„Zvuk tria byl od prvních tónů velmi soustředěný a kompaktní.“

„Jednověté Klavírní trio Dmitrije Šostakoviče nadchlo až geniálním podáním nekonečně dlouhých melodií.“

„Talich je precizní, velmi přesvědčivý.“

Jedním z dalších hostů komorních koncertů festivalu Smetanovské dny v Plzni bylo Smetanovo trio. Soubor s bohatou historií si zvolil pro svůj program díla Ludwiga van Beethovena, Dmitrije Šostakoviče a Antonína Dvořáka.

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

„K projektům pana šéfdirigenta jsou tradičně zváni exkluzívní pěvečtí hosté, takže březnová Aida slibovala stát se skutečnou událostí operního světa.“

„Tentokrát jako by se Katharina Thalbach opravdu spoléhala jen na svůj profesionální um posílat protagonisty na jeviště ve správný okamžik a zase je nechat odcházet.“

„Nová drážďanská Aida zkrátka zůstala kdesi na půli cesty.“

Semperova opera v Drážďanech premiérovala v sobotu 5. března novou inscenaci Verdiho Aidy. Hudebního nastudování se ujal legendární Christian Thielemann, režijně dílo uchopila Katharina Thalbach. Z pěvců vynikli zejména bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova jako Aida a představitelé předních mužských rolí, Francesco Měli a Quinn Kelsey.

„Pane Gergijeve, ptají se dirigenta, distancujete se od ruského prezidenta v této nové situaci? Odpověď patrně nepřišla.“

„Mohli bychom Anně Netrebko v současné situaci vzdávat za její umění hold? Tleskat a volat bravo, když zároveň víme, že jasně neodsoudila ruskou agresi?“

„A je snad také zřetelné, že i když Čajkovskij, Musorgskij, Borodin, Glinka, Rimskij-Korsakov nebo Skrjabin, nemluvě o Šostakovičovi, byli rovněž Rusové, tak že není nutné je hned přestat hrát…“

Knížka Oněgin byl Rusák nabízí tragikomické ohlédnutí za normalizačními osmdesátými léty v Československu, při kterém se bavíte, ale taky vám tuhne úsměv na rtech. V současné době nám úsměv tuhnout nemůže, není totiž čemu se smát. Rusko opět vstoupilo do našich životů. Vysmívá se naopak ono nám. Svou agresí vůči Ukrajině provokuje a děsí západní demokratickou civilizaci. Slogan „Čajkovskij byl taky Rusák“ však není překvapivým zjištěním, jaké mohlo za sovětské okupace dospívajícího člověka potkat při poznávání klasické literatury, když narazil na Puškina, ale je zamyšlením. Ano, i Čajkovskij je Rus. Avšak nezatracujeme ho hned. Ať nedopadne jako to pověstné dítě vylité z vaničky spolu s vodou.

Filharmonie Hradec Králové mění dnešní koncert na benefiční večer pro Ukrajinu. V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině dospělo vedení orchestru k mimořádnému rozhodnutí o změně programu středečního koncertu 2. března s titulem Apoteózy vítězství. Místo původního ruského programu zazní Modlitba za Ukrajinu Valentina Silvestrova a Beethovenova Osudová. Koncert bude řídit šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder. Během večera proběhne sbírka na pomoc potřebným.

Janáčkovo kvarteto zahraje v úterý 1. března od 16 hodin v koncertním sále HF JAMU společně se studentem hry na klarinet Alešem Tvrdíkem. Program je složený z děl Janáčka, Glazunova nebo Šostakoviče. Koncert se koná jako jarní preview akce festivalu Janáček Brno 2022 a zároveň jde o první z řady koncertů k výročí pětasedmdesáti let od založení Janáčkovy akademie múzických umění.

„Bylo to poprvé, co Prokofjev psal bez nástroje, kdy neměl možnost si napsané přehrávat, kupodivu napsal jednu ze svých nejzářivějších skladeb.“

„Zařadit po této skladbě Koncert pro klavír a orchestr č. 14 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta byl omyl dramaturgie.“

„V Praze jsme slyšeli samozřejmě původní verzi z roku 1930 a lze se jen divit, proč se toto nádherné dílo hraje tak málo.“

