Dnes navečer zemřel Vadim Petrov, skladatel, klavírista a pedagog. Bylo mu 88 let. Narodil se 24. května 1932 v Praze na Žižkově. Jeho tatínek, později známý žižkovský lékař, byl ruský emigrant, který pocházel ze starobylého šlechtického rodu Repninů – Rěpninských. Maminka, rodačka z Turnova, byla zpěvačka a sólistka pěveckého sboru Pražských učitelek. Právě jejich koncerty a také domácí muzicírování mělo vliv na celoživotní vývoj Vadima Petrova. Jednou z prvních skladeb, které napsal, byly Biblické písně na slova jeho tatínka, které veřejně provedla jeho maminka v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Osobně se zúčastnil i J. B. Foerster, který měl nedaleko v Novém Vestci víkendový domek. Hodny klavíru mu dávala Berta Kabeláčová a hudební teorii a skladbu ho učil Miloslav Kabeláč. Jeho profesorem na HAMU byl Jaroslav Řídký. Už během studií se jako dirigent aktivně věnoval souborům lidové umělecké tvořivosti, lidovým tancům a písním, které se staly typickými pro jeho další umělecký vývoj. Díky tomu, že se seznámil s Francis Ježkovou, vdovou po Jaroslavu Ježkovi, se mu po mnoha letech podařilo získat souhlas její a její rodiny k přejmenování Lidové konzervatoře na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Po roce 1968 v důsledku politické perzekuce po pražském jaru musel opustit post ředitele Lidové konzervatoře. Dostal také zákaz veškeré umělecké činnosti v rozhlase, televizi a filmu. S pomocí přátel nastoupil místo profesora na Konzervatoři Jana Deyla, pro zrakově postižené a tam se věnoval nevidomým studentům. Na škole založil dívčí pěvecké kvarteto Carmina lucis. Unikátnost tělesa byla inspirací pro spisovatelku Markétu Zinnerovou, která napsala scénář pro televizní film Chvíle pro píseň trubky režiséra Ludvíka Ráži. Ten pak získal hlavní cenu Zlatou Nymfu na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu v roce 1981. Vadim Petrov ve filmu ztvárnil postavu profesora. Na Pražskou konzervatoř se vrátil v roce 1976 a působil tam jako profesor skladby a hudební teorie až do roku 1992. Rozsáhlé dílo Vadima Petrova zahrnuje téměř 1400 titulů. Tvořil i pro děti, napsal třeba hudbu ke Krkonošským pohádkám nebo k filmům o Krtečkovi, o cvrčkovi či o vodníku Česílkovi.