středa, 04 srpen 2021 12:31

Zemřel hobojista Pavel Verner

1001 V pondělí 2. srpna oznámil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK smutnou zprávu. Ve věku 87 let zemřel jeho dlouholetý člen a později kronikář, hobojista Pavel Verner. Narodil se 9. února 1934 v Praze, kde studoval na konzervatoři u Adolfa Kubáta, soukromě také u Františka Hantáka. Talent Pavla Vernera se výrazně projevil, když se v roce 1959 stal jedním z laureátů dechové soutěže Pražského jara. Ve FOKu coby sólohobojista působil sedmatřicet let, a to od roku 1962 do roku 1999. Ještě před tím však hrál v letech 1956–1958 ve zlínské filharmonii (Tehdy šlo o Státní symfonický orchestr Gottwaldov) a poté se stal vedoucím hobojové skupiny v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. Jako pedagog vyučoval na Pražské konzervatoři, účastnil se interpretačních kurzů a zasedal v porotách na mezinárodních soutěžích, například na Concertinu Praga nebo v interpretační soutěži v Bayreuthu. Sólově hrál s Pražským komorním orchestrem, Českým komorním orchestrem, který v roce 1958 obnovil Josef Vlach, se Sukovým komorním orchestrem, Les Solistes Européens a s komorním orchestrem Ars rediviva a jako hobojista působil i v Pražské komorní filharmonii. Hrál také v souborech Musica da camera Praga, Filharmonickém kvintetu a s Vlachovým kvartetem. Psali pro něj skladatelé jako Zdeněk Lukáš, Oldřich Flosman, Miloš Vacek nebo Jan Hanuš. Se členy své rodiny založil soubor Verner Collegium. Vynikal také v interpretaci barokní hudby a natočil řadu snímků pro nahrávací společnosti, rozhlas a televizi. „Dnes nás ve FOKu zastihla smutná zpráva. Opustil nás Pavel Verner, vynikající hobojista, který u Pražských symfoniků působil celých 37 let a následně se začal věnovat práci kronikáře FOK. Vzniklo šest knih, které sám napsal a ilustroval. Vytvořil tak nezaměnitelný soubor vzpomínek a historie celého orchestru, díky kterým budeme mít všichni při vzpomínce na bývalého kolegu úsměv na tváři,“ uvedl FOK na svých facebookových stránkách. Poslední rozloučení s Pavlem Vernerem se uskuteční během mše v pondělí 9. srpna v 17:30 hodin v kostele svatého Tomáše v Praze na Malé Straně.

Zveřejněno v AktuálněPlus
getImage-1

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

 
Zveřejněno v MladíPlus
DSC8389

„Při pianissimu v Kvartetu G dur nedýchali snad ani samotní hudebníci.“

„Veselou náladu serenády orchestr promítl do svého provedení se vším půvabem.“

„Ideál komorní hudby jako dialog hudebníků, kteří se snaží o harmonický celek a mají upřímné potěšení z hudby, je stále živý.“

Rudolfinum se opět rozeznělo tóny komorní hudby. Ve Dvořákově síni vystoupilo 21. listopadu Vlachovo kvarteto a Český komorní orchestr s čistě dvořákovským programem. Obě tělesa tak vzdala hold svému dlouhodobému vedoucímu Josefu Vlachovi (1923 – 1988), u něhož si letos v říjnu připomínáme 30. výročí úmrtí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus