobotu večer při ceremoniálu v Národním divadle osmnáct laureátů Cen Thálie 2022. Ocenění se udělovala letos podevětadvacáté.
Zde čtěte červnový rozhovor s Janou Siberou.
Na festivalu Lípa Musica vystoupí v pátek 7. října mezzosopranistka Markéta Cukrová s koncertním programem Ty spíš, duše moje (Tu dormi, anima mea), věnovaným italskému baroku, zejména tvorbě pozapomenutých skladatelek. Jde o celkovou změnu původně ohlášeného programu s názvem Cesty ke zbožnosti, a to z důvodu zdravotní indispozice basisty a loutnisty Joela Frederiksena. Za doprovodu theorbisty Jana Krejči tak zazní v Oblastní galerii v Liberci vokální hudba od Barbary Strozzi nebo Francescy Caccini a také od Monteverdiho, Cacciniho, Picciniho a Kapsbergera. Markéta Cukrová přiblíží dobu první poloviny 17. století, o které se dá hovořit jako o počátku moderního artového či klasického zpěvu i jako o počátku opery. Z ansámblových zpěváků se stali sólisté, performeři, objevili se první učitelé pěvecké techniky, ale i první soupisy cvičení, první metodiky... A v rodinách bohatých šlechticů nebyly tehdy výjimkou ani ženy skladatelky. Jejich talent však musel později, ve vrcholném baroku, umlknout – a to na několik staletí.
Podzimní festival duchovní hudby Olomouc dnes, ve středu 5. 10., v kapli Božího Těla nabídne koncert, kterého se zúčastní Lobkowicz trio (houslista Jan Mráček, klavírista Lukáš Klánský, violoncellista Ivan Vokáč) s klarinetistou Karlem Dohnalem. Společně přednesou Messiaenovo dílo Quatuor pour la fin du Temps. V neděli 9. října pořadatelé zvou na Vaňhalovo Requiem Es dur, jeho Symfonii f moll a Mši C dur, které zaznějí v kostele Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku od 19 hodin. Sólisty budou Sylva Čmugrová, Filip Dámec, Hasan El Dunia, Martin Vacula a všechny doprovodí soubor Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem.
Dechové Trio Aperto vystoupí v Brně s premiérou Radima Bednaříka nazvanou Mikrosvěty X. Soubor ve složení hoboj, klarinet a fagot, se členy Barborou Šteflovou, Janem Charfreitagem a Pavlem Horákem, zahraje i tria Bohuslava Martinů, Vítězslavy Kaprálové, Georgese Aurica a Miloše Štědroně. Program doplní studentky konzervatoře Terezie Graffová, Klára Graffová, Kateřina Kurandová a Linda Ziklová. Zazní tak i první věta Dvořákova Smyčcového kvartetu F dur, který nese podtitul Americký. Koncert se bude konat v úterý 4. října od 19 hodin v brněnské vile Löw-Beer.
Zemřel violista, pedagog, někdejší národní umělec prof. Lubomír Malý. Začínal původně jako houslista a teprve později studoval hru na violu. V roce 1958 zakončil studium u Václava Zahradníka na Pražské konzervatoři a navázal čtyřletým studiem u Ladislava Černého na Hudební fakultě pražské AMU. V roce 1962 vyhrál mezinárodní houslovou soutěž Jeana Sibelia v Helsinkách. O rok později se stal koncertním mistrem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze. V letech 1967-1979 působil jako pedagog na Pražské konzervatoři a v roce 1978 pak nastoupil jako profesor na HAMU, kde působil po zbytek života. Jako interpret byl členem Kvarteta města Prahy, působil také jako sólista Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a vystupoval s řadou renomovaných orchestrů jako Česká filharmonie, Vídeňští filharmonikové, Gewandhausorchester a další. Nahrál téměř čtyřicet desek, získal Cenu Nadace Bohuslava Martinů za soustavnou propagaci jeho díla a od kritiky se dočkal i označení "Paganini violy". Lubomír Malý se narodil 6. března 1938 v Praze. Zemřel ve věku 84 let.
Ještě dnes bude mimořádně hostovat v Salcburku Filharmonie Brno. Tři večery po sobě, dnes naposledy, hraje ve Velkém festivalovém domě. „Je to pro nás velká čest. Do Großes Festspielhaus jsme se toužili podívat už dlouho. Neskutečně nás těší, že zde hned třemi koncerty zahajujeme salcburskou hudební sezonu,“ řekla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Orchestr ve středu a ve čtvrtek zopakoval program, kterým otevřel před dvěma týdny koncertní sezonu v Brně, tedy kombinací Martinů Památníku Lidicím s Šostakovičovou Leningradskou symfonií. „Slyšet to relativně krátce po sobě ve dvou různých sálech a moci tak porovnat obě provedení bylo svým způsobem velmi bolestné. A to kvůli akustice. V Salcburku vynikla i ta nejjemnější pianissima, všechny rozdíly v dynamice, gradaci… To v Janáčkově divadle prostě není možné. Byl to úplně jiný zážitek,“ vysvětlila Kučerová. Nadšení byli nejen posluchači, kteří dlouhé minuty aplaudovali ve stoje, ale také orchestr. „Říkali mi, že se jim hrálo velmi dobře, cítili se mnohem svobodněji než v Brně, a to díky tomu, že se vzájemně dokonale slyšeli,“ doplnil šéfdirigent Dennis Russell Davies, který orchestr řídil v Brně i teď v Salcburku. Na dnešní závěrečný koncert je připraven Dvořák, Vaughan Williams, Janáček a Korngoldův Houslový koncert, který přednese Milan Paľa.
