„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“

„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“

„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?

„Hlavní kouzlo jeho návštěvník objeví v duchovním potenciálu, který funguje jako živá voda, jako nesmírně důležitá součást duševní hygieny a duchovního rozměru života dnešního člověka.“

„Sbližování s byzantskou hudbou neprobíhá ovšem jen v koncertních sálech a sakrálních prostorech, už 27. srpna se v prostorách HAMU konal festivalový celodenní workshop.“

„V průběhu celého září a října byla v kostele svatého Vavřince pod Petřínem možnost zhlédnout také výstavu tradičních rumunských bohoslužebných oděvů.“

„První a (stále) jediný festival“ pravoslavné hudby Archaion Kallos i letos posluchačům otevřel možnost ponoření se do sebe, jako vždy v příhodném podzimním čase. Interpreti z domácí i zahraniční scény se znovu spojili v myšlence oživit „starobylou krásu“ a v zajímavé dramaturgii propojovali východní hudební tradici se západní.

„Ze sólistky čišela úcta k rukopisům a frázím, které si ‚vymazlila‘ do posledního tónu, dozvuku, či tiché prázdnoty po něm.“

„Bartoňova skladba vytvářela dojem ozvěny zážitku, kdy je zachována a zesílena její syrovost. Silná slova žalmu jako by se do ní vpila, slova zmizela, nikoli však jejich energie.“

„Moodyho Fioriture je až dojemnou hudební výpovědí o tom, že jediný možný směr je ‚vpřed‘, ať se děje cokoli, což o to významněji rezonuje v kontextu světových událostí.“

Ani na letošním ročníku pravoslavného festivalu Archaion Kallos nemohl chybět koncert soudobé hudby a hudby 20. století, inspirované pravoslavnou spiritualitou. „Filokalie dneška“, jak zní podtitul koncertu, který se tradičně konal v galerii HAMU, byla plná čistě klavírních tónů, s výjimkou jedné zvukové stopy. Posluchači mohli být přítomni světové premiéře Hanuše Bartoně, ale také dílům Arvo Pärta, Johna Tavenera, Vasilijeho Mokranjace a Ivana Moodyho. Recitálu se zhostila klavíristka Radka Hanáková, a to precizně, s hlubokým zaujetím stran výrazové složky hudby.

Vyhlašujeme výherce vstupenek na koncert vokálního souboru Martinů Voices.

Svatováclavský hudební festival chystá na sobotní večer jeden ze stěžejních koncertů letošního ročníku. V kostele sv. Václava v Ostravě vystoupí špičkový vokální soubor Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. Zazní Mahlerovy písně v kombinaci s duchovními skladbami Johna Tavenera a částí Beethovenova Smyčcového kvartetu č. 15. Koncert začíná v 19 hodin.

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert vokálního souboru Martinů Voices.

Svatováclavský hudební festival chystá na sobotní večer jeden ze stěžejních koncertů letošního ročníku. V kostele sv. Václava v Ostravě vystoupí špičkový vokální soubor Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. Zazní Mahlerovy písně v kombinaci s duchovními skladbami Johna Tavenera a částí Beethovenova Smyčcového kvartetu č. 15. Koncert začíná v 19 hodin.

V pražském ortodoxním chrámu sv. Cyrila a Metoděje se ve čtvrtek koná koncert s názvem Stará hudba rumunských klášterů. Jako první program festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos zavede koncert posluchače na mystické cesty duchovní hudby v podání předního mužského sboru Nectarie Protopsaltul. Rumunské tematice se bude věnovat i současně probíhající výstava ve starokatolickém kostele sv. Vavřince na Petříně, která ukáže, že podoba církevních rouch není dána jen církevní tradicí, ale ovlivňují ji také lidové kroje.

Praha na podzim tradičně ožije úspěšným mezinárodním festivalem Archaion Kallos, který pravidelně nabízí ojedinělé koncerty z celého spektra hudby východního křesťanství od byzantského chorálu po tvorbu renomovaných autorů postmoderny. I letos nabídne návštěvníkům rozmanitou škálu pěti koncertů, unikátní bohoslužbu a mnoho zajímavých doprovodných akcí. Festivalová hudební setkání se budou konat od 22. září do 19. října a doprovodné akce budou na pořadu až do konce října.

