„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

„A náhle se nástroje propojí a posluchač je svědkem nové kvality, synergie povýšené do absolutního porozumění.“

„Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek nenechají posluchače v emocích bloudit ani utopit se a bezpečně ho dovedou domů.“

„Klavír v rukou Johanny Hanikové zněl jednou lehce příjemně, pak zas vzdorovitě, hra Anny Paulové byla jako vždy mnohotvárná – tu nevinná, tu rafinovaně svádivá, Ludmila Pavlová hrála i ty nejobtížnější pasáže s nonšalantní jistotou…“

Jako bychom uplynulý víkend všichni – muzikanti i posluchači – chtěli načerpat do zásoby sílu, energii a zážitky, které poskytuje živá hudba. Koncerty se konaly ve velkých i malých městech, v hudebních sálech i menších prostorách. Nikdo nedokáže odhadnout, na jak dlouho se budeme muset bez onoho zázraku tvoření interpretace teď a tady obejít. Je potěšující, že i při zvýšené obezřetnosti se posluchači neobávali koncerty navštívit. Jako tomu bylo v Sále Martinů na pražské HAMU na sobotním matiné 10. října a na nedělním koncertu v Chodovské tvrzi 11. října. V sobotu se zaskvělo Dvořákovo trio, v neděli pak dámy ze souboru Mucha trio.

„Režisér Nekvasil nevnímá Šostakovičovu operu v její primárně divadelní kvalitě, ale v širokém poli sémantických vztahů jako podobenství o jakémkoli lidském utrpení, nespravedlnosti a nesvobodě.“

„Kostýmy Marty Roszkopfové jsou rozeklané mezi tu nejubožejší lidskou bídu i hýřivou marnotratnost a bezduché sobectví.“

„Šostakovičova opera bude Ostravě chybět. Podobně jako bude chybět každé moderní a nadčasové dílo, které proniká hluboko do jádra etických fenoménů.“

Od premiéry opery Lady Macbeth Mcenského újezdu v Národním divadle moravskoslezském uplynuly dva roky. To, že Šostakovičova opera figurovala v programu ostravského divadla tak dlouho, lze považovat svým způsobem za malý zázrak. V operním provozu děl 20. století se běžně stává, že nastudovaný titul vydrží pouhou jednu sezonu. Co je tedy příčinou úspěchu ostravské inscenace Lady Macbeth?

Operu Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče se svým inscenačním týmem nastudoval režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, a to pro premiéru v březnu roku 2018. Dílo rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co během 20. století ve světě hudebního divadla vzniklo. Velmi vřele inscenaci přijalo i publikum na vyprodaném zámeckém nádvoří během loňského festivalu Smetanova Litomyšl. Poslední ostravské představení se koná v pátek 2. října v Divadle Antonína Dvořáka v 18:30 hodin. Hostování 6. října v pražské Státní opeře bylo kvůli mimořádným opatřením vlády zrušeno.

„Václav Neumann po nástupu do čela České filharmonie vyhlásil novou éru v nahrávání našeho prvního orchestru, jemuž mělo dominovat dílo Antonína Dvořáka.“

„V příštích letech Václav Neumann vybudoval hudební fonotéku, v jejíž obsáhlosti mu může jen málokdo konkurovat.“

„Díky vzácným a historickým dokumentům a vzpomínkám pamětníků zůstává letošní jubilant osobností umělecky mimořádnou, v mnoha případech vzorovou, lidsky noblesní, velkorysou, a tím i nezapomenutelnou.“

V úterý 29. září uplyne přesně sto let od narození Václava Neumanna, významného českého dirigenta, který více než dvě dekády stál v čele České filharmonie. Během své neúnavné práce dokázal nahrávkou zvěčnit takřka celé orchestrální dílo Antonína Dvořáka, komplety symfonií Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů, čímž významně přispěl k jeho popularizaci u nás i ve světě, některé z Janáčkových oper i další perly symfonického repertoáru tuzemského i zahraničního.