Ve čtvrtek 29. září zavítá do žižkovské koncertní síně Atrium polská klavíristka Maria Gabryś-Heyke, která přednese díla Mozarta, Messiaena a Chopina. Narodila se ve Varšavě v rodině hudebníků. Je ceněna pro svou bohatou hudební zkušenost získanou během studií na Akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě, na Vysoké hudební škole ve švýcarském Lucernu a basilejské Schole Cantorum Basiliensis. Ať už jako sólistka, nebo hráčka v komorních tělesech koncertovala v Evropě, Japonsku, Jižní Koreji, Číně a USA a interpretovala repertoár sahající od osmnáctého století po počátky soudobé hudby. Je laureátkou mnoha významných soutěží a získala četná stipendia, vystupovala na festivalech v Mariánských Lázních, švýcarském Wengenu a Murtenu a japonském Kjótu. Umělkyně je zároveň profesorkou na Akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě, nahrává pro polský a švýcarský rozhlas DRS 2. Za nahrávky premiérovaných děl Mariana Sawy byla nominovaná v roce 2017 na polskou cenu Fryderyk. Koncert začne v 19:30 hodin.
Druhý z celkových čtyř koncertů 2. ročníku festivalu Qu@rtet+ se odehraje ve čtvrtek 29. září v Obřadní síni Libeňského zámku v Praze 8. Hostem pořádajícího souboru, kterým je Doležalovo kvarteto, bude vedoucí skupiny kontrabasů České filharmonie, Adam Honzírek. Zazní skladby výlučně českých autorů, Ondřeje Štochla, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Zahajovací koncert série se uskutečnil koncem května v Gröbově vile v Praze. Na koncertě se hrály smyčcové a flétnové kvartety. Hostem Doležalova kvarteta byl japonský flétnista Naoki Sato. Psali jsme v ReflexiPlus.
Slavnostní koncert a výstavu chystají společně Gymnázium Pavla Křížkovského s uměleckou profilací a ZUŠ Pavla Křížkovského, a to k příležitosti třiceti let výročí existence obou škol. Slavnostní večer se uskuteční 27. září od 18 hodin v Besedním domě v Brně. Na koncertě se představí žáci ZUŠ a studenti gymnázia za doprovodu orchestru Czech Virtuosi. V prostorách foyer se navíc současně bude konat vernisáž výstavy výtvarných děl.
Hlavní cenu Grand Prix 59. mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha obdržel film Bohéma z produkce Rai – Radiotelevisione Italiana. Pucciniho operu inscenoval režisér Mario Martone v dílnách Teatro dell'Opera di Roma. Zpracoval ji podle poroty v jedinečném propojení filmového a jevištního umění; jedná se o „odvážný inovativní projekt, který otevírá prostor pro nové zážitky z opery na filmovém plátně“. Český křišťál získaly tři soutěžní snímky. Prvním je film Vivaldiho (nejisté) Čtvero ročních dob; zachycuje symbolický koncert oslavující krásu a křehkost planety Země, ve kterém mezinárodní sestava mladých hudebníků vystoupila živě na řeckém ostrově Délos, aby ukázala, že hudba umí vyjádřit radost i starost o budoucnost našeho bytí. Druhým je film Xenakis: revoluční designér zvuku – poutavý životopis jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století. Třetím je film Alenka, zprostředkovávající taneční inscenaci Alice souboru Opéra national du Rhin, vytvořenou na motivy knížky Alenka v říši divů a s hudbou Philipa Glasse. Cena České televize patří filmu s názvem Chopin. Nebojím se tmy, který klade aktuální otázku, zda nesmrtelné melodie mohou nějak povznést pochmurnost míst poznamenaných válkou a utrpením… Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin si z Prahy odváží dokument Císař Atlantidy o opeře Viktora Ullmanna, na kterém se v koprodukci podílela i Česká televize. Snímek, objasňující ojedinělé okolnosti vzniku díla v terezínském ghettu za druhé světové války, získal také ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97... Na festival přihlásilo své filmy 47 televizních a filmových produkcí z více než tuctu zemí světa. Devět desítek děl mělo celkovou délku přes 7300 minut. Dvaadvacet snímků reprezentovalo Českou republiku. Speciální cenu za celoživotní dílo, tedy za mimořádný přínos hudbě a audiovizuálnímu průmyslu, udělila na festivalu Evropská vysílací unie (EBU) a Hudební a mediální centrum (IMZ) kanadské sopranistce a dirigentce Barbaře Hanniganové jako „jedné z nejvlivnějších umělkyň naší doby“.
Cyklus Dobříšské večery hudby pokračuje v neděli 25. září dalším koncertem. Od 19 hodin vystoupí v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši komorní a smíšený sbor a smyčcový orchestr Piccolo coro & Piccola orchestra založený v roce 1996. Nachystali si program se skladbami G.F. Händela, C. Monteverdiho, J. Rheinbergera, E. Elgara, E. Whitacreho a J.S. Bacha. Soubor vede Marek Valášek, působí v Praze a v současné době má 38 členů. Nezaměřuje se jen na interpretaci děl určitého období, ale snaží se posluchačům zprostředkovat skladby všech hudebních epoch a žánrů.
Sedmý Lednicko-Valtický hudební festival začíná v sobotu 24. září a potrvá do 8. října. Jak už jsme informovali, tentokrát pořadatelé v osmi koncertech publikum zavedou k našim balkánským sousedům a hudbě výjimečné chorvatské skladatelky Dory Pejačević. Už tuto sobotu 24. září vystoupí ve Valticích Dalibor Karvay, Vid Veljak a Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Roberta Kružíka. V neděli se na mikulovském zámku představí Josipa Bainac a Ensemble Illyrica. Na svatého Václava zahrají v kostele svatého Jakuba Staršího v Lednici Cappella Mariana a Goeyvaerts String Trio. Jedinečná příležitost navštívit Zámeček Pohansko bude v pátek 30. září za hudby Aljoši Juriniće a Latici Anić. O den později se k této dvojici přidá v Zámecké jízdárně v Lednici Luka Ljubas. V neděli 2. října se v Dianině chrámu představí Talichovo kvarteto. O předposlední koncert se v pátek 7. října postará Jiří Vodička a Barocco sempre giovane v prostorách Zámeckého divadla ve Valticích. Celý festival zakončí galakoncert v sobotu 8. října v podání Davida Bizice, Niky Gorič a Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou Marka Ivanoviće, a to v prostorách Zámecké jízdárny ve Valticích.
Státní opera v Praze nabídne trojí provedení opery Richarda Wagnera Bludný Holanďan, a to 23. září a 2. a 7. října. Orchestr Státní opery povede dirigent Richard Hein, v titulní roli znovu vystoupí německý barytonista Joachim Goltz, člen ansámblu Národního divadla v Mannheimu, v roli Senty vystoupí také německá pěvkyně – Dorothea Herbert, kterou znají diváci festivalu Glyndebourne nebo Semperovy opery v Drážďanech. Do role Erika vstupuje výrazný slovenský tenorista Michal Lehotský, jako Mary se opět představí Jana Sýkorová a v roli Dalanda Zdeněk Plech. Role Dalandova kormidelníka se ujme Daniel Matoušek. Více informací najdete zde, naši ReflexiPlus z představení v SOP, kde barytonista už Goltz vystupoval, najdete zde a náš RozhovorPlus s ním si můžete připomenout tady.
Koncert věnovaný 30. výročí podepsání Ústavy Slovenské republiky dnes odehraje v Berlíně Slovenský komorní orchestr. Večer bude řídit jeho umělecký vedoucí Ewald Danel. V Berlínském dómu zazní od půl osmé večer program sestavený z děl Edvarda Hagerupa Griega, Ottorina Respighiho, Leoše Janáčka a Ladislava Kupkoviče. Koncert se koná ve spolupráci se Slovenským institutem v Berlíně pod záštitou velvyslance Slovenské republiky v Německu.
Balet Národního divadla Brno přichystal na pátek 23. září premiéru inscenace Bolero, příznačně s hudbou Maurice Ravela, ale i Arvo Pärta. Tři choreografové a zároveň režiséři Johan Inger, Mário Radačovský a Dan Datcu nastolují tři témata, tři rozdílné pohybové rukopisy. Zítřejší premiéra je pokračováním úsilí Baletu NdB v uvádění současného baletního repertoáru a původní tvorby, na rozdíl od minulé sezóny nyní v podobě jednoaktových baletů. „Tak jako premiéra Balanchinovské tvorby ukazuje tanec v té nejčistší neoklasické podobě, nabídne večer Bolero současný balet cítěný v choreografickém jazyce tří tvůrců střední generace,“ uvádí NdB.
Sopranistka Stanislava Mihalcová zazpívá ve čtvrtek 22. září večer v Milíčově kapli v Praze 10 – Malešicích německé romantické písně, anglické písně z první poloviny dvacátého století a slovenské lidové písně. Spoluúčinkují klarinetista Otakar Hájek a klavíristka Aneta Majerová. Dobrovolné vstupné bude použito ve prospěch projekt dalšího oživení této modlitebny, pojmenované podle českého kazatele ze 14. století Jana Milíče z Kroměříže. Protestantská kaple byla postavena v padesátých letech dvacátého století, ale na přelomu století pak řadu let zůstala uzavřena. Od roku 2017 je po rekonstrukci znovu užívána pražským sborem Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické a městskou částí je pro nejširší veřejnost využívána pro koncerty a divadlo pro děti… Stanislava Mihalcová spolupracuje často s tuzemskými soubory zaměřenými na starou hudbu, jako jsou Czech Ensemble Baroque, Musica Florea, Collegium Marianum, Ensemble Inégal, Collegium 1704 nebo Hipocondria Ensemble i s některými barokními ansámbly zahraničními. Publikum ji zná z operních a koncertních vystoupení v Praze a Plzni i ze Svatováclavského hudebního festivalu, z Hudebního festivalu Znojmo nebo z festivalů v Českém Krumlově.
K příležitosti českého předsednictví Evropské unii dnes odehraje koncert v Bruselu PKF – Prague Philharmonia. Odehraje se v Palais des beaux-arts de Bruxelles přezdívané Bozar. S orchestrem jako sólisté vystoupí klavíristé Tomáš Kačo a Lukáš Vondráček. Večer bude řídit Jan Kučera. Zazní například skladba Silnější než včera, kterou Tomáš Kačo složil na objednávku úřadu vlády speciálně pro české předsednictví. Její název je možné chápat různě, jedním z významů je odkaz na osobní boje každého z nás. „Také se to však dá aplikovat například na naši zemi či celou EU, která prochází velkou zkouškou. Pevně věřím, že pokud problémy překonáme, budeme silnější než včera. Hudba má sílu spojovat národy, ale také léčit, připomenout lidem, že mají srdce, a dovoluje jim zapomenout na dennodenní rutinu – mohou se tak na chvíli otevřít, nadechnout a vnímat srdcem,“ říká autor. Hudbu Tomáše Kača označují kritici za žánr „sui generis“, s ohledem na jeho originální způsob propojení klasické, jazzové a tradiční romské hudby. „Velmi nás těší, že si česká vláda vybrala právě náš orchestr a že můžeme Česko reprezentovat přímo v centru Evropy,“ dodává ředitelka PKF — Prague Philharmonia Kateřina Kalistová. Kromě skladby Tomáše Kača bude na programu ještě, Beethovenův klavírní koncert č. 3, Dvořákova Česká suita D dur a samozřejmě česká i evropská hymna.
