„Kohoutova muzikálnost je velmi přesvědčivá, podtržená neselhávající brilantní technikou.“
„Nádherná sólová flétna v sopránové poloze ukázala přednosti varhan v celé jejich kráse a opojně zpívala.“
„Ani přes Kohoutovu snahu a zcela mimořádnou brilanci v manuálovém partu úprava Vltavy kvality originálu nedosáhla.“
Romantické varhany v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech postavil Emanuel Štěpán Petr v roce 1898. Mají tři manuály a čtyřicet šest rejstříků. Před dvěma lety je úspěšně rekonstruovala firma Kánský-Brachtl. Zároveň Spolek přátel kostela sv. Ludmily začal pořádat cyklus pravidelných varhanních koncertů. Letos se konají čtyři v podzimním období. Na prvním koncertu rozezněl cenný nástroj Pavel Kohout.
Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.
„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“
"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“
„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“
Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.
„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“
„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“
„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“
Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.
Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.
„Souhra a dialog dvou sólistů, kteří na sebe slyší, byly jedním z atributů mimořádného odpoledne, naplněného oboustrannou vděčností za sdílení živé hudby.“
„Líbezně naléhavý zvuk houslí plný překypujícího citu a oproštěný od sentimentu, tak zněl Suk v podání Jiřího Vodičky.“
„V druhé větě Franckovy sonáty upoutal Miroslav Sekera jakoby mimochodem kladenými akordy, které však měly velikou vnitřní sílu a účinek na posluchače.“
Natěšení a usměvaví hráči na jedné straně, vstřícní a silných hudebních zážitků dychtiví posluchači na straně druhé. Taková byla atmosféra prvního vystoupení koncertního mistra České filharmonie houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Miroslava Sekery před publikem po čase zrušených koncertů. V rámci Letních koncertů České filharmonie, tentokrát ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu, vystoupili ve Dvořákově síni pražského Rudolfina v neděli 14. června.
Virtuózní skladbu Rej skřítků Antonia Bazziniho natočil houslista Jiří Vodička s klavíristou Miroslavem Sekerou jako pozvánku na společný koncert. Netradiční formou tak zvou na příští neděli 14. června do pražského Rudolfina. V rámci série Letních koncertů České filharmonie zazní díla Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Césara Francka.
Od pondělí 1. června obnoví Česká filharmonie a Český spolek pro komorní hudbu koncertní činnost pro veřejnost. Nově koncipovaná série s názvem Letní koncerty představí ve Dvořákově síni Rudolfina až do konce srpna v pětadvaceti programech koncertní mistry a Komorní orchestr České filharmonie i komorní soubory orchestru. Symfonické programy celého orchestru ještě možné nejsou.
„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“
„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“
„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“
Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.
„Koncertní sál Fondation Louis Vuitton navrhl architekt Gehry ve spolupráci se společností Nagata Acoustics.“
„Classe d'Excellence de Violoncelle dává každoročně šesti začínajícím hráčům na violoncello možnost zdokonalit jejich dovednosti.“
„Na programu jsou často transkripce nejrůznější děl v úpravě až pro sedm violoncell.“
Prostředí luxusu a umění jde často ruku v ruce. A u klasické hudby tomu není jinak. Pařížská Nadace Louis Vuitton dlouhodobě podporuje mladé violoncellisty a organizuje pro ně masterclass kurzy pod vedením Gautiera Capuçona. Nedělní finálový koncert laureátů Classe d'Excellence de Violoncelle lze zhlédnout živě a následně ze záznamu na kanálu YouTube. Ten nabízí nejen to, ale další porci hudby a umění.
„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“
„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“
„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“
Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.
„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“
„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“
„Improvizace má přinášet radost.“
Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz. Profesionální hudebník pocházející z české menšiny v Rumunsku, varhaník, sbormistr, skladatel a zpěvák se vzděláním získaným v Německu. Žije na východní Moravě, ale často cestuje po republice, aby ve své církvi zvyšoval úroveň užívané hudby a zvětšoval povědomí o ní. V rozhovoru uvažuje nad repertoárem protestantské hudební kultury a přibližuje liturgii a církevní rok i své vlastní hudební zázemí a pracovní cíle.