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

„Výborně zastoupené a namíchané hlasy souboru vytvářely velmi autentické zvukové vlny, vzájemně se prolínající a lehce přes sebe převalující.“

„Pokud by se z kolektivního výkonu mělo něco vyzvednout na piedestal, potom je to disciplína zpěváků, vzájemný respekt a společný cit pro prováděná díla.“

„Z velké části přinášel program úvahy nad křesťanskými motivy vzkříšení a zmrtvýchvstání Krista. Pomyslně sledoval přesun energií na hranicích tohoto a jiných světů.“

Sváteční svatováclavské zastavení festivalu Lípa Musica přivedlo jeho diváky vůbec poprvé do České Kamenice, městečka, které je tak trochu pozapomenutou perlou severních Čech. V kostele svatého Jakuba staršího zde vystoupil vokální soubor Cappella Mariana. Přenádherný děkanský chrám je unikátním trojlodním renesančním skvostem v jinak tak často barokizovaných Čechách. Právě sem se více než jinam hodil program večera, který primárně těžil z děl 16. století. Prostředí i hudba si nadmíru konvenovaly.

„V Pergolesiho Stabat Mater dominoval především příjemný, takřka sametový hlas altistky Jarmily Balážové.“

„Výsledek zhmotnil skutečného Beethovena se vším všudy.“

„Své široké dynamické možnosti a nádherné fráze předvedl sbor bez zaváhání.“

Podzimní festival duchovní hudby pravidelně obohacuje kulturní kalendář města Olomouce a láká posluchače celého kraje. Šestadvacátý ročník nabízí opět bohatou přehlídku nejrůznějších hudebních stylů a žánrů, které však zastřešuje jedna hlavní myšlenka – hudbou oslavit velikost a nadčasovost Boha.

Podzimní festival duchovní hudby se koná v Olomouci už od roku 1994 a je jednou z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby u nás. Letos řadu koncertů zahájí ode dneška za pět týdnů - v neděli 22. září v dómu sv. Václava Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se sólisty – trumpetistou Jurajem Bartošem, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristy Jaroslavem Březinou a Vítem Šantorou a basistou Pavlem Švingerem. Na programu budou Elegie a Koncert pro trubku a orchestr arménského skladatele Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana a oratorium Césara Francka Sedm slov Krista na kříži. Dirigovat bude Jaromír Michael Krygel.

„Dušek necituje melodie vánočních písní, jen se kolem několika mihne.“

„Respighiho kantáta byla milým překvapením a neméně milým potěšením.“

„Tavenerova skladba Svatý v závěrečném ztišení směřuje až kamsi k věčnosti.“

Pražský filharmonický sbor připravil pro tuto sezónu tři samostatné vokální koncerty. Hned prvním z nich nasadil laťku nejvýše, jak lze. Dramaturgií i provedením. V kostele svatých Šimona a Judy v sobotu zazněla za řízení Lukáše Vasilka duchovní hudba tří autorů dvacátého a jedenadvacátého století – kompozice v dokonalém zvuku, jedna za druhou navozující sváteční a vánoční náladu. 

„O nata lux od  Martena Lauridsena patří k nejprodávanějším vánočním skladbám. Její křehký půvab plný jemných souzvuků dokázal, že soubor si titulní píseň vybral správně.“

„Rozloučili se ztišenou aranží Tiché noci, kdy ztemnělý kostel, svíčky a jejich bezchybné provedení vykouzlilo tu nejhezčí vánoční atmosféru.“

„Ve všech skladbách nádherně vynikal lehký, čistý a lahodivý hlas kontratenoristy Filipa Dámce.“

V kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli zpívá dnes večer České vokální okteto Gentlemen Singers.  Se stejným vánočním programem vystoupilo před několika dny v rámci šňůry koncertů i v Praze v kostele sv. Anny. V programu  s podtitulem O nata lux, shodném s loňskou nahrávkou souboru, zaznívají vánoční skladby mnoha stylových období od renesance přes tradiční koledy až po hudbu současných autorů.