úterý, 15 listopad 2022 13:28

Koncerty k výročí 17. listopadu

4002

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a Společnost koncertních umělců tradičně 17. listopadu pořádá Koncert proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva v Sále Martinů. Program představí díla skladatelů perzekvovaných totalitními režimy dvacátého století. Koncertu bude předcházet vernisáž výstavy fotografií Sametová revoluce > 1989 Dany Kyndrové a Radovana Bočka v Respiriu HAMU. Česká filharmonie vystoupí k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou 16. i 17. listopadu. V pátek 18. listopadu zazní ke stejné příležitosti tradiční koncert Univerzity Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. Ve čtvrtek 17. listopadu v Sukově síni hudby v Pardubicích, v sobotu 19. a v neděli 20. listopadu v sokolovně v Novém Městě nad Metují se smetanovsko-dvořákovským programem vystoupí mládežnický orchestr Novoměstská filharmonie (NoFi) s dirigentem Markem Klimešem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
900

Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2002

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Svůj program zvolil velmi vhodně k romantickému zvuku svatovítských varhan. A připomněl záslužně u nás trochu opomíjeného Josefa Kličku provedením jeho Legendy.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

0009 Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu letos pořádá v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. V letošním ročníku se představil francouzský varhaník Philippe Lefebvre, který mimo rafinovaně zvoleného repertoáru věhlasných francouzských autorů nabídl posluchačům i vlastní improvizační umění. Dále vystoupila legenda české varhanické školy Jan Hora. Zahrál díla světově proslulých i méně známých autorů z různých období. V dalších dvou koncertech se představili zástupci mladší generace varhaníků – Tomáš Pindór a Aleš Nosek. V úterý 2. srpna od 19 hodin zahraje závěrečný koncert festivalu varhaník Pavel Svoboda, který si k sobě přizval trumpetistu Jiřího Houdka. Zaznějí díla Johna Stanleyho, Alexandra Guilmanta, Jeana Baptisty Loeillet de Ganta, Vincenza Belliniho a našich skladatelů Miloslava Kabeláče a Petra Ebena.

Zveřejněno v AktuálněPlus

2000 Český klavírista Jan Bartoš vystoupí 29. srpna ve Velkém sále České národní budovy v New Yorku. Pro svůj recitál umělec zvolil hudbu výhradně českých autorů. Přednese Janáčkovu Sonátu pro klavír 1. X. 1905, cyklus V mlhách stejného autora, Osm preludií, op. 30 Miloslava Kabeláče a Smetanův cyklus Sny. Ve Spojených státech vystoupí předtím se stejným programem také na Mezinárodním klavírním festivalu, jehož dějištěm je San Francisco. A už na 14. srpna je ohlášen jeho recitál na Chopinově festivaluMariánských Lázních, kde zahraje Chopina, Janáčka a Smetanu. Jan Bartoš je mimo jiné zakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu a institutu Prague Music Performance. Od roku 2019 je zároveň uměleckým ředitelem mezinárodního hudebního festivalu Americké jaro. Od roku 2020 působí jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze. Náš RozhovorPlus s Janem Bartošem z minulého roku si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
00002

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
0001

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Leningradská se dostává co do decibelů na hranice únosnosti. Volný prostor, který hudbě poskytuje Smetanova Litomyšl, vyznění nesmírně prospěl.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9200

Páteční koncert České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši mění svůj program. Kvůli náhlé zdravotní indispozici Lukáše Vondráčka nezazní avizovaný Brahmsův Klavírní koncert, ale Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka v podání Václava Petra. Už dnes, ve čtvrtek večer zazpívá na festivalu uruguayský basbarytonista Erwin Schrott. Pěvce na bandoneon doprovodí Victor Hugo Villena a orchestr PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00004

Česká republika začne 1. července na šest měsíců předsedat Radě Evropské unie. K této příležitosti je připraveno mnoho kulturních a doprovodných událostí. Jednu z nich přichystala Akademie múzických umění v Praze spolu s belgickou LUCA School of Arts. Koncert, na kterém zaznějí skladby Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Pieta Swertse a Miloslava Kabeláče, zahrají společně hudebníci obou škol v neděli 3. července od 19:30 hodin v Sále Martinů a Kamermuziekzaal v Leuven. Vzájemně je propojí jedinečná technologie sdružení CESNET. Koncert bude také živě přenášen na iVysílání České televize, kde bude poté ke zhlédnutí i ze záznamu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“

„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“

„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“

Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner, držitel dvou Cézarů za nejlepší filmovou hudbu. Kompozici dedikoval zemřelému příteli, slavnému režisérovi Krzysztofu Kieślowskému. V RozhovoruPlus se Jana Sibera zamýšlí nad svými rolemi i nad budoucností.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0007

