Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.
Podzimní festival duchovní hudby se koná v Olomouci už od roku 1994 a je jednou z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby u nás. Letos řadu koncertů zahájí ode dneška za pět týdnů - v neděli 22. září v dómu sv. Václava Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se sólisty – trumpetistou Jurajem Bartošem, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristy Jaroslavem Březinou a Vítem Šantorou a basistou Pavlem Švingerem. Na programu budou Elegie a Koncert pro trubku a orchestr arménského skladatele Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana a oratorium Césara Francka Sedm slov Krista na kříži. Dirigovat bude Jaromír Michael Krygel.
„Černohorského skladba by zřejmě lépe vyzněla na barokních varhanách, nicméně romantický závěr dokomponovaný Skuherským osvětlil její předvedení na Mölzerových varhanách.“
„Maestoso od Mikuláše Schneidera-Trnavského zahrál Kopec znamenitě, impozantně rozezněl varhany.“
„Závěrečná Sonáta d moll francouzského Alexandra Guilmanta patří k repertoárovým stálicím a bylo slyšet, že je Vladimíru Kopcovi vlastní.“
Poslední červencové úterý zavítal do pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha slovenský varhaník Vladimír Kopec z Nitry. Hrál na posledním koncertu v rámci festivalu Svatovítské varhanní večery. Přednesl známé i méně známé skladby různých autorů, zahrál i jedno dílo slovenského skladatele. Rozezněl třímanuálové romantické varhany postavené kutnohorským varhanářem Josefem Mölzerem v prvním patře Wohlmutovy kruchty.
„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“
„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“
„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“
Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.
„Provedení povýšil na neopakovatelný zážitek, kdy posluchač i notoricky známou skladbu slyší jakoby poprvé, čerstvýma ušima.“
„Zvolený program byl důkazem, jak blízko k sobě mají ruská a francouzská hudba.“
„Atributem zdrženlivosti se dá popsat i Luganského široká škála dynamických úhozů. Nepotřebuje oslňovat ohromujícím forte.“
Není tomu tak dávno (11., 12. a 13. dubna), co Nikolaj Luganskij vystoupil v Praze. S Českou filharmonií a Tomášem Netopilem zahrál Beethovenův Klavírní koncert č. 4 a člověk si povzdychl, kéž by mohl takového klavíristu slyšet v samostatném recitálu. Nešťastné potíže s rukou Vladimira Ashkenazyho zapříčinily, že FOK musel do své řady Světová klavírní tvorba narychlo hledat adekvátní náhradu. A díky šťastné souhře časových náhod se v sobotu 4. května Nikolaj Luganskij objevil na pódiu pražského Rudolfina znovu. V recitálu, kterým znovu vyrazil posluchačům dech.
„Dramaturg koncertu Beno Blachut mladší citlivě zařadil především duchovní skladby a komorní, písňový repertoár.“
„Sympatickou součástí programu byly skladby českých a slovenských autorů 20. století i současnosti.“
„Nenápadnou, avšak zcela neopomenutelnou hvězdou večera byla pak klavíristka Iryna Roměnska, dlouholetá korepetitorka Národního divadla.“
V rámci nepravidelné koncertní řady dalo první únorovou sobotu pražské Národní divadlo prostor svému dlouholetému opernímu sólistovi, trojnásobnému držiteli Ceny Thálie a mimo jiné také významnému pedagogovi HAMU Ivanu Kusnjerovi. Mimořádný koncert nazvaný Ivan Kusnjer a jeho žáci se konal v prostoru kostela sv. Anny, který od roku 2004 využívá mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
„Ostrava měla možnost seznámit se s jedním z nejvýznamnějších ruských dirigentů současnosti.“
„Janáčkova filharmonie Ostrava svým čtvrtečním vystoupením opět potvrdila vysokou uměleckou úroveň.“
„Sinajskij je znám svým vysoce erudovaným a poučeným přístupem k nácviku skladeb.“
Hudba napříč Evropou je jedním z koncertů, který ve svátečním adventním času nabídla Janáčkova filharmonie Ostrava. Čtyři mořské mezihry z opery Peter Grimes op. 33a skladatele Benjamina Brittena, Violoncellový koncert č. 1 Es dur op. 107 Dmitrije Šostakoviče a Symfonii d moll Césara Francka nastudovali ostravští filharmonici s Vasilijem Sinajským, jenž patří ke špičce současné ruské dirigentské školy, a s mladým nadějným německým violoncellistou, Julianem Steckelem.