Z letošního pátého ročníku Mezinárodni pěvecké soutěže Évy Marton v Budapešti si odvezla tři speciální ceny mezzosopranistka Jolana Slavíková, absolventka Pražské konzervatoře a Vysoké školy ve Frankfurtu nad Mohanem, pěvkyně se zkušeností z Durynského operního studia a z Drážďanské státní operety. Jako vůbec první v historii soutěže jí byla udělena cena za nejlepší interpretaci povinné Lisztovy písně. Zároveň si odvezla ceny udělované Lisztovou akademií a Maďarským národním divadlem; obě znamenají hostování v příštích sezónách. Po dvoukolovém výběru se dvanáct nejlepších účastníků prezentovalo ve finále s orchestrem. Slavíková soutěžila v Lisztových, Mozartových, Bizetových a Rossiniho skladbách. Éva Marton jako mezinárodně proslulá sopranistka účinkovala od 70. let v Evropě i ve Spojených státech a v Jižní Americe, a to v operních rolích lyrického i dramatického repertoáru od Mozarta a Rossiniho po Pucciniho, Wagnera a Janáčka. Od roku 2005 vyučuje zpěv na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, která soutěž nesoucí její jméno jednou za dva roky pořádá. Je předsedkyní mezinárodní poroty.
Filharmonie Brno oslaví 1200 let Moravy. Velkolepý koncert se koná v pátek 23. září od 18 hodin na Brněnském výstavišti, v pavilonu G2. Zazní Sinfonietta a Taras Bulba Leoše Janáčka pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera. Kapacita koncertu je symbolických 1200 posluchačů. Sedala v pavilonu ale nebudou číslovaná, takže orchestr doporučuje přijít včas.Vstupenka na koncert zároveň poslouží jako povolení k vjezdu a parkování v areálu BVV v době konání koncertu. Oslavy 1200 let Moravy navazují na jeden z milníků pro Moravu - rok 822, kdy se v latinsky psané franské kronice objevil první známý záznam o Moravanech.
Cyklus komorních koncertů Pražské múzy začne ve středu 21. září ve znamení múzy Terpsichoré. První z koncertů se odehraje od půl osmé v kostele sv. Vavřince na pražské Malé Straně, vystoupí na něm zakladatelka cyklu, mezzosopranistka Eva Garajová, slovenská sopranistka Mária Tajtáková a přední česká klavíristka Jitka Čechová. Zahrají mimo jiné díla Michala Müllera, Roberta Schumanna, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Další koncert přijde na řadu 19. října, slovenského basistu Gustáva Beláčka na něm doprovodí jeho krajan Matej Arendárik. 30. listopadu pak zahraje Duo Teres.
Vítězkou Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga je bulharská houslistka Diana Chausheva, druhým se stal italský trumpetista Filippo Lombardi, třetí příčka patří českému houslistovi Richardu Kollertovi a čestné uznání 1. stupně získal klavírista Viktor Vichev. Porota vedená klavíristou Pavlem Gililovem tak rozhodla po pátečním finálovém soutěžním kole, které bylo koncertní součástí festivalu Dvořákova Praha. Sólisty doprovázel Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Robertem Jindrou. Vítězka, která má na základě hlasování diváků v Rudolfinu i Cenu publika, získává díky podpoře rodinné nadace Karel Komárek Family Foundation stipendium ve výši 5000 eur, určené na další hudební rozvoj, případně na zakoupení nového nástroje. Zároveň má možnost pořízení profesionální nahrávky ve studiích Českého rozhlasu. Finalisté a další vybraní účastníci soutěže se představí v sérii koncertů Jihočeského festivalu Concertino Praga, a to od 19. do 23. září v historických sálech Českého Krumlova, Bechyně, Třeboně a Jindřichova Hradce. Soutěž založil Československý rozhlas v roce 1966. Od roku 2020 je jejím spolupořadatelem Akademie klasické hudby.
Laureátem Ceny Antonína Dvořáka pro rok 2022 je Pražský filharmonický sbor. Rozhodla o tom v pátek rada akademiků. Předání se uskuteční 19. prosince při vánočním koncertu tělesa, který bude ze Státní opery přenášet Česká televize. Pražský filharmonický sbor, vedený už patnáct let sbormistrem Lukášem Vasilkem, je podle zdůvodnění skvělým ambasadorem české hudební kultury i tvůrčího odkazu Antonína Dvořáka, a to v globálním rozměru. Zapadá do toho i letošní spolupráce s Českou filharmonií, šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a mezinárodní sestavou sólistů na koncertním provedení Dvořákovy Rusalky na festivalu Dvořákova Praha, připravovaný do Rudolfina pro tři koncerty 19., 21. a 23. září. Akademie klasické hudby uděluje ocenění od roku 2009. Dosavadními laureáty jsou Josef Suk, Ivan Moravec, Jiří Kout, Ludmila Dvořáková, Jiří Kylián, Jiří Bělohláve, Yo-Yo Ma, Richard Novák, Ivan Klánský, Česká filharmonie, Gabriela Beňačková, Jakub Hrůša a András Schiff.
Sopranistka Eliška Weissová v říjnu vystoupí ve Vídeňské státní opeře v pěti obnovených představeních v Janáčkově opeře Její pastorkyňa (Jenůfa), a to pod hudebním vedením Tomáše Hanuse, v režii Davida Pountneyho, na scéně Roberta Israela. Stane se tak na základě jejího úspěšného předzpívání, které se konalo v úterý 13. září. První představení odzpívá a odehraje 9. října. Spolu s ní vystoupí i pěvci David Butt Philip, Michael Laurenz či slavná sopranistka Asmik Grigorian v roli Jenůfy. Detaily dalších repríz najdete zde. Svou roli Kostelničky komentuje i v našem RozhovoruPlus z června letošního roku, kdy jsme si povídali o jejím úspěchu v této roli v Cardiffu.
