001

„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“

„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“

„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“

Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
005

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG2056

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Na inscenaci Káti Kabanové může být Salcburský festival opravdu hrdý.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti... A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

 
Zveřejněno v ReflexePlus

3 Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazní ve středu 10. srpna na slavném Salcburském festivalu, a to od 21 hodin ve Velkém festivalovém domě. Dílo přednese West-Eastern Divan Orchestra v čele s dirigentem Danielem Barenboimem. Ještě je k mání několik vstupenek. Mou vlast uvedlo toto mezinárodní těleso mladých už letos v květnu na festivalu Pražské jaro, tehdy však Barenboima narychlo nahradil mladý dirigent Thomas GuggeisArgentinsko-izraelský dirigent Daniel Barenboim a palestinsko-americký literát Edward Said založili v roce 1999 Západovýchodní díván jako těleso, ve kterém se k pravidelným koncertním projektům, a to až demonstrativně nekonfliktně, scházejí převážně izraelští, palestinští a arabští hráči – tedy příslušníci národů, které jsou jinak aktéry roky trvajícího blízkovýchodního napětí. Byl to idealistický čin hlásící se k mírovému úsilí, mající nicméně díky Barenboimově náročnosti a pracovitosti i jasné umělecké klady. Jde o zajímavé těleso, regulérně vystupující na nejlepších světových pódiích zdaleka ne pouze kvůli politickému poselství, jehož je nositelem, ale i pro své vynikající interpretační kvality... V neděli 7. srpna se na festivalu v Salcburku konala premiéra Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou dirigoval Jakub Hrůša. ReflexiPlus Petra Vebera si můžete přečíst zde. Chystáme pro Vás i reflexe z úterního koncertu ORF Radio-Symphonieorchester Wien s dirigentkou Marin Alsop, na kterém mimo jiné zazní Janáčkova Sinfonietta, a pak během srpna i z několika operních představení.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“

„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“

„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“

Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
607

„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“

„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“

„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“

Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
120

„V Praze sice přímo neoslnil, ale přesto sklidil velké uznání a získal hluboký respekt.“

„Do provedení díla, které má ve světové hudbě ojedinělý program, se promítlo zázemí lidí, prožívajících na Blízkém východě často bolestně pojem vlast.“

„Je pochopitelné, že nemohl uspokojit ty, kteří v důvěrně známé partituře potřebují slyšet jemné nuance.“

Orchestr Západovýchodní díván je na hudební mapě světa pojmem, směle přesahujícím v mezinárodním měřítku umělecké hranice směrem k politice. Letošní festival Pražské jaro otevřel nakonec sice bez svého zakladatele Daniela Barenboima, ale pod taktovkou Němce Thomase Guggeise, který ho narychlo zastoupil, neméně zajímavě. Smetanova Má vlast zazněla ve čtvrtek v Obecním domě jako dílo uchopitelné a pochopitelné v globalizovaném světě už pro kohokoli – i pro mladé hudebníky z Izraele a Palestiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

Na přání dirigenta a klavíristy Daniela Barenboima stane ve čtvrtek 12. května v čele orchestru West-Eastern Divan Orchestra osmadvacetiletý dirigent Thomas Guggeis, aby společně provedli erbovní dílo festivalu, Mou vlast Bedřicha Smetany. Zahajovací koncert Pražského jara se bude konat od 20 hodin ve Smetanově síni Obecního domu a můžete ho sledovat rovněž na ČT art, rozhlasový přenos zprostředkuje i Český rozhlas na stanici Vltava. Pořadatelé nabídnou také přímý přenos na velkoplošné obrazovce se špičkovým zvukem v parku Kampa. Program tam začíná už v 16 hodin koncerty dětí a studentů základních uměleckých škol.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

ThomasGuggeisWEBSMALL-19c-Simon-PaulyEvropské turné orchestru West-Eastern Divan se Smetanovou Mou vlastí přebírá za nemocného Daniela Barenboima dirigent berlínské Státní opery a budoucí generální hudební ředitel Frankfurtské opery Thomas Guggeis, jeho někdejší asistent. Změna se podle sdělení berlínské PS Music dotkne i zahajovacích koncertů Pražského jara 12. a 13. května. Orchestr Západovýchodní divan předtím vystoupí se stejným programem ve čtvrtek v Paříži a poté ještě v milánské Scale, v Mnichově, Bruselu a Lucemburku. West-Eastern Divan Orchestra je tělesem mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Daniel Barenboim se od jeho založení v roce 1999 tímto způsobem snaží úspěšně podporovat dialog lidí a různých kultur na Blízkém východě. Letos devětadvacetiletý Guggeis už dirigoval v newyorské Metropolitní opeře, v drážďanské Semperoper a ve Vídeňské státní opeře a na koncertním pódiu má za sebou podle informací PS Music debuty s řadou renomovaných souborů, včetně Orchestre de Paris, Staatskapelle Dresden a Staatskapelle Berlin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
99

