Cyklus online komorních koncertů Hudba bez hranic, pořádaných v pražském sídle Nadace Bohuslava Martinů, pokračoval vystoupením souboru Lobkowicz Trio. Tvoří ho už celé desetiletí pianista Lukáš Klánský, houslista Jan Mráček a violoncellista Ivan Vokáč. Na programu měli hudbu Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče – Trio op. 11 vídeňského klasika a Trio č. 2 ruského klasika hudby 20. století. Záznam koncertu je ke zhlédnutí ZDE.
Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé Dvořák, Martinů, Janáček a Korngold, spoluúčinkující mezzosopranistka Václava Housková… A hned dvakrát uspěl dirigent Jakub Hrůša: jednou na symfonickém albu s pianistou Ivem Kahánkem, podruhé na DVD s operním projektem.
Téměř všechny soubory Národního divadla moravskoslezského začaly intenzivně zkoušet. Opera zatím jako jediná čeká na přesnější specifikaci podmínek. Pro operní příznivce tak Divadlo pod rouškou nabídne v nejbližší době alespoň záznamy představení Zneuctění Lukrécie a Lady Macbeth Mcenského újezdu. Online program virtuálního divadla je připraven až do června.
Do 67. koncertní sezóny vstoupí Janáčkova filharmonie s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiským (víc o něm ZDE). Spolu s ním bude úzce spolupracovat hlavní hostující dirigent Petr Popelka a rezidenční sólista, klavírista Lukáš Vondráček. Do Ostravy během následující sezóny zavítají Danjulo Ishizaka, Nikolai Lugansky, Christian Arming, Leticia Moreno, Elina Vähäla, Grigorij Sokolov či Piotr Anderszewski. Filharmonie chystá také unikátní projekty ve spolupráci s Cirkem La Putyka, tribute kapelou Queenie či skupinou Tata Bojs. Zahajovací koncert nové sezóny je plánován na 10. září do Domu kultury města Ostravy.
„Kirill Petrenko vstupuje v pozici šéfdirigenta do druhé sezóny od svého oficiálního jmenování.“
„Koncem září zahraje orchestr v rámci abonentních koncertů Sukovu Pohádku léta.“
„Mimořádnou příležitost slyšet legendárního pianistu Yefima Bronfmana bude mít berlínské publikum v průběhu května.“
Šéfdirigent Kirill Petrenko, Daniel Harding, Andris Nelsons, Susanna Mälkki nebo třeba Iván Fischer. To jsou jen některá jména, která se vystřídají v nové sezóně 2020/2021 za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. U orchestru, který právě dnes slaví narozeniny a večer má svůj tradiční televizní Evropský koncert, se objeví také významní sólisté - Tabea Zimmermann, Dmytro Popov, Daniil Trifonov, Truls Mørk nebo Lisa Batiashvili. Nadcházející sezóna nabízí pestré koncertní projekty a mimo jiné i početné zastoupení české hudby.
„Je to období náročné, ale zároveň očistné“
„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“
„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“
Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.
„Dovolím si přislíbit i skladby věnované přímo mému rodnému městu.“
„Na pozici koncertního mistra houslí nastoupí Roman Patočka.“
„Pietari Inkinen na závěr příští sezóny uvede wagnerovský program s hvězdným pěveckým obsazením.
V 86. sezóně nabídne Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK více než 70 orchestrálních a komorních koncertů v Obecním domě, v kostele sv. Šimona a Judy, Rudolfinu, Klášteře sv. Anežky České a v divadle Viola. Do nové sezóny nastupuje s novým šéfdirigentem Tomášem Braunerem a novým koncertním mistrem Romanem Patočkou. Pražští symfonikové plánují také měsíční turné do USA, v Praze budou mezitím hostit Orchestre Symphonique de Montréal se slavným Kentem Naganem.
„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“
„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“
„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“
Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.
„Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa.“
„O hráčích hovoří jako o vášnivých a talentovaných hudebnících.“
„Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory.“
Slovenská filharmonie bude mít od podzimu nového šéfdirigenta. Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017, vystřídá padesátiletý ruský umělec Daniel Raiskin. V současnosti je hudebním ředitelem Winnipeg Symphony Orchestra a hlavním hostujícím dirigentem Bělehradské filharmonie.
„Šostakovičovu symfóniu Raiskin interpretoval s hlbokým pochopením tragiky diela.“
„Po spoločenských zmenách v roku 1989 sa naplno odkryl pravý charakter Šostakovičovej skladby.“
„Messe solennelle nepatrí medzi Berliozove reprezentatívne diela.“
Ďalšia februárová dvojica symfonicko-vokálneho cyklu abonentných koncertov Slovenskej filharmónie mala na programe diela Dmitrija Šostakoviča a Hectora Berlioza. Dirigoval Daniel Raiskin, Holanďan s ruskými koreňmi, designovaný šéf orchestra (do funkcie nastúpi od novej koncertnej sezóny 2020/2021). A uviedol sa vo veľkom štýle, tak, ako sme na vysokú úroveň umelcových zriedkavých koncertných vystúpení v Bratislave boli dosiaľ zvyknutí.
„Ravelovu Cikánku Hudeček vygradoval do strhujícího tempa.“
„Květinový duet z opery Lakmé zahrály houslistky neodolatelně.“
„Miroslav Sekera, který byl skromně v pozadí, nesešel z pódia.“
Únorový koncert festivalu Svátky hudby byl v sále Pražské konzervatoře celý věnován houslím a sešli se na něm umělci různých generací. Václav Hudeček jako hostitel a interpret první skladby večera, Miroslav Sekera u klavíru a pak s houslemi Marek Pavelec a Duo Agape. Případné srovnávání starších a mladších dopadlo příznivě pro všechny zúčastněné.
„Duchovní díla obou završitelů barokní hudební éry budí úctu a úžas, těší nás a přesvědčují… a toho, kdo chce, vedou blíž k víře.“
„Na Händela je opravdu potřeba dávat pozor. Není totiž o nic menší než Bach.“
„Jejich hudba je odlišná, třebaže oba patří baroku.“
Mozart a Salieri tvoří hudební dvojici, které přidaly na věhlasu společnou rukou literatura, divadlo a film. Začal s tím básník Alexander Sergejevič Puškin a na něj navázal skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, o století později téma oživil dramatik a scenárista Peter Shaffer a pár let po něm filmový režisér Miloš Forman. Podobné zajímavé hudební dvojice by mohli tvořit Smetana s Dvořákem nebo Prokofjev se Šostakovičem… Bach s Händelem také, jen s tím rozdílem, že oni dva se zřejmě nikdy nepotkali.
„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“
„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“
„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“
Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…
„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“
„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“
„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“
Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.
Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann - Krása - Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto, Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.
„Jsme rádi, že můžeme dělat komorní hudbu, baví nás… a jsme rádi, že to baví i vás.“
„Když děkoval, neopomenul zdůraznit úlohu rodin členů, které umožňují sboru jeho časté a dlouhé zahraniční cesty.“
„Na pódium se vrátili ještě jednou, když došlo na vyhlašování nositele Ceny České televize pro ´klasiku roku´.“
Cena za celoživotní přínos dirigentu Vladimíru Válkovi, dvě ocenění multižánrovému souboru Epoque Quartet, ceny pro Pavel Haas Quartet, Jana Mráčka, Zdeňka Krále, Belfiato Quintet, Českou filharmonii a Český filharmonický sbor Brno, Garrick Ohlsson jako „ambassador“ české hudby a Marek Kozák jako Talent roku. To jsou výsledky čtvrtého ročníku Classic Prague Awards, ocenění věnovaných tuzemské klasické hudbě. Křišťálové trofeje s grafikou Janáčkovy partitury se za rok 2019 předávaly v neděli večer v Obecním domě.
Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.
„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“
„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“
„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“
Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.
„Lidé potřebují vidět divadlo.“
„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“
„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“
Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.