Nadace Bohuslava Martinů předala svou pamětní medaili Smetanovu triu a představitelům Poličky. Ocenila tak v případě východočeského města propagaci díla slavného rodáka, dlouholetou tvořivou spolupráci a péči o místní pamětihodnosti věnované skladateli. Město podporuje provoz Centra B. Martinů, které spravuje značnou část materiální pozůstalosti skladatele a návštěvníkům přibližuje jeho život. V případě komorního souboru nadace ocenila vynikající tuzemskou a zahraniční prezentaci děl Martinů na koncertech i na mezinárodně oceňovaných nahrávkách. Jejich CD se skladatelovými klavírními trii získala prestižní cenu britského časopisu BBC Music Magazine v roce 2017. Interpretaci skladeb Martinů pro své nástroje se členové tria věnují i samostatně. „Chápeme dodnes ocenění především jako hold geniálnímu dílu skladatele, který se nenechal zlákat všemi novátorskými proudy dvacátého století a promluvil k publiku naprosto svébytnou sdílnou hudební řečí, vonící českou krajinou a folklórem. Bohuslav Martinů mě provázel již od útlého dětství a opájím se s radostí jeho hudbou dodnes. Jako malý chlapec jsem byl pravidelně obklopen jeho podmanivou hudbou,“ uvedl violoncellista Smetanova tria Jan Páleníček. Je synem klavíristy Josefa Páleníčka, který v roce 1934 trio založil a který se s Martinů znal a až do konce jeho života mu byl blízkým přítelem. Nadace si klade za cíl podporovat skladatelův odkaz a uvádění jeho díla. Pamětními medailemi oceňuje již více než čtvrtstoletí význačné osobnosti, jejichž osud byl s Martinů a jeho hudbou výrazně spojený a které se zasloužily o šíření jeho jména.
Koncert s názvem Carmen & Plzeňská filharmonie odstartuje Chrámovou koncertní řadu tohoto orchestru. Zazní Koncert pro klarinet, violu a orchestr Maxe Brucha a Carmen, suitua pro orchetsr Rodiona Ščedrina. Sólových partů se ujmou členové Plzeňské filharmonie, Jan Oblištil na klarinet a Vít Hošek na violu. Koncert bude dirigovat Chuhei Iwasaki. Koncert se koná v Plzni v nově opravené Velké synagoze. Samotný zahajovací koncert sezóny 2022/2023 je pak na programu ve čtvrtek 22. září od 19 hodin v Měšťanské besedě. Orchestr opět povede jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Jako sólista vystopí Thomas Oliemans ve výběru písní Gustava Mahlera na texty ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. V druhé půlce večera pak zazní Koncert pro orchestr Bély Bartóka.
Česká televize na programu ČT art v pondělí 12. září od 20:15 hodin odvysílá záznam Janáčkovy opery Káťa Kabanová z letošního Salcburského festivalu. Pod taktovkou Jakuba Hrůši hráli Vídeňští filharmonikové, režie se ujal světoznámý Barrie Kosky. Spolu se sopranistkou Corinne Winters, která ztvárnila titulní roli Káti, se představila Evelyn Herlitzius jako Kabanicha, David Butt Philip jako Boris, Jaroslav Březina jako Tichon, Benjamin Hulett jako Kudrjáš, Jarmila Balážová v roli Varvary a Jens Larsen jako Dikoj. Reflexi srpnového představení čtěte pod titulkem Hrůšův debut na Salcburském festivalu. O inscenaci čtěte také ZDE, ZDE a ZDE. Více o produkci najdete ZDE.
Pořadatelé dolnobřežanského Setkávání s klasickou hudbou zvou na koncert Kalabisova tria, který je věnován světoznámé české cembalistce Zuzaně Růžičkové, jejíž život se uzavřel v září před pěti lety, a jejímu manželovi, skladateli Viktoru Kalabisovi. Hudební setkání se bude konat v sobotu 10. září v Atriu laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech od 18 hodin. Kalabisovo trio od roku 2012, tedy deset let, reprezentují houslista a pořadatel Ondřej Lébr, břežanský rodák, a s ním violoncellista Lukáš Polák a klavírista Miroslav Sekera. Na programu budou díla Josepha Haydna, Maurice Ravela, Sergeje Rachmaninova, Franze Schuberta, Viktora Kalabise a Antonína Dvořáka. Zhruba čtyřtisícové Dolní Břežany jsou obcí přiléhající na jihu těsně k území hlavního města. Celoroční koncertní cyklus se tam pořádá od roku 2018.
Dvořákova Rusalka je sice jednou z českých oper hraných i v cizině, ale v milánské La Scale uvedena dosud nebyla. Změní to inscenace, jejíž premiéra je ohlášena na 6. června 2023. Projekt bude ve slavném divadle debutem pro dirigenta Tomáše Hanuse, hudebního ředitele Velšské národní opery v Cardiffu. Poprvé se na této scéně objeví i sopranistka Olga Bezsmertna, které byla svěřena titulní role. Dalšími sólisty mají být Dmitry Korchak, Elena Guseva, Jongmin Park nebo Okka von der Damerau a v roli Hajného v La Scale debutující barytonista Jiří Rajniš. Do 22. června se uskuteční celkem šest představení. Režisérkou milánské Rusalky bude Emma Dante, která tam už vzbudila pozornost inscenací Bizetovy Carmen. Opera měla premiéru v pražském Národním divadle 31. března 1901. Už v roce 1910 ji slyšela Vídeň, v roce 1935 měla Rusalka americkou premiéru v Chicagu. Na scéně Metropolitní opery v New Yorku se však objevila poprvé až 11. listopadu 1993, a to s Gabrielou Beňačkovou v titulní roli, v inscenaci původně vytvořené pro Vídeňskou státní operu… Rozhovor s Tomášem Hanusem čtěte ZDE.