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00002

„Skladatelé byli současníci a neměli to ve své domovině lehké. Kabeláč tvořil v obou totalitách, v nacistické a socialistické. Šostakovič zažil jak léta slávy, tak příkoří.“

„Kabeláčova Symfonie č. 5 je monumentální, silně emocionální. V páteční večer se ujal provedení Robert Kružík a sopránového partu se zhostila Jana Šrejma Kačírková. Její výkon byl excelentní a neuvěřitelně vyrovnaný a bezpečný.“

„Dirigent modeloval symfonii jako postupně narůstající proud, se zvyšující se intenzitou napětí, které dovedl do euforického závěru.“

Dramaturgie brněnské filharmonie připravila pro své abonenty řady Filharmonie v divadle I pro květnový koncert zajímavou dvojici: symfonie skladatelů Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Nabídla publiku srovnání jejich pátých symfonií a svému symfonickému orchestru velmi obtížná, zato efektní a duchovně vyzrálá existenciální a monumentální díla. Recenzovaný koncert se odehrál jako druhý v řadě, v pátek 13. května v Janáčkově divadle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Filharmonie Brno s dirigentem Robertem Kružíkem připravili program složený ze symfonií Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Koncerty se budou konat ve čtvrtek 12. a v pátek 13. května od 19 hodin v Janáčkově divadle. Sopránového sóla v Kabeláčově díle se ujme Jana Šrejma Kačírková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3000

„V Labské filharmonii je slyšet každičký detail, včetně všech úderů tympánů, ale ku prospěchu věci, ne nepříjemně.“

„Semjon Byčkov pronikl do partitury emocionálně a intuitivně už mnohem hlouběji a přesněji.“

„Nezdůrazňovali sváteční a slavnostní patos historických témat, nechávali zaznívat spíše krásnou romantickou hudbu, plnou nápaditých obrazů a proměn.“

Dvakrát Smetanovu Mou vlast má za sebou Česká filharmonie na svém evropském turné. Hrála ji za řízení Semjona Byčkova v Berlíně a v Hamburku a v obou městech naplno a inspirovaně. Třebaže oba proslulé sály, Philharmonie a Elbphilharmonie, nebyly kvůli doznívající pandemii plně obsazené, zaznělo výlučné dílo českého repertoáru s velkým, mnohem více než jen srdečným ohlasem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku. S výjimečnou ženou, umělkyní, pedagožkou a neúnavnou bojovnicí za příznivé podmínky v uměleckém školství a koncertním životě jsme si vyprávěli ještě před uskutečněním slavnostního obřadu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
445

Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem absolvuje od zítra do středy 16. března první velké turné od uzavření koncertních sálů na jaře 2020. V plánu je celkem deset koncertů – tři ve vídeňském Musikvereinu, jeden v berlínské Filharmonii, tři v hamburské Labské filharmonii, jeden v Essenu a dva v londýnském Barbicanu. V posledně jmenovaném sále Česká filharmonie vystoupí jako vůbec první velký zahraniční symfonický orchestr od počátku pandemie. Během turné zahraje orchestr Smetanovu Mou vlast, Dvořákovu Osmou symfonii, Janáčkovu Glagolskou mši, Kabeláčovo Mysterium času, Ullmannovu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka s recitátorem Thomasem Quasthoffem, Rachmaninovův První klavírní koncert s Yujou Wang a Koncert pro dva klavíry Bohuslava Martinů se sestrami Labèqueovými. Vídeňské koncerty jsou věnovány obětem války na Ukrajině, před koncerty celého turné by měly zaznívat hymna hostitelské země a hymna ukrajinská.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
502

„Symbolem dokonalosti tvořené kombinací výtečné intonace, frázování a citu pro věc se staly například výkony hobojistky Jany Brožkové či flétnisty Naokiho Sata.“

„Tok hudby Mystéria času se postupně komplikuje, a když dosáhne svého vrcholu, postupně se vrací zpět k lehce obměněné počáteční myšlence, až nakonec zcela odejde pryč.“

„Vypravěčská schopnost Thomase Quasthoffa byla okouzlující i pro člověka, který původnímu jazyku, tedy němčině, skoro vůbec nerozumí.“

Trojici vystoupení, která se jen tak nebudou opakovat, má za sebou Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na domácí půdě pražského Rudolfina. Sobotní odpolední koncert uzavřel sérii sestávající jednak z velké Brahmsovy první symfonie, provedené ovšem vedle zřídka slýchaného Mystéria času Miloslava Kabeláče a melodramu Viktora Ullmanna, ve kterém exceloval Thomas Quasthoff v roli recitátora. Koncert nejenže nabídl publiku senzační hudební zážitek, stal se svou dramaturgií rovněž mimořádně zajímavým a jedinečným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
345

V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3