113

„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“

„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“

„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“

Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00002A

„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“

„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“

„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“

Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie. V Německu vystoupí také s Pražským komorním orchestrem. S taktovkou bude asistentem dirigenta Teodora Currentzise pro jeho nový evropský orchestr Utopia. Projekty komorní hudby ho poprvé zavedou jak do hamburské Elbphilharmonie, tak do pražského Rudolfina… V Česku byl však už nyní v srpnu. Působil jako lektor na Letní hudební akademii Kroměříž a v rámci doprovodných programů tam také zahrál pod taktovkou Tomáše Netopila s PKF-Prague Philhamonia.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
TS4959

„Rokokově odění mladí pěvci navozovali před koncertem zpěvem Mozartových árií kouzelnou atmosféru.“

„Koncert s názvem Návrat Amadea se nesl v duchu filmu Amadeus, který se kdysi točil právě ve zdech zdejšího zámku. Jako vzpomínka na něho zazněla Mozartova díla.“

„V dobré náladě a s euforií skončila akce, která týden vnášela do zámku i do celého města Kroměříže radost z úspěšného mládí a z krásné hudby.“

Léto máme zafixované jako dobu odpočinku a relaxace, ale není tomu tak vždy a pro každého. Umělci jsou zvláštní lidé a hudebníci zejména. Když se jim naskytne příležitost hrát, zmocní se jich jakési nevysvětlitelné puzení a nadšení. A v případě Letní hudební akademie v Kroměříži tomu nebylo jinak. V období od 12. až 20. srpna se letos konal její už pátý ročník. Učebny Konzervatoře P. J. Vejvanovského a ZUŠ Kroměříž se naplnily mladými umělci, kteří s nadšením využili možnost absolvovat intenzivní výuku ve svém oboru u špičkových lektorů a poté se pochlubit svými výkony na koncertech, které se konaly pro veřejnost. Jako ten závěrečný, Návrat Amadea. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Máme tady krátký čas, ale potom na tom všem dá pracovat celý příští rok.“

„Hru v orchestru máme pod vedením Tomáše Netopila jako bonus pro smyčcaře.“

„Čekali jsme, že první pětiletka bude formující, že se nám ukážou cesty, že se nám osvětlí tuzemský i mezinárodní trh, že se stabilizujeme. A skutečně ano.“

Kroměřížská konzervatoř a základní umělecká škola poskytly už pátým rokem zázemí Letní hudební akademii, kterou ve městě, kde dodnes žije, založil a vede jejich někdejší absolvent Tomáš Netopil. Jaký byl srpnový týden, který přilákal pětapadesát mladých muzikantů a v němž byli mezi lektory Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Barbara Maria Willi nebo Fedor Rudin? Letošní ročník i uplynulé roky, včetně covidových, bilancuje ředitelka akademie Jana Kubáčová. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil i houslista Fedor Rudin. A mnohé podněty nabídly doprovodné programy festivalu Hudební Kroměříž i koncerty účastníků a lektorů, například ten, na kterém na dvě i na čtyři ruce hráli Ivo Kahánek a jeho výjimečná třináctiletá žákyně Nora Lubbadová.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
003

5. ročník Letní hudební akademie Kroměříž dnes uzavře Návrat Amadea - komponovaný večer složený převážně z Mozartových skladeb a operních scén, které doplní dva tituly Antonína Dvořáka. Účinkovat budou lektoři a přátelé akademie, Kateřina Kněžíková, Michaela Fukačová, Adam Plachetka, Fedor Rudin a Pavel Nikl, PKF – Prague Philharmonia povede Tomáš Netopil. Samotný koncert začíná ve 20 hodin a předcházet mu budou od 19 hodin výjevy z  oper na různých místech Květné zahrady.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
122

„Václav Hudeček je legendou, jeho hra není v ničem okázalá, je nesena vyrovnanou lidskostí.“

„Hernych na svých osmnáct let podal v podstatě obdivuhodný výkon, plný energie, jistoty a síly.“

„Prechal s naprostou samozřejmostí hudbu modeloval a frázoval, ovládl sál znělým tónem a velmi přesně vystihl základní výrazové nastavení díla a jeho pointy i průběh.“