Ve věku nedožitých 52 let se uzavřel život německého klavíristy a dirigenta Larse Vogta. Od roku 2020 byl šéfdirigentem Orchestre de Chambre de Paris, předtím hudebním ředitelem Royal Northern Sinfonia, britského orchestru působícího v Newcastle upon Tyne a v Gateshead. Jako pianista vystupoval po celém světě, od Dálného východu přes Evropu po Spojené státy americké. Hrál i s Českou filharmonií. V roce 1998 založil festival Spannungen v Heimbachu. V Německu a Rakousku stál za edukačním programem Rhapsody in School. Jeho repertoár sahal od Bacha přes klasiky a romantiky až k hudbě 20. století, ze které hrál často zejména Witolda Lutosławského. V klavírní spolupráci byl spojován především s pěvci Thomasem Quasthoffem, Ianem Bostridgem a Julianem Pregardianem. Za života získal několik prestižních ocenění, včetně německé ceny Echo Klassik v kategorii komorní hudby v roce 2004, Silver Tuning Fork v roce 2009 a Opus Klassik v roce 2021. Studoval na univerzitě v Hannoveru, kde se stal v roce 2012 profesorem hry na klavír. Pozornost vzbudil, když jako dvacetiletý získal druhou cenu na Mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu. Lars Vogt se narodil 8. září 1970 a zemřel 5. září 2022.
Antické proměny, to je podtitul druhého abonentního koncertu v rámci řady Canonia Neorisensis který pořádá klasicistní orchestr Wranitzky Kapelle a jeho dirigent Marek Štilec. Koná se 7. září v hudebním sále premonstrátského kláštera v Nové Říši. Dramaturgie nabídne skladby klasicistních skladatelů inspirovaných římským básníkem Ovidiem. Zazní předehra k první opeře Wolfganga Amadea Mozarta Apollo a Hyacint, kterou zkomponoval ve svých jedenácti letech na libreto pátera Rufina Widla, profesora benediktínské akademie v Salcburku. Tvorba Josepha Haydna bude zastoupena dvěma předehrami, a sice Acis a Galatea a Philemon a Baucis. A závěr večera bude patřit třetí symfonii z cyklu šesti symfonií inspirovaných Ovidiovými Proměnami Carla Ditterse von Dittersdorfa. Tento program uvede Wranitzky Kapelle v čele s Markem Štilcem ještě o den později na festivalu Allegro Vivo v Rakousku.
Na operním festivalu v Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie se v létě roku 2023 objeví v tamním debutu dirigent Václav Luks. Bude řídit soubor dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, se kterým připraví novou inscenaci Händelovy opery Semele. Režisérem je Adele Thomas, zpívat mají v hlavních rolích americká sopranistka Joélle Harvey, britská mezzosopranistka Jennifer Johnston a britský tenorista Stuart Jackson. Festival v Glyndebourne, zaplňující mnoho týdnů od května do konce srpna, je proslulý špičkovými inscenacemi s mezinárodními hvězdami, ale stejně tak i dlouhými přestávkami určenými pro večeře v restauracích a barech nebo pro pikniky na trávě. V usedlosti rodiny Christie začala operní tradice roku 1934 jako soukromá představení. Jméno areálu kolem šest staletí starého šlechtického sídla s divadlem uprostřed zahrad se však brzy stalo světoznámým pojmem a série operních inscenací vyrostla do události mající formát mezinárodního festivalu, aniž by se vytratily výhody privátní atmosféry. V roce 2019 se slavilo pětadvacet let od postavení tamního nového divadla s více než tisícovkou míst... Jako další nové tituly mají být v roce 2023 na programu opery Dialogy karmelitek od Francise Poulenca a Mozartův Don Giovanni. Ze starších osvědčených a oblíbených projektů se vracejí Sen noci svatojanské Benjamina Brittena, Stravinského Život prostopášníka a Donizettiho Nápoj lásky.
Mezinárodní varhanní festival, který od roku 1996 pořádá v bazilice sv. Jakuba v Praze s využitím tamních největších českých varhan Svatojakubské Audite Organum, pokračuje dnes koncertem Ireny Chřibkové, tamní titulární varhanice a ředitelky kůru a hlavní tvůrkyně festivalového programu. Spoluúčinkují Kühnův smíšený sbor se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonista Tomáš Trnka. Od Petra Ebena jsou zařazeny Dvě invokace a liturgická a koncertní skladba Missa Adventus et Quadragesimae (Adventní a postní mše) z počátku padesátých let, z doby největšího komunistického útlaku, mimo jiné cílevědomé likvidace řeholních společenství katolické církve. Během večera zazní dále dvě sólové varhanní skladby: Bachova Partita Sei gegrüsset, Jesu gütig (Buď pozdraven, milý Ježíši) a brilantní Final Césara Francka, od jehož narození uplyne letos na podzim dvě stě let. Skladbu veřejnost poprvé slyšela v roce 1864 v pařížském chrámu Sainte-Clotilde, kde byl Franck přes třicet let varhaníkem. Irena Chřibková se jako interpretka zaměřuje především na českou a francouzskou tvorbu, výrazně zvláště na hudbu Petra Ebena… O týden později vystoupí na festivalu Ital Eugenio Maria Fagiani, 15. září pedagog Pražské konzervatoře Jan Kalfus a jako poslední pak 22. září Francouz David Cassan.