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro otevře letos provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Daniela Barenboima a jeho orchestru Západovýchodní díván, záměrně sdružujícího mladé hudebníky z Izraele, Palestiny a dalších znepřátelených zemí. Ředitel festivalu Roman Bělor v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o záměru dedikovat 12. května  cyklus symfonických básní Ukrajině, čelící od února ruské vojenské agresi. Nezamlčuje však ani dilema, které řeší všichni pořadatelé kulturního dění: jak se stavět k účinkování konkrétních ruských umělců. Roman Bělor podotýká, že položky, které by přinášely a vyžadovaly podobné úvahy, letos v programu shodou okolností nejsou; obává se nicméně, že se situace na Ukrajině neuklidní tak rychle, aby tento problém neovlivňoval přípravu dalších ročníků.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
888

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
999

„Prvořadým lákadlem bude osobnost muže s taktovkou. Potřetí ji v tento den pozdvihne žijící legenda Daniel Barenboim, který tyto koncerty řídil už na prahu let 2007 a 2014.“

„Z celkových osmnácti skladeb včetně tří přídavků zazní celá třetina těch, které Novoroční koncert z Vídně ještě nikdy nenabídl.“

„Novoroční dopoledne má v mysli většiny z nás dvojlomnou atmosféru. A tak si při sledování vnitřně oddychneme a posílíme se do nových bojů. A snad i radostí.“

Pohled na prosincový kalendář koncertů Vídeňských filharmoniků je truchlivý. Po léta to býval měsíc plný vystoupení doma ve Zlatém sále vídeňského Spolku přátel hudby, pověstném Musikvereinu. Měsíc okořeněný přípravami na Novoroční koncert z Vídně, na nichž se kromě samotného orchestru, jeho nepočetného zázemí a hostujícího dirigenta podílejí jednorázovou pomocí město Vídeň se svým magistrátem i zahradníky a floristy. Unikátním sponzorem je Rolex, který je věrný filharmonikům už skoro čtrnáct let.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1111

Smetanovu Mou vlast zahraje na úvodním koncertě festivalu Pražské jaro 12. května 2022 West-Eastern Divan Orchestra, orchestr mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Řídit ho má jeho zakladatel Daniel Barenboim. Do 3. června připravili pořadatelé čtyři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2001

„Jak se dodnes traduje, byli to členové Pražské komorní filharmonie, kteří zpěvačku uprosili, aby Dvořákovu píseň nazpívala pro album v češtině.“

„Její nejoblíbenější rolí na Salcburském festivalu kupodivu nebyla její ikonická Violetta z roku 2005, ale Zuzanka z Figarovy svatby.“

„Zároveň konstatovala, že role ´těchhle dívek – víte jakých´, a rozverně se zavlnila a vyšpulila rty, ´už nejsou nic pro mě´.

KlasikaPlus.cz má dobrý zvyk oslavovat narozeniny slavných hudebních jubilantů články, přibližujícími jejich nahrávky, považované za referenční. Když ovšem slaví kulatiny (a to ne ledajaké!) umělkyně kalibru sopranistky Anny Netrebko, říká si to o text alespoň trochu výjimečný. No ovšem: jestli jsem zrovna já ten pravý autor, který je s to něco takového opravdu vymyslet, nechám samozřejmě na vás, čtenářích. Pokud však dovolíte, nesoustředím se zde jen na jedno konkrétní Annino CD, ale pokusím se podělit se s vámi o několik vzpomínek, které mají se jménem Netrebko a s nahrávkami nějakou spojitost.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Fundacion-Astor-Piazzolla

„Návštěvníci barů, kde zprvu hrával, nejednou napadli Piazzollu na pódiu, došlo i na facky.“

„Půldruhého roku mě Nadia Boulanger mučila v Paříži s teorií, fugou, kontrapunktem a passacagliemi, ale nasměrovala mě tam, kde jsem později uspěl!“

„Byl tím, čím Scott Joplin pro ragtime či George Gershwin pro charleston, protože také vyzdvihl muziku z tančíren do netušených výšin.“

Chybělo málo – a hudbu Ástora Pantaleóna Piazzolly, od jehož narození dnes uplynulo sto let, jsme nikdy nepoznali… Bylo mu čtrnáct, když se 24. června 1935 zřítilo letadlo se zpěvákem tanga Carlosem Gardelem, v němž měl sedět: „Kdyby mi to táta nezatrhl,“ vzpomínal později, „už bych dávno hrál s anděly tam nahoře na harfu, místo abych se tady dole plahočil s bandoneonem.“ A hlavně se svým nuevo tangem, novým tangem, s nímž si – než celosvětově prorazil – užíval doma, v Argentině, nejmíň do konce padesátých let očistec.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 3