„Někdejší mladíčky z plátna pak na pódiu vystřídali zkušení mladí muži, kteří s pověstnou vervou a sehraností i energií lidí, co si ještě nelezou na nervy, ukázali, co dovedou dnes.“

„Co bylo předtím jen mírným rozehříváním, stalo se v Eine kleine Lachmusik Wolfganga Schrödera zhruba třináctiminutovým ohňostrojem doprovázeným výbuchy smíchu publika.“

„Bomba hudebních žertů vybuchla na závěr – muzikanti sáhli k dílu žáka nejslavnějšího českého dramatika, badatele a vynálezce Járy Cimrmana Ladislava Antonína Buše.“

Své pětadvacáté narozeniny oslavilo v pátek 25. září koncertem v pražské Městské knihovně Zemlinského kvarteto. A velkolepě. Předvedlo jak své interpretační umění, ověnčené mnoha cenami, tak jedinečný smysl pro humor, inspirovaný Járou Cimrmanem, ovšem přetavený do hudební podoby, místy proložené komentáři, které by český génius stoprocentně ocenil.

25 let aktivního hudebního života dnes oslaví Zemlinského kvarteto. Od půl osmé večer připravilo ve Velkém sále Městské knihovny v Praze koncert, kterým své jubileum připomene. Jedná se o náhradní termín za 1. dubna. Jako hosté vystoupí houslista David Kalista a Penguin Brass Quartet a zatančí i Pražský komorní balet.

„Výkon Daniila Trifonova bol uhrančivý, znepokojujúci, chcelo by sa povedať až démonický.“

„Od klaviristu stále cítiť akýsi tajomný odstup, ktorým však priťahuje poslucháča ešte viac.“

„K Dvořákovej Symfónii č. 8 v podaní Semjona Byčkova a Českej filharmonie mi celkom bezprostredne napadnú dve veci: energia a tvorivosť.“

Zahájiť sezónu a prizvať si k tomu zahraničného sólistu svetového renomé: na to treba v dnešných časoch veľkú dávku šťastia, energie a rozhodne aj nervy z ocele. Česká filharmonie toto všetko evidentne mala a 23. septembra uvítala v Rudolfine svoje publikum spoločne s klaviristom Daniilom Trifonovom a trubkárkou Selinou Ott. Dirigoval šéfdirigent telesa Semjon Byčkov.

Olomoucká katedrála sv. Václava bude dnes, v neděli 20. září, od 19 hodin místem zahajovacího koncertu Podzimního festivalu duchovní hudby. Jako úvodní dílo řady sedmi koncertů pořadatelé vybrali Rossiniho Petite Messe Solennelle, a to v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.

Jubilejní 125. sezónu České filharmonie uvede koncert, který se bude konat ve středu 23. září od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zazní Šostakovičův První klavírní koncert, který zahraje jeden z nejlepších pianistů současnosti, Daniil Trifonov, a spolu s ním vystoupí také mladá německá trumpetistka Selina Ott.

Za týden, v neděli 20. září od 19 hodin v olomoucké katedrále sv. Václava, zahájí pořadatelé další ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zazní Rossiniho Petite Messe Solennelle v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.

„Timur Chaliullin a jeho vystoupení dlouho setrvají ve vzpomínkách obecenstva, neboť jeho výkon byl posluchačský zážitek.“

„Jistá paralela s dramaturgií koncertů populárních kapel, které dostanou publikum ‚do varu‘ a následně mu hrají známé hity, aby si koncert pořádně užilo.“

„Fyzicky náročná skladba, kde se nohy Chaliullina míhaly ve stepařském tempu a přitom hlasy i harmonie zůstaly jasné a přesné.“

Ve čtvrtek 10. září se konal třetí koncert již 52. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Program sliboval příjezd Timura Chaliullina, který patří mezi „nejlepší ruské varhaníky současnosti“. Název koncertu, Ruské inspirace, přibližoval autorův původ i dramaturgický záměr. Pořádat hudební festival v současnosti se blíží adrenalinovému sportu, dramaturg festivalu Karel Martínek se v úvodní řeči zmínil i o možných dopadech vládních nařízení. Není se čemu divit, na předchozí koncert nemohl přijet americký varhaník Nathan J. Laube a organizátoři byli nuceni zajistit náhradní program. Přes všechny možné problémy a hrozivé zprávy o smrtícím viru se kostel sv. Václava zaplnil téměř do posledního místa a koncert k radosti všech proběhl podle programu.