Do Síně slávy pražského Národního divadla byla při zahájení nové sezóny uvedena poslední srpnové pondělí Hana Vláčilová, od sedmdesátých let do roku 1999 sólistka baletu. Věnovala první české scéně celou svou taneční kariéru. Později předávala své zkušenosti dál, a to jako šéfka Laterny magiky nebo baletu Státní opery, ale především jako pedagožka, znalkyně a inscenátorka klasického baletního repertoáru. Cenu generálního ředitele ND převzala při stejné příležitosti islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, od sezóny 2020/2021 sólistka Opery Národního divadla. Zpívá například Rosinu v Lazebníku sevillském, Varvaru v Kátě Kabanové, Cherubína ve Figarově svatbě nebo Dorabellu v Così fan tutte. Předtím byla po dva roky členkou operního studia při Opeře v Kolíně nad Rýnem. Zpěv vystudovala na konzervatoři v Reykjavíku a na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V ND se stala svým talentem, nadšením a přístupem k oporám celého souboru… Dalšími nositelkami ceny, kterou předával ředitel Jan Burian, jsou Irina Burduja, která působí od roku 2012 v baletním souboru, od roku 2022 jako první sólistka, a Anna Fialová, členka činohry.
Síla severské přírody, bájí, lásky a zlomených srdcí v dílech severských skladatelů – tak zní podtitul koncertu mladé islandské mezzosopranistky Arnheiður Eiríksdóttir žijící u nás. Hudební setkání se bude konat na zahradě Werichovy vily na pražské Kampě v úterý 30. srpna od 19 hodin. Pěvkyni na klavír doprovodí Ahmad Hedar, který s pěvci spolupracuje pravidelně. Oba umělci společně vystoupí také 17. září na Arktickém festivalu v islandském Reykjavíku a v blízké době jsou v plánu i koncerty v USA.
Na konec srpna a začátek září připravila zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů dva venkovní koncerty na platformě 14ǀ15 Baťova institutu s názvem Open air léto s FBM. V úterý 30. srpna od 19:30 hodin vystoupí společně na jednom pódiu legendární Hradišťan se svým primášem Jiřím Pavlicou a Filharmonie Bohuslava Marinů, kterou bude řídit dirigent Stanislav Vavřínek. Na stejné místo je na středu 7. září od 19 hodin naplánován koncert s názvem The Cello Boys & FBM. Violoncellisté Ladislav Mariaš a Zachar Fedorov a perkusionista Jakub Kočí vystoupí v rockových hitech slavných kapel. FBM povede Viktor Kozánek. V případě nepříznivého počasí se koncerty budou konat v Kongresovém centru Zlín.
Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne poslední dva letošní koncerty. Freskový sál olomoucké ZŠ Komenium bude v sobotu 27. srpna od 19:30 hodin místem koncertu s názvem Klavír & Musica Florea. Pod kladívky klavíru ožijí díla skladatelů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela v podání souboru Musica Florea a klavíristky Petry Matějové. Koncert nazvaný Mekka mladých varhaníků pak v sobotu 3. září festival uzavře, a to v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné od 19:30 hodin. Varhany tam rozezní talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.
Pořadatelé dolnobřežanského Setkávání s klasickou hudbou zvou na koncert, který se odehraje v sobotu 27. srpna od 18 hodin v Kulturním a informačním centru v Dolních Břežanech. Jedná se o vystoupení laureátů a držitelů ocenění z národních a mezinárodních interpretačních soutěží. Za klavírní spolupráce Kristiny Markové-Stepasjukové tam vystoupí houslisté Josef Lébr, Milan Kostelenec a Daniel Matejča, akordeonista Martin Kot, klarinetistka Gabriela Matoušková a kytarista Ondřej Štěpánek. Podrobné informace najdete zde.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK vystoupí 22. srpna v rámci Šlesvicko-holštýnského festivalu v hamburské síni Elbphilharmonie. Po více než dvouleté pauze způsobené covidem jde o první zahraniční zájezd a navíc o debut Pražských symfoniků v tomto prestižním sále. Pod vedením šéfdirigenta Tomáše Braunera zazní program úzce spojený s tvorbou a vlivy Johannesa Brahmse, který se v Hamburku narodil a kterému je letos věnován celý festival. Jako sólistka se představí mladá ruská violoncellistka Anastasia Kobekina. Zazní Brahmsova Akademická slavnostní předehra, Violoncellový koncert Antonína Dvořáka, jehož byl Brahms na počátku jeho dráhy významným patronem, a večer zakončí První symfonie Maxe Brucha nesoucí podtitul „Věnováno v přátelství Johannesu Brahmsovi“. Koncert v ikonickém sále Labské filharmonie je podle Braunera před novou, již 88. sezónou obrovským impulsem. Covidové roky připravily FOK o americké, britské, španělské a japonské turné i o řadu kratších výjezdů. Šlesvicko-holštýnský festival je jednou z největších přehlídek klasické hudby v Evropě. Koná se v letních měsících každoročně od roku 1986 na řadě míst, a to nejen ve spolkové zemi Schleswig-Holstein, ale také v Hamburku a v jižním Dánsku. FOK účinkoval na jednom z prvních ročníků v roce 1989, a to se svým tehdejším šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem.
Jakub Hrůša přijal bez zkoušky, doslova z hodiny na hodinu, záskok na koncertu Lucernského festivalového orchestru. Za Riccarda Chaillyho převzal 17. srpna mahlerovský program – První symfonii zvanou Titan a Písně potulného tovaryše se sólistou Andrè Schuenem. Na festival do Lucernu se vydal zkoušet jiný program ve dnech, kdy řídí sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová na Salcburském festivalu. Ráno se dozvěděl, že jeho dirigentský kolega – hudební ředitel milánské La Scaly a zároveň hudební ředitel unikátního lucernského mezinárodního orchestrálního tělesa – nemůže ze zdravotních důvodů večer vystoupit. Festivalový orchestr je složen z nejlepších sólistů a komorních hudebníků i členů předních evropských těles. Existoval už za Artura Toscaniniho, znovu ho pak vzkřísil Claudio Abbado. Jádro tehdy tvořili hráči Mahlerova komorního orchestru… S dílem Gustava Mahlera má Hrůša své zkušenosti, s První symfonií se dokonce před několika lety uvedl na inauguračním koncertu u Bamberských symfoniků, jejichž se stal šéfdirigentem. Právě s nimi se Hrůša v září na Lucernský festival vrátí. Provedou předehru k Wagnerově opeře Tristan a Isolda a se sopranistkou Joélle Harvey písně Almy Mahlerové a Mahlerovu Čtvrtou symfonii. A už tento pátek 19. srpna se v Lucernu koná první plánovaný Hrůšův koncert. Zazní na něm Sukovo Fantastické scherzo a od Antonína Dvořáka Novosvětská symfonie a Houslový koncert v podání Augustina Hadelicha.