Prostor věnovaný loňským laureátům spojila Letní hudební akademie Kroměříž s pozorností Václavu Hudečkovi, který na začátku léta oslavil sedmdesátiny. Zahrál si v neděli večer společně se dvěma nejmladšími objevy. A také převzal od Tomáše Netopila symbolické poděkování za péči, kterou už celé čtvrtstoletí věnuje na své luhačovické Akademii začínajícím houslovým talentům. Obě akce mají obdobné cíle. Však také nejsou výjimkou případy, že se z jedné plynule přejíždí na tu druhou, právě začínající.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Letní hudební akademie Kroměříž, které se od pátku na celý týden účastní několik desítek mladých muzikantů, má už pátým rokem podobu mezinárodních interpretačních kurzů s doprovodnými programy pro veřejnost. Zakladatelem a uměleckým garantem je dirigent Tomáš Netopil. Mezi lektory jsou sopranistka Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, cembalistka Barbara Maria Willi, violoncellistka Michaela Fukačová, houslista Fedor Rudin nebo violista Pavel Nikl a také pianista Zdeněk Klauda z pražského Národního divadla, který v Kroměříži předává zkušenosti v oboru klavírní spolupráce, především v souvislosti s výukou v pěvecké třídě. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz v rubrice AudioPlus přibližuje atmosféru akademie a intenzitu, se kterou se tam po několik dnů účastníci věnují hudbě.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
Krom-Netopil-1

Na začátku pátého ročníku Letní hudební akademie Kroměříž a jejího doprovodného programu Hudební Kroměříž zazněl v pátek v Rotundě v Květné zahradě komorní program sestavený z barokní hudby. Hudba dvou z pěti zastoupených autorů měla zdroj v bohatém historickém notovém archivu uchovaném v kroměřížském Arcibiskupském zámku. Soubor vedl Tomáš Netopil​ s barokními houslemi, sólistkou byla Markéta Klaudová​. 

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
203

Letní Hudební akademie Kroměříž a její souběžný festival Hudební Kroměříž už popáté přivážejí do města interprety české i mezinárodní scény klasické hudby. Atraktivní program pro veřejnost nabídne od pátku 12. do soboty 20. srpna koncerty, besedy a přednášky s výraznými hudebními osobnostmi.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
002

„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00005

„Pro festival Leoše Janáčka byl Dům kultury města Ostravy rovněž centrem dění. Kam se tedy s hudbou přesunout?“

„Dlouholetý ředitel festivalu Jaromír Javůrek je natolik zkušený, že si uvědomuje dopad koncertů v dočasných prostředích na jejich dramaturgii.“

„Věřím proto, že pro MHF Leoše Janáčka bude znovu platit, že ‚co tě nezabije, to tě posílí‘.“

Název Mistrova klavírního cyklu jsem si do názvu této reflexe nevypůjčil pro nic za nic. Dvojznačnost aktuální situace Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka totiž docela vystihuje. A dokonce by se dal doplnit konstatováním, že od příštího roku čeká festival několikaletá cesta po zarostlém chodníčku. Jak je to možné?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00002

Festival Hudební Kroměříž u příležitosti oslav pátého výročí chystá program s umělci a tělesy, jako jsou Václav Hudeček, Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka nebo PKF – Prague Philharmonia. Letní hudební akademie Kroměříž a její souběžný festival tak už popáté přiváží do města interprety české i mezinárodní scény klasické hudby. Akce pro veřejnost obsáhnou od 12. do 20. srpna koncerty, besedy a přednášky s výraznými hudebními osobnostmi.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0002

„Já jsem přesvědčil pořadatele, aby pozvali tohoto skvělého cembalistu a aby zde hrál i Koncert pro cembalo a orchestr Francise Poulenca, vyznal se po koncertě dirigent Tomáš Netopil.“

„Po úvodu přišel na jeviště neupravený mladý muž, působící jako technický pracovník. K překvapení publika sedl za cembalo a začal na něho hrát způsobem, ze kterého se tajil dech.“

„Výkon cembalisty byl překvapivý, nejen kvůli jeho muzikalitě a brilantní technice, ale především díky krásnému zvonivému zvuku jeho nástroje.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka přirozeně hostil také zahraniční umělce. Rezidenčním umělcem se letos stal francouzský cembalista Jean Rondeau, který vystoupil na dvou večerech: na samostatném recitálu „Jean Rondeau a Johann Sebastian Bach“, který se konal v Piaristickém klášteře ve Stříbře a kde hrál Goldbergovy variace, a druhý den, 21. června, ho slyšeli ostravští posluchači, kteří navštívili koncert v Domě kultury. Ten přivítal nejen francouzského cembalistu, ale také Záhřebskou filharmonii. A před ni se postavil český dirigent, který působí v Essenu a je prezidentem ostravského festivalu –  Tomáš Netopil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od čtvrtka 9. června ponese ve znamení premiérového dění. Ve jmenovaný zítřek nabídne Večer festivalových premiér. Poprvé na něm zazní Koncert pro housle a dva smyčcové orchestry Trigon od Lukáše Hurníka. Jde o v dobrém slova smyslu hudební „souboj“ tří velkých německých „B“, tedy Bacha, Beethovena a Brahmse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se bude letos konat od neděle 29. května do 1. července. Pořadatelé nabídnou tři desítky akcí v Ostravě a na dalších pěti místech severní Moravy a Slezska. Nový ročník mapuje nové trendy a uvádí mladé talenty klasické hudby. Do České republiky přivede poprvé hned několik mezinárodních hudebních es současnosti. Ve světové premiéře pak zazní na objednávku festivalu nová skladba Ireny Szurmanové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