„Ravelovu Cikánku Hudeček vygradoval do strhujícího tempa.“
„Květinový duet z opery Lakmé zahrály houslistky neodolatelně.“
„Miroslav Sekera, který byl skromně v pozadí, nesešel z pódia.“
Únorový koncert festivalu Svátky hudby byl v sále Pražské konzervatoře celý věnován houslím a sešli se na něm umělci různých generací. Václav Hudeček jako hostitel a interpret první skladby večera, Miroslav Sekera u klavíru a pak s houslemi Marek Pavelec a Duo Agape. Případné srovnávání starších a mladších dopadlo příznivě pro všechny zúčastněné.
„Klavírní koncert mladičké autorky má kompozičně dobře zvládnutý průběh a září z něj evidentní opojení orchestrálním zvukem.“
„Marek Kozák se na provedení připravil dokonale jak z hlediska technického zvládnutí, tak z hlediska názoru na výraz a vyznění.“
„Robert Jindra dal Franckově symfonii hlučnou vášnivost i mírněnou podmanivost, melodickou naléhavost i zřetelnou barevnost.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu udělal dobře, že k abonentnímu večeru v rámci řady Klasika v Rudolfinu pozval na 17. února Roberta Jindru a Marka Kozáka. Prvního z nich pomohl vymanit ze škatulky výhradně operního dirigenta a druhému dal potvrzení, že je mezi nejmladšími tuzemskými pianisty někým, s kým je zcela možné a naprosto nutné vážně počítat. A poděkování patří rozhlasovým symfonikům i za zařazení Klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové.
Díla francouzských autorů Vincenta d’Indyho a Césara Francka a také Koncert pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové, jejíž život byl úzce spjatý s Francií, provede na dalším abonentním koncertě Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Dirigovat bude Robert Jindra, jako sólista se představí mladý klavírista Marek Kozák. Koncert bude v pondělí 17. února od půl osmé živě přenášet Český rozhlas Vltava, o dva dny později, ve středu ho pak večer odvysílá ze záznamu i Český rozhlas D-Dur.
„Zajímavé barvy rejstříků a bohaté využívání zvukových možností varhan navodily niternou atmosféru.“
„Ve skladbě vynikla důsledná práce s dynamikou, což odráží poctivou práci nejenom sboru, ale i dirigenta.“
„Publiku bylo nabídnuto vše, co na koncertu určité úrovně nesmí scházet.“
I když se dnes můžeme potkávat s různými druhy duchovní hudby, v pražském evangelickém chrámu U Salvátora zazněl v pondělí koncert, v němž se projevila skutečně vznešená duchovní tvorba francouzských skladatelů. Přesto, že na koncertu vystoupila hudební tělesa, ve kterých účinkují nejenom profesionálové, ale i amatéři, nabídla tato seskupení zajímavý hudební zážitek.
Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby.
Koná se v Olomouci už od roku 1994 a za dobu svojí existence získal pozici jedné z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby v ČR. Letošní zahajovací koncert se koná tuto neděli 22. září od 19 hodin v dómu sv. Václava. Zazní na něm Elegie pro trubku a smyčcový orchestr a Koncert As dur pro trubku a orchestr, které napsal Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, a Sedm posledních slov Krista na kříži pro sóla, sbor a orchestr Césara Francka. Sólisty budou trumpetista Juraj Bartoš, sopranistka Michaela Šrůmová, tenoristé Jaroslav Březina a Vít Šantora a basista Pavel Švingr. Spolu s nimi vystoupí sbor Ars Brunensis a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert bude řídit Jaromír M. Krygel.
Vyhlašujeme výherce vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby.
Koná se v Olomouci už od roku 1994 a za dobu svojí existence získal pozici jedné z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby v ČR. Letošní zahajovací koncert se koná tuto neděli 22. září od 19 hodin v dómu sv. Václava. Zazní na něm Elegie pro trubku a smyčcový orchestr a Koncert As dur pro trubku a orchestr, které napsal Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, a Sedm posledních slov Krista na kříži pro sóla, sbor a orchestr Césara Francka. Sólisty budou trumpetista Juraj Bartoš, sopranistka Michaela Šrůmová, tenoristé Jaroslav Březina a Vít Šantora a basista Pavel Švingr. Spolu s nimi vystoupí sbor Ars Brunensis a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert bude řídit Jaromír M. Krygel.
Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.