Místo obvyklého letního termínu se letošní 29. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov uskuteční od 18. září do 3. října. Program slibuje recitál tenoristy Pavla Černocha, hostování České filharmonie s klavíristou Ivem Kahánkem, vystoupení Pavla Šporcla nebo Jiřího Bárty, večer filmových melodií a řadu dalších koncertů. A Jihočeská filharmonie pod vedením dirigenta Jana Talicha propluje městem na voru a zahraje při tom Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho.

Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.

Komorní a symfonický repertoár, soudobou hudbu i díla zřídka uváděných autorů nabídne od 22. do 30. srpna desítka koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora. Umělecký ředitel Jiří Bárta zformoval letošní třináctý ročník do podoby velké tvůrčí dílny, kam přizval k účinkování například harfistku Janu Bouškovou, své kolegy z Eben Tria - houslistu Romana Patočku a klavíristku Terezii Fialovou, klavíristu Igora Ardaševa, Duo Kchun, varhanici Kattu s Hradišťanem a Jiřím Pavlicou… nebo Komorní filharmonii Pardubice se Stanislavem Vavřínkem.

„A pak jsou tady posluchači, co stejně jako hudebníci pocítili deficit živé hudby a beze strachu zaplňují koncertní sály.“

„Během koncertů panuje unikátní atmosféra; je to domácké klima, blízkost hudebníků a posluchačů.“

„Festival spontánně přidal do programu jeden další koncert: nocturna v podání účastníků kurzů.“

Letošní Setkání s hudbou v Soběslavi je za námi. Interpretační kurzy a festival komorní hudby nabídl jako každý rok pořádnou porci muziky, několik významných hostů a také dva povedené koncerty absolventů kurzů na závěr. Čím byl letošní ročník tak jedinečný?

V novém termínu, od 18. září do 3. Října, se bude konat letošní devětadvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Nový je i program, který pořadatelé přizpůsobili současné situaci. Původně plánované zahraniční hosty nahradí čeští umělci. Mezi účinkujícími se objeví tenorista Pavel Černoch, zpěváci Marek Ztracený, Ondřej G. Brzobohatý, Ondřej Ruml, houslista Pavel Šporcl, nebo violoncellista Jiří Bárta. Festival zakončí klavírista Ivo Kahánek společně s Českou filharmonií pod vedením Semjona Byčkova.

Po čtvrtletní přestávce se Slovenská filharmonie opět otevře veřejnosti. Pravidelné úterní komorní koncerty pod názvem Koncerty s publikem nabídne pro povolený omezený počet diváků s ohledem na aktuální opatření a bude je i nadále vysílat také na svých sociálních sítích. Od 9. června zazní čtveřice koncertů, která vyvrcholí na konci měsíce písňovým recitálem basisty Štefana Kocána za doprovodu Mariana Lapšanského. Kromě klasiků budou znít díla Arvo Pärta, Ľudovíta Rajtera, Ilji Zeljenky nebo Florenta Schmitta.

Mezinárodní festival komorní hudby EuroArt Praha se po vynucené čtvrtletní pauze opět otevře veřejnosti. V rámci červnové minisérie čtyř koncertů se v pražském Sále Martinů představí laureát soutěže Pražské jaro klavírista Marek Kozák, Stamicovo kvarteto, Zemlinského kvarteto a Klavírní kvarteto Josefa Suka.