20220427224456Ivo Kahánek získal Cenu Anděl za nahrávku kompletního klavírního díla Antonína Dvořáka vydanou na čtyřech discích. V kategorii klasické hudby s ním byli za rok 2021 nominováni Kateřina Kněžíková s dirigentem Robertem Jindrou a Janáčkovou filharmonií Ostrava za album Phidylé a Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Tomášem Netopilem za album s Freskami, Parabolami a Rytinami Bohuslava Martinů. Do Síně slávy byl uveden šestasedmdesátiletý skladatel, herec, zpěvák a klavírista Jaroslav Uhlíř. Albem roku je CD Dýchej loni zesnulého zpěváka Davida Stypky a kapely Bendjeez, které se umístilo také v kategorii skladba roku, stejně jako Stypka sám v kategorii sólový interpret. Anděla jako sólová interpretka převzala Ewa Farna, v žánrových kategoriích byli nejlepšími skupina Mirai, Nikol Bóková, Vladimír Mišík, kapela Sněť, rapper Smack a Amelie Siba. S videoklipem byla jako nejlepší oceněna zpěvačka Annet X, objevem je zpěvačka Annabelle a s nejlepším slovenským albem uspěli Lash & GreyKristin Lash a Jakob Gray. Nejstarší tuzemské odborné hudební ceny Anděl uděluje Česká hudební akademie, o oceněních letos celkově hlasovalo přes čtyři sta akademiků, odborníků napříč hudební branží. Ceny od 1997 symbolizuje soška Anděla se šalmají od sochaře Jaroslava Róny. Letošní ročník byl jedenatřicátý. Ivo Kahánek už jednoho Anděla má – za rok 2019 spolu s Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky za nahrávku klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů.

Zveřejněno v AktuálněPlus
0004

Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Když mne oslovil Václav Hudeček s pozváním na tento koncert, moc mne to potěšilo.“

„V úterý 29. března máme tiskovou konferenci, kde oznámíme kompletní program.“

„Cvičím, každé ráno sedám kolem 7.00 ke klavíru a ty ‚své tři až čtyři‘ hodiny dám. Pak řeším ‚úřad‘.“

Svátky hudby mají v pražském koncertním životě jedno specifikum. Každý koncert je tematicky zaměřený. Ústřední postavou je samozřejmě vždy Václav Hudeček a spolu s ním vystupují umělci, kteří odpovídají vybranému tématu. V úterý 22. 3. v sále Pražské konzervatoře, kdy se mimochodem bude hrát ve prospěch ukrajinských uprchlíků, to bude trochu jinak. Václav Hudeček sice koncert zahájí, ale hlavní postavou večera bude klavírista Jan Simon. Využili jsme této příležitosti, abychom si s Janem Simonem popovídali, a to nejen o Svátcích hudby, ale mimo jiné také o festivalu Dvořákova Praha.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
ND-Brno

„Po delší době se na jeviště Janáčkova divadla vrátí i velká opereta se vší parádou, která k ní patří.“

„V programu festivalu Janáček Brno 2022 se sejde česká dirigentská špička střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.“

„Zahájení bude patřit výjimečnému projektu – scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“

Verdiho Falstaff a Strausova Salome, Janáčkovo drama Z mrtvého domu, ale po letech také klasická opereta, a sice Lehárova Veselá vdova – to je výhled operního souboru Národního divadla Brno do příští sezóny. Patří k tomu i další ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2022 s operními představeními a koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
172

„Organizátoři slibují devět dní plných nových zkušeností sdílených se špičkovými interprety klasické hudby.“

„Lektoři se představí, spolu s úspěšnými účastníky a s dalšími hudebními hosty, během souběžného festivalu určeného pro širokou veřejnost.“

„Hudebníci se mohou hlásit na webu akademie až do poloviny května.“

Letní hudební akademie Kroměříž spustila od února registraci studentů. Uskuteční se v srpnu a nabídne devět oborů pro sólové hráče, komorní hru i výuku orchestrální hry. Mezi lektory budou sopranistka Kateřina Kněžíková, pianista Ivo Kahánek, violoncellistka Michaela Fukačová i zakladatel a umělecký šéf akce Tomáš Netopil. Festival Hudební Kroměříž naplní dny od 12. do 20. srpna atraktivním programem pro širokou veřejnost, ve kterém se objeví mimo jiné rovněž barytonista Adam Plachetka.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Strana 1 z 8