Při příležitosti zapsání Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO plánuje Národní muzeum – Muzeum Antonína Dvořáka v září zahájit celoroční výstavu, na které bude vždy každý nový měsíc k vidění jeden skladatelův originální notový rukopis. Má postupně jít například o Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, Stabat mater, Biblické písně nebo o operu Armida. Výstavu doplní skladatelovy osobní předměty, faksimile korespondence, fotografie a další dokumenty z úspěšně nominovaného archivního celku. Soubor je ucelený: až na výjimky shromažďuje na jednom místě téměř kompletní sbírku věnovanou Antonínu Dvořákovi; vypovídá o jeho tvůrčích činnostech, mapuje jeho umělecké a osobní kontakty a v širších souvislostech dokumentuje skladatelovu životní cestu. Konkrétně se jedná o notové rukopisy, korespondenci, osobní doklady, nenotové rukopisy, část osobní knihovny, ikonografii, první vydání Dvořákových skladeb, tištěnou dokumentaci jako programy, plakáty, divadelní cedule a podobně, diplomy a četná jmenování. Zapsání do registru je významným mezinárodním uznáním českého hudebního dědictví. Jedná se přitom již o druhý zápis dokumentárního dědictví českého hudebního skladatele – v roce 2018 byl takto oceněn Archiv Leoše Janáčka, který je uložen v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Z tuzemského hudebního dědictví by podle Veroniky Vejvodové, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, měly šanci v registru Paměti světa uspět ještě archivy Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů nebo Josefa Suka.