Dramaturgie Symfonického orchestru Českého rozhlasu postavila svou hlavní abonentní řadu v této sezóně na významných sólistech, ale i na dílech, které tak často neslýcháme. Pro pražské publikum to znamená mimořádné obohacení, ale vzhledem k tomu, že koncerty jsou zároveň vysílány přímým přenosem na stanici Českého rozhlasu Vltava s možností přehrání záznamu na stanici D-dur, je to mimořádné obohacení i hudebního života mimo hlavní město. Je třeba také uvítat, že se v programu objevují i díla současných skladatelů, pro řadu i velmi informovaných znalců soudobé hudby prakticky neznámých.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu přichystal na pondělí 21. února další koncert. Tentokrát s venezuelskou klavíristkou Gabrielou Montero, která se v této sezóně stala rezidenční umělkyní orchestru. Přednese Mozartův Koncert č. 14 a poté společně se sólotrumpetistou SOČRu Jiřím Houdkem První klavírní koncert s obligátní trubkou od Dmitrije Šostakoviče. Program pod taktovkou francouzsko-švýcarského dirigenta Josepha Bastiana orámují symfonie Sergeje Prokofjeva. V úvodu zazní populární První – Klasická, ve finále pak první verze Čtvrté symfonie C dur. Koncert se bude tradičně konat ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. Přímý přenos vysílá ČRo Vltava a v rámci prestižní koncertní série Prémiové koncerty Eurorádia také Rumunský rozhlas. Ze záznamu ho vedle ČRo D-dur nabídnou také Lotyšský a Rakouský rozhlas.

„Wodiczkova nekomplikovaná šestá sonáta nechává sólový nástroj vyniknout, aniž by na sólistu kladla zvláště vysoké nároky.“

„Corelliho concerto grosso mělo strhující rychlé krajní věty, klidnou, ale ne loudavou větu pomalou a taneční menuet zahraný tak akorát příjemně ‚od podlahy‘.“

„Povětšinou ponurou Šostakovičovu komorní symfonii zahrál orchestr ve své doposud největší sestavě se vší pečlivostí a respektem k autorově soukromí, které do díla bezpochyby vložil.“

V letošním roce už šestý koncert Českého spolku pro komorní hudbu představil Jiřího Vodičku coby sólistu a uměleckého vedoucího ad hoc Komorního souboru České filharmonie. Středeční podvečer patřilo Rudolfinum zprvu barokně-klasicistnímu, víceméně posluchačsky oddychovému repertoáru, později pak závažnějším dílům autorů 20. století. Celý koncert byl pestrý a zábavný, jen by si chvílemi zasloužil větší pečlivost a smysl pro detail.

„Do Blechaczovy interpretace po celou dobu promlouvala hodná a citlivá duše spíše než rozhýřenost či opojení vášní.“

„Dirigent po celý večer poctivě a bez zbytečných okras konal to, co dirigent konat má – staral se, aby hráčům bylo jasno, kdy a jak mají hrát.“

„Už v první větě Šostakovičovy symfonie se dostával orchestr do takové dynamiky, že zvukem tak akorát naplnil celý prostorný sál.“

Smetanova síň pražského Obecního domu se připravovala na středeční koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK se sólistou Rafałem Blechaczem, když v tom přišla zpráva, že dirigent pro nemoc nemůže přijet. Taktovky se ovšem ujal pohotový Eugene Tzigane a poněkud neplánovaně si zapsal do deníku svoji pražskou premiéru. Z původní trojice provedených autorů bohužel vypadl Christos Hatzis a zůstalo jen netradiční spojení Mozarta a Šostakoviče. O tom, že stálo být u toho, ale není nejmenších pochyb.

„Šostakovičova Slávnostná predohra je brilantné orchestrálne dielo, no oslavuje kult falošnej revolučnej pozitivity.“

„Talentovaný Jiří Rožeň sa snažil, no hrať Čajkovského symfónie, aj tie rané, s jedenástimi prímami je pod hranicou únosnosti.“

„Pri počúvaní Prokofievovho koncertu sa pamätníkovi v mysli vybaví interpretačné majstrovstvo klaviristov Petra Toperczera a Mariana Lapšanského.“

Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 3. a 4. februára 2022 v bratislavskej Redute ďalšou dvojicou koncertov. Pod taktovkou mladého, v našom meste po prvýkrát účinkujúceho českého dirigenta Jiřího Rožeňa uviedol orchester SF program, zostavený výlučne z ľúbivých, menej známych, no poslucháčsky príjemných diel ruského symfonického repertoáru. V spolovice zaplnenej koncertnej sieni (omikron je na ústupe, no ešte sále šarapatí) odzneli skladby Dmitrija Šostakoviča, Sergeja Prokofieva a Pjotra Iljiča Čajkovského. Ako sólista Prokofievovho Tretieho klavírneho koncertu sa obecenstvu predstavil španielsky juveníl Leo de María, laureát nedávneho posledného ročnika Medzinárodnej klavírnej súťaže Johanna Nepomuka Hummela.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v příštím týdnu přivítá polského klavíristu Rafała Blechacze, který přednese Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 24. Pod taktovkou dirigenta Andreje Borejka, který má předky v Rusku i v Polsku, dále zazní Šostakovičova Symfonie č. 10 a v české premiéře skladba s názvem Ostrov je plný melodických zvuků současného kanadského skladatele řeckého původu Christose Hatzise. Koncerty se budou konat ve středu 9. a ve čtvrtek 10. února, vždy od 19:30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.

„Po dvou předchozích letech, kdy ovlivnila termín i programy protipandemická opatření, organizátoři předpokládají, že festival bude moci být obsahově bohatý.“

„Zveřejněný program slibuje také Slavnostní koncert k převzetí předsednictví Rady EU.“

„Pro tradiční večery na zámku v nedalekých Nových Hradech, jako tamní již desátá stagiona, se připravuje inscenace Vivaldiho opery Il Farnace.“

Festival Smetanova Litomyšl se v letošním roce kvůli předpokládané rekonstrukci zámku bude muset obejít bez největších operních představení na nádvoří. Chystá nicméně tam i na dalších obvyklých místech od 9. června do 5. července čtyři desítky programů. Obsáhnou galakoncerty tuzemských operních souborů, pěvecké recitály, koncerty velkých tuzemských symfonických těles i komorních souborů, koncerty staré i modernější hudby, hudební přesahy do muzikálu a ještě dál za hranice klasiky… i pořady k jubileu básníka Jana Skácela.

V podání rezidenčního sólisty ostravské Janáčkovy filharmonie Lukáše Vondráčka zazní dnes Třetí klavírní koncert Bély Bartóka. Orchestr pod taktovkou ruského dirigenta Daniela Raiskina, šéfdirigenta Slovenské filharmonie, odehraje také Šostakovičovu Desátou symfonii. Koncert se bude konat v místním Domě kultury od 19 hodin.

„Kvůli problémům, které se v objektu projevují, přistoupilo Statutární město Ostrava k projektu výstavby nového koncertního sálu.“

„Následoval ohňostroj střídajících se tempových ploch a hudebních nápadů, které klavírista podával s brutalitou i lehkostí.“

„Lehounká piána valčíku s rafinovanými agogickými finesami byla následována mohutnými fortissimy celého orchestru, který zahlcoval uši ohromeného publika.“

Janáčkova filharmonie Ostrava má k dispozici pro své koncerty v Domě kultury velký koncertní sál, který má díky dřevěnému obložení velmi dobrou akustiku, ale požadavky na parametry pro konání koncertů jsou v dnešní době už daleko přísnější. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i díky aktuálním technickým a bezpečnostním předpisům. A že se na pódium velký orchestr nevejde, to první koncert v roce 2022, který se odehrával ve čtvrtek 6. ledna, názorně prokázal.

„Pomyslný závod o to, kdo na Západě jako první získá k provedení díla práva, vyhrál Arturo Toscanini.“

„V obleženém Leningradu zazněla symfonie 9. srpna 1942, v den, na který prý Hitler původně plánoval na oslavu dobytí města banket.“

„Je jasné, že nejde zdaleka jen o obraz boje proti fašistům, ale o zobrazení obecněji pojímaného zla, do kterého patřil i stalinský režim.“

Tři a půl roku. Téměř devět set dní. Od počátku září 1941 do konce ledna 1944. Tak dlouho trvala za druhé světové války německá blokáda Leningradu. Bezprecedentní emoce, které přinášela, dokázal Dmitrij Šostakovič hudebními prostředky vtělit do své Sedmé symfonie s tak jedinečnou intenzitou, že se záhy stala světoznámým dílem. Monumentální skladbu dokončil čtyři dny před závěrem roku 1941, před osmdesáti lety. Byl v té době jako významná osobnost už evakuován v Kujbyševě, stovky kilometrů východně od Moskvy. V obležené severní metropoli však předtím strávil několik týdnů. Propagandistické legendy, že je dílo jen a jen odrazem válečných let, vyvracejí ovšem skladatelovy paměti, sestavené Solomonem Volkovem a vydané po Šostakovičově smrti na Západě. Podle nich jde v symfonii o město Leningrad, kterému Hitler zasadil poslední ránu, které však zničil už Stalin.