Na Letní hudební akademii Kroměříž patří středa, večer po skončení výuky, vystoupením studentů. Nejprve v naplánovaném programu, nazvaném Budoucí mistři III., v kině Nadsklepí vystoupí sólisté i smyčcový orchestr sestavený ze studentů. Pod taktovkou Tomáše Netopila zazní mimo jiné Bartókovy Rumunské lidové tance a dvě části ze suity Za časů Holbergových od Edvarda Griega. Po něm přidali pořadatelé ještě mimořádné noční Cembalové soirée, které se uskuteční na chodbách Konzervatoře P. J. Vejvanovského, v romantické atmosféře dokreslené svíčkami. Začne kolem půl desáté a vedle mladých účastníků akademie se představí také lektoři – cembalistka Barbara Maria Willi a houslista Fedor Rudin – a ředitelka kroměřížské ZUŠ Ivona Křivánková. Vybrali Bachovu, Händelovu a Couperinovu hudbu. Koncertům odpoledne přechází veřejná přednáška o dávném hudebním životě na kroměřížském zámku a o jeho unikátním hudebním archivu. Vedle Barbary Marie Willi budou hovořit ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal a kurátorka a správkyně hudebního archívu Arcidiecézního muzea Kroměříž Kateřina Fajtlová.
Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích rozdala ceny. Letošní vítězkou je osmnáctiletá studentka Pražské konzervatoře Klára Klánská. Předloni obdržela třetí a loni druhou cenu. Druhý je Richard Kollert a jako třetí se umístil Matej Pčolinský. Kurzů se od 1. srpna zúčastnilo osmnáct houslistů a houslistek ve věku od 13 do 22 let. Laureáti 26. ročníku před publikum předstoupili do 12. srpna v luhačovickém lázeňském divadle při celkem třech absolventských koncertech. Při zahájení se po boku Václava Hudečka na koncertě posluchačům naopak představil loňský vítěz Marek Pavlica. O tomto koncertě jsme psali ZDE.
Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazní ve středu 10. srpna na slavném Salcburském festivalu, a to od 21 hodin ve Velkém festivalovém domě. Dílo přednese West-Eastern Divan Orchestra v čele s dirigentem Danielem Barenboimem. Ještě je k mání několik vstupenek. Mou vlast uvedlo toto mezinárodní těleso mladých už letos v květnu na festivalu Pražské jaro, tehdy však Barenboima narychlo nahradil mladý dirigent Thomas Guggeis. Argentinsko-izraelský dirigent Daniel Barenboim a palestinsko-americký literát Edward Said založili v roce 1999 Západovýchodní díván jako těleso, ve kterém se k pravidelným koncertním projektům, a to až demonstrativně nekonfliktně, scházejí převážně izraelští, palestinští a arabští hráči – tedy příslušníci národů, které jsou jinak aktéry roky trvajícího blízkovýchodního napětí. Byl to idealistický čin hlásící se k mírovému úsilí, mající nicméně díky Barenboimově náročnosti a pracovitosti i jasné umělecké klady. Jde o zajímavé těleso, regulérně vystupující na nejlepších světových pódiích zdaleka ne pouze kvůli politickému poselství, jehož je nositelem, ale i pro své vynikající interpretační kvality... V neděli 7. srpna se na festivalu v Salcburku konala premiéra Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou dirigoval Jakub Hrůša. ReflexiPlus Petra Vebera si můžete přečíst zde. Chystáme pro Vás i reflexe z úterního koncertu ORF Radio-Symphonieorchester Wien s dirigentkou Marin Alsop, na kterém mimo jiné zazní Janáčkova Sinfonietta, a pak během srpna i z několika operních představení.
Ve čtvrtek 11. srpna v prostorách Městského muzea a Galerie Ludvíka Kuby v jezuitské koleje v Březnici od 19 hodin vystoupí cembalistka Edita Keglerová a hráčka na violu da gamba Hana Fleková. Společně v cyklu Březnické hudební večery přednesou skladby Maraise, Couperina, Corelliho, Dollého a Frobergera. Dále organizátoři společně se správou místního zámku připravují koncert Bennewitzova kvarteta v březnické synagoze, který se bude konat v úterý 30. srpna.
Pražský filharmonický sbor vyhlašuje konkurz do všech hlasových skupin. Odehraje se ve dvou kolech, a sice 21. září od 15 hodin a 27. září od 14:30 hodin v sídle PFS, Melantrichova 970/17b, Praha 1. Do prvního kola si kandidáti připraví dvě stylově odlišné árie či písně podle vlastního výběru, z toho alespoň jednu z období romantismu. Dále bude prověřen hlasový rozsah a zpěv z listu. V druhém termínu porota vyslechne sborové party „Virgo virginum“ ze Stabat Mater Antonína Dvořáka a závěrečnou fugu „Libera me“ z Verdiho Requiem. Součástí druhého kola konkurzu bude i osobní pohovor. Termín nástupu bude dohodou. Jedná se o celé úvazky. Přihláška a notový materiál jsou ke stažení zde. V případě zájmu o účast v konkurzu zašlete vyplněnou přihlášku e-mailem, nejpozději do 14. září.
